Bouřky 2

BOUŘKY: NEBEZPEČNÉ JEVY, ŽIVOTNÍ CYKLUS, VÝSTRAHY

Pokračování ze stránky bouřky 1:

Nebezpečné doprovodné jevy

Pokud projevy bouřky přesáhnou běžné intenzity, hovoříme o bouřce s nebezpečnými doprovodnými jevy. Na tyto se vydávají v každé zemi dle stanovených kritérií výstrahy. Vedle bouřek se silnou bleskovou aktivitou se mohou objevit v bouřkách dále:

  • Přívalové srážky
  • Kroupy
  • Silné nárazy větru
  • Tornádové jevy

Jak bylo řečeno výše, každá bouřka obsahuje srážky v podobě prudšího deště a přináší též zesílení větru. Nicméně to jsou běžné projevy bouřek. Každá bouřka ovšem neprodukuje krupobití, významně prudké (přívalové) srážky a ani významné nárazy větru. Tyto projevy nazýváme jako nebezpečné doprovodné. Každá bouřka také produkuje tornádové jevy (trombu nebo samotné tornádo, viz dále), naopak v našich podmínkách a nejen u nás produkuje tyto zcela výjimečně.

Přívalové srážky

O přívalové srážky v našich podmínkách jde v případě, že srážkový úhrn v bouřce dosáhne alespoň 30mm. Tyto srážky jsou velmi prudké a srážkový úhrn při nich spadne za velmi krátký časový interval, například i za 10 minut. Tyto srážky přinášejí rychlé odtoky vody z území, vlivem nichž dochází k výskytu vody v jinak suchých korytech a jiných místech, zatopení níže položených míst (sníženin, suterénů domů a sklepů či garáží) a také rozvodnění (krátkodobé, avšak velmi rychlé) menších vodních toků (zejména potoků) i na nejvyšší povodňové stupně s působením značných škod. Tyto srážky nejsou hydrologicky významné, zvláště při nízkém nasycení území (po dlouhotrvajícím suchu). Většina vody ze srážek odteče vodními toky a strouhami z území pryč. Tyto se projeví pouze bezprostředně po svém spadu při bouřce a to zpravidla velmi lokálně.

Krupobití

Kroupy jsou druhem srážek, který může padat pouze z bouřkového oblaku Cumulonimbus. Vznikají v něm v případě, že oblak dosahuje značných výšek, kde panují značně záporné teploty. Na ledové částice se nabalují další. Částice rotují v oblaku a vážou na sebe další, čímž narůstají o další vrstvy. Při provedení řezu kroupou jsou tyto vrstvy velmi dobře patrné. Kroupy mohou mít různé velikosti, od minimálních kuliček až po velké kroupy s průměry odpovídající v extrémních případech i menším melounům. Výskytu krupobití odpovídá na odrazech z radiolokátorů (viz stránka Družice a radary) vždy bílé barvě, ojediněle mohou padat kroupy v menší míře při odrazech tmavě červených.

Silný nárazový vítr

Nárazy větru mohou být v některých bouřkách značné. Pokud se předpokládá výskyt nárazů větru alespoň 20m/s při výskytu bouřek, je před tímto nebezpečným doprovodným jevem varováno. Nárazy větru při bouřkách přicházejí rychle a trvají zpravidla krátce a to bezprostředně před nástupem bouřky a po jejím příchodu nad danou oblast, kdy se odehrává hlavní význačné počasí bouřky. Nárazový vítr při bouřkách často láme větší větve a vyvrací stromy, trhá střechy a veškeré nedostatečně upevněné předměty. V této souvislosti může zranit nebo i zabít.

Tornádové jevy

Mezi velmi nebezpečné projevy bouřek patří tornáda. Jedná se o větrné víry, které vznikají v důsledku rotace vzduchu pod bouřkovým oblakem. Tornádovým jevem je také takzvaná tromba, což je větrný vír spouštějící se ze základny oblaku, který nedosahuje zemského povrchu. Nejedná se tedy v tomto případě o tornádo. Tornáda vznikají za specifických podmínek v troposféře v již existujících bouřkových oblacích. V našich podmínkách jsou pro tornáda dobré podmínky jen výjimečně, rozhodně se jich na našem území již několik vyskytlo a patrně ne málo, neboť jich mnoho zůstane v utajení na místech, kde je nikdo nespatří a to včetně následků v krajině po takovém tornádu. Některá tornáda, která jsou známa přímo pracovníkům meteorologických organizací (jsou jim nahlášena včetně dokumentace nebo jsou případně pozorována přímo těmito odborníky) jsou takzvaně potvrzena a zaznamenána.

Pracovníci meteorologických organizací vždy uvítají jakékoli informace o tornádu, byť jen zcela laické informace v podobě podezření na výskyt tornáda. Tyto informace mohou spočívat v pouhém popisu, co jedinec pozoroval a to v podobě oblačných útvarů a postupu intenzivních bouřek na jedné straně i následků řádění případných tornád na zemi na straně druhé. Mnoho tornád nejen u nás jak bylo již uvedeno ale zůstává jaksi tajných. Jde tedy o situace, kdy se tornádo vyskytlo v oblasti bez výskytu lidí a také v místě, kam lidé příliš nepřijdou. A takové tornádo nevidí meteorologové ani na výstupech z přístrojů dnešní moderní doby a to tedy na družicových snímcích (tornádo se vyskytuje pod základnou oblačnosti) a ani na radarových snímcích (výskyt tornáda je obzorem radaru a ani není tento schopen ho rozlišit). Více o radarech a družicích nabízí stránka Radary a družice.

Hodnocení tornád a jejich ničivá síla

Tornádo je asi nejnebezpečnější meteorologický jev, který zasahuje ale malá území (rozlišujme od hurikánů, což jsou rozsáhlé celé oblasti nízkého tlaku vzduchu). V tornádu zpravidla fouká extrémně silný vítr s nárazy ve formě větrného víru, který po dotyku se zemským povrchem vysává vše, co se na něm nachází. V extrémních případech i velmi těžké předměty jako jsou velké automobily, budovy nebo také trhá stromy i s kořeny ze země. Nejčastěji se vyskytují tornáda ve Spojených státech Amerických, kde jsou pro jejich rozvoj výborné podmínky. Jde o takzvanou tornádovou alej. V této oblasti bylo zaznamenáno mnoho rekordních hodnot ve spojení s tornády a obecně bouřkovými jevy, jako je nejvyšší rychlost větru v tornádu, jejich počet za rok i za kratší období. Více o těchto rekordech se dočtete na stránce Absolutní extrémy počasí.

Sílu tornád znázorňujeme pomocí Fujitovy stupnice, podle intenzity tornáda v rozmezí stupňů F0 až F5 (nejslabší až nejsilnější). V Evropě je používána i stupnice TORR se stupni T0 až T10. Tato stupnice klasifikuje sílu tornád nikoli podle škod (jako Fujitova), ale podle intenzity síly větru. Nejvyšší naměřená rychlost větru při tornádu na Světě byla 142m/s. Vyšší rychlosti jsou zaznamenávány ve větších výškách nad zemským povrchem, kde nehraje roli tření o povrch.

Charakteristika tornáda

Základní charakteristika tornáda:

  • Rotující větrný vír tvaru šroubovice, dosahující na zemský povrch
  • Zasahuje menší území
  • Má krátkou životnost
  • Přináší extrémní poryvy větru (zejména ve větších výškách nad povrchem)
  • Vyskytuje se pod základnou bouřkového oblaku
  • Klasifikováno je dle Fujitovy stupnice síly tornád (stupni F0 až F5)
  • Dělí se na supercelární (nejsilnější, většinou F4 a F5) a nesupercelární
  • Tornádo má průměr několik metrů až stovek metrů (výjimečně několik kilometrů – hlavně v USA)
  • V současné době nelze jeho výskyt předpovídat
%d bloggers like this: