Klima v ČR 2

Pokračování ze stránky Klima v ČR 1.

POPIS ČESKÉHO KLIMATU

Nebezpečné jevy: bouřky, mlhy, kroupy a prudké srážky

Mezi základní nebezpečné jevy vyskytující se v počasí u nás řadíme zejména bouřky obecně a také produkt některých bouřek (nebezpečný doprovodný jev bouřek) kroupy. Patří mezi ně ale také mlhy. Bouřka ovlivní značným způsobem běžný pohyb, včetně dopravy různého druhu. Silná bouřka pak mnohonásobně více, některé produkují kroupy a to i větší kroupy. Jiné pro změnu přívalové srážky, které jsou schopny přinést na malé území za krátký čas hodně vody. Tyto jevy se u nás vyskytují v teplé části roku, nejčastěji v létě v době nejvyšších teplot a nejčastějšího slunečního svitu. Jde o období cca poloviny dubna až září s maximem v červnu a červenci.

Naopak mlhy se nejčastěji vyskytují v chladné části roku, kdy se zejména sníženin hromadí studený vzduch. Jde o druhou polovinu podzimu až první polovinu zimy s maximem od konce října do konce prosince za určitých podmínek. Mlhy značně snižují dohlednost a ovlivňují tak běžný pohyb i dopravu, zejména leteckou. Bouřková činnost vzniká v nestabilní atmosféře za dostatečného přísunu vlhkosti. Mlhy vznikají při teplotních inverzích ve stabilní atmosféře a naopak tedy při vlivu tlakových výší.

Hodnoty

BOUŘKY OBECNĚ: Nejvíce bouřek se v ČR vyskytuje v teplé části roku s maximem v červnu a červenci, kdy je průměrný počet dní s bouřkou v ČR mezi 5 až 8 dny. Průměrný roční počet dní s bouřkou v ČR činí 20 až 30 dní a ojediněle více. Nejvíce dní s bouřkou je ve vyšších a horských polohách.

Výsledek obrázku pro průměrný počet bouřek v čr mapa atlas podnebí
Obr. 6 Průměrný počet dnů s bouřkou v roce za referenční období 1981 až 2010, zdroj: Atlas podnebí Česka, chmi.cz/infomet.cz
Krupobití a mlhy

KROUPY: Nejčetnější je výskyt krup v bouřkách v květnu a v červnu, tedy o něco dříve než je vrchol výskytu bouřek v ČR. Průměrný počet takových dnů se v těchto měsících pohybuje od cca 0.2 až po 1.9 dnů. Průměrný roční počet dní s výskytem krup v ČR činí 1 až 3 dny, výjimečně méně a místy více. Nejvíce takových dnů je též na horách.

MLHY: Naopak nejvíce mlh zaznamenáváme v zimě či na podzim s maximem v listopadu a prosinci, místy i v říjnu. Průměrný počet takových dnů činí v ČR v těchto měsících 6 až 12 dnů, ve vyšších polohách 16 až 26 dnů. Nejvíce mlh se vyskytuje též na horách a průměrný roční počet těchto dnů tam činí 120 až 150 dní či více, v nížinách je to 60 až 90 dní či méně.

Přívalové srážky

Tzv. nebezpečné srážky s intenzitou 30mm/h a více nejsou tak časté. V období květen až září se tyto srážky vyskytují v ČR nejčastěji a průměrný počet dní v tomto období činí většinou do 0.1 dne. Místy pak až 0.4 dne a ojediněle více a to velmi lokálně. Rozložení výskytu tohoto jevu je v ČR velmi nerovnoměrné a tyto srážky přinášejí velké rozdíly v úhrnech srážek v ČR během tohoto ročního období. Jde o větší rozdílnost než v případě mlh. Průměrný sezónní počet dnů s úhrny srážek 30mm/24 hodin a více má v ČR rovnoměrnější výskyt. Jde o 0.5 až 4 dne, ojediněle i více než 5 dnů a velmi ojediněle pod 0.5 dne (hlavně na západě).

Z hlediska přívalových srážek versus trvalých srážek se počet dní během uvedeného období liší i z hlediska územního v ČR (Čech a Morava). Maxima počtu dnů dosahují oba dva typy srážek v červnu a červenci. V Čechách i na Moravě jde o méně než 0.1 dne v případě přívalových srážek. V případě trvalých jde v Čechách o 0.2 až 0.3 dne a na Moravě o 0.4 dne či ojediněle více. Roční počet dní s těmito druhy srážek v posledních letech značně kolísal. V období 1961 až 2000 dosáhly přívalové srážky maxima cca 0.2 dne a trvalé srážky maxima 0.8 dne a oba dva typy na Moravě.

Povětrnostní situace a vliv na klima

Synoptické příčiny výskytu různých povětrnostních situací a s nimi souvisejícím průběhu základních klimatických prvků. Každá situace je typická pro různý chod meteorologických prvků. Některá situace přináší zejména do určitých lokalit více srážek, charakteristický směr větru nebo rozložení teplot v ČR. Na naše území převládají západní situace, západní a severozápadní či severovýchodní cyklonální. Dále případně situace brázdy nízkého tlaku vzduchu na střední Evropou či naopak anticyklona nad střední Evropou. Tyto situace jsou častější v určitých obdobích roku. Obecný popis synoptických situací obsahuje stránka Synoptické situace, včetně nákresů možných typů situací z pohledu polohy naše území.

Hodnoty

PŘEVAŽUJÍCÍ SITUACE: Na naše území převládá západní cyklonální situace a to zejména v zimním období, nejčastěji od listopadu do března s maximem v prosinci a lednu = 12 až 14% výskytu. Dále brázda nízkého tlaku vzduchu nad centrální Evropou s převahou jednak na jaře na začátku léta. Dále také na konci podzimu a na začátku zimy, konkrétněji od dubna do června a v listopadu, prosinci = 10 až 12% výskytu. Anticyklona nad centrální Evropou převládá zejména na podzim a v zimě. V říjnu a pak od prosince do února = 5 až 7% výskytu, v říjnu až 12% výskytu.

Situace dle směru cirkulace

Severovýchodní cyklonální situace je nejčastější od dubna do července, výskyt 6 až 9%. Postupující brázda nízkého tlaku vzduchu je také poměrně častou situací. Vyskytuje se zhruba ve stejné míře po celý rok cca 4 až 7% výskytu. Západní anticyklonální situace letního typu převládá jak název napovídá v létě, přesněji od června do srpna s výskytem 10 až 12%. Východní cyklonální situace převládá zejména na jaře, od března do května a pak v listopadu = výskyt 5 až 8%. Jihozápadní cyklonální situace se vyskytují poměrně průběžně po celý rok s výskytem 3 až 6% a ojediněle 7%.

Občas putuje od západu přes střední Evropu anticyklona a to v případech do 4% výskytu. Severní cyklonální situaci můžeme zažít hlavně v zimě, nejčastěji v lednu a únoru = výskyt 5 až 7%. Západní anticyklonální situace je zastoupena nejčastěji na konci léta na začátku podzimu, přesněji od července a nejvíce do září s výskytem 4 až 5%. Severovýchodní anticyklonální situace převládá na konci jara, často v dubnu a květnu, a v létě pak v červenci s výskytem 4 až 6%. Ostatní situace jsou u nás zastoupeny méně často.

TEPLOTA VZDUCHU

Při situacích jižní anticyklonální, jihozápadní cyklonální a anticyklonální situace činí průměrná denní teplota vzduchu v zimním půlroce na JV/V Moravy a ve Slezsku více než 2.5°C. Dále 2. až 2.5°C či ojediněle více ve střední části Čech a lokálně jinde. Na horách je teplota většinou pod 0°C nebo pod -0.5°C. Průměr maximální denní teploty v období 14. až 24.1.1982 činil v nížinách -2 až -6°C, na horách 0 až +4°C a ojediněle více.

ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY

Průměrný úhrn srážek v letním půlroce při situacích západní a severozápadní cyklonální situace, severní cyklonální situace a při vchodu frontální zóny činí 60 až 160mm a ojediněle (SZ Čechy) méně. Na horách pak 150 až 200mm či více. V zimním půlroce je to 60 až 200mm, výjimečně lokálně méně a na horách je to až 350mm a na vrcholech i více. Průměrný úhrn srážek v letním půlroce při situacích západní anticyklonální, jihozápadní cyklonální tří typů. Dále při brázdě a putující brázdě přes střední Evropu jde o úhrny 150 až 300mm. Na horách i více než 350mm a v zimním půlroce naopak jen 60 až 130mm a místy méně. Na horách pak 130 až 200mm a ojediněle více.

Při situacích severovýchodní, východní, jihovýchodní cyklonální, při vlivu cyklony nebo výškové cyklony nad střední Evropou je průměrný úhrn srážek v letním půlroce 80 až 160mm. Ojediněle (SZ Čechy) méně, na horách jeto nad 160mm a to až 250-300mm. V zimním půlroce je to podstatně méně, v nížinách Čech pod 40mm, jinak 40 až 60mm a ojediněle více. Na horách jsou úhrny podstatně nižší a srovnatelné s ostatními polohami. Extrémní úhrny srážek v období 6. až 14.8.2002 činily na J/JZ a SZ Čech 200 až 400mm a ojediněle více, jinak 50 až 200mm. Za období 4. až 8.7.1997 to bylo na východě a severovýchodě republiky 200 až 400mm či více, jinde 25 až 150mm a na západě a severozápadě pod 25mm.

SNÍH

V zimním půlroce činil průměrný úhrn nového sněhu při západní, severozápadní, severní cyklonální situaci a při vchodu frontální zóny v nížinách 10 až 40cm či méně (SZ Čechy). Od vyšších poloh 50 až 200cm či více. Při situacích západní anticyklonální, jihozápadní cyklonální tří typů, brázdě a putující brázdě přes centrální Evropu to je 10 až 30cm a ojediněle méně v nížinách, od vyšších poloh 50 až 100cm či více. Při severovýchodní, východní a jihovýchodní cyklonální situaci, cykloně a výškové cykloně nad střední Evropou jde o 10 až 30cm. Ojediněle méně v nížinách a o 50 až 75cm či více od vyšších poloh.

VÍTR

Směr a průměrná rychlost větru při západní cyklonální situaci je jihozápadní až západní vítr, rychlost 2.5 až 6m/s, výjimečně více a to hlavně na Z/SZ Čech a na horách. Při severní cyklonální situaci jde o severozápadní vítr s obdobnou rychlostí, vyšší rychlosti na Moravě a na severozápadě Čech. Při severovýchodní cyklonální a anticyklonální situaci je vítr severní až severovýchodní, rychlost 2.5m/s až 4m/s, místy 6m/s. Při jižní anticyklonální situaci je to jihovýchodní vítr do 4m/s a na JZ/Z pak i pod 2.5m/s, na J/JV Moravy ale až 6m/s či ojediněle více.

TLAK VZDUCHU

Průměrný tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře při západní cyklonální situaci činí 1016 až 1015hPa či méně na severu území, 1017 až 1018hPa či více na J/JZ území. Při severní cyklonální situaci činí 1017 až 1016hPa či méně na východě a 1019 až 1020hPa či více na JZ/Z. Při severovýchodní cyklonální a anticyklonální situaci je tlak vzduchu poměrně rovnoměrně rozložen. Nejvyšší hodnoty jsou na JZ/Z Čech 1020 až 1021hPa a více, nejnižší na JV 1019 až 1020hPa. Při jižní anticyklonální situaci je tlak nejvyšší na východě a činí 1017 až 1018hPa a více, nejnižší je na západě a to 1014hPa či méně.

%d bloggers like this: