Přehrady v Povodí Labe

Tato stránka poskytuje přehled, popis a základní údaje týkající se přehled. Jde o přehrady v Povodí Labe. Základní informace o hrazení toků obecně nabízí stránka Hrazení toků a o přehradách v ČR stránka Přehrady v ČR. Vedle přehledové tabulky najdete u každé přehrady (jmenované zde a na výše uvedené stránce) popis hráze, parametry hráze a nádrže a hydrologické údaje.

Témata stránky: Popis přehrad v Povodí Labe, přehrady v Povodí Labe, parametry hrází, hydrologické údaje přehrad, účely přehrad.


PŘEHLED PŘEHRAD V OBLASTI POVODÍ LABE

Situace přehrad v této oblasti povodí, která zaujímá vedle bezprostředního okolí kmenového toku, řeky Labe, v jeho dolní a střední části také povodí Jizery, Doubravy, Chrudimky, Orlice, Metuje a Úpy, jinými slovy oblast severu středních Čech, severní Čechy, východní Čechy a částečně sever Českomoravské vrchoviny, je přímo úměrná jejich hlavnímu účelu. Tím je ochrana území před povodněmi a nebo v druhé řadě nadlepšování průtoků v daných tocích pod konkrétními přehradami, které jsou stavěny v drtivé většině případů na horní tocích řek. Celkem najdeme v oblasti povodí Labe 16 přehrad, z toho 7 je jich pod Jizerskými horami. Dále 5 jich najdeme v jižní části oblasti, tři pod Krkonošemi a jednu pod Orlickými horami. Podrobný výčet a informace o přehradách najdete níže.

Z hlediska situace přehrad můžeme usuzovat, že v případě nádrží pod Jizerskými horami, Krkonošemi a Orlickými horami se jedná o hlavní účel v podobě zachytávání vody v případě vysokých průtoků, kdy dojde k jejich snížení a zdržení dané povodňové vlny. Případně se jedná současně o opačný účel, kdy dochází v horních částech toků ke snazší retenci vody a ta je během teplé části roku využívána ke zlepšování průtoků v tocích pod nádržemi v případě sucha. Některé nádrže pod Jizerskými horami mají primární účel vodárenský, tedy účel odběrů vody pro různá využití. V případě nádrží Rozkoš a Pastviny se jedná také o rekreační účely. Dále byly vybudovány přehrady i na řece Chrudimce, které mají za účel též zachytit vysoké průtoky tohoto povodí. Jedna přehrada slouží k tomuto účelu i na Doubravě.

Přehled přehrad: POVODÍ LABE – Labská, Les Království a Rozkoš. POVODÍ JIZERY – Souš, Josefův Důl, Fojtka, Mlýnice, Mšeno, Harcov a Bedřichov. POVODÍ ORLICE – Pastviny. POVODÍ CHRUDIMKY – Seč, Křižanovice a Hamry. POVODÍ DOUBRAVY – Pařížov. POVODÍ VRCHLICE – Vrchlice.

Labská

Tok: Labe

Říční km: 1083

Stavba: 1910-1916

Kategorie: II.

Primární účel: Zachycení povodní a snížení jejich účinku

Výška hráze: 41.5m

Maximální zatopená plocha: 23.6ha

Průměrný roční průtok: 2.14m3/s

Stručný popis: Hráz je tížná oblouková, provedená z místního rulového lomového kamene. Líce jsou tvořeny částečně řádkovým zdivem. V letech 1966-1986 proběhla generální oprava zvětšujících se netěsností hráze. Dalšími účely jsou zajištění minimálního průtoku v Labi 0.44m3/s a nadlepšení průtoku až na 0.8m3/s či rybí hospodářství.

Hltnost dvou turbín elektrárny: 3m3/s

Kapacita základové výpustě: 11.6m3/s

Kapacita pěti výpustí v obtokovém tunelu: 89.9m3/s

Kapacita polí korunového přelivu: 74.12m3/s

Kapacita šachtového přelivu: 79.37m3/s

Celkem může z přehrady odtékat: 258m3/s* (zaokr.)

* Předpoklad provozu elektrárny, otevření všech výpustí a výskytu hladiny, kdy je vyčerpána i kapacita přelivů. Při přítoku vyšším než uvedená součtová hodnota poté dochází ke zvyšování hladiny v nádrži bez možnost tomuto zvyšování zamezit a hrozí přelití nebo protržení hráze.

Údaje z hlásného profilu Labská (pod hrází): Nejvyšší zaznamenané stavy 262cm, (1897) 234 a (1997) 230cm. (2006)

Údaje z hlásného profilu Špindlerův Mlýn (nad hrází): Nejvyšší zaznamenané stavy 334cm, (1997) 328cm a (2006) 300cm. (1997)

Les Království

Tok: Labe

Původní název: Těšnov

Říční km: 1041

Stavba: 1910-1919

Kategorie: II.

Primární účel: Snížení povodňových průtoků na Labi

Výška hráze: 41m

Zatopená plocha při dosažení kóty neovladatelného prostoru: 849 800 m2

Průměrný roční prútok: 8.3m3/s

Stručný popis: Gravitační oblouková hráz z královédvorského pískovce, která je umístěna v kaňonovitém údolí oblasti Těšnov nad Dvorem Králové. Podnětem pro vybudování byla obrovská povodeň roku 1897. Dalšími účely přehrady je využití průtoku pro výrobu elektrické energie a zajištění minimální průtoku v Labi pod hrází

Hltnost turbín elektrárny: 12m3/s

Stoletý průtok: 355m3/s

Údaje z hlásného profilu Les Království (v řádu stovek metrů pod hrází): Průměrný průtok na vodočtu: 8.89m3/s. Nejvyšší zaznamenané stavy 382cm, (1897) 240cm a (2013) 187cm. (1997)

Poslední modernizace proběhla na spodní výpusti pravého obtokového tunelu v letech 2005-2006.

Rozkoš

Tok: Rozkošský potok, přivaděč z Úpy

Říční km: 3.59

Stavba: 1951-1972 (pozastavení 1952-1964)

Kategorie: II.

Primární účel: Ochrana území před povodněmi

Výška hráze: 26.4m

Zatopená plocha: 1001ha

Průměrný roční průtok: 6.38m3/s

Průtok stoletý: 256m3/s

Stručný popis: Je boční intervenční nádrží napájenou přivaděčem z řeky Úpy a částečně Rozkošským potokem, pramenícím v blízkosti nádrže. Přivaděč je na dně a v bocích opevněn betonem a má maximální kapacitu 150m3/s při spádu 0.75 promile. Nádrž je rozdělena sypanou hrází s betonovým přelivem. Lze přepouštět určité objemy vody do jižní nádrže. Přivaděčem je přiváděna voda na základě přehrazení řeky Úpy jezovým polem, vlivem něhož je regulován přítok do nádrže a ten je konstruován tak, že se nádrž nepřeplní. Supluje tak funkci bezpečnostního přelivu hráze, který na této přehradě nenajdeme. Vodu do Metuje odvádí z přehrady Rozkošský potok o kapacitě 6m3/s.

Další účely díla: Nadlepšování průtoku v Labi, chov ryb, rekreace a vodní sporty.

Údaje z hlásného profilu Zlíč: 81cm, (2013) 58cm a (2007) 57cm. (2008)

Pastviny

Tok: Divoká Orlice

Říční km: 90.68

Stavba: 1933-1938

Kategorie: II.

Primární účel: Částečná ochrana území před povodněmi

Výška hráze: 38.55m

Zatopená plocha: 92ha

Průměrný roční průtok: 3.6m3/s

Průtok stoletý: 204m3/s

Stručný popis: Hráz je gravitační, oblouková, která vyzděna z lomového kamene na cementovou maltu. Je poslední zděnou hrází v ČR a pod nádrží Pastviny I je druhá, vyrovnávací nádrž Pastviny II, která slouží k udržení stálého průtoku v Divoké Orlici vzhledem ke špičkovým odtokům z hlavní nádrže, kde se nachází špičková vodní elektrárna.

Hltnost turbín elektrárny: 12m3/s

Kapacita dvou spodních výpustí: 58.6m3/s

Kapacita polí bezpečnostního přelivu: 182.1m3/s

Celkem může z přehrady odtékat: 253m3/s (zaokr.)

Hltnost turbíny elektrány na VN Pastviny II: 5m3/s

Dalšími účely díla je nadlepšení průtoku v Divoké Orlice pod nádrží, energetické využití pomocí špičkové elektrárny, zajištění minimální průtoku v řece a rekreace.

Údaje z hlásného profilu Nekoř (pod hrází): 275cm, (2000) 255cm a (1946) 220cm. (1997)

Údaje z hlásného profilu Klášterec nad Orlicí: Průměrný roční průtok 3.48m3/s.

Napsat komentář