Největší povodně v ČR
Největší povodně v ČR a jejich kompletní přehled. Tato stránka poskytuje přehled roků s výskytem nevýznamnějších povodňových situací u nás a to od dávnější historie po současnost. Přehled nejsušších roků je uveden včetně dalších informací na stránce Největší sucha v ČR. Na této stránce se zabýváme opačným hydrologickým extrémem oproti suchu (viz stejnojmenná stránka). Stejně jako je tomu u sucha, tak i u povodní jsou situace z dávnější historie rekonstruovány na základě dokumentárních záznamů. Informace o novějších povodňových situacích jsou dostupná z měření a pozorování a jsou přesnější. Ve kterých letech se vyskytly největší povodně v ČR?
Témata stránky: Povodně v dávné historii, povodně dle dokumentárních pramenů, nejvýznamnější povodňové situace v ČR, synoptické příčiny povodní.
Anglické názvy: History of floods in the CR (historie povodní v ČR), dokumentary source (dokumentární pramen), synoptic causes (synoptické příčiny), floods on the Elbe/Vltava (povodně na Labi/Vltavě), peak flows (kulminační průtoky), repetition time (doba opakování), flood seasonality (sezonalita povodní), periodicity od floods (periodicita povodní), summer flood (letní povodeň), winter flood (zimní povodeň), the size of the flood (velikost povodně).
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ POVODŇOVÉ SITUACE V ČR
Povodně v posledních letech možná upadly v zapomnění, ale neusínejme na vavřínech. Poslední plošná a významnější povodňová událost se vyskytla v ČR v červnu 2013, od té doby se řeší nejen u nás spíše sucho během letního období. Povodňové události ovšem i v historii střídaly ty velmi suché a jak se říká “karta” se může velmi rychle otočit. Příkladem může být povodňový rok 2002, kdy si každý pamatuje na katastrofální povodeň a v mnoha ohledech z posledních let nejvýznamnější událost tohoto druhu. O rok později se četné oblasti Evropy, včetně našeho území, potýkaly naopak se suchem a toto bylo jedno z nejvýznamnějších (více výše uvedená stránka).
Největší povodně v ČR
Tučně významné události, některé jsou rozpracovány na samostatných stránkách tohoto menu od nejnovější doby:
Významné povodně na dolním Labi
Tučně jsou vyznačeny extrémní události (zpravidla s průtokem v Praze nad 3 000m3/s-1 nebo jinak významné), některé zásadní jsou na dalších stránkách detailněji rozpracovány. Červeně jsou vyznačeny nejvýznamnější povodně dle kulminačního průtoku (měření/odhad dle rekonstrukce povodně). A oranžově je vyznačena druhá nejvýznamnější povodeň dle shodného kritéria či světle oranžově pak třetí nejvýznamnější. Viz detailněji dále. První spolehlivě doložená povodeň u nás byla extrémní povodeň v roce 1118 a tu považujeme za první známou.
Informace o dalších povodních jsou o něco pestřejší, avšak stále máme o přesném průběhu situace v různých oblastech pochybnosti. Ty se v případě dávných událostí asi nikdy nepodaří rozluštit. O povodních v 18. a zejména od 19. století máme stále více informací, o povodní nové éry s nástupem digitalizace pak velmi mnoho informací. Výše zobrazený žebříček seřazený podle času sestupně vychází z hodnot kulminačních průtoků Vltavy v Praze po rekonstrukci této řady a za větší povodně považuje ty s kulminačním průtokem alespoň 3 000m3/s-1.
V dalších odstavcích je přehled roků s výskytem nejvýznamnějších povodní na území ČR a to z hlediska Vltavy v Praze a Labe v Děčíně, ale i obecně, dle velikosti kulminačního průtoku. Nejvýznamnější povodně posledních let jsou stručně popsány, včetně jejich synoptických příčin. Detailněji pak na patřičných stránkách tohoto menu.
Největší povodně na Vltavě v Praze
Povodně v této lokalitě jsou sledovány dlouho, sledování má svoji tradici a existují odsud nejpodrobnější záznamy. Podobně jako je tomu v případě měření teplot v Klementinu, nicméně vysoké hladiny Vltavy byly sledovány již o mnoho dříve. Nejstarším vodočtem v Praze je hlava Bradáče, pod které se hodnotila extremita povodní v minulosti. Jako památka se u řeky tato hlava nachází dodnes. Dnes již ovšem měření zajišťují speciální vodočty, které zasílají data do centrálního pracoviště pomocí výpočetní techniky každých deset minut a v počítačích jsou ukládána a vyhodnocována, současně se dle nich a dalších vstupů sestavována prognóza vývoje.
Z hlediska měření vodních stavů na Vltavě v Praze lze zmínit vodočet v Praze – Malé Chuchli, který se nachází na levém břehu u Mostu Inteligence. Kousek pod zdymadlem Praha – Modřany. Odtud jsou data zasílána do systému na hlásný profil, který je současně profilem předpovědním. Měřící stanici provozuje ČHMÚ ve spolupráci s Povodím Vltavy, s. p. Běžně se zde vodní stav pohybuje kolem 100cm, v letním období klesá na hodnoty kolem 50-60cm, při nejnižším odtoku z kaskády a zaklesnutí průtoku Berounky může jít i níže. Avšak od dosahování stavů sucha stejně jako od rychlých nástupů povodní a jejich větších intenzit chrání tuto oblast kaskáda přehrad na Vltavě. Od velké vody z Berounky Prahu ovšem uchránit nedokáže a od velkých vod ze Sázavy jen velmi omezeně. A to pouze stupněm Vrané, který nemá zásobní prostor.
Jaká byla povodeň 2002 vedle velkých povodní v dávné minulosti?
Povodeň v roce 2002 byla v Praze z hlediska stavu a průtoku největší za posledních několik století. Vodní stav zde dosáhl cca 6.3m. Nejvýznamnější co do průtoku byly (srovnatelně) dle rekonstrukcí povodně 1118 a 1432 (letní). Nejvíce povodní se v historii v tomto profilu objevilo na jaře a v první polovině léta, nejméně naopak na přelomu léta a podzimu a současně během podzimu a na počátku zimy. Nyní se podíváme na největší povodně v Praze zaznamenané na tomto vodočtu či dřívějším jednoduchém vodočtu. Vltava v Praze představuje profil, ve kterém již Vltavou teče veškerá voda. Tato je posbírána samotnou řekou a jejími četnými přítoky z celých jižních a jihozápadních Čech, včetně Žďárska a jižní části středních Čech. Údaje zde naměřené tak mají vypovídající hodnotu o odtoku z tohoto území. Proto zde byly bedlivě sledovány vysoké průtoky již v minulosti.
Největší povodně dle kulminačního průtoku
Největší povodně: 1118 a 1432 (6 000m3/s-1, léto), 2002 (5 160m3/s-1, léto), 1845 (4 500m3/s-1, jaro), 1784 (4 400m3/s-1, zima), 1501 a 1655 (4 000m3/s-1, léto), 1890 (3 980m3/s-1, léto/podzim), 1799 (3 900m3/s-1, zima), 1862 (3 850m3/s-1, zimní), 1675 a 1598 (3 800m3/s-1, léto), 1824 (3 760m3/s-1, léto), 1598 (3 700m3/s-1, jaro), 1830 (3 550m3/s-1, zima/jaro), 1272, 1273, 1342, 1359, 1367, 1370, 1373, 1374, 1682 (3 500m3/s-1, převážně zima/jaro nebo léto).
Povodně na základě kritéria kulminačního průtoku 3 500m3/s-1 se zvýrazněním několika nejvýznamnějších událostí.
Největší povodně na Labi v Děčíně
Profil Děčín je závěrový profil, podle kterého hodnotíme odtok z celých Čech a to vyjma drobných toků, které odvádějí vodu do sousedních států. Ojediněle odvádí vodu do cizího státu tok větší a tím je zejména Lužická Nisa. Ostatní toky stékají do povodí Labe a to prostřednictvím Labe a jeho přítoků a prostřednictvím Vltavy a Ohře a jejich přítoků. V Děčíně tak jsou zaznamenávány největší průtoky a povodeň zde má nejdelší trvání, pomalý nástup i pomalý ústup. V tomto profilu tak můžeme vysledovat několik největších povodní posledních desítek let, kdy zde bylo prováděno soustavné pozorování.
Lze tak ve vztahu k výše uvedeném výčtu největších povodní na Vltavě v Praze vysledovat, ve kterých letech se na povodni podílelo především povodí Vltavy. A tedy odtok z jižních, jihozápadních Čech a většiny Českomoravské vrchoviny a kde naopak povodeň zintenzivněl odtok ze samotného Labe či významněji přispěla i řeka Ohře. Podobně též hodnotíme dle tohoto profilu odtok z území Čech ve vztahu k nízkým průtokům a výskytu sucha. Za prahovou hodnotu průtoku pro sucho se v tomto profilu považuje průtok 60m3/s.
Největší povodně dle kulminačního průtoku
Největší povodně: 1845 (5 120m3/s-1, zimní, Q200), 1784 (4 800m3/s-1, 2002 (4 770m3/s-1, letní, Q100-200), 1862 (4 340m3/s-1, zimní, Q50-100), 1890 (4 000m3/s-1, letní, Q50), 2013 (3 740m3/s-1, letní, Q20-50), 1876 (zimní, Q20-50), 1900, 1920 a 1940 (zimní, Q20), 1865 (zimní, Q10-20), pod Q20 dále například zimní povodně 1865, 1855, 2006, 1941 či 1923 a letní povodně 1896, 1954 či 1981.
Nejvýznamnější povodně dle koeficientu dob opakování a u novějších povodní průtoku dle měření nebo vyhodnocení po rekonstrukci v novější době (od počátku 19. století). Seřazeno od nejvýznamnějších událostí (tyto zvýrazněny) po méně významné. A to po doby opakování alespoň Q10-20 let (poté uvedeny některé další události).
Nutno poznamenat, že u větších povodní jsou kulminační průtoky na Labi v Děčíně většinou nižší než na Vltavě v Praze. A to proto, že dochází zejména v nížině kolem Mělnicka a Litoměřicka ke značným rozlivům a průtok je těmito snížen.
Příčiny a důsledky povodní obecně
Jaké jsou typické příčiny vzniku povodní a synoptické příčiny takového průběhu počasí, které způsobují povodně nejčastěji. Jak je tomu z hlediska zimních a jak z hlediska letních povodní. Co povodně u nás nejčastěji způsobují a proč, anebo jaké jsou důsledky? O tom pojedná obecně tento odstavec.
Povodně zimní
Zimní povodně či povodně jarní (obecně povodně z tání a smíšené povodně) způsobují významné, rychlé a déletrvající oblevy a to po dlouhotrvajících tuhých a na sníh bohatých zimách. Pokud přichází oteplení náhle, trvá delší dobu a je významné, odtává sněhová pokrývka ze všech nadmořských výšek najednou. Pokud se při oteplení k tání přidají významnější dešťové srážky, pak je povodeň umocněna.
Další urychlení tání sněhu a umocnění povodně může přinést též silný vítr. Střet těchto třech základních faktorů vyvolal v minulosti významné zimní či jarní povodně, nejčastěji s nástupem během přelomu ledna/února, v únoru a na přelomu února/března, jen ojediněle později. Příčinou oteplení je obecně náhlá změna cirkulace v důsledku přestavení tlakových útvarů nad Evropou a příčinou případného silného větru a srážek vliv frontálních systémů s vazbou na významnější tlakové níže.
Povodně letní
Co se týče letních povodní, tyto významné události způsobuje vždy déletrvající a intenzivní déšť, který může být i v kombinaci s lokálním zesílením srážek (přívalové srážky) v důsledku rozvoje konvekční činnosti (bouřky). Přívalové povodně pak způsobuje samotný výskyt konvekční činnosti (bouřek) s přívalovými srážkami, které zasahují menší území, avšak v některých případech mohou po delší období zasáhnout poměrně značnou část naší republiky (například v létě 2009). Synoptické příčiny výskytu tohoto počasí jsou též v případě velkých letních povodní obdobné či prakticky shodné. Výskyt tlakové níže, postupující velmi zvolna (přechodně prakticky setrvávající nad shodnými oblastmi) přes střední Evropu a vliv s ní spojeného frontálního rozhraní (zpravidla vlnícího se).