Předpovědi podle přírody
Stránka nabízí informace z odvětví lidové meteorologie, které se zabývají předpovídáním počasí podle přírodních úkazů a aktuálního počasí. O pranostikách, jejich definici, výčtu a popisu těch základních pro období celého roku pojednává samostatná stránka Pranostiky. Můžeme dnes podle těchto lidových mouder a podle chování počasí sestavovat předpovědi podle přírody? A pokud ano, na jak dlouho dopředu? To vše plus zejména jaké jsou základní poučky při odhadu počasí ve volné přírodě se dozvíte z obsahu této stránky.
Témata stránky: Předpovědi počasí podle přírody, předpověď počasí podle aktuální počasí, úkazy značící zlepšení počasí, úkazy značící zhoršení počasí.
Anglické názvy: Weather forecast by nature (předpověď počasí podle přírody), a phenomenon indicating an improvement in the weather (úkaz značící zlepšení počasí), a phenomenon indicating deterioration of the weather (úkaz značící zhoršení počasí). Good visibility/poor visibility (dobrá/špatná dohlednost), deep blue sky (sytě modrá obloha), white veil in the sky (bílý závoj na obloze), air pressure drop (pokles tlaku vzduchu), increase in air pressure (vzestup tlaku vzduchu).
Prezentace k tomuto tématu: METEOROLOGIE 30
OBSAH STRÁNKY PŘEDPOVĚDI PODLE PŘÍRODY
- Předpovědi podle přírod\aneb odhad podle přírodních úkazů obecně
- Indikátory změny počasí
- Úkazy značící zlepšení počasí – popis
- Úkazy značící zhoršení počasí – popis
PŘEDPOVĚDI POČASÍ PODLE PŘÍRODY A METEOROLOGICKÝCH JEVŮ
Do každé předpovědi počasí vstupují údaje o jeho aktuálním stavu. Krátkodobá předpověď počasí vychází převážně z jeho aktuálního stavu. A právě v tomto horizontu či spíše v horizontu velmi krátkodobé předpovědi se budeme pohybovat v případě odhadu chování počasí podle přírodních úkazů a projevů aktuálního počasí v dalším textu této stránky. Jak je tato předpověď spolehlivá? Jaké platí zásady? Podle čeho přesně lze předpovídat počasí a jak dlouho? Jak velmi dobře poznáme, že bude pršet? Co napoví jednotlivé meteorologické jevy? Odpovědi na tyto otázky vám tato stránka určitě nabídne.
Příroda jako nejlepší prognostik počasí a nejlépe tato ví jaké počasí nastane. Proto se podle ní můžeme do jisté míry při odhadech počasí řídit. Taktéž samotné počasí nám může mnohé naznačit jak se bude samo v nejbližší budoucnosti chovat. Představte si, že jste v divoké přírodě (ať už na nějaké dovolené nebo na ještě delším pobytu) a nemáte žádný jiný zdroj informací, kde byste mohli zjistit, jaké bude počasí. Můžete se tedy rozhodovat podle aktuálního počasí a podle něho a úkazů přírody usuzovat jak se bude počasí vyvíjet. Takto můžeme činit pouze na nejbližší hodiny, maximálně na jeden den dopředu. Spolehlivě odhadneme počasí dle obecných zásad na nejbližší hodiny. Příroda nám může dát nějaké informace i o počasí na další týdny či měsíce, ale určitě se nemůžeme nijak jistě spolehnout na to, že tomu tak skutečně bude.
Předpovědi počasí podle přírody, meteorologických úkazů a jevů
Tzv. předpovědi podle přírody. Ohledně počasí nám může napovědět každý prvek a úkaz, od oblačnosti na obloze, přes optické jevy, výskyt srážek, změn větru a podobně. Obecnou pomůckou pro předpověď počasí je tlak vzduchu a jeho změny, avšak ohledně přesného popisu počasí nemusí nutně znamenat tento indikátor vše. A jistá omezení a nejistoty platí při tomto typu předpovědi počasí vždy. Dále můžeme využít k předpovědi počasí chování přírody, která oproti nám moc dobře ví a to s dostatečným časovým předstihem, že se blíží nějaká změna počasí. Dává to najevo různými činnostmi a obecně chováním.
Z našeho pohledu je nutné takové chování poznat a dokázat ho vyhodnotit, tedy jinými slovy určit jakou změnu počasí toto chování naznačuje. Takové chování zvířat či rostlin má určitou vazbu na počasí v dohledné době a my musíme tuto vazbu poznat = předpovědní dedukce. Předpovídat počasí podle jeho aktuálního stavu už je samotným vyhodnocením toho, že změna meteorologických projevů bude znamenat určitou změnu počasí = předpovědní indukce. Předpověď počasí podle meteorologických jevů dělíme do dvou základních skupin. Jevy budeme dále nazývat jako indikátory, tzv. budoucího vývoje počasí. Tyto je nutno pro posouzení vývoje počasí brát v potaz souhrnně a přihlížet tedy k více indikátorů, tzn. neřídit se pouze podle jednoho. Indikátory nebo-li úkazy lze dělit na:
- Úkazy značící zlepšení počasí
- Úkazy značící zhoršení počasí
Používáme zde obecnou terminologii. Z hlediska aktuálního stavu i z hlediska priorit lidí je zlepšením i zhoršením počasí vždy něco jiného. Proto si zde definujeme níže co znamená pro obecné účely zlepšení a zhoršení počasí. Základními indikátory změn počasí jsou zejména:
- Oblačnost a její chování
- Vítr a jeho změny
- Tlak a jeho změny
- Srážky a jejich charakter
- Teplota vzduchu a její změny
- Přírodní úkazy a projevy
Úkazy značící zlepšení počasí
Nyní definujme co znamená pro tyto účely a dle obecné meteorologické terminologie zlepšení počasí. Zlepšením počasí rozumíme jeho změnu na počasí s malou oblačností bez srážek, tedy slunečné, dále se slabým či alespoň ne výrazným větrem, počasí dle převládajícího období přiměřeně teplé, kdy tlak vzduchu zpravidla roste. Níže rozebíráme úkazy, které naznačují, že dojde k této změně počasí (byť k ní nutně dojít nemusí) a najdete zde také popis zásad při jejich vyhodnocování, pokud se nacházíme v přírodě a máme možnost odhadnout vývoj počasí pouze podle nich.
Meteorologické úkazy, které obecně značí zlepšení počasí:
- Sytě modrá obloha
- Rychle mizící kondenzační pruhy od letadel
- Dobrá dohlednost
- Zhoršená slyšitelnost
- Výskyt konvekce a létání vlaštovek a rorýsů vysoko nad povrchem
- Slabý vítr, zejména ve výšce
Úkazy značící zhoršení počasí
Zpravidla opak úkazů značících zlepšení počasí. Opět odkažme na stránku Prognózy počasí, kde jsou uvedeny základy předpovídání počasí. Definujme si zde, co znamená dle obecných zásad zhoršení počasí. Tím rozumíme změnu počasí na oblačné se srážkami, rychlejším větrem často s nárazy, dle převládajícího období poměrně chladné počasí s většinou klesajícím tlakem vzduchu a s tím spojenou vyšší relativní vlhkostí vzduchu. Níže uvádíme základní úkazy přírody a meteorologických jevů, které značí tuto změnu počasí (opět k ní nutně ale nemusí dojít). A též popisujeme zásady při jejich vyhodnocování, když se nacházíme v přírodě a máme možnost odhadnout vývoj počasí pouze podle nich.
Meteorologické úkazy, které obecně značí zhoršení počasí:
- Bělavý závoj/opar na obloze
- Setrvávající kondenzační pruhy od letadel
- Zhoršená dohlednost
- Dobrá slyšitelnost
- Zesilující vítr, zejména ve výšce
Následuje popis těchto úkazů, kdy je nejprve uveden úkaz značící zlepšení počasí a následně jemu odpovídající úkaz značící zhoršení počasí. Tyto jsou vždy barevně odlišeny. Pro pochopení uváděných projevů doporučuje přečíst si základní teoretické informace k jednotlivým tématům, tyto jsou dostupné zejména na našich stránkách: Atmosférické fronty, Atmosférické srážky, dále také Teplota vzduchu, Teplotní inverze, Konvekce, Oblaky, Atlas oblaků.
V našem menu Meteorologie najdete ovšem mnohé další, takže dle zájmu si můžete nastudovat veškeré základy.
POPIS JEDNOTLIVÝCH ÚKAZŮ – PŘEDPOVĚDI POČASÍ PODLE PŘÍRODY
Legenda:
Zlepšení počasí
Zhoršení počasí
V úvodu nutno říci, že pro spolehlivější určení dalšího vývoj počasí nutné sledovat jednotlivé indikátory pozorně a brát jich v potaz pokud možno více. Některé mohou někdy totiž naznačovat falešně něco, co zcela jistě nenastane.
Sytě modrá obloha a málo červené
Průzračná a sytě modrá obloha značí suchý vzduch. Při této situaci se nevyskytuje výrazně červené a oranžové zbarvení oblohy (červánky) v době východu či západu Slunce. Modrá barva se atmosférou rozptyluje nejvíce. Při suchém vzduchu barvy oblohy rychle přecházejí z úzkého načervenalého pásu na žlutou až do modré či černé. Taková situace znamená slunné počasí, bez vzniku oblačnosti, alespoň bez vzniku srážkově významné oblačnosti. Po takovém východu Slunce můžeme čekat pěkný den (brát v potaz je nutno též další indikátory) a po takovém západu v noci pravděpodobně nepřijdou srážky a i další den by měl minimálně začít slunným počasím.
Obloha v bílém oparu nebo závoji a červánky
Opačná situace v podobě nikoli čistě modré oblohy a kolem Slunce se při východu či západu pod obzor vyskytuje mnoho červené až oranžové barvy, která se odráží na oblohy a vyskytují se tak červánky. Tato situace znamená naopak mnoho vlhkosti v atmosféře, čímž dochází k většímu rozptylu modrého světla a odrazu červeného světla na oblacích. Vysoký obsah vlhkosti v atmosféře pak znamená podporu k vývoji oblaků a tedy k výskytu srážek.
Takové zvyšování vlhkosti ve výšce znamená obecně přibližování se oblačného systému se srážkami a tento je vázán nejčastěji na atmosférické fronty nebo celé cyklony. Tento indikátor červánků je přesnější v případě západu Slunce, neboť v ranních hodinách se obecně vyskytuje v atmosféře nejvíce vlhkosti. To pak může přinášet “falešné zprávy” o tom, že se bude počasí měnit k horšímu a přitom nikoli a během dne dojde k odstranění vlhkosti v důsledku slunečního svitu a zvyšující se teploty vzduchu, za takového předpokladu bude pěkný například letní den.
Rychle mizící kondenzační stopy od letadel
Pokud kondenzační stopy od letadel na jinak bezoblačné obloze nebo obloze s malou oblačností rychle mizí, znamená to nízký obsah vlhkosti v ovzduší. Tyto kondenzační stopy tak nemají stejně jako oblačnost podmínky pro setrvání a rozpadají se ihned nebo téměř ihned po svém vzniku. I když zde nám zásadně nebudou věřit zastánci teorie o “Chemtrails” spočívající v pomyslném práškování letadel. Zde odkážeme na náš článek Contrail nebo chemtrail. Věříte teorii chemtrails? Tento by měl jak se “věci” mají objasnit. A jak uvádíme již výše, tak nízký obsah vlhkosti ve vzduchu znamená pravděpodobnost pěkného počasí bez tvorby významnější oblačnosti. V takovém případě můžeme počítat s pěkným počasím.
Setrvávající kondenzační stropy od letadel
Naopak, pokud setrvávají tyto stropy na obloze nezvykle dlouho, značí to vysoký obsah vlhkosti v ovzduší a pravděpodobnost změny počasí k horšímu. Zejména to bude znamenat fakt, že se blíží atmosférická fronta. Opět zde budou mít zastánci výše uvedené teorie poněkud jiný názor a protože si jdou tvrdošíjně za svým, nechme je u toho. Opět tento indikátor nemůžeme použít či lépe řečeno mu příliš věřit v případě, že je pokročilejší podzimní nebo zimní období nebo brzo ráno. To bývá v atmosféře většinou hodně vlhkosti a může to být falešný indikátor.
Dobrá dohlednost a špatná slyšitelnost
Další indikátory změny počasí, jde o dobrou dohlednost a výskyt konvekčních pohybů. Pokud převládá dobrá dohlednost, znamená to malý obsah vlhkosti v ovzduší a opět se dostáváme k pravděpodobnosti bezoblačného počasí. Tedy situace, kdy oblaky vznikat nebudou, alespoň ne ty významnější. Pokud vládne špatné počasí a zlepší se dohlednost, můžeme usuzovat jeho brzké zlepšení.
Naopak zhoršená slyšitelnost může znamenat málo vlhkosti v atmosféře, avšak šíření zvuku ovzduším ovlivňuje řada faktorů a proto se na tento indikátor nemůžeme jednoznačně spolehnout. může ovšem signalizovat to, že bude počasí pěkné i nadále a nebude se měnit. Nutno zjistit stav dalších indikátorů.
Zhoršená dohlednost a dobrá slyšitelnost
Podle té naopak indikujeme vysoký obsah vlhkosti vzduchu v ovzduší a tedy výskyt kouřma nebo vznik mlhy. Při špatné dohlednosti je možno očekávat, že se počasí bude měnit k horšímu. Současně nastává i změna dalších prvků a přidávají se tedy i jiné indikátory změny počasí k horšímu.
Zhoršení počasí napovídá naopak dobrá slyšitelnost. Slyšíte například najednou hluk projíždějících vlaků na trati vzdálené od daného místa například 3-5km, který běžně slyšet není nebo není slyšet zdaleka tak dobře. To značí hodně vlhkosti v ovzduší a může to též znamenat zhoršení počasí v dohledné době. Děje-li se tak třeba k večeru, v noci může přijít déšť.
Slabý nebo slábnoucí vítr
Jasným indikátorem změny počasí k lepšímu nebo trvajícího pěkného počasí bývá indikátor rychlosti či směru větru. Nyní se zaměříme na rychlost větru. Pokud vítr slábne, když panuje nepříznivé počasí a třeba prší, tak to může znamenat, že brzy přestane a následně dojde i k protrhávání oblačnosti. Pokud se vyskytují srážky v přeháňkách a náhle vítr slábne, brzo přeháňková činnost ustane a bude pěkné anticyklonální počasí. O změně počasí k lepšímu vypoví mnohé i směr větru a jeho změny.
Sílící vítr nebo trvající silný vítr
Opačným indikátorem je čerstvé proudění, které pokud neustále trvá a pokud se vítr neutiší ani během večera, tak můžeme čekat i nadále nepříznivé počasí a dost pravděpodobně (pokud se nevyskytují) se začnou vyskytovat i srážky. Pokud vítr náhle zesílí z dosavadního relativně klidného počasí, bude to znamenat změnu počasí k horšímu. Pokud se už nezatahuje, tak k tomu začne docházet a následně lze čekat i srážky. Zesílí-li vítr během večera a na noc nebo pokud již fouká a ani v tuto dobu neustává, převládá-li současně ještě pěkné počasí, tak během noci čekejme velkou pravděpodobnost příchodu oblačnosti i srážek. Mnohé o změně počasí k horšímu též vypovídá i směr větru a jeho změny, viz dále.
Východní složky proudění
Směr větru hraje důležitou roli pro převládající cirkulaci a odhad typu počasí u nás. Pokud vane vítr východních směrů, znamená to většinou vliv oblasti vyššího tlaku vzduchu. Z tohoto směru k nám většinou proniká suchý vzduch, proto se v něm netvoří žádná významnější oblačnost. V teplé části roku znamená tato cirkulace velmi příjemné slunné počasí a současně teplé až velmi teplé. V chladné části roku naopak proniká z těchto směrů na naše území až mrazivý vzduch a zažíváme při něm často značné mrazy, které mohou trvat i dlouho. Při tomto typu cirkulace, která se v zimě jen tak nezmění, vznikají ve střední Evropě značné teplotní inverze (více informací o problematice na stránce Teplotní inverze).
Dokud se směr větru nezmění, převáží takové počasí i nadále. Zde můžeme použít poučku, která v případě že vidíme na obloze více vrstev oblačnosti v jednotlivých výškách, tak podle postupu této oblačnosti můžeme zjistit směr větru a tedy i stáčení proudění (jeho změnu), s čímž může být spojena i následná změna počasí. Dále nám napoví, že bude pěkné počasí termická konvekce a její specifická cirkulace. Vítr po východu sluníčka zesiluje, kolem poledne a odpoledne je nejrychlejší a nastat mohou i významnější poryvy.
K večeru začne vítr slábnout až se následně utiší. Takový průběh větru během dne značí pokračování pěkného počasí s nevýznamnou oblačností na obloze. Stejně tak speciální údolní větry, které vanou přes den údolím (například údolím vodního toku) proti proudu řeky a vzduch stoupá údolím vzhůru (větry anabatické). Tyto působí zahřívání svahů údolí, kdy tento vzduch nahrazuje prohřátý, který stoupá vzhůru. V noci panuje proudění opačné a studený vzduch stéká údolím dolů, v údolí řeky tak vane vítr po proudu (větry katabatické). A při této cirkulaci převládá pěkné slunné letní počasí. K tomuto indikátoru se též přidávají některé další, viz dále.
Západní složky proudění
Pokud se vítr stáčí z dosavadního východního směru na západní, znamená to u nás vždy změnu počasí horšímu a tedy postup frontálního systému či tlakové níže. Neuplatňují se popsané procesy výše u indikátoru větru, který znamená zlepšení počasí. V teplé části roku následuje po přílivu teplého vzduchu za vlády anticyklony a slabého větru, většinou jihovýchodního směru, přechod studené fronty. Před tím se bude nejprve měnit vítr na jihozápadní až západní.
Výskyt radiačních mlh
Jasný indikátor pěkného počasí – mlhy radiační, které vznikají ochlazováním vzduchu na teplotu rosného bodu. Tyto mlhy hrají roli spolehlivého znaku výskytu anticyklonálního počasí, jinde se netvoří. Oblak Stratus, tedy situace kdy se mlha vyskytuje ve výšce a nikoli u zemského povrchu, plní funkci také jasného indikátoru anticyklonálního a tedy pěkného počasí. Avšak na podzim a v zimě vyjma horských či vyšších poloh halí většinu našeho území a příliš pěkné počasí není, byť jde o počasí anticyklony. Tato oblačnost nám znemožňuje poznat, zda ještě takovéto počasí přetrvá, nebo zda už dochází ve výšce k výskytu opačných indikátorů.
Výskyt oblaků Altocumulus a přibývání vysoké oblačnosti
Mezi typický příklad indikátorů zhoršení počasí patří oblaky vysokého patra, které se začínají na obloze objevovat vždy před přechodem frontálního systému. Za takový indikátor ovšem nemůžeme považovat každou vysokou oblačnost. Jde pouze o situaci, kdy oblaků vysokého patra přibývá nápadně. Nejprve půjde o osamocené oblaky Cirrus (protáhlé a zakončené háčky), postupně se tyto oblaky spojí a následně přejdou v šedavou slabou vrstvu oblaku Cirrostratus, který zatáhne celou oblohu. Následuje přechod na střední patro, v podobě oblaku Altostratus.
V takovém případě se blíží zejména teplá fronta a srážky máme v brzké době téměř jisté. Vysokou oblačnost nám odhalí také specifické optické jevy a to halové jevy (malé halo, boční slunce a podobně) na této oblačnosti vznikající. To oceníme zejména za tmy při měsíčním svitu, kdy samotnou tenkou vysokou oblačnost vidět nemůžeme. Proto je pomyslný “kruh kolem měsíčního, ale i kolem slunečního kotouče” spojen s následným deštěm, říká se “do tří dnů bude pršet”. Zpravidla to bývá ovšem dříve, protože jde o přibývající oblačnost teplé fronty. Tato přinese srážky pravděpodobně už druhý den.
Též oblaky Altocumulus mohou být náznakem změny počasí k horšímu. Zejména jde-li o oblaky na obloze téměř nehybné a v podobě cimbuří či věžiček. Jsou znakem nestability troposféry a pravděpodobnosti tvorby bouřek, tzv. z tepla. Oblaky tohoto druhu vlnového tvaru či tvaru rybí kostry jsou důkazem silného proudění za současně vlhkého vzduchu a je možno čekat příchod atmosférické fronty nebo cyklony a tedy změnu počasí k horšímu.
Ubývání oblačnosti během dne
Pokud oblačnosti naopak ubývá, což se zpravidla děje v průběhu dne a s večerem je obloha až úplně jasná, znamená to příchod pěkného počasí. Jeho trvání může být různé. Jde o vliv tlakové výše nebo jejího výběžku a podle této situace či podle rychlosti postupu anticyklony se bude odvíjet trvání takového počasí. Změnu od počasí špatného poznáme velmi jednoduše, kdy se jednolitá vrstva oblačnosti začne protrhávat. Mezery mezi jednotlivými oblaky se zvětšují a v teplé části roku se oblačnost transformuje na osamocené kupovité oblaky, které se nadále zmenšují a rozpadají. To je známka vysokého tlaku vzduchu ubývající vlhkosti vzduchu. Následující den se bude během dne v teplé části roku tvořit poměrně hodně kupovité oblačnosti z vlhkosti vytvořené při případných srážkách z minulého dne po panujícím nepříznivém počasí.
Podle chování oblaků ale můžeme poznat, zda je ubývání oblačnosti pouze přechodné nebo nikoli. Prozradí nám to také prostřednictvím ostatních indikátorů. Jde zejména o rychlost postupu oblačnosti. Pokud tato téměř setrvává na místě a nebo se jen líně pohybuje po obloze, můžeme čekat její rozpad a příchod pěkného počasí. Podle typického denního chod oblačnosti také poznáme, že se neblíží žádná atmosférická fronta. Nemusí jít rozhodně o beze srážkové počasí, ale pokud se srážky objeví, budou to maximální místní přeháňky. Letní denní chod oblačnosti se projevuje ranním vyjasněním. Dále poledním a odpoledním výskytem kupovité oblačnost s až skoro zataženou oblohou. Nástup vývoje oblačnosti záleží na podmínkách konvekce v dané oblasti.
Znaky ubývání oblačnosti během dne
Dále pokračuje večerním opětovným ubýváním oblačnosti do vyjasnění (dle podmínek v atmosféře se řídí rychlost rozpadu oblaků). Oblaky kupovité formy druhu Cumulus se mohou rozpadnout klidně velmi rychle, ale také mohou setrvávat na obloze déle. Vývoj oblaků nastává převážně mezi 11. až 15. hodinou, alespoň ten hlavní (někdy se oblaky tvoří až po 13. hodině, jindy třeba už po 8. hodině tedy brzo ráno). Rozpad může přijít třeba už po 16. hodině a zbytek příjemného letního dne bude už jasný. To znamená přítomnost vysokého tlaku vzduchu a vysušování vzduchu, probíhat může konvekce, ale tzv. bezoblačná. V ovzduší není dostatek vlhkosti, aby mohly vznikat oblaky. Jinde, kdy je vlhkosti hodně se kupovitá oblačnost může držet na obloze dlouho do večera. Poté se vyjasní a druhý den se situace opakuje. Může to ale také znamenat opačné počasí.
Průsvitná a světlá oblačnost
Podle vzhledu oblaků můžeme poznat brzký příchod změny počasí. Pokud máme na obloze oblačnost, skrz níž prosvítá sluneční či měsíční svit, změna počasí se ještě neodehraje. Ovšem existuje zde indikátor přibývání vysoké či střední oblačnosti, přes níž sluníčko většinou (přes vysokou vždy) prosvítá. Pokud vidíme oblačnost i nadále průsvitnou a tato nehoustne, existuje možnost, že přechází jen nevýznamná oblačnost a ke změně počasí tedy nedojde. Čekejme pokračování tedy pěkného počasí a to po odsunutí se této oblačné vrstvy. Mají-li oblaky světlou barvu, bělavou nebo jen mírně šedou a k tomu průsvitný vzhled, tak prozatím zůstane pěkné počasí, srážky se nedostaví.
Neprůsvitné a tmavnoucí oblaky
Pokud ovšem naopak před tím průsvitná oblačnost houstne a stává se neprůsvitnou, oblaky dále tmavnou do tmavě šedé až případně černé barvy. Jedná se o změnu počasí k horšímu a příchod srážek docela s jistotou. Jde totiž o houstnutí vrstvy oblaků středního patra, které mohou v některých případech přinášet již srážky v podobě deště nebo sněžení. Při výskytu velmi tmavé oblačnosti se nad dané místo nasouvá oblačnost srážkově významná druhu Stratus nebo Nimbostratus a spíše nutno čekat srážky trvalého charakteru různého druhu, vyjma srážek v přeháňkách a srážek v podobě sněhových či námrazových krupek. Pokud se roztrhané cáry oblaků (průvodní oblaky pannus nebo tvary oblaků fractus) spojují a začínají tvořit souvislou vrstvu, můžeme brzo očekávat srážky.
Tmavé oblaky ukazují, že je v nich obsaženo mnoho velkých částic. Jde pak tedy o dešťové kapky či sněhové vločky, nejtmavší oblaky obsahují velké částice ledu a to hlavně kroupy. Proto mají bouřkové oblaky většinou černou až hrozivě černou barvu. Takové oblaky mohou přinést i význačné srážky či další jevy. Pokud vidíme nápadně zhoršenou dohlednost nebo přímo pod základnou oblaku srážkové pruhy. Pak se srážky vyskytují již blízko danému místu. V takovém případě s nimi musíme počítat spíše do několika desítek minut.
Pozvolna slábnoucí srážky
To, že trvalý déšť už končí, poznáme často také podle toho, že srážky velmi zvolna slábnou. Zatímco ráno a dopoledne pršelo poměrně hodně, odpoledne už jen slabě a k večeru se srážky mění na velmi málo intenzivní. Říká se že jen “krápe” nebo “poprchává”. Nebo mění formu na mrholení, znamená to, že také v horizontu několika desítek minut až mála hodin ustanou zcela a počasí se začne poté zlepšovat. Zda jde o definitivní konec deště nebo ne ovšem nepoznáme pouze podle indikátoru srážek.
Mrholení přecházející v déšť
Mlhavé počasí nebo zatažené počasí nízkým oblakem Stratus, který jediný mrholení produkuje, se může současně měnit na cyklonální počasí s příchodem frontální oblačnosti a významnějších srážek. To nepoznáme jinak než podle druhu srážek. Pokud se k mrholení začne přidávat déšť, znamená to, že se nad nízkými oblaky vyskytují ve větších výškách už oblaky frontální a ty produkují srážky ve formě deště. Mlhavé počasí tak postupně ustoupí a může trvale pršet. Tento indikátor nám ovšem neumožní příliš brzké rozpoznání takové změny, ale rozpoznáme ji až v případě výskytu jiných srážek než mrholení. Říká se při něm také že “padá mlha”, což je v podstatě pravda.
Prudké náhlé srážky
Tyto signalizují, že jde o srážky v přeháňce (bouřce) a brzo dojde opět ke zlepšení počasí. Otázkou vždy bývá, na jak dlouho a zda dorazí další přeháňka či bouřka do 10 minut nebo už se v daný den žádná neobjeví. Každopádně náhlý příchod srážek vysoké intenzity znamená to, že srážky nepotrvají nijak dlouho. Zajisté i při této situaci se mohou objevit výjimky, byť jde spíše o ojedinělé situace. Pokud přeháňka nebo bouřka téměř setrvávají nad danou oblastí. Nebo se tvorba buněk obnovuje, trvání čekejme i velmi dlouhé. Znaky srážek v přeháňkách ovšem splní tím, že nezasáhnou větší území.
Mírné pozvolně nastupující srážky
Pozvolný nástup srážek slabé nebo mírné intenzity znamená vždy trvalejší déšť. Tyto srážky mají plošný výskyt a padají se z vrstevnaté oblačnosti. Velmi pozvolna začínající srážky (nejprve tzv. “krápáním”) jsou většinou signálem toho, že takový déšť či případně sněžení budou trvat hodně dlouho a že třeba v daný den už vůbec neustanou. Mohou být i velmi slabé, avšak vytrvalé. Počasí se tak měnit k lepšímu zdaleka nebude.
Výskyt rosy nebo jíní
Rosa, jako druh usazených (horizontálních) srážek je vždy znakem nástupu tlakové výše a pěkného počasí. Tato vzniká za jasného a klidného počasí v noci, kdy dochází k radiačnímu ochlazování povrchu. Vzniká zejména po přechodu studené fronty, kdy se projevuje přední straně tlakové výše. Je důkazem většího množství vlhkosti vzduchu vzduchu. Ráno můžeme čekat zpočátku opět jasné počasí, ale během dne bude vznikat vlivem vlhkosti a ohřívání povrchu vlivem slunečního záření kupovitá oblačnost a dopoledne už může být klidně oblačno až skoro zataženo. Jíní vzniká v chladné části roku za teplot pod bodem mrazu. Pokud je večer mokrý trávník, je na obloze malá nebo žádná oblačnost a tato pravděpodobně setrvá. Za důležité považujeme sledování ale i ostatních indikátorů. Indikátor větru se už spojuje s výskytem rosy/jíní, neboť při něm tato nevzniká.
Absence rosy nebo jíní
Opačným indikátorem je absence výše uvedených druhů horizontálních srážek. To vypadá naopak o velké oblačnosti a pokud se vyskytovalo přes den pěkné počasí s malou oblačností, tak nyní jde o signál, že přibývá oblačnosti a na obloze máme minimálně oblačno. Za takovéto situace se rosa neutvoří a blízko bude patrně už srážkově významná oblačnost. Ta může přinést během noci srážky a druhý den tak můžeme čekat spíše méně příznivé počasí, byť záleží na dalším vývoji počasí. Ten můžeme odhadovat následně podle dalších indikátorů počasí druhý den ráno a dopoledne.
Suchý vzduch a jeho vyšší teplota přes den a nižší v noci
I vlhkost a teplota vzduchu mohou být indikátorem pro odhad dalšího chování počasí. Suchý vzduch se během dne ohřeje více než vlhký, takže pokud vystupuje teplota vzduchu v létě opravdu vysoko, je to známka malého obsahu vodní páry ve vzduchu. V noci se naopak více ochladí než vlhký za předpokladu převládající jasné oblohy. Takže přes den můžeme naměřit tropické teploty, v noci pěkně vyvětráme místnosti po parném dni při teplotě v minimech klidně i kolem 5°C. Tento suchý vzduch povede k bránění v tvorbě oblačnosti a můžeme tak čekat pěkné počasí, buď bezoblačné nebo s malou oblačností bez výskytu srážek.
Vlhký vzduch a jeho nižší teplota přes den a vyšší v noci
S vlhkým vzduchem je vše, co bylo výše u indikátoru pěkného počasí řečeno naopak. Tento se přes den příliš neohřeje a teplota vzduchu tedy nevystoupí tak vysoko jako při výskytu suchého vzduchu. V noci s naopak příliš neochladí a teplotní minimum dané noci není tak nízké jako v suchém vzduchu. Podle tohoto tedy můžeme předpokládat, že se v dané oblasti nachází vlhký vzduch a jsou dány podmínky pro tvorbu oblačnosti a i následný výskyt srážek.
Trvalá změna teploty vzduchu po bouřce
Pokud se výskytu bouřky, třeba i intenzivní s výskytem krup, významně ochladí (to se děje při každé bouřce a to zejména při bouřce silné) a toto ochlazení zůstává zachováno. A teplota se tedy po několika desítkách minut nebo hodinách nevrátí na původní hodiny nebo hodnoty jim blízké. Jde o situaci po přechodu studené fronty. Za ní se počasí v postupující tlakové výši nebo jejím výběžku většinou vylepšuje, mnohdy dosti rychle. Podle toho můžeme usuzovat tedy, že změna počasí k horšímu se již odehrála a následovat bude opět pěkné letní počasí.
Přechodná změna teploty po bouřce
Naopak, pokud se ochladí a to i výrazně po přechodu bouřky například s krupobitím (to klesavé proudy strhnou k povrchu velmi studený vzduch) jen krátce a po několika desítkách minut až po několika málo hodinách se teplota vrátí více méně na původní hodnotu, znamená to teprve příchod té hlavní změny počasí k horšímu na samotné studené frontě. Přes místo přešla teprve tzv. čára instability (squall line). Samotná fronta ještě přes naše místo pozorování nepřešla a je třeba ji v dalších hodinách čekat a s ní buď další bouřky nebo i docela intenzivní déšť, třeba i trvalejší.
Vzestup tlaku vzduchu a projevy s ním spojené
Podle tlaku se předpovídá počasí nejčastěji. Na jeho změnách jsou založeny veškeré předpovědi počasí na domácích meteorologických přístrojích (meteostanicích). Každá změna počasí k lepšímu je provázena vzestupem tlaku vzduchu v různé míře, intenzitě. Někdy jde o nepatrný vzestup tlaku, jinde o značný vzestup. Nepatrný vzestup tlaku vzduchu se děje za frontou, typicky za studenou frontou, kdy se nad dané místo dostává vyšší tlak vzduchu v podobě výběžku. Tento má za následek vždy krátkodobé zlepšení počasí.
Ukazy značící významný vzestup tlaku vzduchu?
Významný vzestup tlaku vzduchu se děje při postupu středů mohutných anticyklon přes danou oblast nebo při výskytu středů anticyklon v její blízkosti. Taková změna počasí k lepšímu se děje většinou rychle a také takové počasí déle trvá. Podle tlaku vzduchu, lépe řečeno podle jeho změny odhadneme jak přibližně bude. Při vzestupu tlaku je velká pravděpodobnost, že bude hezky. Ale určitě to nemusí nutně znamenat, že nedojde i k jiné změně v tlakovém poli. Typickým příkladem je nízký tlak ve vyšších výškách. Ten nezaznamenáme, ale vlivem jeho výskytu se bude ve výšce tvořit oblačnost produkující srážky a počasí hezké nebude ani trochu. Často jde při těchto situacích totiž o srážky mimořádně vydatné a trvalé. Zde nás může tedy počasí šeredně překvapit a to nepříjemně.
Se vzestupem tlaku vzduchu jsou spojeny v ovzduší různé projevy, které poslouží jako indikátory pro změnu tlaku vzduchu k vyšším hodnotám a tím to budou tedy indikátory zlepšení počasí (obecně). To vše v případě, kdy nemáme jak změřit tlak a zjistit jeho změnu.
Pokles tlaku vzduchu a projevy s ním spojené
Na pokles tlaku vzduchu reaguje každý živočich, i lidé a každý trochu jinak. Klesající tlak spojujeme s příchodem cyklony, tlakové níže a ta znamená vždy zhoršení počasí oproti počasím v tlakové výši. Pokles tlaku nemusí nutně znamenat příchod srážek do určité oblasti, kde například pozorujeme. Pokud jde o výrazný pokles, existuje větší pravděpodobnost významnějších projevů počasí a to včetně výskytu srážek. Vždy pokles tlaku ale znamená příchod oblačnosti, zesílení větru a podobně. Nejvýraznější pokles tlaku vzduchu zaznamenáme při přechodu významné tlakové níže, která nemusí mít střed ani příliš blízko místu, kde se nacházíme (myšleno blízko našemu území). Rozdíl tlaku vzduchu nad danou oblastí způsobuje významný vítr a obecně význačné počasí. Tento rozdíl můžeme poznat podle intenzity poklesu tlaku. Pokles tlaku se projevuje významně například u některých lidí.
Podle tlaku předpovídají zejména ti, kterým se bohužel v minulosti stalo nějaké zranění a mají dodnes jizvy. Někteří reagují ovšem na změny tlaku náchylněji a nemusejí mít ani žádnou jizvu, při velkých tlakových změnách mají bolesti hlavy, pociťují únavu a podobně (meteosenzibilní lidé). Každý má určitý stupeň této meteosenzibility. Před bouřkou se dokázalo, že se u některých lidí hodně náchylných na změny počasí zlepší nálada a výkonnost.
Chování zvířat: vlaštovky létající vysoko, rozvírání květů rostlin
Chování rostlin a zvířat nám často napoví, jaké počasí asi bude. Uvedené indikátory plus další podobné nám ukazují, že bude pěkné počasí. Zvířata a rostliny na změny meteorologických prvků reagují, ať je to tlak vzduchu, určitý druh cirkulace, sluneční svit a podobně. Fauna a flóra to pozná dříve než my. Létání vlaštovek nebo rorýsů vysoko nad povrchem bylo vždy známkou pěkného počasí, říká se “to pršet nebude”. Co je přesným důvodem, proč tito létají vysoko? Vlivem výskytu termické konvekce je hmyz vynášen do velkých výšek, kde ho tito sbírají (loví). Takže vysvětlení je velmi prosté. S pěkným počasím se také podle některých vědců spojuje vysoká aktivita pavouků nebo významné kuňkání žab a velká pilnost mravenců.
Chování zvířat: vlaštovky létající nízko, zavřené květy rostlin a útlum
Opačným indikátorem, velmi známým, je létání vlaštovek a rorýsů velmi nízko nad povrchem. To pro změnu znamená, že hmyz se nachází blízko povrchu, termická konvekce se nevyskytuje a je možné, že se počasí změní k horšímu až do takové podoby, že přijdou srážky. Stejně tak můžeme považovat za opačný indikátor další chování přírody, které je popsané výše u indikátoru pěkného počasí. Opak tedy může znamenat zhoršení počasí, ale rozhodně nemusí. Můžeme se spíše spolehnout na výše uvedené indikátory jednotlivých meteorologických prvků a tedy na samotné projevy počasí. Chování přírody může sloužit jako doplňkový indikátor změn počasí, které nám mohou například pomoci při potvrzení nebo naopak vyvrácení vývoje počasí, který naznačují meteorologické indikátory.
Meteorologické prvky a jejich chod jako indikátory možné změny počasí
Veškeré základní meteorologické prvky nám mohou naznačit, jak se bude počasí v dohledné době chovat. Ani zde není možné se na ně stoprocentně spolehnout. Vždy je nutné připouštět možnost opaku nebo poněkud jiného vývoje, než uvádějí poučky. Čím více známe indikátorů dané změny počasí, tím přesněji ji můžeme odhadnout a o to větší máme jistotu, že tato nastane. Tak například, pokud naznačuje přibývání vysoké oblačnosti (1) projevující se halovými jevy (2) příchod teplé fronty, zároveň zesiluje vítr který navíc změnil směr ze severovýchodního, na jižní až postupně jihozápadní (3), dále oblačnost pokrývá již celou oblohu a tyto tři základní meteorologické indikátory máme doplněné chováním přírody, například klasickým létáním vlaštovek blízko povrchu (4), máme docela hodně indikátorů a můžeme poměrně přesně odhadnout příchod změny počasí k horšímu.
Předpovědi podle přírody: Další indikátory změny počasí
Existuje zajisté mnohem více indikátorů pro odhad vývoje počasí v blízké budoucnosti a to meteorologických i přírodních. Některé se vyznačují poměrně velkou spolehlivostí, u jiných můžeme spekulovat i o tom, zda se nejedná o mýtus. Výše uvádíme přehled těch základních, zejména meteorologických, podle kterých lze do jisté míry odhadnout vývoj počasí v blízké budoucnosti. A možnost využít tyto informace při nějakém pobytu ve volné krajině bez jakéhokoli informačního prostředku. Popravdě v dnešní době jde ale o velmi nepravděpodobnou situaci, neboť minimálně moderní mobilní telefon, s veškerý informacemi z internetu, má při pobytu v přírodě asi každý.
Přehled indikátorů rozdělujeme vždy na ty signalizující zlepšení počasí (světle modré podbarvení) a k nim se vázající signalizující zhoršení počasí, tedy opak (šedé podbarvení). Seznam pranostik najdete například na stránce Pranostik.cz.
Reference
Použitá a doporučená literatura:
DVOŘÁK, P. Pozorování a předpovědi počasí. Cheb: Svět Křídel, 2012
MÍKOVÁ, T. KARAS, P. ZÁRYBNICKÁ, A. Skoro jasno. Praha: Česká Televize, 2007
DVOŘÁK, P. Atlas oblaků. Cheb: Svět Křídel, 2012