Přehrady v Povodí Vltavy

Tato stránka poskytuje přehled, popis a základní údaje týkající se přehrad v oblasti Povodí Vltavy. Základní informace o hrazení toků obecně nabízí stránka Hrazení toků a o přehradách v ČR stránka Přehrady v ČR. Vedle přehledové tabulky najdete u každé přehrady v povodí Vltavy (jmenované zde a na výše uvedené stránce) popis hráze, parametry hráze a nádrže a hydrologické údaje.

Témata stránky: Popis přehrad v Povodí Vltavy, přehrady v Povodí Vltavy, parametry hrází, hydrologické údaje přehrad, účely přehrad.

PŘEHLED PŘEHRAD V OBLASTI POVODÍ VLTAVY

Nejvýznamnější z několika pohledů a současně největší přehrady v této oblasti povodí se nacházejí na horní a střední Vltavě v podobě Vltavské kaskády. Další významné přehrady najdeme v povodí Želivky či Berounky a tyto přehrady jsou následované méně významnými situovanými zejména na menších tocích v této části povodí. Přehrady mají opět různorodý účel, primárně se jedná opět o ochranu před povodněmi nebo o opačný účel v podobě zvyšování průtoků v tocích při výskytu sucha. Vodní nádrže jsou situovány opět pod horskými oblasti, kaskáda na Vltavě plní účel ochrany území. A to na střední a také dolní Vltavě či následně v části povodí Labe od soutoku s Vltavou a to před rychlými odtoku ze Šumavě a Novohradských hor.

V oblasti Berounky se jedná o nádrže na jejích zdrojnicích sbíhajících se v oblasti Plzeňska a důvod je oddálení povodňových vln a zamezení střetu nejvyšších průtoků právě v oblasti Plzně, z čehož vyplývá i ochrana území dále na řece Berounce a to včetně Prahy, kde docházelo v historii ke střetu povodňové vlny Berounky a Vltavy. Další vodní nádrže v oblasti plní vodárenský účel a to i velmi důležitý, zmínit je nutné hlavně nádrž Švihov na Želivce, o níž bude vedle ostatních zmínka v samotném popisu základních technických a hydrologických údajů přehrad v rámci PVl.

Přehled přehrad: POVODÍ VLTAVY – Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané. POVODÍ BEROUNKY – Hracholusky, Nýrsko, České Údolí, Klabava, Láz, Žlutice, Pilská, Klíčava, Obecnice, Záskalská a Dráteník plus některé další drobnější. OSTATNÍ – Římov, Soběnov, Husinec, Strž, Staviště, Sedlice, Vřesník, Němčice, Švihov a další drobnější.

Lipno

Tok: Vltava

Říční km: 329.5

Stavba: 1952-1959

Umístění: Na vnitřním svahu dolní části Šumavy.

Primární účel: Ochrana území před povodněmi – snížení jejich škodlivých účinků.

Výška hráze: 25m

Zatopená plocha – maximální: 4870ha

Průměrný roční průtok: 13.16m3/s

Stoletý průtok: 359m3/s

Maximální odtok: 412.6m3/s (v případě otevření všech výpustí a využití veškeré kapacity všech přelivů)

Stručný popis: Z třetiny betonová gravitační hráz, ve zbylé části sypaná zemní s návodním těsněním. Součástí je vyrovnávací nádrž špičkových odtoků pod názvem Lipno II.

Další účely díla: Nadlepšování průtoků na Vltavě či rekreace.

Údaje z hlásného profilu Vyšší Brod (pod vyrovnávací nádrží Lipno II): 370 (2002), 316 (19479) a 314 (1954).

Orlík

Tok: Vltava

Říční km: 144.6

Umístění: 91 km nad Prahou

Stavba: 1957-1960 (1962 zapojení posledního turbogenerátor a 1966 úpravné práce)

Primární účel: Výroba elektrické energie

Výška hráze: 81.5m

Zatopená plocha – maximální: 2732ha

Průměrný roční průtok: 83.5m3/s

Stoletý průtok: 2180m3/s

Maximální odtok: 3154m3/s

Stručný popis: Přímá tížná betonová hráz. Jedná se o největší dílo v ČR a nejvýznamnější článek Vltavské kaskády. Původně sloužilo k plavebním účelům. Objem nádrže činí 716.5 miliónů m3 a napuštěním vzniklo jezero dlouhé 68km na Vltavě, které zasahuje na Otavu i Lužnici a vytvořil se břehy o délce 300km. Při extrémní povodni v roce 2002 bylo zatíženo větším přítokem než na který bylo postaveno.

Další účely díla: Ochrana území pod hrází před povodněmi, nadlepšení průtoku na Vltavě a rekreace.

Slapy

Tok: Vltava

Říční km: 91.6

Stavba: 1949-1955

Primární účel: Výroba elektrické energie (špičkově)

Výška hráze: 60m

Zatopená plocha – maximální: 1162ha

Průměrný roční průtok: 85.2m3/s

Stoletý průtok: 2250m3/s

Maximální odtok: 3687m3/s (při otevření všech výpustí a využití kapacity všech přelivů)

Stručný popis: Tížná, přímá, betonová hráz. Je v pořadí třetím vybudovaným stupněm kaskády.

Další účely díla: Nadlepšování průtoků na Vltavě a následně na Labi a odběry pitné vody.

Kamýk

Tok: Vltava

Říční km: 134.7

Stavba: 1957-1961

Umístění: Na konci vzdutí Slapského jezera.

Primární účel: Vyrovnávání špičkových odtoků z elektrárny VD Slapy

Výška hráze: 17m

Zatopená plocha – maximální: 195ha

Průměrný roční průtok: 83.7m3/s

Stoletý průtok: 2065m3/s

Maximální odtok: 2395m3/s (při otevření výpustí elektrárny a využití kapacity přelivů)

Stručný popis: Hráz stupně slouží k vyrovnávání špičkových odtoků z elektrárny VD Slapy.

Další účely díla: Využití spádu a průtoku při výrobě špičkové energie.

Hněvkovice

Tok: Vltava

Říční km: 210.39

Stavba: 1986-1991

Umístění: 5km jižně od Týna nad Vltavou, jde o jednu z nejmladších nádrží kaskády.

Primární účel: Zajištění požadovaných odběrů v suchých letech pro jadernou elektrárnu a výrobu elektrické energie na dalších dílech ve vzájemné spolupráci s dílem Kořensko a Lipno.

Výška hráze: 23.5m

Zatopená plocha – maximální: 276.7ha

Průměrný roční průtok: 30.6m3/s

Stoletý průtok: 1054m3/s

Maximální odtok: 1070m3/s

Stručný popis: Hráz je betonová, tížná se třemi hrazenými korunovými přelivy, u pravého břehu se nachází plavební komora.

Další účely díla: Výroba elektrické energie.

Kořensko

Tok: Vltava

Říční km: 200.4

Stavba: 1986-1991

Umístění: Ve vzdutí nádrže Orlík, pod soutokem Lužnice s Vltavou

Primární účel: Odstranění výrazných změn průtoku.

Výška hráze: 8m (výška jezu)

Průměrný roční průtok: 54.9m3/s

Stoletý průtok: 1387m3/s

Maximální odtok: 1190m3/s (jezová pole a elektrárna při maximální využití)

Stručný popis: Jedná se o stupeň v podobě pohyblivého jezu o čtyřech polích s ocelovými hydraulicky ovládanými klapkami a s plavební komorou u levého břehu.

Římov

Tok: Malše

Říční km: 21.8

Stavba: 1974-1976 (napouštění 1978)

Umístění: Jižně od Českých Budějovic, na jihovýchodním okraji obce Římov.

Primární účel: Zásobování jižních Čech pitnou vodou

Výška hráze: 47.5m

Zatopená plocha – maximální: 211ha

Průměrný roční průtok: 4.38m3/s

Stoletý průtok: 368m3/s

Maximální odtok: 481,6m3/s (otevření výpustí, maximální využití elektrárny a využití přelivů)

Stručný popis: Přímá, kamenitá hráz s vnitřním těsnícím jádrem.

Štěchovice

Tok: Vltava

Říční km: 84.3

Stavba: 1937-1945

Umístění: V nepřístupném údolí skalnatých svahů nad soutokem Vltavy se Sázavou.

Primární účel: Vyrovnání špičkových průtoků z VD Slapy a Orlík.

Výška hráze: 22m

Zatopená plocha – maximální: 95.7ha

Průměrný roční průtok: 85.6m3/s

Stoletý průtok: 2250m3/s

Maximální odtok: 3204m3/s (při otevření výpustí do elektráren, maximální využití výpustného tunelu a přelivu)

Stručný popis: Přehrada je z betonového tělesa s pěti přelivnými poli hrazenými stavidly. Dílo je obloženo kamenem a je považováno za nejhezčí dílo kaskády. Obsahuje středotlakou a vysokotlakou elektrárnu.

Vrané

Tok: Vltava

Říční km: 71.3

Stavba: 1930-1935

Umístění: Nad Prahou, na soutoku Vltavy a Sázavy

Primární účel: Vyrovnání špičkových odtoků z VD Slapy a Štěchovice.

Výška hráze: 22m

Zatopená plocha – maximální: 263ha

Průměrný roční průtok: 111m3/s

Stoletý průtok: 2670m3/s

Maximální odtok: 2984m3/s (otevření výpustí elektrárny a maximální využití přelivových polí)

Stručný popis: Sestává z jezu, plavebních komor a elektrárny. Je nejstarším stupněm kaskády.

Další účely díla: Využití průtoku k výrobě elektřiny, zajištění minimálního průtoku na Vltavě.

Údaje z hlásného profilu Praha-Chuchle (pod hrází): 782cm (2002) a 265cm (1988).

0 0 hlasů
Article Rating
Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: