Sucho 2015

Synoptický vývoj na podzim

I na počátku září a zároveň podzimu přešla naše území významná studená fronta, která způsobilo významnější ochlazení a na frontu byly vázány významné srážky. V prvních dnech měsíce pak postupovaly pře střední Evropu další frontální systémy. Srážky už přinášely ale slabé, většinou lokální v přeháňkové formě. Dále se v nevýrazné tlakové oblasti vyskytovaly též místní a nevýznamné srážky.

Na přelomu září a října byla střední Evropa opět pod vlivem tlakové výše, počasí bylo bez srážek a jejich deficit narůstal až na hodnotu 180mm od počátku roku k začátku října. Dále se během října střídaly vlivy tlakových výší přecházejících přes střední Evropu, v nichž bylo počasí bez srážek. Mezi tím ovlivnilo středoevropské počasí podobně jako v polovině srpna další vlněné rozhraní a přineslo významnější srážky, které deficit krátce zmírnily. Vliv tlakové výše od 23. října do konce měsíce způsobil navýšení deficitu srážek na 170mm, hodnotu z konce září (ČHMÚ 2016).

Obr. 7 Přízemní tlakové pole Evropy a zvlněné rozhraní nad naším územím dne 16.10.2015, zdroj: chmi.cz

Vývoj deficitu srážek a poměr srážek k normálu

Srážkový deficit zmírnila vlhčí období na přelomu jara a léta. Naopak byl tento významně zvýšen častými vlny horka bez srážek během léta. Epizody významných srážek ze srpna a října situaci se suchem jen zmírnily (bez nich by bylo sucho ještě více katastrofální). Slabá hydrologická odezva byla způsobena značným deficitem srážek a tedy obecně vláhy v krajině s přihlédnutím k hydrologické situace. Za jiných hydrologických podmínek by znamenaly srážkové epizody mnohem větší hydrologickou odezvu.

Z hlediska poměru srážek k dlouhodobému normálu let 1981 až 2010 byly mimořádně srážkově podnormální měsíce únor, červen a listopad 2014 a opět únor a dále červenec 2015. Měsíce, v nichž nespadlo 100% normálu byly dále leden, březen, duben a prosinec 2014 a duben, květen, červen a září 2015 (bez měsíců s mimořádně podnormálními srážkami, které jsou již jmenovány výše).

Obr. 8 Poměr srážkových úhrnů k dlouhodobému normálu let 1981-2010 v roce 2014 do října 2015, zdroj: chmi.cz

Významně teplotně nadprůměrné byly měsíce leden, březen, duben, červenec a září-prosinec 2014 a leden, červenec a srpen 2015.

Obr. 9 Srážkové úhrny v ČR v období duben až září 2015, zdroj: chmi.cz

Nízké srážkové úhrny

V průměru spadlo od začátku roku do 1. října v ČR 438mm srážek a jde o druhou nejnižší hodnotu od roku 1961 (nižší úhrn byl zaznamenán jen v roce 2003 a to 429mm, viz patřičná stránka o této suché epizodě). Významné rozdíly v úhrnech srážek byly mezi nížinami a horskými oblastmi. Nejvíce srážek spadlo na Labské Boudě 1 062.3mm či na Lysé hoře. Nad 700mm spadlo i ve středních polohách, například Morávka či Rokytnice nad Jizerou. Pod 400mm srážek spadlo v části střední a jižní Moravy, místy na severní Moravě a kromě severu území také v Čechách (ČHMÚ 2016).

Srážkový úhrn za období červen až říjen byl 247mm a šlo o čtvrtou nejnižší hodnotu pro toto období od roku 1961 (minimum 227mm v roce 1962). Úhrn za období červen až září spadlo 195mm a šlo o druhou nejnižší hodnotu od zmíněného roku (minimum 182mm v roce 2003) (ČHMÚ 2016).

Obr. 10 Srážkové úhrny za srpnové vydatné srážky od 16. do 19.8.2015 v ČR, zdroj: chmi.cz

Vysoká teplota vzduchu

Nejteplejší období nastalo od 3. do 16. srpna a to na celém území ČR. Nejvyšší teploty byly dosaženy 7. a 8. srpna, maximum 40.0°C v Řeži u Prahy a 39.8°C v Dobřichovicích (absolutní maximum 40.4°C z Dobřichovic dosažené v roce 2012 překonáno nebylo). Horko bylo i na konci srpna a začátku září, kdy byly nejvyšší teploty na Moravě a dosahovaly až 37.5°C. Hodně bylo v tomto roce i tropických dnů (nejvíce 20 v Dobřichovicích) a též tropických nocí (nejvíce 15 v Klementinu). Průměrná teploty pro území ČR od ledna do října dosáhla v tomto roce nejvyšší hodnoty od roku 1961 (ČHMÚ 2016).

Obr. 11 Modelová vlhkost půdy v hloubkách do 40cm po trávníkem vyjádřená v procentech k 12.8.2015, zdroj: chmi.cz

Vlivem výskytu vysokých teplot vzduchu a jeho nízké vlhkosti se odehrával vysoký výpar z půdní vrstvy i z vodní hladiny, tzn. z vodních toků i vodních ploch. Využitelnou vodní kapacitu v půdě do hloubky 40cm ukazuje obrázek. Změnu této využitelné vodní kapacity po dvou významných epizodách srážek je možno vidět na obrázku.

Obr. 12 Modelová vlhkost půdy v hloubkách do 40cm pod trávníkem vyjádřená v procentech k 13.9.2015, zdroj: chmi.cz

Na počátku října bylo možno pozorovat opětovné snížení VVK, kdy nejnižší hodnoty této byly dosaženy zejména v nižších polohách a nížinách Čech (nejčastěji 10 až 20%).

Dopady na vegetaci

Co se týče důsledků sucha, zaměříme se zejména na dopady na vegetaci, tedy fenofáze a jejich výskyt. Hydrologické důsledky jsou rozebrány již v předchozím odstavci o velikosti a průběhu sucha.

Z hlediska fenologických fází bylo možné pozorovat dřívější nástup fáze žloutnutí listů 10%. Na stanici Běleč nad Orlicí to bylo například: u břízy bělokoré 12.8. (o 28 dní dříve), buku lesního 15.8. (o 46 dní dříve), dubu letního 16.8. (o 40 dní dříve), lípy srdčité 8.8. (o 33 dní dříve), jeřábu ptačího 20.8. (o 19 dní dříve) a bezu černého 10.8. (o 46 dní dříve). Opad listů 10% nastal u mnohých druhů velmi brzy, na shodné stanici to bylo: u břízy bělokoré 27.7. (o 55 dní dříve), buku lesního 30.7. (o 75 dní dříve), dubu letního 1.8. (o 68 dní dříve) a lísky obecné 1.8. (o 64 dní dříve). Došlo též k dřívějšímu zrání plodů. U bezu černého byly zaznamenány opožděně dozrávající plody a po srážkové epizodě obnovující se listy (ČHMÚ 2016). Obnova listů a de fakto nástup nové jarní fenofáze byl zaznamenán i u jiných dřevin, například u dubů.

Srovnání sucha 2015 s největšími suchými roky

Poslední významné sucho 2015 můžeme porovnat s významnými případy sucha v historii, tedy v posledních desetiletích. Velká pozornost je věnována zejména extrémním a nové historii největším suchým epizodám v roce 1947 a 1953 s přesahem do roku 1954. Informace o nejvýznamnějších suchých epizodách, včetně průběhu, příčin a důsledků najdete na dalších stránkách zdejšího menu o největších suchých epizodách v ČR. Co se týče starších případů, jde o sucha 1811, 1834-1836, 1842, 1868, 1874, v období měření pak jde o roky 1892, 1904, 1911, 1921 a 1934, dále 1994 a 2003.

Nejnižší průtoky

Nejnižší průtok na Labi v Děčíně na základě hydrometrického měření činil 37.9m3/s-1 při vodním stavu 95cm dne 21. srpna 1921. Dále šlo o 46m3/s-1 v roce 1904, 55.5m3/s-1 v roce 1911 a 73m3/s-1 v roce 1917. Při suchých epizodách 1994, 2003 i zde rozebíraném suchu 2015 je značně viditelný vliv Vltavské kaskády, která stupněm Vrané nadlepšuje průtok na Vltavě od Prahy a Labe od soutoku na Mělníku a to o více než 15m3/s-1 v období sucha. Nejnižší průtok na Vltavě v Praze 12m3/s-1 pochází z roku 1904 (18. srpna) a byl nižší než roku 1947.

Nejnižší průtoky v jiných významně suchých letech

Minimum průtoku na Labi v Děčíně činilo 39m3/s-1 (1904), 40.1m3/s-1 (1947) a 76.8m3/s* (2015). Na Labi v Brandýse nad Labem 15.5m3/s-1 (1904), 10.4m3/s-1 (1947). Na Lužnici v Bechyni 1.2m3/s-1 (1904, 2.3m3/s-1 (1947) a 0.85m3/s-1 (2015). Na Vltavě v Praze 12.0m3/s-1 (1904), 17.7m3/s-1 (1947) a 43.5m3s/-1, 16.8m3/s-1* (2015). Na Berounce v Berouně 4.5m3/s-1 (1904), 3.3m3/s-1 (1947) a 4.6m3/s-1 (2015). Na Ohři v Lounech 3.9m3/s-1 (1904), 0.6m3/s-1 (1947) a 8.1m3/s-1 (2015). Na Sázavě v Poříčí nad Sázavou 2.5m3/s-1 (1904), 1.4m3/s-1 (1947) a 1.69m3/s-1 pro profil Nespeky (2015). Některé hodnoty jsou ovlivněny nádržemi a manipulacemi na nich, směřujícími k nadlepšování průtoků (ČHMÚ 2015).

Obr. 13 Vývoj průtoku v Děčíně v suchých letech 1904, 1947 a 2015, zdroj: chmi.cz
Obr. 14 Vývoj průtoku v Děčíně v suchých letech 1994, 2003 a 2015, zdroj: chmi.cz

Byť zde hraje roli vliv nádrží, tak průtokově je sucho 2015 jak na Labi v Děčíně, tak na Vltavě v Praze srovnatelné s epizodami v letech 1904 a 1947 (více patřičné stránky tohoto menu, klikněte na odkazy).

Hodnocení dle indexů SPI3 a DMPI3

Dle hodnocení sucha na základě indexů sucha SPI3 a DMPI3 byly nejvýznamnější sucha na stanici Praha-Klementinum: SPI 3 (1900, 1904, 1947, 1976 a 1990), DMPI3 (1911, 1943, 1976, 1990 a 2003). Na stanici Brno: SPI 3 (1904, 1917, 1921 a 1976), DMPI3 (1917, 1921, 1947, 1976 a 2003). Na stanici Opava: SPI3 (1904, 1921 a 1993), DMPI3 (1921, 1932 a 2003). Dle SPI3 šlo o nejvýznamnější sucha (obecně) v letech 1904, 1911, 1921, 1947 a 1976, dle DMPI3 to bylo v letech 1921, 1976 a 2003. Tučně sucha významnější než sucho 2015, tučně a kurzívou sucha mnohem významnější než v roce 2015.

Hodnocení dle indexů SRI a DMRI

Hodnocení sucha na základě indexů SRI a DMRI co se týče extrémně nízkých průtoků ve vodních tocích, v profilech: Němčice na Labi (SRI 1947, 1950, 1952, 1953 a 1992, DMRI 1947, 1950 a 1953), Týniště nad Orlicí na Orlici (SRI 1918, 1921, 1922, 1930 a 1994, DMRI 1918, 1921 a 1947), Bechyně na Lužnici (SRI 1918, 1947, 1950, 1990 a 2003, DMRI 1947, 1950, 1990 a 2003), Beroun na Berounce (SRI 1918, 1952, 1953, 1960 a 1964, DMRI 1918, 1960, 1964 a 1998).

Praha-Chuchle na Vltavě (SRI 1904, 1918, 1934, 1935 a 1947, DMRI 1904, 1911, 1947, 1950 a 1964), Louny na Ohři (SRI 1934, 1935, 1947, 1949 a 1964, DMRI 1935, 1947, 1949, 1964 a 2014), Bohumín na Odře (SRI 1925, 1928, 1930, 1947 a 1950, DMRI 1921, 1928, 1950, 1951 a 1992) a Trávní Dvůr na Dyji (SRI 1927, 1928, 1929, 1932 a 1934, DMRI 1928, 1929, 1930, 1933 a 1934). Zvýraznění má shodnou legendu jako v předchozím případě výpisu nejvýznamnějších suchých let.

V Čechách a v oblasti řeky Odry můžeme hodnotit sucho 2015 jako nejhorší, na řece Moravě se v minulosti vyskytly významnější nebo srovnatelné suché epizody. Na Jizeře šlo o podobný průběh sucha jako v roce 1947, na Otavě lze sucho připodobnit k epizodě v roce 2003 (ČHMÚ 2015).

Shrnutí sucho 2015

  • Poslední významná suchá epizoda se vyskytla po většinu roku 2015 s vlivem srážkově chudého období již z roku 2014, hlavní sucho 2015 se odehrálo od poloviny června do poloviny října
  • Týkalo se celého území ČR s určitými lokálními rozdíly v jeho intenzitě
  • Nejnižších průtoků dosáhly například vodní toky Brzina v Hrachově, Doubrava v Pařížově, Sázava ve Zruči nad Sázavou či Cidlina v Novém Bydžově a některé vodní toky zcela vyschly (Klejnárka, Brzina, Rokytenka, Žejbro aj.)
  • Příčinou sucha byl častý vliv tlakových výší na oblast střední Evropy, což vyvolalo dlouhé epizody bez výskytu srážek
  • Srážky, které byly podprůměrné, byly navíc často konvekční a lokální
  • K rozvoji sucha napomohly časté vlny horka, zejména během července a v srpnu
  • Nejčastějšími důsledky sucha byla vedle nedostatku vody a průtoků vodních toků neúroda a usychání ovoce na stromech
  • Některé fenofáze nastaly o mnoho dříve, zejména opad a žloutnutí listí (někde například i o 60 až 75 dní dříve)

Použité zdroje

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015. Praha: ČHMÚ, 2015. Online, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/SUCHO/zpravy/Sucho_2015_CHMU_prosinec.pdf.

0 0 hlasů
Article Rating
Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: