Vodní toky v Povodí Vltavy

Hodnocení stránky

Vodní toky v Povodí Vltavy. Stránka obsahuje přehled hlavních vodních toků v oblasti Povodí Vltavy (PVl). Přehled a popis průběhu vodních toků, základní údaje jako jsou délka toku, plocha povodí toku a průměrný průtok v ústí vodního toku, vodní tok ústí toku a další informace.

Témata stránky: Popis Povodí Vltavy, vodní toky v povodí Vltavy, základní hydrologické údaje o tocích, další údaje o tocích.


PŘEHLED VODNÍCH TOKŮ V POVODÍ VLTAVY

<strong>Povodí Vltavy</strong><strong>Berounka</strong><strong>Mže</strong><strong>Radbuza</strong><strong>Úhlava</strong><strong>Úslava</strong><strong>Střela</strong><strong>Lužnice</strong><strong>Otava</strong><strong>Volyňka</strong><strong>Lomnice</strong><strong>Sázava</strong><strong>Želivka</strong><strong>Blanice (VL)</strong><strong>Další přítoky Vltavy</strong>

Přehledová tabulka: Vodní toky v Povodí Vltavy - přehledová tabulka a údaje.

Přehled hlavních vodních toků v dílčích povodích oblasti povodí Vltavy a základních údajů o nich

Úmoří: Severní moře

Dílčí povodí: Studená Vltava, Teplá Vltava, Berounka (Mže, Úslava, Úhlava, Střela, Klabava), Malše, Lužnice, Otava, Sázava a přímé přítoky Vltavy.

Nejvyšší bod povodí: 1 378m (Plechý)

Délka kmenového toku: 430.2km

Plocha povodí: 28 090km2 (121.7km2 v Německu a 920.7km2 v Rakousku)

Průměrný průtok v ústí: 152m3/s-1 (profil Vraňany)

Povodí Vltavy je povodí 2. řádu, stejně jako další vodní toky ústící přímo do řeky Labe, popř. do řeky Odry z hlediska našeho území. Povodí Vltavy se v horní části rozděluje na povodí Studené a Teplé Vltavy, jejich spojením vzniká řeka Vltava. Vltava je nejdelší i nejvodnatější řekou v ČR. Ústí do ní vodní toky pramenící nejen na území ČR, ale i na území Německa a Rakouska. Zajímavý je původ názvu řeky Vltavy, kdy první zápisy zněly “Fuldaza-Vlava”, další jako “Wultha” a Kosmas řeku nazýval “Wiltawa”. Následovalo mnoho obdobných názvů – např. Whltawa. Ale název “Wltawa” se počeštil na “Vltava” a ten má řeka od roku 1680 dodnes.

Hlavní vodní toky povodí a základní údaje o nich

TEPLÁ VLTAVA

Pramen: Černá hora (1 172m)

Délka toku: –

Plocha povodí: 347.1km2

Průměrný průtok v ústí: –

Popis a zajímavosti: Je hlavní zdrojnicí řeky Vltavy, její povodí se nachází zčásti i v Rakousku. Pramení jako Černý potok.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Černý potok jako zdrojnice Teplé Vltavy

> Vydří potok s pramenem ve výšce 1 000m n.m., délkou toku 8.5km, plochou povodí 5.7km2 a průtokem 0.38m3/s-1

> Vltavský potok s pramenem v 1 158m n.m., délkou toku 9.3km, plochou povodí 15.9km2 je známý také pod názvem Malá Vltava

> Řasnice nebo-li Travnatá Vltava s pramenem v 1 000m n.m., délkou toku 19.2km, plochou povodí 89.4km2 a průtokem 1.62m3/s-1

> Jezerní potok s pramenem v 1 089m n.m., délkou toku 9.0km, plochou povodí 29.6km2 a průtokem 0.42m3/s-1

STUDENÁ VLTAVA

Pramen: Haidmuhle, Německo

Délka toku: 24.0km (v ČR 16.0km)

Plocha povodí: 121.6km2

Průměrný průtok v ústí: 2.04m3/s-1

Popis a zajímavosti: V délce 1.5km tvoří hranici našeho území s Německem a je druhou zdrojnicí řeky Vltavy.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Světlá s pramenem ve výšce 1 302m n.m., délkou toku 11.5km, plochou povodí 21.9km2 a průtokem 0.44m3/s-1

> Hučina s délkou toku 7.6km a pramenem v NP Šumava.

BEROUNKA

Pramen: Soutok řek Mže a Radbuzy u Plzně

Délka toku: 139.1km

Plocha povodí: 8 825.4km2

Průměrný průtok v ústí: 36.0m3/s-1

Popis a zajímavosti: Berounka je jednou z českých řek bez pramene. Stéká se ze dvou zdrojnic v Plzni a to z Mže (původní kmenové řeky až po soutok s Vltavou v Praze) a Radbuzy. Tyto zdrojnice jsou doplněny v Plzni řekami Úhlavou a Úslavou. Povodí Berounky jako dílčí povodí Vltavy se rozkládá na jihozápadě Čech a na západě středních Čech. Sousedí s povodím Ohře na severu, na jihozápadě s povodím Dunaje, na jihovýchodě s povodím Otavy a na východě s povodím Vltavy a jejích drobných přítoků. Nejvyšším bodem v povodí je Jezerní hora s 1 343m n.m. na Šumavě.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Mže s pramenem v 726m n.m., délkou toku 106.5km, plochou povodí 1828.6km2 a průtokem 8.55m3/s-1*

> Radbuza s pramenem ve výšce 690m n.m,, délkou toku 111.5km, plochou povodí 2179.4km2 a průtokem 11.1m3/s-1*

> Úhlava s pramenem v 1 110m n.m., délkou toku 108.5km, plochou povodí 919.4km2 a průtokem 5.69m3/s-1*

> Úslava s pramenem v 637m n.m., délkou toku 96.3km, plochou povodí 796.5km2 a průtokem 3.55m3/s-1*

> Střela s pramenem v 678m n.m., délkou toku 101.6km, plochou povodí 922.6km2 a průtokem 3.2m3/s-1*

> Klíčava s pramenem v 450m n.m., délkou toku 22.4km, plochou povodí 87.1km2 a průtokem 0.14m3/s-1

> Klabava též Padrťský potok s pramenem v 678m n.m., délkou toku 49.0km, plochou povodí 372.3km2 a průtokem 2.1m3/s-1, na níž byla vybudována roku 1957 vodní nádrž Klabava o ploše 32.2ha

Střední Berounka

> Loděnice nazývaná též Kačák s pramenem v 478m n.m., délkou toku 61.1km, plochou povodí 271.1km2 a průtokem 0.53m3/s-1

> Rakovnický potok s pramenem v Rakovnické pahorkatině, délkou toku 48.5km, plochou povodí 368.1km2 a průtokem 0.86m3/s-1

> Klíčava s délkou toku 22.4km, plochou povodí 87.1km2 a průtokem 0.14m3/s-1

>Třemošná s pramenem ve výšce 600m n.m., délkou toku 41.9km, plochou povodí 249.3km2 a průtokem 0.50m3/s-1

Dolní Berounka

> Litavka s pramenem v 765m n.m., délkou toku 54.6km, plochou povodí 629.4km2 a průtokem 2.71m3/s-1, na které se nachází VN Láz vybudovaná kolem roku 1820 s plochou 15.5ha

> Radotínský potok s pramenem cca 400m n.m., délkou toku 22.6km, plochou povodí 68.5km2 a průtokem 0.40m3/s-1

> Obecnický potok nebo-li Čepkovský potok s významným biotopem mihule potoční, na kterém se nachází VN Obecnice o 11ha, která byla vybudována v 18. století

> Pilský potok s pramenem v 772m n.m., délkou toku 6.4km a vybudovanou nádrží Pilská či Pila s největší retencí vody pro Příbram o ploše 55ha s objemem 1 600 000m3

> Červený potok s pramenem na severu Brd, průtokem 0.39m3/s-1, na němž se nachází VN Záskalská o 9.48ha vybudovaná v roce 1957

> Javornice s pramenem v 558m n.m., délkou toku 30.2km, plochou povodí 141.5km2 a průtokem 0.41m3/s-1 * Povodí těchto řek budou ještě rozebrána níže

MŽE

Pramen: Bavorsko, Německo (726m)

Délka toku: 106.5km

Plocha povodí: 1 828.6km2

Průměrný průtok v ústí: 8.55m3/s-1

Popis a zajímavosti: Prameniště se nachází v Českém lese, hlavní tok pramení na území Německa. Na horním toku se nachází vodní nádrž Lučice dokončená v roce 1975, velmi známá je nádrž Hracholusky v okolí Stříbra s plochou 490ha, která významně ovlivňuje průtok dále na Mži, Berounce a tím i Vltavě od Prahy v případě jednak vysokých průtoků, ale i v případě průtoků nízkých. Ve dřívějších dobách se označoval názvem Mže tok i dále od Plzně až po Prahu. Název Berounka vznikl v roce 1638.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Úterský potok jako významný přítok Mže s pramenem v 665m n.m., délkou toku 34.1km, plochou povodí 333.8km2 a průtokem 1.15m3/s-1

> Hamerský potok jako též významný přítok řeky s pramenem v 760m n.m., délkou toku 33.6km, plochou povodí 200.1km2 a průtokem 1.46m3/s-1

> Kosový potok jako další významný přítok s pramenem v 721m n.m., délkou toku 35.5km, plochou povodí 244.4km2 a průtokem 1.4m3/s-1 s místy meandrujícím korytem

> Úhlavka s pramenem v 580m n.m., délkou toku 38.0kkm, plochou povodí 296.8km2 a průtokem 1.35m3/s-1 s převážně mírným proudem vody dle malého sklonu koryta toku

RADBUZA

Pramen: Český les (690m)

Délka toku: 111.5km

Plocha povodí: 2 179.4km2

Průměrný průtok v ústí: 11.1m3/s-1

Popis a zajímavosti: Před Plzní se na ní nachází nádrž České Údolí, která byla postavena v roce 1972 a má plochu 151ha. Horní tok protéká CHKO Český les a nacházejí se tam značné peřeje. Vedle Mže je Radbuza vodohospodářsky i hydrologicky nejvýznamnějším tokem v oblasti Českého lesa. Je též náchylná na výskyt vysokých průtoků v případě vydatných srážky v oblasti jihozápadní části našeho území.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Merklínka s pramenem v 612m n.m., délkou toku 39.2km, plochou povodí 157.3km2 a průtokem 0.63m3/s-1

> Zubřina s pramenem v 552m n.m., délkou toku 33.1km, plochou povodí 213.7km2 a průtokem 1.18m3/s-1

> Černý potok s pramenem v 765m n.m., délkou toku 27.8km, plochou povodí 170.3km2 a průtokem 1.02m3/s-1

ÚHLAVA

Pramen: Šumava – svah Pancíř ( 110m)

Délka toku: 108.5km

Plocha povodí: 919.4km2

Průměrný průtok v ústí: 5.69m3/s-1

Popis a zajímavosti: Na horním se nachází vodní dílo Nýrsko o ploše 163ha vybudované roku 1969. Před Švihovem je vyhlášena PP Stará Úhlava, která byla vyhlášena roku 1988 a stojí za návštěvu. Předmětem ochrany jsou slepá ramena řeky a mokřady s biotopem některých vzácných rostlin. Řeka je zejména v některých úsecích oblíbená vodáky.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Bílý potok s pramenem o více zdrojnic ve výšce kolem 1 100m n.m., vodopádem o několika stupních (celkem 13m převýšení a nejvyšší stupeň měří 7m), která protéká v horní části PR Bílá strž s ochranou hluboce zaříznutého údolí a to od roku 1972

> Poleňka s pramenem v 385m n.m., délkou toku 18.2km, plochou povodí 70.0km2 a průtokem 0.43m3/s-1

> Chodská Úhlava s pramenem v 1 020m n.m., délkou toku 18.1km, plochou povodí 85.1km2 a průtokem 0.74m3/s-1

ÚSLAVA

Pramen: Obec Číhaň – kopec Drkolná (729m)

Délka toku: 96.3km

Plocha povodí: 796.5km2

Průměrný průtok v ústí: 3.55m3/s-1

Popis a zajímavosti: Dříve nesla název Bradlava a název je několikrát doložen historickými záznamy. Část toku bývá nazývána také Žinkovka.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Bradava jako nejvýznamnější přítok Úslavy s pramenem v 690m n.m,, délkou toku 20.4km, plochou povodí 103.1km2 a průtokem 0.59m3/s-1

> Kornatický potok s tokem v hlubokém lesnatém údolí, který protéká též PR Lopata o výměře 6.67ha s délkou toku 16.0km a plochou povodí 25.1km2

STŘELA

Pramen: Tepelská vrchovina (678m)

Délka toku: 101.65km

Plocha povodí: 922.6km2

Průměrný průtok v ústí: 3.20m3/s-1

Popis a zajímavosti: V roce 1968 byla nad obcí Žlutice vybudována stejnojmenná vodní nádrž s hlavním účelem zásobovat pitnou vodou přilehlé oblasti o rozloze 167ha. Řeka protéká kaňony, poslední úsek po Dolní Hradiště je vyhlášen PP Kaňon Střely a je v soustavě chráněných území Natura 2000 o rozloze nad 400ha.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Ratibořský potok s pramenem v 808m n.m., délkou toku 16.5km, plochou povodí 35.5km2 a průtokem 0.17m3/s-1, který v historii sloužil pro pohon pil a mlýnů

> Kralovický potok s pramenem v 535m n.m., délkou toku 20.5km, plochou povodí 75.5km2 a průtokem 0.20m3/s-1

> Manětínský potok s pramenem ve výšce 644m n.m., délkou toku 21.5km, plochou povodí 174.5km2 a průtokem 0.47m3/s-1

> Mladotický potok s pramenem v 510m n.m., délkou toku 15,5km, plochou povodí 79.9km2, na němž se nachází Odlezelské jezero o ploše 68ha jako nejmladší jezero v ČR a jedná o vyhlášenou PP. Jezero se trvale zanáší a tok zanese dle průzkumů během roku vždy cca 1 357m3 objemu jezera z celkového objemu 104 750m3 a dle výpočtů se při pokračujícím tempu zanášení zcela zanese do roku 2076, čímž zanikne.

LUŽNICE

Pramen: Novohradské hory, Rakousko (346m)

Délka toku: 187km

Plocha povodí: 4 226.2km2

Průměrný průtok v ústí: 24.3m3/s-1

Popis a zajímavosti: Řeka Lužnice je odjakživa vodácky velmi oblíbeným vodník tokem a často je po většinu roku dobře sjízdná, alespoň ve střední a dolní části. V oblasti, kterou tok protéká se nachází CHKO Třeboňsko s řadou rybničních soustav a ramen ve velké údolní nivě. Jedná se o jeden z přírodních skvostů naší vlasti. Vodní tok má nížinný typ, malý spád a pohyb vody. Při významných hydrologických situací ve znamení významných srážek nebo tání je řeka náchylná k významným rozlivům do nížinných oblastí jižních Čech.

V oblasti toku se nachází též celá řada Přírodních rezervací a Národních přírodních rezervací či Přírodních památek. Zajímavostí, která je všeobecně známa, je že z řeky vyúsťuje proslulá odbočka v podobě umělého kanálu zvaného Nová řeka. Více o umělých tocích a rybnících nabízí samostatný článek, proto se zde této problematice nebudeme šířeji věnovat. Ještě krátce k jejímu ústí. Soutok Lužnice a Vltavy se nachází ve vzdutí vodní nádrže Orlík a původní soutok je tedy trvale zatopen od napuštění vodní nádrže a významně touto stavbou změněn. Další zajímavostí může být, že její koryto dosahuje v dolní části toku místy až 50 metrové šířky. Přes Lužnici se též klene několik zajímavých a historicky významných mostů.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Hamerský potok s pramenem v 750m n.m., délkou toku 46.4km, plochou povodí 221.2km2 a průtokem 1.73m3/s-1

> Kozský potok s pramenem v 600m n.m., délkou toku 32.0km, plochou povodí 213.2km2 a průtokem 1.11m3/s-1

> Dračice s pramenem v 668m n.m., délkou toku 49.0km, plochou povodí 151.2km2 a průtokem 1.1m3/s-1, která protéká známou přírodní oblastí Česká Kanada

> Bechyňský potok s pramenem v 488m n.m., délkou toku 21.7km, plochou povodí 137.3km2 a průtokem 0.79m3/s-1

> Žirovnice s pramenem v 658m n.m., délkou toku 29.9km2, plochou povodí 128.6km2 a průtokem 1.03m3/s-1

> Nežárka jako velmi významný přítok s pramenem v 471m n.m., délkou toku 56.2km, plochou povodí 999.6km2 a průtokem 11.8m3/s-1

> Smutná s pramenem v 640m n.m., délkou toku 47.0km, plochou povodí 246.5km2 a průtokem 1.18m3/s-1

> Černovický potok s pramenem v 403m n.m., délkou toku 38.0km, plochou povodí 13.73km2 a průtokem 0.79m3/s-1

OTAVA

Pramen: Soutok Vydry a Křemelné – Čeňkova pila (624m)

Délka toku: 111.7km

Plocha povodí: 3 840.2km2

Průměrný průtok v ústí: 26.1m3/s

Popis a zajímavosti: Vznik z keltského Atawa, což znamená v překladu bohatá voda.

Z některé literatury je patrné, že jde o spojení dvou keltských slov. Prokazatelně byla zmiňována Otaua v roce 1045. Na mapách byla nazvána jako Otawa a nebo Wottawa. Jak vyplývá z výše uvedené informace, nemá pramen a vzniká soutokem dvou šumavských zdrojnic.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Březový potok pramenící ve výšce 547m n.m., délka jeho toku činí 23.1km, plocha povodí 15.9km2 a průtok 0.37m3/s-1

> Ostružná s pramenem v 938m n.m., délkou toku 39.4km, plochou povodí 169.1km2 a průtokem 1.23m3/s-1

> Volšovka s pramenem v 914m n.m., délkou toku 16.4km, plochou povodí 74.8km2 a průtokem 0.86m3/s-1

> Losenice s pramenem v 1 118m n.m., délkou toku 15.6km, plochou povodí 54.4km2 a průtokem 0.65m3/s-1

Další vodní toky tvořící dílčí povodí popisujeme následně:

BLANICE

Pramen: Lysá – u bývalé osady Zlatá (972m)

Délka toku: 93.3km

Plocha povodí: 860.5km2

Průměrný průtok v ústí: 4.23m3/s-1

Popis a zajímavosti: Nazývá se též jako Vodňanská Blanice. Jedná se o tok s hloubkovou rozmanitostí, rozmanitostí proudění a měnící se morfologií toku. V horní části toku se nachází PP Blanice s výměrou 295ha.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Zlatý potok s pramenem v 910m n.m., délkou toku 35.5km, plochou povodí 92.4km2 a průtokem 0.60m3/s-1 je nejdelším přítokem tohoto toku

> Cikánský potok s pramenem v 923m n.m., délkou toku 11.1km, plochou povodí 40.7km2 a průtokem 0.38m3/s-1

> Libotyňský potok pramenem v 704m n.m., délkou toku 13.5km, plochou povodí 40.5km2 a průtokem 0.2m3/s-1

KŘEMELNÁ

Pramen: Severně od Pancíře (1 090m)

Délka toku: 30.3km

Plocha povodí: 171.6km2

Průměrný průtok v ústí: 4.43m3/s-1

Popis a zajímavosti: Vybudována z ní byla odbočka v podobě umělého koryta mezi tokem Křemelné a Vydry, tzv. Vchynicko-Tetovský kanál sloužící dříve pro plavení dřeva. Na přítocích Křemelné pracovalo 21 vodních mlýnů.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Prášilský potok s pramenem v 1 115m n.m., délkou toku 11.6km, plochou povodí 45.1km2 a průtokem 1.43m3/s-1

> Slatinný potok s pramenem v 1 190m n.m., délkou toku 11.5km, plochou povodí 31.1km2 a průtokem 0.75m3/s-1

VYDRA

Pramen: U Velké Mokrůvky – německé pohraničí (1 210m)

Délka toku: 22.5km

Plocha povodí: 146.2km2

Průměrný průtok v ústí: 4.13m3/s-1

Popis a zajímavosti: Je považována za hlavní zdrojnici řeky Otavy (viz výše) a za její hlavní pramen je považován Modravský potok s názvem též jako Luzný potok pramenící na svahu Luzný. Vydra má velký sklon svého koryta, v délce necelé 2 km je to i 55.6 promile.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Modravský potok se vznikem spojením zdrojnic Březnického Luzenského potoka s délkou toku 13km > Hamerský potok s délkou toku cca 7km

> Roklanský potok s pramenem v 1 264m n.m., délkou toku 13.8km, plochou povodí 47.7km2 a průtokem 1.66m3/s-1

VOLYŇKA

Pramen: Světlá hora (1 115m)

Délka toku: 46.1km

Plocha povodí: 413.1km2

Průměrný průtok v ústí: 3.09m3/s-1

Popis a zajímavosti: Vedle toho, že protéká částí CHKO Šumava, teče také kolem seriálové vesničky Hoštice, kde se natáčela trilogie “Slunce, seno …”. Starý mlýn, který dali místní ve filmu zrenovovat a který měl sloužit jako převlékárna se nachází u říčky Volyňky. A právě do této říčky spadla zděšená Cecilka v podání paní V. Vlkové při “strašení” místních nočních koupajících se nudistů v dílu Slunce, Seno, Erotika.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Spůlka s pramenem 1 099m n.m, délkou toku 19.2km, plochou povodí 104.2km2 a průtokem 1.0m3/s-1

> Peklov pramenící ve výšce 742m n.m., který je dlouhý 17.27m, plochu povodí má 80.5km2 a průtok 0.36m3/s-1

LOMNICE

Pramen: Kousek od vrchu Třemšín v Brdech (827m)

Délka toku: 59.5km

Plocha povodí: 830.8km2

Průměrný průtok v ústí: 3.28m3/s-1

Popis a zajímavosti: tok napájí několik rybníků, míst se na něm nacházejí peřeje. Ústí s Otavou je zatopeno vzdutím nádrže Orlík na Vltavě. vzdutí nádrží se projevuje v délce cca 3km po toku. V oblasti soutoku se Skalicí se nachází oblast nenarušená civilizací s názvem Říčky.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Skalice s pramenem v 678m n.m., délkou toku 52.2km, plochou povodí 375.6km2 a průtokem 1.45m3/s-1, která má na části svého toku název Vlčava a do 15. století nesla název Božes/Bojžes. Jako Skalice pokračuje od Čimelic

> Metelský potok s pramenem v 535m n.m. s délkou asi 6km

> Závišínský potok s pramenem v 745m n.m., délkou toku 20.4km, plochou povodí 72.5km2 a průtokem 0.40m3/s-1, který má přirozené četné meandry. Na horním toku se nachází výskyt stabilní populace Vranky obecné

> Kostratecký potok s pramenem v lesní oblasti, délkou toku 15.7km a plochou povodí 41km2

SÁZAVA

Pramen: CHKO Žďárské vrchy (757m)

Délka toku: 225km

Plocha povodí: 4 349km2

Průměrný průtok v ústí: 25.2m3/s-1

Popis a zajímavosti: Jméno toku bylo doloženo roku 1045 a znělo “flumen Zazoa” a je praslovanského původu. Ze “sadjati”, usazovat či sázet. Značí usazující se řeku, která přináší značné nánosy. Část úseku u Zruče se nazýval dříve Koberná a často je nazývána Zlá řeka. Pramenem je Stružný potok, kousek na něm se nachází rybník Velké Dářko. Řeka je nejdelším pravostranným přítokem Vltavy, v dolní části se zařezává hluboko do skalních útvarů a vede podle ní trať legendárního Posázavského Pacifiku.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Jevanský potok s pramenem v 480m n.m., délkou toku 20.8km, plochou povodí 76.1km2 a průtokem 0.28m3/s

> Konopišťský potok s pramenem v 628m n.m., délkou toku 32.0km, plochou povodí 90.7km2 a průtokem 0.43m3/s-1, který je též nazýván jako Bystrá, Bystrý nebo Bystřický potok a u Konopiště teče hlubším lesnatým údolím

> Štěpanovský potok s pramenem v 515m n.m., délkou toku 16.2km, plochou povodí 64.6km2 a průtokem 0.32m3/s-1

> Benešovský potok s pramenem v 515m n.m., délkou toku 17.2km, plochou povodí 81.1km2 a průtokem 0.23m3/s-1 s mnoha lesními úseky v jeho okolí

> Břevnický potok s pramenem v 410m n.m., délkou toku 18.0km, plochou povodí 70.1km2 a průtokem 0.54m3/s-1

> Losenický potok s pramenem v 640m n.m., délkou toku 15.5km, plochou povodí 42.7km2 a průtokem 0.35m3/s-1, který bývá nazýván na horním toku jako Mlýnský potok

Borovský a Janovický potok

> Borovský potok s pramenem ve výšce 618m n.m., délkou toku 14.5km, plochou povodí 72.9km2, průtokem 0.54m3/s, který je překlenut nedaleko svého ústí do Sázavy starý kamenný most s jedním obloukem > Perlový potok s pramenem v 395m n.m., délkou toku 21.8km, plochou povodí 55.4km2 a průtokem 0.39m3/s-1

> Stržský potok s pramenem v oblasti Českomoravské vrchoviny s historickým názvem Sázava, délkou toku 11.4km, plochou povodí 39.6km2 a průtokem 0.47m3/s-1, na němž se nachází vodní nádrž Strž o výměře 24ha dokončená v roce 1954, sloužící dnes hlavně ke zlepšování průtoků a rekreaci

> Janovický potok s pramenem v 255m n.m., délkou toku 26.0km, plochou povodí 159.2km2 a průtokem 0.58m3/s-1 s tvorbou občasných peřejí a zaříznutím do hlubokého kaňonu za obcí Mlýny

> Olešenský potok s pramenem v 555m n.m., délkou toku 13.2km, plochou povodí 34.5km2 a průtokem 0.23m3/s-1

Další vodní toky představující dílčí povodí Sázavy, které jsou uvedeny dále (vybrané větší – další karty)

ŽELIVKA

Pramen: Vlásenice-Drbohlavy (631m)

Délka toku: 103.9km

Plocha povodí: 1 188.2km2

Průměrný průtok v ústí: 7.2m3/s-1

Popis a zajímavosti: Pramení jako Hejlovka a jmenuje se tak po nádrží Sedlice o výměře 40.5ha, vybudována v roce 1927 a sloužící k rekreaci a vodním sportům. Pod Želivem je vybudována nádrží Vřesník o 17ha, dokončená v roce 1928. Největší a velmi významnou nádrží je VN Švihov o výměře 1 602.6ha a jde o údolní nádrž. Jako ochranu před splaveninami slouží této nádrži VN Sedlice.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Bělá s délkou toku 20.5km, plochou povodí 130.6km2 a průměrným průtokem 0.87m3/s, jejíž tok překlenuje 10 silničních mostů

> Cerekvický potok s pramenem v 671m n.m., délkou toku 16.3km, plochou povodí 54.2km2 a průtokem 0.38m3/s-1

> Trnava s pramenem v 678m n.m., délkou toku 56.3km, plochou povodí 340.8km2 a průtokem 2.29m3/s s vodní nádrží Trnávka o výměře 103ha dokončené v roce 1981 a část toku je chráněna vodárenským pásmem díla Švihov

> Martinický potok s pramenem v 635m, plochou povodí 116.0km2 a průtokem 0.61m3/s-1 a část toku je též pod ochranným pásmem výše uvedené nádrže

> Sedlický potok s pramenem v 587m n.m., délka toku činí 24.0km, plocha povodí 96.1km2 a průtok 0.54m3/s-1, na kterém byl roku 1980 vybudována nádrž Němčice s výměrou 24.7ha a opět má za úkol zachytit splaveniny a nepustit je do VN Švihov na Želivce

BLANICE (VLAŠIMSKÁ)

Pramen: Vrch Batkovy (695m)

Délka toku: 62.4km

Plocha povodí: 543.7m3/s-1

Průměrný průtok v ústí: 2.94m3/s-1

Popis a zajímavosti: Protéká CHKO Blaník a napájí velké množství rybníků.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Chotýšanka s pramenem v 615m n.m., délkou toku 35.5km, plochou povodí 125.1km2 a průtokem 0.68m3/s-1, která je významnou pstruhovou vodou Další dílčí malá povodí: Šlapanka s pramenem v 590m n.m., délkou toku 35.0km, plochou povodí 265.2km2 a průtokem 1.80m3/s-1, která má celý rok poměrně vysoký průtok. Má bystrý proud a četné zákruty, občas peřeje. Hlavním přítokem je Zlatý či tzv. Věžnický potok. Sázavka s pramenem v 558m n.m., délkou toku 31.2km, plochou povodí 132.5km2 a průtokem 0.83m3/s-1 s řadou rybníků v povodí, které říčka napájí. Protéká PR Havranka s porosty bezkolencových luk, velmi cenného přírodního bohatství na Českomoravské vysočině. Hlavním přítokem je Leština.

Drobné přítoky Vltavy:

> Olšina s pramenem v 990m n.m., délkou toku 12.0km, plochou povodí 86.5km2 a průtokem 0.89m3/s-1

> Větší Vltavice s pramenem v 860m n.m., délkou toku 30.0km, plochou povodí 198.1km2 a průtokem 1.64m3/s-1

> Bezdrevský potok s pramenem v 683m n.m., délkou toku 44.0km, plochou povodí 335.6km2 a průtokem 1.28m3/s-1 je nazýván také jako Struhýnka nebo Stružka, který protéká rybníkem Bezdrev o výměře 450ha

> Hrejkovický potok s pramenem v 538m n.m., délkou toku 20.2km, plochou povodí 70.9km2 a průtokem 0.23m3/s-1

> Dehtářský potok s pramenem ve výšce 509m n.m., délkou toku 24.5km, plochou povodí 143.8km2 a průtokem 0.61m3/s-1

> Polečnice s pramenem v 860m n.m., délkou toku 30.0km, plochou povodí 198.1km2 a průtokem 1.64m3/s-1

Střední Vltava

> Kremžský potok s pramenem v 950m n.m., délkou toku 30.0km, plochou povodí 126.6km2 a průtokem 0.94m3/s-1 s dolní částí toku v CHKO Blanský les, též je dolní část chráněna

> Brzina s pramenem v 541m n.m., délkou toku 27.3km, plochou povodí 141.1km2 a průtokem 0.45m3/s-1

> Mastník s pramenem v 598m n.m., délkou toku 49.5km, plochou povodí 331.4km a průtokem 1.23m3/s-1 > Kocába s pramenem v 537m n.m., délkou toku 47.2km, plochou povodí 313.0km2 a průtokem 0.62m3/s-1 s regulací toku v dolní části a u Malé Lečice má divoké peřeje

Dolní Vltava

> Botič s pramenem v 478m n.m., délkou toku 34.5km, plochou povodí 134.8km2 a průtokem 0.44m3/s-1, který je nazýváni jako Cebron, Potanka, Vinný potok atd.

> Rokytka s pramenem v 453m n.m., délkou toku 36.2km, plochou povodí 140.0km2 a průtokem 0.39m3/s-1, která protéká Kyjským rybníkem o výměře 14.7ha

> Šárecký (Litovický potok) s pramenem v 382m n.m., délkou toku 22.0km, plochou povodí 62.9km2 a průtokem 0.14m3/s-1, který napájí vodní nádrž Džbán o výměře 18ha dokončenou v roce 1968 a pod nádrží protéká PR Divoká Šárka

> Bakovský potok s pramenem v 490m n.m., délkou toku 40.3km, plochou povodí 417.2km a průtokem 0.23m3/s-1 s výskytem PP Mokřiny, kde se nachází významné hnízdiště, nocoviště i tahové zastávky ptactva a biotopu mokřadního zvířectva a rostlinstva

Zákolanský potok s pramenem v 418m n.m., délkou toku 28.2km, plochou povodí 256.5km2 a průtokem 0.63m3/s-1

Plus další malé vodní toky, mnohé zajisté bez přiděleného názvu, alespoň toho oficiálního. Patrně každý vodní tok ale má svůj název, byť jde o název používaný mezi místními v omezeném regionu. Vlivem regionálního nazývání vodních toků mají některé toky i více názvů a některým zůstaly dva i oficiálně a to například pro určitou část toku jeden a pro zbytek toku druhý, jiný. Příkladem z PVl je například Želivka, nazvaná na horním toku jako Hejlovka.

Celkový přehled toků v povodích najdete na stránce Vodní toky v ČR.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Drobné vodní toky v České Republice. Praha: Consult, 2012

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009

POVODÍ VLTAVY, s. p.http://www.pvl.cz

Napsat komentář