Meteo Aktuality - pocasi seriozne

Cirkulace ve střední Evropě

Cirkulace ve střední Evropě má svá specifika, stejně jako princip proudění v jiných oblastech Země. Tento princip objasňuje, proč dochází k uplatnění se určitého typu klimatu i častého průběhu počasí v kratších obdobích v rámci roku. Poloha střední Evropy má specifikum toho, že se nachází na rozhraní vzdušných mas. Proto máme klima mírné s proměnlivým počasím. Ani jeden typ cirkulace se zde nedokáže prosadit tak silně a současně také vytrvat v dlouhém období. Tím se naše klima liší od jiných, kde existují podmínky pro určitý typ cirkulace a jeho výskyt po delší dobu. Ovlivňuje ho vedle převažujícího směru a dalších možných směrů cirkulace mnoho faktorů. Zejména nadmořská výška, obecně členitost terénu a jeho typ a další.

Existují oblasti, kde panují velmi dobré podmínky pro stabilně teplé klima. Dále najdeme oblasti, kde má tendenci střídat se teplé a suché počasí s chladnějším a mimořádně vlhkým po delších obdobích. Tedy každý typ počasí trvá oproti našemu klimatu podstatně delší dobu. Také existuje klima trvale chladné nebo dokonce mrazivé, kde po celý rok nebo po většinu roku převládá zimní ráz počasí. Existuje klima s denní proměnlivostí teploty a to i značnou. Zatímco se stabilním stavem oblohy prakticky bez srážek. Obecně o klimatu Země píšeme na stránce Podnebí Světa. Co je to oceánské klima? Dozvíte se na stránce Oceánské klima. A o českém klimatu obecně píšeme na stránce České klima.

Odkud fouká – jaké čekat počasí?

Náčrt možné cirkulace směrem do střední Evropy a ČR (zjednodušeně) dle ročních období

To nám napoví roční doba, která se u nás aktuálně odehrává, dále nadmořská výška a konkrétní místo v republice a zejména směr cirkulace. Zjednodušeně základ shrnuje výše uvedený náčrt. Pod velkým kolečkem si představme oblast centrální Evropy, pod malým pak oblast našeho území. Podkladové fotografie plní spíše ilustrační funkci. Mají poukázat zejména na střet dvou základních vzduchových hmot (informace o pojmu viz odkaz). Tento se uplatňuje hlavně v zimním období, ale za proměnlivostí počasí stojí i v létě. Jen jde o jiné roční období, jiný sklon zemské osy a také jinou intenzitu průniku jednotlivých vzduchů.

Kdy bývá teplo, kdy horko a kdy naopak chladno nebo mráz?

Z jižních směrů k nám proniká zpravidla teplý a v létě horký vzduch. Jde o proudění čistě jižní či jihovýchodní až východní. Ale také jihozápadní složka cirkulace. V chladné části roku (obecně uvádíme zimní období) tento vzduch většinou není schopen pronikat do celé atmosféry a tvoří se teplotní inverze. To je dáno ročním obdobím a sklonem Země, tedy nízkou intenzitou slunečního svitu. Proto do nižších poloh tento v zimě většinou neproniká, avšak když se tak intenzivně stane, máme postará o maximální teplotní rekordy. O tom nás počasí přesvědčilo mnohokrát právě i uprostřed zimy. V létě jde o příliv až horkého tropického vzduchu z jižních oblastí, původem z Afriky.

Převážně jde o suchý vzduch, avšak ze Středomoří může nabrat tento i mnoho vlhkosti. V takovém případě postoupí vzniklé cyklony nebo brázdy nízkého tlaku nad centrální Evropu a postaráno je o četnou tvorbu bohaté oblačnosti se srážkami. V létě většinou konvekčními s četnými a i silnými bouřkami. Takže vždy záleží na konkrétním proudění a jeho charakteristikách v rámci celé Evropy. Severní až severovýchodní či východní cirkulace bývá převážně suchá. Také studená a v zimě mrazivá. V zimním období se často do centrální Evropy rozšiřuje nebo zasahuje z Ruska mohutná anticyklona. V té se dokáže udržet mrazivý vzduch, pokud vykazuje stabilitu, velmi dlouho. Pakliže před tím při přechodu fronty nasněží, často vydrží sníh na zemi i v nížinách delší dobu. I mráz s přílivem tohoto vzduchu za stacionární anticyklony v roce 2012 trval v únoru dlouho a považuje se za silný.

Kdy můžeme čekat spíše sucho a kdy naopak srážky na denním pořádku?

Suchý vzduch k nám proniká z oblastí rozsáhlých pevnin, nad nimiž vznikají hlavně ve studeném vzduchu tlakové výše. Rozsáhlé pevniny se vyskytují v Evropě hlavně na severovýchodě, tedy severovýchodně od nás. Tam nenajdeme žádnou větší vodní plochu v podobě moře nebo dokonce oceánu. Pevnina střední Evropy tak přechází v pevninu Běloruska a následně obrovského území Ruska, které pokračuje v sousední Asii. Odtud se dostává do centra Evropy suchý a v zimě mrazivý vzduch. Na východě máme také více pevniny, ale vyskytuje se zde Černé a Kaspické moře. Odtud občas nějaká frontální vlna do centrální Evropy „zabloudí“ při konkrétní situaci. Za těmito vodními plochami následuje ovšem opět pevnina s vysokými asijskými pohořími.

Od severu se k nám dostává spíše vlhčí vzduch a také značně studený a to ze Severního ledového oceánu. V zimě znamená pořádný mráz, občas i s oblačností a srážkami. V létě dokáže jinak dosti teplý vzduch u nás při intenzivnějším průniku pořádně ochladit a přinést v tomto období nepříjemné počasí. Často k nám intenzivně proniká na jaře, většinou i v severozápadní složce. Tím se prodlužuje zimní ráz počasí. Mnohdy se promítne i dlouho do jara.

V případě jižního směru záleží na situaci. Vzduch může být suchý za vlády anticyklony, bývá to letní situace. Proniká k nám suchý a až horký vzduch původem z Afriky od jihu až jihovýchodu. Na podzim a v zimě v anticykloně proniká do vyšších nadmořských výšek a působí teplotní inverzi. Vznikají četné mlhy a nízká oblačnost, jen na horách bývá slunečné počasí a tam se uplatňuje právě ono teplo.

Převažující západní cirkulace jako spása proti suchu

Konečně při západní složce proudění, ale i pod složce v podobě jihozápadní až severozápadní, tedy od Atlantiku máme vcelku proměnlivé, ale hodně vlhké počasí. V zimě jde o teplejší variantu oproti severním až východním cirkulacím. V létě oproti jižním až jihovýchodním cirkulacím se jedná ovšem naopak o variantu chladnější. K tomu přispívá i bohatá vlhkost, kterou s sebou přináší proudění od západu, kde vznikají četné cyklon a systémy front nad velkou vodní plochou Atlantického oceánu.

Zásobují pevninu i střední Evropy potřebnou vláhou. Pokud dojde k trvalejšímu obrácení cirkulace a zamezení prosazování západní, tak u nás nastává za delší dobu problém se suchem. Potřebná vláha padající ze srážkově významné oblačnosti jako jediný zdroj vody u nás v takovém případě chybí. Západní cirkulace se ale zpravidla brzy obnovuje. Jde o převažující proudění u nás a to, že klimatický systém je takto zařízen má tedy svoji logiku.

Západní proudění

Sněhové přeháňky nebo přeháňky se sněhovými krupkami, časté srážky ve studeném severozápadním proudění hlavně brzy na jaře, kdy začíná větší proměnlivost počasí (oblohy) v rámci dne

Nejčastější složka proudění v podmínkách střední Evropy má větší opodstatnění a důležitost, než si uvědomujeme. Ve vnitrozemí střední Evropy není žádný jiný zdroj vody než voda srážková. Srážkami začíná u nás cyklus vody, který se začíná odehrávat při výparu vody z moří a oceánů. Žádné takto velké vodní plochy u nás a v blízkém okolí nemáme. Proto hraje velmi důležitou roli přenos vody ve formě páry a tedy oblačnosti z míst, kde se tyto plochy nacházejí. Nejvíce se jich nachází z hlediska blízkého území Evropy právě v celé západní části.

Kuchyně počasí a zásobárna vody

Atlantický oceán považujme tedy za hlavní zdroj vody pro celé vnitrozemí Evropy. Můžeme ho doslova nazvat jako velkou studnu Evropy, byť se z této dostává voda trochu jiným způsobem a putuje tisíce kilometrů. Aby obdařila nás v jinak suchém vnitrozemí a umožnila nám mít pro život důležitou vodu. Srážková činnost se vyskytuje i při jiných typech proudění (viz ostatní kapitoly textu), ale v mnohem menší míře. Tato vlhkost by pro naše potřeby roční srážkové činnosti nepostačovala. Po vypadnutí srážek nad naší pevninou ve vnitrozemí Evropy dochází k pokračování koloběhu vody.

Jak bylo řečeno výše, u nás tímto koloběh začíná. Pokračuje infiltrací vody do půdy a jejím průnikem do podzemních vod. Některá voda se zachycuje (intercepuje) na vegetaci. Vypařuje se zpět z vegetace i z povrchu a nejde o zanedbatelné množství vody. Další putuje do vodních toků, což platí nakonec i o vodě v podzemí. Odtokem vody za hranice našeho území hlavními vodními toky nebo průnikem vody podzemím pryč u nás koloběh vody končí.

Jistota vlhka v západním proudění

Západní proudění suché není, alespoň tedy ne delší dobu. Samozřejmě se od západu často rozšiřují anticyklony a oddělují přechody frontálních vln či celých systémů front. Působí ale krátké přestávky od vlhkého počasí. Přechod na suché počasí znamená vždy změnu proudění a tedy konec západnímu proudění. To považujeme při delší převaze za riziko náchylnosti k suchu. V západním proudění a jeho pod složce severozápadního proudění čekejme často střídavé počasí. Proměnlivo, ale s častými srážkami. Zejména na jaře se střídá sluneční svit a četné přeháňky. Převažuje severozápadní pod druh proudění a počasí máme studené. To samé v létě, máme studené a vlhké počasí oproti jiným v létě častým druhům cirkulace. O těch bude řeč dále. Právě četná vlhkost počasí ještě ochlazuje, včetně pociťovaného chladu naším tělem. Dále zde hraje roli samozřejmě četné zastínění slunečního svitu oblaky.

V zimě máme ovšem oproti jiným častějším cirkulacím při západním proudění počasí teplejší. Srážky se vyskytují kromě hor v kapalné formě a toto proudění často přináší oblevy a to krátce i na hory. Jihozápadní pod druh proudění přináší ještě vyšší, někdy v zimě i rekordně vysokou teplotu. V tomto proudění přecházejí systémy front. Výrazné teplo panuje mezi teplou a studenou frontou systému = teplý sektor cyklony. Počasí máme ale opět vždy velmi vlhké. V zimě se střetává u nás teplejší vzduch od JZ/Z se studeným od S/SV, též se v tomto období často střídá mrazivý ráz počasí s teplejším.

Západní proudění u nás jednoznačně převládá a stále se uplatňuje. Máme při něm zejména na frontách velkou oblačnost a často se srážkami. V létě přináší chladnější vzduch oproti proudění jižních směrů – viz další kapitola

Proudění v letním období

I v létě se prosazuje často západní proudění. Kazí nám opalování příchodem oblačnosti, často srážek  a to pravé koupání pak i na několik dnů významnějším ochlazením. Takové ovšem je naše klima a jde o jeho běžný projev. Za dlouhotrvajícím slunečním svitem a teplem nutno vyrazit do správné klimatické oblasti stabilního počasí, ideálně ve správném období. U nás si můžeme užít stabilní počasí více méně v létě i několik málo týdnů. Ale to považujeme spíše za dlouhé období stabilního počasí, které není příliš typické pro naše klima.

Shrnutí charakteristik

  • Vždy vlhké proudění a často čerstvé, při vlivu významných cyklon až silné
  • V létě působí jako chladnější oproti častému J/JV/V proudění
  • V zimě naopak jako teplejší oproti mrazivým S/SV složkám proudění
  • Proměnlivé počasí, oblačné a častými srážkami různého druhu podle období
  • Na počátku jara často střídání kapalných a tuhých srážek, proměnlivé počasí
  • Mnohdy silný vítr s extrémními nárazy, častý přechod atmosférických front a střídání teploty

Pokračování na další straně:

Na Šumavě změřili pod -27°C

Teplotu vzduchu dnes ráno stanice v horských údolích na Šumavě změřili pod -27°C. Podmínky pro ochlazování tam a dále na severovýchodě a místy východě republiky byly ideální. Jedná se zatím o jednu z nejmrazivějších nocí. Podle očekávání klesla dnes teplota nejníže za celý tento i minulý týden. V nejbližších dnech začne mráz slábnout až téměř i ten noční poleví. Epizody s větším mrazem se i nadále střídají s těmi teplejšími. Při jejich výskytu v nížinách nemrzne ani v nočních minimech. Podle současných variantních prognóz numerických modelů to vypadá, že jedno období s nižší teplotou vystřídá brzy období teplejší. Aby poté následně mohlo nastat další období chladnější. Výkyvy předpokládá model GFS během druhé poloviny ledna ale menší a teplotu stabilněji slabě pod dlouhodobým normálem. Tento normál činí pro další dny většinou 0 až -4°C co do průměrné denní teploty.

Mrazivá Kvilda i Březník, své obvyklé hodnoty mají pro leden ale níže

Velmi mrazivo zaznamenaly dnes ráno stanice Kvilda-Perla, silným mrazem velmi známá. Teplota tam klesla slabě pod -27°C, stejně jako na šumavské stanici Březník. Na opačné straně Čech, tedy na severních horách se teplota dostala na Jizerce nad -21°C.

Nejnižší teplota 12.1.2022:

-27.3°C Kvilda-Perla

-27.2°C Březník

-26.4°C Rokytská slať

-22.9°C Pohoří na Šumavě

-21.0°C Jizerka

Uvádíme výběr stanic, podobně silný mráz zaznamenaly i další zejména šumavské stanice. Při ještě lepších podmínkách pro mráz se zde vyskytují hodnoty teploty i hlouběji pod -30°C, zejména nyní uprostřed zimy panují pro takový mráz nejlepší podmínky. V nižších a částečně středních polohách se jednalo ovšem většinou o holomráz, tedy mráz bez výskytu sněhové pokrývky. Právě sněhová pokrývky významně zesiluje mráz. I proto se v takových oblastech vyskytla o poznání nižší teplota. Důležité bylo také to, kde se udržela přes celou noc malá oblačnost či se dokonce nevyskytovala žádná oblačnost.

Zatím konec mrazu, příští týden možná jejich návrat

Už několik dnů předpověď ukazuje opětovný výkyv v podobě mírného oteplení. Nepůjde o rekordně vysoká maxima jako na přelomu roků – o těch píšeme v článku Rekordně teplo na přelomu roku. Též prognóza naznačuje a dnes potvrzuje tento vývoj, že na přelomu týdnů se opět ochladí. Včetně nížin by mělo mrznout a také se pravděpodobně i tam utvoří sněhová pokrývka. Ve zbytku týdne, od čtvrtka, můžeme očekávat přes den teplotu mírně nad nulou. Místy dosáhne 7-8°C, zejména v pátek a sobotu pak této hodnoty dosáhne častěji. Mráz zeslábne zatím na západě, během dalších dnů tohoto týdne pak i jinde. V nižších polohách můžeme čekat v minimech teplotu i slabě nad nulou, přesněji kolem 2-3°C.

doporučené informace

ČHMÚ. Aktuální počasí. Data z meteorologických stanic. Online, 2022.

ČTK. Zprávy. Noc byla mrazivá, na šumavské Kvildě naměřili minus 27.3 stupně. Online, 2022. Dostupné na ceskenoviny.cz.

V nížinách sníh maximálně přechodně

I v dalších dnech nutno počítat s tím, že bude v nížinách sníh maximálně přechodně. Právě se nacházím v období s méně častým výskytem srážek. Toto období současně vykazuje příliv studeného vzduchu. Máme typicky studené a sušší počasí za vlivu mohutné tlakové výše. Období vystřídalo vlhké z přelomu roků. Tam zásadním způsobem počasí v centru Evropy ovlivnila atlantická cirkulace s přesunem teplejšího a hlavně vlhkého vzduchu. Obnovu tohoto proudění očekávají modely i dlouhodobý odhad průběhu počasí právě hlavně v příštím týdnu. Vedle přibývání srážek očekávejme též oteplení, typické pro počasí v zimě u nás. Z uvedeného vyplývá, že i nadále napadne sníh v nižších nadmořských výškách pouze na krátkou dobu. Pokud tedy vůbec napadne, v tomto týdnu s tím vlivem nízkých srážek počítat nelze. Poté očekáváme teplé období a srážky spadne ve formě deště, pokud i sněžení, tak bez tvorby pokrývky.

Neustálý přísun tepla a vlhka z kuchyně středoevropské počasí

Ne nadarmo se západní Evropy a hlavně oblasti Atlantiku říká „kuchyně středoevropského počasí“. Tato oblast počasí u nás ve vnitrozemí ovlivňuje značně, v zimě i v létě. To ostatně objasňujeme i v článku Počasí se u nás střídá a střídat bude, v létě i v zimě. Tento článek vznikl v létě, kdy se v diskuzích objevovaly názory o absenci stabilního letního počasí u nás. A léto tyto nazývaly jako zvláštní, nešťastné co do počasí. I v zimě nám toto proudění přerušuje vpády studeného vzduchu, vlivem nichž by vládlo delší dobu mrazivé počasí i v oblasti střední Evropy.

Většinou se střídá sušší a studené až mrazivé proudění na jedné straně a teplé plus vlhké na straně druhé. Tento studený vzduch putuje na naše území z rozsáhlých pevnin a nejstudenějších oblastí, tj. od severu a severovýchodu. V těchto oblastech se dobře tvoří rozsáhlé anticyklony. Vydatné sněžení i do nižších poloh může přinést jen v případech, kdy současně trvá přísun vlhkosti z jiných směrů. Při postupu cyklony nebo frontální vlny.

Obr. 1 Sněhová pokrývka k 14.1.2022 podle modelu GFS, zdroj: wetter3.de

Teplejší vzduch různých teplotních vlastností, někdy mírně teplý a jinde výrazně, se dostává k nám právě v západních složkách proudění. A to z oblastí rozsáhlých vodních ploch, tedy oceánů. Nejvíce se jich nachází z hlediska Evropy a okolí právě v celém pásu na západě. Zde vznikají naopak cyklony, mnohdy i hluboké. S nimi se pojí frontální systémy a postupují k východu, v různých obdobích, za různých situací mají různou dráhu postupu. I přes určitou rozkolísanost klimatu v současné době jde oběžný klimatický vývoj u nás.

TIP: Sledujte naší stránku Předpověď srážek.

Na horách sněžení a přibývající pokrývka, jinde sníh spíše krátce

Vyšší a horské polohy se nyní o sníh bát nemusejí. Teplota v těchto oblastech zůstane stále pod bodem mrazu, maximálně po krátkém oteplení se bude pohybovat kolem nuly. Srážek nespadne příliš ani tam, takže se v dohledné době sněhová pokrývka nezvýší. V nížinách čekejme počasí bez sněhu, pokud slabě zasněží, tak napadne spíše jen poprašek nového sněhu (obr. 1). Po oteplení se objeví srážky dešťové, proto v nižších výškách nemůžeme čekat sněhovou pokrývku. A potvrzuje to vedle střednědobého výhledu i statistický výhled počasí na měsíc. Ten ukazuje vývoj teploty stále v horní hranici normálu pro toto období. Srážkově ovšem od příštího týdne bohatší počasí. Proto můžeme počítat při přechodných ochlazeních, která se vždy vystřídají s teplejšími obdobími, že nějaký sníh krátce v nížinách během druhé poloviny ledna napadne.

I celodenní mráz do středy

Nyní můžeme čekat i celodenní mráz do středy, poté avizované mírné oteplení. Dnes ovlivňuje počasí v ČR okraj okluzní fronty v okrajovém vlivu vysokého tlaku vzduchu. Jde o okluzní frontu charakteru studené fronty, neboť se k nám začne dostávat studenější vzduch ze severních směrů. Dnes teplota dosahuje mírně kladných hodnot, zítra a ve středu zůstane většinou pod nulou celý den i v nížinách. Fronta přináší občas slabé srážky, v nižších výškách různých druhů, jinde ve formě sněžení. Další srážky očekávejme spíše ojedinělé a to ve formě sněžení. Půjde často o drobné sněžení z nízké oblačnosti. Vysoký tlak vzduchu a jeho vliv na počasí u nás převládne po většinu týdne. V nížinách tak vzniknou četně mrznoucí mlhy, pozor na jejich výskyt, a nízká oblačnost.

Při vyjasnění až -11°C

Obr. 1 Minima teploty vzduchu na 12.1.2022 podle modelu GFS, zdroj: wetterzentrale.de

Jednoznačně se už delší dobu shodují prognózy na tom, že nejstudenějším dnem týdne vyjde středa. Vyjasnění podpoří noční a ranní mráz, proto zejména ve středu očekávejme i v nížinách silnější mráz. Místy zmírní mráz nízká oblačnost a mrznoucí mlhy. Mrznoucí mlhy utvoří často kluzké povrchy, pozor při jakémkoli pohybu. Místní vyjasnění čekáme už v noci na úterý. Po přechodu okluzní fronty dojde k protrhávání oblačnosti. Vlivem situace a vysoké vlhkosti vzniknou místy zmíněné mlhy a nízká oblačnost. Teplota se odliší v těchto místech od míst s delším vyjasněním. Většinou tedy čekáme minima nižší, jen místy půjde o slabší mráz. Mráz v noci čekejme ale po většinu týdne.

Ve středu očekávejme nejmrazivější počasí. Při vyjasnění půjde o silnější mráz, najdeme místa s mírnějším mrazem vlivem nízké oblačnosti. Půjde zejména o nejnižší oblasti naší země, které patří mezi náchylné ke stékání mrazivého vzduchu s dostatečnou vlhkostí. Při takové situaci následně vzniká právě mlha. Příčinou tohoto vývoje počasí bude postup mohutné tlakové výše ze západní Evropy. Tato se nasune ve středu nad Británii a okrajem začne zasahovat do střední Evropy. Proto se uplatní častěji vyjasnění, avšak jak bylo uvedeno stále ještě s výjimkami typickými pro toto období. Anticyklona postoupí nad střední Evropu ve druhé polovině týdne. Tlak v jejím středu se očekává kolem 1040hPa.

Očekávaný vývoj minimální teploty:

Út 11.1.: -4 až -9°C, při oblačnosti do -4°C

St 12.1.: -7 až -11°C, při oblačnosti -4°C

Čt 13.1.: -2 až -6°C, ojediněle -8°C

Pá 14.1.: 1 až -4°C

Změna cirkulace v pátek

Co změní ráz počasí z mrazivého na mírně teplejší? Teplá fronta, jejíž okraj ovlivní počasí u nás během čtvrtka v oblasti mohutné tlakové výše. To je též důvod, proč se přechod fronty prakticky neprojeví srážkovou činností. Ale jen kratším zvětšením oblačnosti. Následně očekáváme pokračující vliv vysokého tlaku vzduchu. Ale se změnou proudění v podobě přílivu teplejšího vzduchu, který začne pronikat částečně i do vyšších poloh. Vrátí se západní proudění a na konci týdne už můžeme čekat oblačné počasí místy se srážkami. To vlivem přechodu frontálních vln v uvedeném proudění. Od vyšších poloh, zpočátku jen na horách, půjde o sněžení. Jinde zatím očekávejme spíše smíšené až kapalné srážky. Ochlazování naznačují i dnešní modely na počátek dalšího týdne. Kdy toto nastane a jak významné bude nechme nyní otevřené.

TIP: Sledujte náš pravidelný Výhled na týden.

Seriózně o počasí

Exit mobile version