Meteo Aktuality

Jaký bude zbytek zimní sezóny 2019/2020?

5
(3)

Jsme v polovině klimatologické zimní sezóny 2019/2020. Dosavadní průběh počasí lze zhodnotit velmi jednoduše. Letošní zimní sezóna má velmi mírný průběh zatím bez sněhové pokrývky v nižších výškách, s minimem významnějších nočních mrazů. Téměř vůbec v nižších polohách nemrzlo po celý den, vyjma některých zejména inverzních situací. Zde narážíme velký problém letošní teplé zimy. Velmi časté jsou ve střední Evropy inverzní situace. Ty dělají zimou mírnou i ve vyšších polohách. Současně je málo srážek. Pokud se objevují srážky, jsou spíše krátkodobé a nevýznamné. Na horách byly v první řekněme třetině zimy srážky i významnější, ale v posledních týdnech jich i tam ubylo. Sněhové byly častěji ve vyšších výškách.

V tomto článku dále rozebereme synoptické příčiny dosavadního průběhu zimy a jak by se musela synoptická situace nad Evropou změnit, aby nastalo v ČR déletrvající zimní počasí. Též se podíváme jak vypadají současné klimatické předpovědi na druhou polovinu letošní zimní sezóny. Tedy na to, zda se předpokládají větší změny oproti současné situaci, nebo zda dosavadní průběh počasí vydrží do konce zimy. Co by to znamenalo pro nadcházející vegetační sezónu? Jaký by měl být zbytek zimní sezóny?

Neustálý vliv tlakových výší s prouděním od jihu a jihovýchodu nebo cyklonalita v západním proudění

Základní synoptické příčiny současného průběhu počasí v zimě stručně shrnuje nadpis tohoto odstavce. I loňská zimní sezóna byla z tohoto pohledu podobná, až na výjimky. Šlo o skutečně krátké situace s přílivem mrazivého vzduchu. Nicméně loni bylo podstatně více srážek, hlavně v prosinci, v lednu a zpočátku února. Proto na horách napadlo docela velké množství sněhu. Letos je srážek už delší dobu hodně málo, proto je situace se stavem přírodního sněhu i na horách špatná.

Nad naším územím a obecně ve střední Evropě převládá dosud západní proudění s poměrně rychlým postupem frontálních systémů. Ty nějakou vlhkost přinášejí, ale pokud se fronty nad naším územím nijak nezdrží (nevlní se), není jí mnoho. Tato situace ovšem přináší v zimě teplé proudění od západu či případně jihozápadu, současně s vlhčím počasím. Tyto situace střídá přechod nebo vliv vysokého tlaku vzduchu. Nastává sušší počasí a většinou se za studenou frontou, nástupu anticylony předcházející, ochlazuje. Ale ochlazování se zastavuje se změnou proudění, kdy k nám od jihovýchodu začíná pronikat teplý vzduch. V tomto období se tak děje buď ihned či postupně, zejména ve vyšších výškách. Vzniká typická teplotní inverze, místy hodně vysoké teploty, místy docela “vlezlá” zima s mlhami, někdy i mrznoucími. Avšak ne typická zima v podobě výskytu sněhové pokrývky a dlouhodobých mrazů. 

Významná blokace západního i jihovýchodního proudění

Pokud se bude udržovat současná situace, popsaná v odstavci výše, i nadále, je možné čekat stále nikoli zimní počasí. V poslední době jsou anticyklonální a inverzní situace delší, což způsobuje též deficit srážek a sněhu na horách. V tomto odstavci se podíváme, co by se muselo ideálně stát, aby nastala u nás pravá zima a to i v nížinách. Bylo by nutné mohutnou tlakovou výší zablokovat západní proudění i proudění od jihovýchodu. Taková ideální výše by se měla nacházet na severovýchodě Evropy se zásahem do Evropy střední. Od severu až severovýchodu by se k nám dostával mrazivý vzduch. Ovšem suchý a to je právě problémem výskytu pravé zimy zejména v nižších výškách. Před výskytem této situace by bylo dobré, aby se vyskytly významnější srážky. Ideálně při vlivu tlakové níže putující z jižních směrů nebo alespoň významnější frontální vlny, podobně jako loni na začátku února.

A zde narážíme na velký problém výskytu sněhu v nižších polohách i při následných silných mrazech. Od vyšších poloh není většinou problém, aby při významné srážkové činnosti byly teploty dostatečně nízké. Což se projeví tak, že jsou všechny srážky nebo jejich většina z dané události sněhové a tvoří se sněhová pokrývka. V nížinách je problémem, že jsou tyto většinou nebo zcela dešťové a když ustávají, začíná se teprve více ochlazovat. Když už by byly teplotní podmínky vhodné pro sněžení s tvorbou sněhové pokrývky, tak je po srážkové události. V případě, že přichází následně delší období s přílivem mrazivého vzduchu a výskytem celodenní i silných mrazů, jde o tzv. holomrazy. A počasí nemá tedy ráz pravé zimy. To byla až na výjimky situace v minulé zimě. Je naděje, že letos se ve druhé polovině sezóny ráz počasí významně změní nebo bude sezóna co do zimního počasí ještě chudší?

Klimatický výhled na leden a únor 2020: stále jen teplo a sucho

Výhledy na poslední týdny letošní zimy jsou více než špatné. Zatímco, loni bylo v lednu ještě hodně srážek a od vyšších docházelo k akumulaci sněhu, letos to vypadá opačně. Na začátku loňského února se dokonce vyskytla i kratší zimní situace místy s vyšší sněhovou pokrývkou i v nížinách. Klimatické modely v případě letošní zimy nebyly většinou tak skeptické co do srážek (tam je ale mnohem větší míra nejistoty), u teplot bylo jisté, že budou dosahovat kladných odchylek. V posledních týdnech ovšem většinou tyto odchylky stoupaly a dnes předpokládají klimatické modely i vysoké kladné odchylky teplot od normálu. To potvrzují současné střednědobé předpovědi. Zimy se mimo hory do konce ledna nedočkáme a na horách to bude vlivem srážkově chudého počasí také na přírodní sníh velmi chudé. Vlivem inverzí, které nyní vládnou a jsou delší, tam sníh spíše odtaje. Též je nutné počítat s typickým sesedáním a hlavně sublimací sněhové pokrývky. 

A pravděpodobnost, že bude vývoj počasí podobný jako doposud bez významnější zimní epizody až do konce zimní sezóny je dle prognóz velká.

Srážkově stále chudé počasí

Co do srážek se klimatické prognózy totiž od podzimu či začátku zimy podstatně změnily. Původně se očekávalo spíše srážkově bohatší počasí, alespoň ještě nyní v lednu. Postupně ovšem během zimní sezóny hlavní klimatické modely “otočily” a to v souladu s aktuálním vývojem situace. Máme tak další důkaz, že počínání atmosféry nelze takto dopředu ani orientačně odhadnout. Někdy může prognóza i dobře vyjít, na dva a tři měsíce se tak ovšem většinou nestává. Opět tedy raději neklikejte na internetu například v říjnu na články typu “Letos to konečně vyjde, čeká nás tuhá zima a sníh na Vánoce”. 

Teplotně nadprůměrný bude zřejmě i únor

Klimatický výhled na únor 2020, model CFS
Obr. 1 Teplotní odchylky na únor 2020, zdroj: cpc.ncep.noaa.gov

Podobně vypadá předpoklad odchylek srážek na leden 2020, jen jde o záporné odchylky. Na únor má model zatím méně významné odchylky co do srážek. Teplotami si je model podle všeho dosti jistý a u srážek také nepředpokládá nijak moc vysokou míru nejistoty. Vyjde prognóza na druhou polovinu zimy nebo tomu bude i v tomto případě alespoň u srážek naopak?

Dosavadní průběh zimy ve střednědobém horizontu potvrzuje i vývoj NAO indexu (aktivita západního proudění čili Atlantiku) s významným vlivem na zimy ve střední Evropě. Tento ukazuje převážně kladné hodnoty, index osciluje v posledních týdnech od 0 do +2 a podobné to bude i nadále. Arktická oscilace je také kladná, dosahuje hodnot 0 až +3, ojediněle +4, krátce byla záporná jen ve druhé polovině prosince v chladnějších epizodách. 

Co nás letos může čekat, když proběhne i zbytek zimy tak, jako doposud?

Cílem tohoto článku a ani webu rozhodně není strašit a publikovat senzace, přehnané extrémy a podobně. Cílem je pohledět “do očí” realitě a právě toto je bohužel reálný pohled na věc. I když je při tomto hodnocení a předpokladech nutné brát i další okolnosti. Je jasné, že pokud proběhne teplá a suchá zima s nedostatkem sněhových zásob i na horách, nelze čekat v dalším vegetačním období nijak uspokojivou hydrologickou situaci. Pokud se tak stane po zvláště suchých dvou letech (kterými roky 2018 a 2019 byly), je to o to horší. A do třetice, pokud se tak stane po delším suchém období. Toto trvá u nás od roku 2014 po též teplé a suché zimě 2013/2014 s určitými přestávkami, které ovšem sucho zcela nevyřešily. Tak bohužel je nutné konstatovat, že to “zavání” velkým problémem se suchem ve vegetační sezóně.

Je tu podmínka, pokud se počasí “nepřeklopí” do skutečně vlhčího s absencí extrémů vysokých teplot. Pokud bude vyloženě suché podobně jako v minulých dvou letech, tak nás čekají rekordně nízké hodnoty hydrologických ukazatelů (hladiny podzemních vod, nasycení území, vydatnosti pramenů až po průtoky vodních toků atp.). Není dobré sice dělat přesnější závěry nyní na začátku roku, ale pokud by se stalo dosud výše popsané, tak by u nás došlo i k vyschnutí menších toků.

Klimatické výhledy na měsíce a předpověď základních prvků na dlouho dopředu najdete na stránce Dlouhodobé předpovědi.

Jak se vám tento příspěvek líbí?

Prosíme o jeho ohodnocení!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hlasů: 3

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Mrzí nás, že příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí
Datum
Název položky
Jaký bude zbytek zimy 2019/2020?
Hodnocení
51star1star1star1star1star

Komentujte - sdělte svůj názor k obsahu

  Odběry  
Upozornit na
%d blogerům se to líbí: