Meteo Aktuality

Počasí

Úkolem této stránky je rychle předat čtenáři informace o tom, co to počasí je a co vše lze zahrnout pod tento pojem. Stránka neslouží účelu podrobně objasnit veškeré prvky a jevy související s počasím a vyložit dopodrobna veškeré souvislosti (k tomuto účelu slouží a budou sloužit články zde vydávané). Úkolem stránky je poskytnout základy základů, kdy čtenář najde stručné odpovědi zejména na následující otázky.

Co znamená pojem počasí v obecné rovině? Co vše je projevem počasí? Co jsou to atmosférické jevy? Co je to měření počasí a proč se provádí? Kde se počasí jako takové odehrává a proč, tj. co ho způsobuje a je jeho hnací silou? Jaké role hraje počasí na Zemi obecně? Jaké role hraje počasí v životě člověka?

Témata stránky: Definice počasí, vědní obor a obory příbuzné, vlivy na počasí, vlivy počasí


OBECNĚ O POČASÍ

Počasí je okamžitý stav podnebí na daném místě v aktuálním čase (známá to definice, znějící již na základních školách v hodinách zeměpisu).

Jeho průběh v minulosti, jeho aktuální stav a předpověď studuje a vyhodnocuje věda zvaná meteorologie (o té na patřičné stránce) mající další pod obory. Počasí obsahuje jednotlivé prvky, tzv. meteorologické prvky (např. teplota vzduchu, směr a rychlost větru). Podle toho kolika prvků známe aktuální naměřené hodnoty, do takové míry umíme počasí popsat (čím více hodnot známe, tím počasí v daném místě popíšeme přesněji). Naměřená data počasí (jednotlivých prvků) shromažďujeme a vyhodnocujeme, čímž popisujeme vývoj klimatu v dané oblasti za daný čas (zpravidla za měsíce až řady let) a tímto se zabývá věda zvaná klimatologie (o té též na příslušné stránce) též s různými pod obory. Pod obory vyjadřují specializaci na konkrétní problematiku v daném oboru (např. paleoklimatologie zaměřující se na klimatologii dávnověku, vývoj klimatu v dávné historii). Naměřená data o počasí vstupují do numerických modelů (viz patřičná stránka), které z nich vypočítávají chování počasí v budoucnu (předpověď počasí). Na aktuálním počasí i na jeho co nejpřesnější prognóze je závislá věda zvaná hydrologie (o té na patřičné stránce) studující stav a vývoj vláhové bilance, odtoku a stav či vývoj podzemních i povrchových vod. Počasí a s ním úzce spjaté vědní obory (viz tento odstavec) ovlivňují další příbuzné i vzdálenější obory činností (zejména astronomii, geologii, pedologii, agronomii/zemědělství, dopravu, energetiku, turismus aj. a též obecně činnosti a život lidské populace v jednotlivých částech Světa.

Dle výše uvedených informací je tedy cílem popsat počasí co nejpřesněji, co nejrychleji nasbírat data jeho prvků, co nejrychleji je odeslat ke zpracování (dnes přes rychlé internetové sítě) a též je co nejrychleji zpracovat ve smyslu vypočítání předpovědi, neboť předpověď zakládající se na co nejaktuálnějších datech je také předpovědí nejpřesnější. Údaje o prvcích počasí nám také v klimatických řadách ukazuje dlouhodobý trend klimatu, dle něhož je možné též získávat o klimatu dané oblasti znalosti a činit z toho prognózy.

Co ovlivňuje počasí?

Počasí je ovlivňováno mnoha silami. Za hlavní “motor” počasí je považováno sluneční záření. Ovlivňovat ho dále mohou oceánský příliv a odliv způsobený měsíčními změnami, ale také další vesmírné události. Počasí též významně ovlivní například výbuch vulkánu.

Existence počasí a jeho motor

Drtivá většina počasí se odehrává v nejspodnější atmosférické vrstvě, zvané troposféra. Ta sahá od povrchu až přibližně do 10 – 13km nad ním, avšak jde o přibližné rozmezí výšek. Nad troposférou se nachází stratosféra a do ní pronikají jen mimořádně vyvinuté bouřkové oblaky (Cumulonimbus), dále se v ní tvoří specifické oblaky. Jejich vznik ovšem nebyl dodnes dostatečně probádán a popsán. Jinak se zde s projevy počasí již nesetkáme.

Další vlivy na počasí

Jak bylo řečeno v úvodu tohoto oddílu v prvním odstavci, tak počasí je ovlivňováno měsíčními silami a dalšími astronomickými jevy. Například i významnější zatmění Slunce dokáže počasí na Zemi značně ovlivnit. Projeví se zejména poklesem sluneční aktivity a tedy poklesem teploty vzduchu, což může mít po danou dobu trvání zatmění vliv i na další projevy počasí. Takové vlivy jsou dokumentovány měřením na stanicích po celém Světě. Velmi fatální vliv na počasí a celé klima dané oblasti nebo případně celé Země může být významný výbuch sopky. Vlivem vyvrženého popela do enormních výšek dojde k zastínění Slunce a k významnému a hlavně dlouhotrvajícímu poklesu sluneční aktivity, což se projeví značným ochlazením a to celého klimatu. Z hlediska regionálního může počasí ovlivnit například terén a nadmořská výška, kdy má počasí v různých oblastech specifický průběh (například více oblačnosti a srážek na horách).

Co je počasím ovlivňováno?

Počasí přináší různé důsledky podle způsobu jeho působení (charakteru) a intenzity tohoto působení (význačnosti, resp. extremity). Každé počasí má na Zemi pozitivní i negativní důsledky. Negativní důsledky je schopna příroda a Země s časem zhojit. Pozitivní důsledky jsou i tam, kde bychom je nejspíše alespoň na první pohled nehledali. Příkladem může být třeba přírodní lesní požár, který je pro vegetaci z určitého pohledu příznivý. Některá flora se bez něho navíc neobejde a bez vyhoření se například nerozmnoží. Slyšeli jste už o blahodárném účinku úderu blesku? Blesková aktivita má pozitivní účinek pro zemský povrch a působí zúrodnění půdy, kdy jsou tímto dodány do půdy živiny. Z hlediska vlivů počasí na člověka toto působí jednak a především různá omezení, dále materiální škody na věcech lidí a v některých případech i škody na zdraví či životě člověka. Některý charakter počasí ovlivňuje lidské aktivity pozitivně (např. souhra vhodných podmínek pro pohyb venku, pro zemědělské aktivity aj.), jiný negativně (např. nevhodné podmínky omezující pohyb v podobě dopravy). Typů počasí, které určitým způsobem omezují lidské aktivity je mnoho. To jakým způsobem lidé odolávají těmto vlivům a jaká opatření proti nim činí či jak vlivem nich mění své aktivity nazýváme jejich přizpůsobivostí počasí.

Na druhé straně je nutno si ovšem uvědomit, že některé projevy počasí v běžné formě jsou pro lidstvo naopak přínosné a bez jejich výskytu je ohrožena nějaká aktivita či dokonce živobytí člověka. Dále je uveden přehled nejčastějších nepříznivých vlivů počasí na člověka a na druhé straně naopak vlivů příznivých, na kterých může být tento i závislý a činí naopak opatření (přizpůsobení se) jejich absenci. Z přehledu je patrné, že prakticky každý projev počasí (meteorologický jev) má pozitivní i negativní vliv na člověka a záleží tedy na jeho intenzitě, trvání či dalších specifikách jeho projevů.

Nejčastější projevy počasí s negativním vlivem na člověka:

  • Déšť (změna venkovních aktivit, přizpůsobení se vzetím deštníku, pláštěnky, holínek aj., ve vydatné formě hrozba povodně)
  • Sněžení a led (vliv na pohyb v podobě chůze i jízdy, padající led či sníh)
  • Povodeň (z různých příčin má zásadní vliv na obydlí, zdraví a majetek člověka)
  • Mráz (změna venkovních aktivit, přizpůsobení se vzetím teplého oblečení různého druhu o více vrstvách apod., určitý vliv na pohyb a jiné aktivity)
  • Horko (vysoké teploty člověka obecně zatěžují – omezení aktivit, pro nemocné a starší lidi jsou nebezpečné a působí zdravotní komplikace či dokonce hrozbu úmrtí)
  • Vítr (změna venkovních aktivit a omezení pohybu, při vyšší intenzitě vliv na zdraví i majetek člověka)
  • Bouřka (obecně vždy nebezpečná, hrozba zásahu bleskem + riziko nebezpečných doprovodných jevů jako je prudký déšť, silný nárazový vítr a krupobití, vznik různých škod na zdraví lidí i majetku)

Nejčastější projevy počasí s pozitivním vlivem na člověka:

  • Déšť (přísun vláhy, na některých místech jediný zdroj vláhy a vody na povrchu i pod ním, například u nás. V případě absence hrozba sucha a jeho následků)
  • Sněžení (důležité pro utvoření zásob vody při tání pokrývky, vedlejší pozitivní účinek v podobě rekreace a provozu zimních sportů)
  • Povodeň (zvýšení úrodnosti zasažených oblastí vlivem přenosu půd s vysokým obsahem živin)
  • Vítr (pročištění vzduchu při výskytu špatných rozptylových podmínek či dokonce smogu, v horkých dnech snížení pocitové teploty člověka)
  • Bouřka (případný zdroj vláhy v jinak suchém období, minimálně krátké snížení teploty jako úleva od vysokých teplot a již zmíněný pozitivní vliv na bonitu půdy)

Další informace o počasí, které studuje věda zvaná meteorologie, najdete na mnoha stránkách této sekce (Meteorologie) dle konkrétní tématiky. Obecné informace o Aktuálním počasí najdete na stejnojmenné stránce a též obecné informace o Prognózách počasí. Konkrétní informace a prezentaci samotných dat pak na podstránkách těchto menu.

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště