Největší povodně v ČR

Největší povodně v ČR a jejich kompletní přehled. Tato stránka poskytuje přehled roků s výskytem nevýznamnějších povodňových situací u nás a to od dávnější historie po současnost. Přehled nejsušších roků je uveden včetně dalších informací na stránce Největší sucha v ČR. Na této stránce se zabýváme opačným hydrologickým extrémem oproti suchu (viz stejnojmenná stránka). Stejně jako je tomu u sucha, tak i u povodní jsou situace z dávnější historie rekonstruovány na základě dokumentárních záznamů. Informace o novějších povodňových situacích jsou dostupná z měření a pozorování a jsou přesnější. Ve kterých letech se vyskytly největší povodně v ČR?

Témata stránky: Povodně v dávné historii, povodně dle dokumentárních pramenů, nejvýznamnější povodňové situace v ČR, synoptické příčiny povodní.


NEJVÝZNAMNĚJŠÍ POVODŇOVÉ SITUACE V ČR

Povodně v posledních letech možná upadly v zapomnění, ale neusínejme na vavřínech. Poslední plošná a významnější povodňová událost se vyskytla v ČR v červnu 2013, od té doby se řeší nejen u nás spíše sucho během letního období. Povodňové události ovšem i v historii střídaly ty velmi suché a jak se říká „karta“ se může velmi rychle otočit. Příkladem může být povodňový rok 2002, kdy si každý pamatuje na katastrofální povodeň a v mnoha ohledech z posledních let nejvýznamnější událost tohoto druhu. O rok později se četné oblasti Evropy, včetně našeho území, potýkaly naopak se suchem a toto bylo jedno z nejvýznamnějších (více výše uvedená stránka).

Největší povodně v ČR (tučně významné události, některé jsou rozpracovány na samostatných stránkách tohoto menu) od nejnovější doby:

  • 2013
  • 2010
  • 2009
  • 2006
  • 2002
  • 2000
  • 1997
  • 1972
  • 1940
  • 1902 a 1903
  • 1897
  • 1890
  • 1872
  • 1862
  • 1845
  • 1830
  • 1827
  • 1824
  • 1810
  • 1804
  • 1799
  • 1786
  • 1784
  • 1771
  • 1770
  • 1740
  • 1736
  • 1712
  • 1698
  • 1682
  • 1675
  • 1655
  • 1651
  • 1615
  • 1598
  • 1587
  • 1582
  • 1575
  • 1570
  • 1569
  • 1568
  • 1567
  • 1566
  • 1564
  • 1537
  • 1531
  • 1515
  • 1501
  • 1481
  • 1445
  • 1432
  • 1392
  • 1373 a 1374
  • 1370
  • 1367
  • 1364
  • 1359
  • 1342
  • 1321
  • 1316
  • 1315
  • 1281
  • 1273
  • 1272
  • 1257
  • 1141
  • 1118

Významné povodně na dolní Labi

Tučně jsou vyznačeny extrémní události (zpravidla s průtokem v Praze nad 3 000m3/s-1 nebo jinak významné), některé zásadní jsou na dalších stránkách detailněji rozpracovány. Červeně jsou vyznačeny nejvýznamnější povodně dle kulminačního průtoku (měření/odhad dle rekonstrukce povodně) a oranžově je vyznačena druhá nejvýznamnější povodeň dle shodného kritéria či světle oranžově pak třetí nejvýznamnější – viz detailněji dále. První spolehlivě doložená povodeň u nás byla extrémní povodeň v roce 1118 a tu považujeme za první známou.

Informace o dalších povodních jsou o něco pestřejší, avšak stále máme o přesném průběhu situace v různých oblastech pochybnosti, které se v případě dávných událostí asi nikdy nepodaří rozluštit. O povodních v 18. a zejména od 19. století máme stále více informací, o povodní nové éry s nástupem digitalizace pak velmi mnoho informací. Výše zobrazený žebříček seřazený podle času sestupně vychází z hodnot kulminačních průtoků Vltavy v Praze po rekonstrukci této řady a za větší povodně považuje ty s kulminačním průtokem alespoň 3 000m3/s-1.

V dalších odstavcích je přehled roků s výskytem nejvýznamnějších povodní na území ČR a to z hlediska Vltavy v Praze a Labe v Děčíně, ale i obecně, dle velikosti kulminačního průtoku. Nejvýznamnější povodně posledních let jsou stručně popsány, včetně jejich synoptických příčin, detailněji pak na patřičných stránkách tohoto menu.

Největší povodně na Vltavě v Praze

Povodně v této lokalitě jsou sledovány dlouho, sledování má svoji tradici a existují odsud nejpodrobnější záznamy. Podobně jako je tomu v případě měření teplot v Klementinu, nicméně vysoké hladiny Vltavy byly sledovány již o mnoho dříve. Nejstarším vodočtem v Praze je hlava Bradáče, pod které se hodnotila extremita povodní v minulosti. Jako památka se u řeky tato hlava nachází dodnes. Dnes již ovšem měření zajišťují speciální vodočty, které zasílají data do centrálního pracoviště pomocí výpočetní techniky každých deset minut a v počítačích jsou ukládána a vyhodnocována, současně se dle nich a dalších vstupů sestavována prognóza vývoje.

Z hlediska měření vodních stavů na Vltavě v Praze lze zmínit vodočet v Praze – Malé Chuchli, který se nachází na levém břehu u Mostu Inteligence, kousek pod zdymadlem Praha – Modřany. Odtud jsou data zasílána do systému na hlásný profil, který je současně profilem předpovědním. Měřící stanici provozuje ČHMÚ ve spolupráci s Povodím Vltavy, s. p. Běžně se zde vodní stav pohybuje kolem 100cm, v letním období klesá na hodnoty kolem 50-60cm, při nejnižším odtoku z kaskády a zaklesnutí průtoku Berounky může jít i níže, avšak od dosahování stavů sucha stejně jako od rychlých nástupů povodní a jejich větších intenzit chrání tuto oblast kaskáda přehrad na Vltavě. Od velké vody z Berounky Prahu ovšem uchránit nedokáže a od velkých vod ze Sázavy jen velmi omezeně – pouze stupněm Vrané, který nemá zásobní prostor.

Jaká byla povodeň 2002 vedle velkých povodní v dávné minulosti?

Povodeň v roce 2002 byla v Praze z hlediska stavu a průtoku největší za posledních několik století. Vodní stav zde dosáhl cca 6.3m. Nejvýznamnější co do průtoku byly (srovnatelně) dle rekonstrukcí povodně 1118 a 1432 (letní). Nejvíce povodní se v historii v tomto profilu objevilo na jaře a v první polovině léta, nejméně naopak na přelomu léta a podzimu a současně během podzimu a na počátku zimy. Nyní se podíváme na největší povodně v Praze zaznamenané na tomto vodočtu či dřívějším jednoduchém vodočtu. Vltava v Praze představuje profil, ve kterém již Vltavou teče veškerá voda, která je posbírána samotnou řekou a jejími četnými přítoky z celých jižních a jihozápadních Čech, včetně Žďárska a jižní části středních Čech. Údaje zde naměřené tak mají vypovídající hodnotu o odtoku z tohoto území. Proto zde byly bedlivě sledovány vysoké průtoky již v minulosti.

Největší povodně dle kulminačního průtoku

Největší povodně: 1118 a 1432 (6 000m3/s-1, léto), 2002 (5 160m3/s-1, léto), 1845 (4 500m3/s-1, jaro), 1784 (4 400m3/s-1, zima), 1501 a 1655 (4 000m3/s-1, léto), 1890 (3 980m3/s-1, léto/podzim), 1799 (3 900m3/s-1, zima), 1862 (3 850m3/s-1, zimní), 1675 a 1598 (3 800m3/s-1, léto), 1824 (3 760m3/s-1, léto), 1598 (3 700m3/s-1, jaro), 1830 (3 550m3/s-1, zima/jaro), 1272, 1273, 1342, 1359, 1367, 1370, 1373, 1374, 1682 (3 500m3/s-1, převážně zima/jaro nebo léto).

Povodně na základě kritéria kulminačního průtoku 3 500m3/s-1 se zvýrazněním několika nejvýznamnějších událostí.

0 0 hlasů
Article Rating
Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: