Vodní toky v Povodí Odry

Vodní toky v Povodí Odry. Stránka obsahuje přehled hlavních vodních toků v oblasti Povodí Odry (POd). Přehled a popis průběhu vodních toků, základní údaje jako jsou délka toku, plocha povodí toku a průměrný průtok v ústí vodního toku, vodní tok ústí toku a další informace.

Témata stránky: Popis Povodí Odry, vodní toky v povodí Odry, základní hydrologické údaje o tocích, další údaje o tocích.


PŘEHLED VODNÍCH TOKŮ V POVODÍ ODRY

Přehledová tabulka:

Přehled vodních toků a základních údajů o nich v oblasti Povodí Odry

Popis povodí

Oblast Povodí Odry (dále jen zkratka POd) spadá přímo úmoří Baltského moře. Odra odvodňuje severovýchodní a východní část Moravy plus celé Slezsko. V článku přinášíme přehled významnějších vodních toků v rámci dílčích povodí Odry včetně samotných přímých přítoků Odry a to z pohledu jejich hydrologických parametrů a zajímavostech o nich.

Řád: I.

Úmoří: Baltské moře

Dílčí povodí: Olše, Ostravice, Osoblaha, Opava, Kladská Nisa, Lužická Nisa

Délka kmenového toku: 861km (v ČR 112km)

Plocha povodí: 118 861km2 (v ČR 7 245km2)

Průměrný průtok na hranici ČR: 49.0m3/s-1

Jedná se o druhé povodí I. řádu v ČR, vedle PLa, které sousedí na jihu s povodím Moravy a Váhu, na západě povodí Labe a na východě Visly a na severu jde ještě o menší přítoky Baltského moře. Nejvyšším bodem v povodí je Sněžka s 1 603m. Řeka Odra odvádí tedy malý zlomek vod z našeho území a oproti němu velkou část vod z Polska do Baltského moře (Viz též údaje výše). Povodí je ve správě státního podniku Povodí Odry (POd) a ten má správu rozdělenou na dva závody a to na Závod Opava a Závod Frýdek-Místek. Jedná se o malou oblast povodí.

Vodní toky

Kmenovým tokem je zajisté Odra, která sbírá veškeré vody z oblasti. Jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou vodní toky dílčích povodí uceleného povodí Odry a jedná se zejména o Olši, Opavu, Ostravici a další, které jsou popsány právě v přehledu níže. Dále jde o přímé přítoky Odry, jejichž základní charakteristiky jsou uvedeny hned níže.

ODRA

Pramen: Oderské vrchy (632m)

Délka toku: viz výše

Plocha povodí: viz výše

Průměrný průtok na hranici: viz výše

Popis a zajímavosti: Německy nese název Oder a polsky Odra, tedy stejně jako česky. Původ jména vodního toku je staroevropský a má charakterizovat sídelní oblasti. Staroevropská varianta zní “Adra” a znamená v překladu “potok” nebo “voda”. Jméno je velice staré (Němec, J. a kol, 2014). Horní část toku se nachází v CHKO Poodří s širokou údolní nivou a záplavovými územími. Do Odry ústí i Lužická Nisa odtékající z území ČR, ale soutok se nachází v Polsku. Pramen Odry je vyhledávaným turistickým místem a byl určen oficiálně pramenem Odry v roce 1715. Vodní tok je páteří CHKO Poodří.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

Lubina s pramenem v 740m n.m., délkou toku 36.3km, plochou povodí 194.1km2 a průtokem 2.36m3/s-1, která je na horním toku bystřinným tokem a teče CHKO Beskydy, v dolní části pak CHKO Poodří. V toku žije střevle potoční a vranka pruhoploutvá, z ostatních vzácnějších živočichů též rak říční. To je lovištěm ledňáčka i vydry. Vlévá se do ní Lomná, Svěcený potok a Kopřivnička co se týče větších toků

> Bílovka s pramenem v 500m n.m., délkou toku 23.7km, plochou povodí 146.7km2 a průtokem 0.75m3/s-1 s částečnou regulací toku

Ondřejnice a Jičínka

Ondřejnice s pramenem v 755m n.m., délkou toku 29.1km, plochou povodí 99.4km2 a průtokem 1.02m3/s-1, která je až z 90% upravena, jedná se o vodní tok s nejvíce zásahy do přirozeného koryta

> Porubka s pramenem v 434m n.m., délkou toku 20.1km, plochou povodí 62.0km2 a průtokem 0.3m3/s-1, která teče většinou zalesněnou oblastí

Husí potok s pramenem v 539m n.m., délkou toku 21.5km, plochou povodí 143.2km2 a průtokem 0.82m3/s-1

> Jičínka s pramenem v 630m n.m., délkou toku 25.8km, plochou povodí 113.9km2 a průtokem 1.21m3/s-1, protéká CHKO Beskydy a Poodří a největším přítokem je Zrzávka, jejíž prameny jsou vyhlášeny od roku 1993 jako PP Prameny Zrzávky. Na toku se nachází VN Kacabaja s 3.6ha

> Luha s pramenem v 570m n.m., délkou toku 29.2km, plochou povodí 95.4km2 a průtokem 0.53m3/s-1 s málo zalesněným povodím, jehož zalesněnost činí asi jen 20% (Němec, J. a kol., 2014). Jedná se z hlediska rybářského práva o pstruhový revír s biotopem dravé ryby mníka jednovousého a z chráněných živočichů tu lze spatřit ledňáčka, vydru a rada říčního

> Budišovka s pramenem v 674m n.m., délkou toku 18.1km, plochou povodí 62.6km2 a průtokem 0.55m3/s-1, která má pozvolný proud

> Plazský potok s pramenem v 631m n.m., délkou toku 13.1km, plochou povodí 33.3km2 a průtokem 0.32m3/s-1 a protéká krajinou VÚ Libavá, opět má volný tok s výskytem meandrů a soustavou rybníků s výskytem bobra evropského v oblasti jeho toku

Libavský potok s pramenem ve výšce 657m n.m., délkou toku 14.7km, plochou povodí 59.2km2 a průtokem 0.59m3/s-1 mající velmi čistou a bystrou vodu

OLŠE

Pramen: Slezské Beskydy – Kamensznica PL

Délka toku: 99.0km

Plocha povodí: 1 118km2 (479km2 v Polsku)

Průměrný průtok: 12.5m3/s-1

Popis a zajímavosti: Vodní tok jako jediný z hlavních dílčích povodí Odry pramení mimo ČR. Tok má vyšší sklon dna a je náchylný na strmé povodňové vlny. Vodní tok je zčásti regulován. V jeho dolní části se rozprostírá ptačí oblast Heřmanský stav Odra – Poolší. Chráněnými živočichy je mihule potoční, vranky, ouklejka pruhovaná a dále ledňáček a vydra.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Ropičanka s pramenem v 840m n.m., délkou toku 16.5km, plochou povodí 36.7km2 a průtokem 0.62m3/s-1, jejíž horní tok se nachází v CHKO Beskydy. Řeka se vyznačuje nestabilitou průtoků a směru. Existuje z ní převod vody do sousedního povodí Stonávky jako zlepšení průtoku a odtoku z VN Těrlicko

> Lomná s pramenem v 870m n.m., délkou toku 17.3km, plochou povodí 70.6km2 a průtokem 1.49m3/s-1, jejíž údolí kterým protéká patří k nejkrásnějším v Moravskoslezských Beskydech. Horní tok řeky má úzké kaňonovité řečiště a část toku je v CHKO Beskydy. Nachází se v její oblasti PR buko-jedlového pralesa a jeho pozůstatky v této oblasti jsou největší, které se na našem území dochovaly. Je v úseku po soutok s Olší registrovaným lovištěm vydry říční a jedná se o vodu pstruhového pásma

> Stonávka s pramenem v 750m n.m., délkou toku 33.3km, plochou povodí 131.3km2 a průtokem 1.47m3/s-1, na níž byla roku 1964 uvedena do provozu VN Těrlicko u stejnojmenné obce a má rozlohu 268ha. Horní část toku patří do CHKO Beskydy. Jedná se o tok, na němž byl v poslední době zaznamenán výskyt bobra

> Petrůvka s pramenem ve výšce 521m n.m., délkou toku 30.8km, plochou povodí 153.5km2 a průtokem 1.25m3/s-1

> Tyrka s pramenem v 835m n.m., délkou toku 12.5km, plochou povodí 31.0km2 a průtokem 0.62m3/s-1

OPAVA

Pramen: Soutok Černé a Střední Opavy ve Vrbně pod Pradědem (540m)

Délka toku: 109.3km

Plocha povodí: 2 088.8km2

Průměrný průtok: 15.01m3/s-1

Popis a zajímavosti: Německy se nazývá Oppa a polsky Opawa a na toku se nachází několik rozlohou menších chráněných území. První úpravy toku zde započaly již v roce 1886 podle dostupných dokladů (Němec, J. a kol., 2014). Z chráněných území je důležitá zejména PR Koutské a Zábřežské louky vyhlášená roku 1974 s předmětem ochrany mokřadních luk, zeleně a luhů se zbytky ramen a zaplavovaných tůní v nivě toku, plus další jako zejména rostlinstvo a živočišstvo žijící v oblasti, zejména mihule potoční, střevle potoční, vranky, rak říční a další.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Černá Opava jako jedna zdrojnice řeky Opavy (výše) pramenící v 1 030m n.m., mající délku svého toku 18.4km, plochu povodí 58.7km2 a průtok 0.83m3/s-1 a celá se nachází v CHKO Jeseníky. Tvoří četné peřeje a má velký spád toku

Bílá Opava pramenící v 1 260m n.m., s délkou toku 13.2km, plochou povodí 27.5km2 a průtokem 0.45m3/s-1, která protéká CHKO Jeseníky a opět se na jejím toku nacházejí peřeje, různé kaskády a vodopády, z nichž největší je Velký vodopád s výškou 8m, který je součástí kaskády o celkové výšce 16.4m a délce 40m. Vodopády jsou chráněny a spadají pod ochranu NPR Praděd

Opavice a Moravice

> Opavice s pramenem v 850m n.m., délkou toku 35.6km, plochou povodí 195.4km2 a průtokem 1.33m3/s-1, která mezi Městem Albrechtice a Krnovem teče jako hraniční tok mezi ČR a Polskem. Její koryto má velký spád. Je biotopem střevle potoční, raka říčního, ledňáčka a vrankami

> Čižina s pramenem v 630m n.m., délkou toku 20.5km, plochou povodí 102.7km2 a průtokem 0.45m3/s-1, na níž se nachází VN Pocheň s 20ha, postavená roku 1975 a je pozůstatkem původních prvorepublikových plánů postavit nádrž mnohem větší

> Moravice s pramenem v 1 170m n.m., délkou toku 100.5km, plochou povodí 899.9km2 a průtokem 7.67m3/s-1 mající téměř po celém toku charakter horské řeky. Na toku se nacházejí dvě vodní nádrže a to Kružberk s 280ha dokončená v roce 1954 a poblíž Slezská Harta s 8.72km2 postavená v roce 1998. Technickou památkou je Weisshuhnův náhon vybudovaný v roce 1891, který obsahuje i několik tunelů a akvaduktů a sloužil původně k plavení dřeva. Na dolním toku řeky se nachází PR Niva Moravice vyhlášená v roce 1998 a rozkládající se na 41ha, která chrání ohrožené druhy rostlin a živočichů – hlavně oměj pestrý, oměj vlčí mor, mihuli potoční, vranku pruhoploutvou, ledňáčka říčního, pěnici vlašskou, vydru říční a další (Němec, J. a kol., 2014).

> Střední Opava s pramenem v 1 195m n.m., délkou toku 12.9km, plochou povodí 83.7km2 a průtokem 1.37m3/s-1 tekoucí horskou krajinou, na které se nachází velké množství prahů

Napsat komentář