Sucho 2018

Informace o významně suché epizodě sucho 2018 dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990.

Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.

Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, sucho 2018, datace, trvání a rozsah sucha, velikost a průběh sucha, příčiny a důsledky sucha.


INFORMACE O SUCHU 2018

Zatím poslední významné sucho bylo v ČR sucho v roce 2018. Mělo dlouhé trvání a v některých ohledech patřilo mezi velmi významné. Jaké příčiny sucho v tomto roce nejvíce rozšířily? Jaký byl klimatický a hydrologický průběh sucha? A jaké mělo sucho důsledky? O tom přináší informace právě tato stránka, která prezentuje seriózně a oficiální informace dostupné o této suché epizodě na základě hodnotící zprávy ČHMÚ (ČHMÚ 2019).

Datace, rozsah a trvání sucha

Sucho 2018 postihlo celé území ČR, významné bylo z hydrologického hlediska. V některých oblastech bylo významnější, v jiných zejména od vyšších poloh pak méně významné. Epizoda hlavního sucha trvala od dubna, kdy se v ČR vyskytovaly vysoké teploty (významné oteplení během týdne po Velikonocích, cca po 3. dubnu) a současně podprůměrné srážky. Oba dva faktory trvaly až do října. Významně se sucho prohloubilo během léta, kdy pokračovalo narůstání deficitu srážek, kdy případné srážky byly konvekční a tedy lokální plus též hydrologicky zcela nevýznamné. Sucho se rozvíjelo již od zimních měsíců 2017/2018 (ČHMÚ 2019). Sucho v roce 2018 bylo po suchu 2015 vrcholem souvislé suché epizody, která trvala již od suché zimy 2013/2014. Vývoj počasí a hydrologické situace v minulých letech je při hodnocení sucha v daném roce velmi podstatný.

Velikost a průběh sucha

V tomto roce se vyskytly veškeré druhy sucha. Z hydrologického hlediska v podobě průtoků a stavu podzemních vod se jednalo o významnější sucho než v roce 2015. Sucho v tomto roce bylo u nás dle celkových srážek druhé nejvýznamnější, po roce 2003. Na většině profilů vodních toků klesly průtoky pod úroveň průtoku Q355, na řadě profilů pod i pod úroveň Q364. V létě byly průtoky na většině území dokonce významně nižší než Q355. První nízké průtoky se objevily v květnu, který lze označit jako za měsíc s výskytem extrémního sucha (ČHMÚ 2018). Z 964 hydrometrických měření během období července až září byl zjištěn v 638 případech průtok Q355 a nižší a v 385 případech šlo o průtok Q364 či nižší (ČHMÚ 2019). Asi nejhorší byla situace v povodí Sázavy, viz dále.

Průtoky Q364 a vyschlé toky

Sázava v Havlíčkově Brodě dosáhla vodního stavu 0cm s průtokem 14l/s-1. Průtoky nižší než Q364 byly zjištěny například na Sedlickém potoce v Leském Mlýnu, Úhlavce ve Stříbru, Novohradce v Úhřeticích, Litavě v Brankovicích, Doubravě ve Spačicích, Tiché Orlici v Čermné nad Orlicí a podobně. Některé toky vyschly zcela, první vyschnutí toku byla zjištěno na Brzině v Hrachově 27.7., Svitavě v Hradci nad Svitavou 4.7., Vrbovci v Bystrci 17.7., Martinickém potoce v Senožatech 23.8. stejně jako na Sedlickém potoce v Leském Mlýnu a též na Borovském potoce ve Stříbrných Horách a to 22.8. Hydrologickým suchem bylo nejméně postiženo povodí Odry, nejhorší situace byla jak bylo již řečeno na Sázavě a obecně v jejím povodí (ČHMÚ 2019).

Obr. 1 Průběh průtoku na Orlici v Týništi nad Orlicí, zdroj: chmi.cz
Obr. 2 Průběh průtoku na Jizeře v Železném Brodu, zdroj: chmi.cz

Ve většině profilů bylo hydrologické sucho významnější než Sucho 2015 (více o něm viz odkaz na samotnou stránku). Nejvýznamnější bylo hydrologické sucho v srpnu, zejména ke konci měsíce, kdy bylo též zaznamenáno četnější vyschnutí toků.

Nejvíce dnů 139 s podkročením průtoku Q355 se vyskytlo na Labi v Kostelci nad Labem (v roce 2015 to bylo 101 dnů). Nejvíce dnů 90 s podkročením průtoku Q364 se vyskytlo na Jizeře v Železném Brodě (v roce 2015 to bylo 65 dnů). Jde o vybrané významnější profily.

Obr. 3 Průběh průtoku na Labi v Kostelci nad Labem, zdroj: chmi.cz
Obr. 4 Průběh průtoku na Sázavě ve Zruči nad Sázavou, zdroj: chmi.cz
Obr. 5 Průběh průtoku na Odře ve Svinově, zdroj: chmi.cz
Obr. 6 Průběh průtoku na Moravě ve Strážnici: zdroj: chmi.cz

Srovnání s dalšími významně suchými roky

Na Sázavě ve Zruči nad Sázavou jsou nejmenší vlivy na hydrologický režim (bez vlivu rybníků aj.) a zde byla vyhodnocena v poslední době jako nejvýznamnější sucha v letech 1943, 1947, 1952, 1953, 2003 a 2015. Nyní k nim přistupuje rok 2018, kdy sucho navíc překonalo veškerá uvedená nejvýznamnější sucha (ČHMÚ 2019). Na Labi v Děčíně máme k dispozici nejdelší řadu průtoků (počínaje rokem 1888).

Od vybudování Vltavské kaskády zde má tato na průtoky ale značný vliv, podobně jako nádrže v povodí Ohře. I zde bylo sucho 2018 z hlediska období s vlivem nádrží nejvýznamnější. V předchozím období zde byl nejvýznamnější suché epizody let 1904, 1911 a 1947. Hydrologické sucho a jeho důsledky jsou činností nádrží značně zmírněny. V povodí Odry bylo sucho roku 2018 méně významné než v roce 2015, jak je již uvedeno výše. Potvrzuje to průběh průtoků v profilu Svinov na Odře. Na Moravě ve Strážnici bylo sucho tohoto roku nejvýznamnější od systematického vyhodnocování průtoků na této stanici a to tedy od roku 1921 (ČMMÚ 2019).

Obr. 7 Třicetidenní minimální roční odtokové výšky na Jizeře v Železném Brodu, zdroj: chmi.cz
Obr. 8 Třicetidenní minimální roční odtokové výšky na Sázavě ve Zruči nad Sázavou, zdroj: chmi.cz
Obr. 9 Třicetidenní minimální roční odtokové výšky na Labi v Děčíně, zdroj: chmi.cz
Obr. 10 Třicetidenní minimální roční odtokové výšky na Odře ve Svinově, zdroj: chmi.cz
Obr. 11 Třicetidenní minimální roční odtokové výšky na Moravě ve Strážnici, zdroj: chmi.cz

0 0 hlasů
Article Rating
Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: