Extrémní počasí

Hodnocení stránky

Stránka obecně seznamuje s pojmem extrémní počasí, klasifikuje a popisuje extrémní meteorologické a hydrologické jevy, které mohou vzniknout v podmínkách střední Evropy a našeho území. Dále přináší shrnutí podmínek, za kterých je na našem území považován daný jev za extrémní a jak se jeho extremita posuzuje v souvislosti s vydáváním výstražných informací. Též přináší informace o vydávání těchto informací u nás a v Evropě, včetně odkazů na užitečné stránky s těmito oficiálními a závaznými informacemi. Stručně a jasně řečeno: Kdy je jev extrémní?

Témata stránky: Extrém v meteorologii, druhy extrémů počasí u nás, popis extrémních jevů, výskyt extrémních jevů, vydává výstrah v ČR.

Anglické názvy: Extreme weather (extrémní počasí), extreme meteorological phenomenon (extrémní meteorologický jev), high temperature (vysoká teplota), severe frost (silný mráz), heavy rain (vydatný déšť), strong thundestarms (silné bouřky), heavy snow (silné sněžení), snow tongues and snowdrifts (sněhové jazyky a závěje), strong wind (silný vítr), flood viligance, alertness and threat (povodňová bdělost, pohotovost a ohrožení), integrated alert system (integrovaný výstražný systém), degree of security (stupeň nebezpečí) – low (nízký), high (vysoký), extreme (extrémní).

Prezentace k tomuto tématu:

METEOROLOGIE 12

METEOROLOGIE 13

OBSAH STRÁNKY

Extrémní jev v meteorologii obecně
Extrém počasí v podmínkách ČR – druhy extrémních jevů
Systém integrované výstražné služby (SIVS) ČHMÚ
Přehled jevů a vydávaných stupňů výstrah s kritérii ČHMÚ
Teplota
Srážky
Vítr
Požáry
Povodně
Bouřkové jevy

EXTRÉMY POČASÍ A VYDÁVÁNÍ VÝSTRAH

V počasí existuje řada jevů, které se běžně vyskytují. Každý jev je typický pro jinou oblast, pro jiný klimatický pás. V některých oblastech nevědí, co je to sněžení, jinde neznají bouřky a v některých zákoutích často nevidí ani oblačnost, zde je jasné, že je řeč výhradně o pouštních oblastech. V každé oblasti kde působí meteorologické služby jsou stanovena určitá kritéria úměrně k projevům počasí v dané oblasti, která určují, zda se jedná o běžný výskyt daného jevu (např. deště, větru či teploty vzduchu) a nebo už o význačný, před nímž je nutno veřejnost varovat a zaslouží si tedy pozornost dle daného stupně případné výstrahy. Každá země (oblast) má dle meteoslužby jinak nastavená kritéria extrémních projevů počasí či použijme raději výraz význačných projevů počasí, neboť s názvem “extrémní” se ještě dále v článku setkáme u stupňů výstrah v našich podmínkách.

Extrémní projevy počasí jsou fascinující, ale vždy nebezpečné. I na první pohled ne příliš nebezpečné jevy mohou mít značné důsledky. Rozlišujeme následující druhy extrémních situací, meteorologických prvků a níže jsou uvedeny jejich zatím nejvyšší či nejnižší naměřené či pozorované hodnoty na Světě či u nás.

Extrémní jev v meteorologii

Co je možné pokládat v počasí za extrémní projev? To se rozhodně neurčuje podle pocitů a názorů lidí, neboť pro někoho je extrémním jevem teplota 30°C, pro někoho je to krásné a nefalšované léto a nevadilo by mu ani 35°C. Co je extrémním jevem se posuzuje podle přesně stanovených kritérií, která mají vztah ke klimatu dané oblasti (v našem případě ČR dle znění atlasu podnebí) a určují tak situace, které z normálu dané oblasti již vybočují s tím, že stanovují jak moc z něho vybočují. To činí pomocí stupnice nebezpečí – 1. stupeň (nízké nebezpečí), 2. stupeň (vysoké nebezpečí) a 3. stupeň (extrémní nebezpečí).

Kritéria a stupně nebezpečí stanovuje Český hydrometeorologický ústav (dále jen “ČHMÚ”) pomocí metodiky SIVS (Systému Integrované Výstražné Služby). Nikdo jiný nemá oprávnění stanovovat kritéria pro vydávání výstrah před nebezpečnými jevy v počasí a nikdo jiný nemá tedy právo vydávat oficiální výstrahy (experimentální, za předpokladu označení že jde o amatérské a experimentální prognózy a výstrahy, ovšem ano). Správně tedy označujeme extrémním jevem jev, který je označen jako vybočující z normálu klimatu našeho území a to tak intenzivně, že ho označujeme stupněm 3 – extrémní stupeň nebezpečí.

Co je extrémním jevem v ČR?

Extrémními jevy, které mohou na území ČR vzniknou tedy jsou:

Vysoká teplota
Silný mráz
Silný pokles teploty
Nebezpečí požárů
Vydatný déšť
Silné bouřky
Silné sněžení
Sněhové jazyky/závěje
Nová sněhová pokrývka
Silný vítr
Povodňové jevy (bdělost, pohotovost, ohrožení či extrémní ohrožení)

U každého jevu je určen nízký, vysoký a extrémní stupeň nebezpečí (u některých pouze první dva stupně). Například tedy vydatný déšť (1), velmi vydatný déšť (2) a extrémní srážky (3). Existují ale absolutní extrémy vybraných (základních) prvků/projevů v ČR, které obsahuje tato stránka níže. Tyto odpovídají kritériím pro 3. stupeň nebezpečí nebo je i značně převyšují. Kritéria určují z hlediska našeho území, zda bude vydána výstraha nebo nikoli na základě četnosti výskytu v daném okresu dle územního uspořádání republiky. Například v okrese Trutnov se vyskytne jev na většině míst = vydání výstrahy, v okrese Náchod jen velmi ojediněle = nevydání výstrahy. Typicky se toto řešení u velmi lokálních jevů jako jsou zejména bouřky, tedy v tomto případě minimálně silné bouřky. Kritéria určují též hodnoty prvků/jevů, které musejí být dosaženy pro vydání výstrahy, např. určitý úhrn srážek za určitý čas a to pro konkrétní stupeň nebezpečí.

Systém integrované výstražné služby (SIVS) ČHMÚ

Oprávnění vydávat výstražné informace před nebezpečnými meteorologickými a hydrologickými jevy závazné pro různé instituce (různé sektory a instituce, například územní samosprávné celky, záchranný systém jako je hasičská a zdravotnická záchranná služba aj.) a pro obyvatelstvo má Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), nikdo jiný. Experimentální předpovědní výstražné informace může poskytovat kdokoli, ale musí u nich být jasně uvedeno, že nejde o oficiální výstrahy a že neslouží jako pokyn pro integrované záchranné složky ani jiné instituce.

Existující extrémy počasí v ČR a vydávání výstrah

V dalším textu budou uvedeny veškeré meteorologické prvky a jejich extrémy, před kterými se v ČR vydávají výstrahy. Výstražné informace mají tři (u hydrologických jevů čtyři a u některých jevů jen dva) stupně nebezpečí dle stanovených kritérií (kritéria SIVS). Jedná se o veškeré extrémní projevy počasí, meteorologické a hydrologické, které se nad naším územím mohou objevit. Zvláště se vydávají upozornění a regulace před znečištěním ovzduší, nejčastěji před vysokými koncentracemi prachových částic PM10 ve vzduchu (zejména na podzim a v zimě) a nízkých koncentrací přízemního ozónu O3 (zejména v létě).

TEPLOTA

Z hlediska teploty vzduchu se setkáváme během roku se dvěma extrémy a to v době minimální teploty (zimní období) a maximálních hodnot teploty (letní období). Nejnižší teploty jsou dosahovány nejčastěji zpravidla v lednu, nejvyšší v červenci. Obecně ale jde o delší období s výskytem extrémních hodnot teplot, jak v zimě, tak v létě. Nízké teploty můžeme zaznamenat klidně v prosinci nebo ještě v březnu, vysoké už v květnu nebo ještě i v září.

1. Mráz

1a. Silný mráz – při teplotě nižších než -12°C pod 600m n.m.

1b. Velmi silný mráz – při teplotě nižších než -18°C pod 600m.

1c. Extrémní mráz – při teplotě nižších než -24°C pod 600m.

1d. Mráz ve vegetačním období – při teplotě pod 0°C nebo přízemní teplotě pod -2°C během 3 hodin pod 600m

2. Změna teploty

2a. Prudký pokles teploty – při poklesu teploty o 15°C za 6 hodin při teplotě pod 0°C.

3. Horko

3a. Vysoká teplota – při teplotě v maximech 31°C a více °C.

3b. Velmi vysoká teplota – při teplotě v maximech 34°C a více °C.

3c. Extrémně vysoká teplota – při teplotě v maximech 37°C více °C.

Výchozí pravděpodobnost nad 50%.

VÍTR

Před nepřiměřeně rychlým větrem jsou vydávány výstrahy o třech stupních nebezpečí. Na našem území fouká silný nárazový vítr v letním období jen v případě významných bouřek (poté je vydávání výstrah před tímto jevem spojeno s výstrahami před bouřkami, viz dále). Samotný silný vítr fouká v oblasti významných tlakových níží nejčastěji na podzim a v zimě. V jiných částech roku jen ojediněle, ale vyloučit ho rozhodně nelze.

4. Vítr

4a. Silný vítr – při nárazech 18m/s (tj. 65km/h) pro běžné polohy do 600m n.m. nebo při nárazech 30m/s (tj. 110km/h) pro polohy vrcholové.

4b. Velmi silný vítr – při nárazech 24m/s (tj. 85km/h) pro běžné a 38m/s (tj. 135km/h) pro vrcholové polohy.

4c. Extrémně silný vítr – při nárazech 30m/s (tj. 110km/h) pro běžné a 45m/s (tj. 160km/h) pro vrcholové polohy.