Chladnější léto už nezažijeme?
Globální oteplování pokračuje lze říci mílovými kroky a klimatologové upozorňují, že s tím spojené důsledky intenzivní a bude tomu tak i nadále. Dokonce je možné, že letošní velmi teplé léto bylo oproti těm následujícím nejchladnější. Jedno z nejteplejších bylo nepochybně oproti létům předcházejícím, nicméně predikce na další léta v souvislosti se zrychlující změnou klimatu nejsou vůbec příznivé. Vlny veder v oteplující se planetě budou v určitých oblastech časté a intenzivnější. K tomu se přidají i další faktory, které vlny veder mohou učinit ještě hůře snesitelné. To opět není strašení a hledání senzací a katastrofických scénářů. Počasí nám již nyní ukazuje zvýšenou extremitu a bohužel do budoucna jde o reálné odhady. Vzhledem k tomu, že globální oteplování pokračuje rychleji než ukazovaly původní prognózy, nelze vyloučit jeho opět rychlejší postup vůči prognózám současným. vlivy na lidstvo mohou být skutečně významné. Z různých důvodů se mohou stát určité oblasti Země neobyvatelnými.
Vlny horka působí negativně na lidské zdraví. V případě malých dětí, nemocných jedinců a starších lidí významněji. Ale ač to tak nemusí na první pohled vypadat, negativně ovlivňují zdravotní stav každého z nás. Vysoká teplota nám nepůsobí velkou zátěž jako jediná. Pokud se k ní přidá zvýšená vlhkost, jde o tzv. vysokou pocitovou teplotu vyjádřenou prostřednictvím tzv. heat index. Jeho hodnoty nabývají v takových případech vysokých hodnot a to pro nás znamená možnosti omezené regulace tělesné teploty v podobě nemožnosti ochlazovat se vlivem zamezení odpařování potu z těla.
Téměř každý rok nejteplejší, chladnější léto už nezažijeme?
Na severní polokouli bylo letošní léto nejteplejší v historii měření, to podkládají data Světové meteorologické organizace. Srpen, poslední měsíc klimatologického léta, byl letos druhý nejteplejší v historii s tím, že vyšší teplota byla naměřena pouze v letošním červenci. Vedle vzduchu dosáhly rekordních hodnot teploty i oceány. Co působí to, že každý rok se dozvídáme, že počasí bylo za určité období nejteplejší od začátku měření. Případně, že patřilo dané období mezi jedny z nejteplejších a že byly stran teploty pokořeny mnohé dosavadní rekordy. Odborníci jednoznačně říkají, že jde o důsledek lidské činnosti. Přesněji řečeno se jedná například o spalování fosilních paliv. V letošním roce se k této lidskou činností zaviněné příčiny přidal klimatický jev El Niňo. Tento přechodně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí na celé Zemi. V některých částech významněji, v jiných méně významně. Působí však většinou ještě intenzivnější oteplení než za situace bez jeho výskytu a vlivu.
Podle vědců jde o jasný důsledek ohřívání klimatického systému Země. Ze studia letokruhů stromů a ledových jader s zjistilo, že Země je v současné době nejteplejší za posledních 120 000 let. Před tímto obdobím byla planeta teplejší, nicméně nutno v tomto případě uvažovat, že neexistovala lidská civilizace, hladiny moří byly podstatně vyšší bez ledové pokrývky pólů. Pakliže bude pokračovat současný trend ohřívání planety nebo tento dokonce zrychlí, již pravděpodobně nezažijeme chladnější léto než bylo to poslední. Toto vše nutno chápat globálně, neboť jak název napovídá, jde o globální oteplování. toto oteplování Země jako celku má a bude mít mnohé důsledky. V rámci výkyvů teploty a tím i celého počasí se vyskytují a vyskytnou různé extrémy počasí v jednotlivých oblastech planety. Nejen často a intenzivnější vlny horka, sucha a s tím spojené požáry velkých rozměrů. V jiných oblastech půjde o opačné výkyvy teploty, ale v popředí budou i silné hurikány a jiné bouře. Zejména s nimi vyvolané povodně, avšak oteplení a s ním způsobené změny odkloní cirkulaci a najdou se místa, která zasáhnou velké plošné povodně.
Nárůst globální teploty vzduchu do 1.5°C je neudržitelný
Cíl původní dohody zněl udržet nárůst průměrné teploty na Zemi pod 2.0°C a ideálně směřovat co nejvíce k 1.5°C, což se při současné poptávce po fosilních palivech nemůže podařit. Pakliže státy neučiní zásadní změny, dojde k nárůstu teploty na Zemi během tohoto století až o 2.4°C oproti stavu před industrializací. V důsledku toho by došlo k přibývání extrémů počasí i k ohrožení energetického systému, který není stavěn pro klima s takto vysokou teplotou a extrémy počasí.
Extrémy různé s cílem jednotlivé oblasti překvapit, co lze udělat pro zmínění dopadů?
Mezi ta místa patří i mírné zeměpisné šířky, kde počasí nemusí být zdaleka tak mírné jako doposud. Nepůjde striktně o místa, kde budou dominovat například sucha a místa, kde budou typické povodně. Extrémy se budou střídat a poté se danou oblast překvapí sucho, může ho následně zasáhnout povodeň různého druhu. Pro tuto změnu klimatu jsou typické výkyvy, nejen teploty vzduchu, ale i ostatních prvků. Nutné je tedy rozlišovat mezi tím, co bylo příčinou vysoké teploty na Zemi před mnoha lety v dávnější historii a co je její příčinou v současné době, době moderní, době aktuální. Době, ve které na planetě “hospodaří” lidé, dělají si s ní doslova co chtějí. To, že si to planeta nenechává líbit nám nemůže důrazněji ukazovat. Každá lidská existence vyžaduje činnost, určitě nelze mít při takovém rozsahu lidské populace nulové tzv. klimatické stopy. Ale na druhou stranu lze tu jednu velkou stopu celé civilizace podstatně omezit. To se evidentně neděje a hodně pravděpodobně ani dít nezačne, omezení by muselo být výrazné a okamžité. Ani v takovém případě nelze podle některých oteplování v současném bodě, v němž se nacházíme, zastavit. Už ho lze jen zmírnit. Je pouze na nás jako celku, zda využijeme alespoň tu možnost zabránit sami pro sebe katastrofičtějším dopadům této změny. Zní to opět jako strašení, ale jde o realitu aktuálního Světa a zásadním problém existence.
Změna klimatu totiž neznamená jen klimatické a tzv. počasové změny. Současně se s četnějšími vlnami horka snižuje kvalita ovzduší, což má velký vliv mimo jiné na lidské zdraví a zemědělství, tj. na každodenní život lidí. Vlny veder spojené se suchem působí jednak rozsáhlé požáry a jednak průnik saharského písku do ovzduší poměrně vzdálených oblastí. To vše působí zhoršení kvality ovzduší. Klimatická změna zlepšuje podmínky pro vznik významnějších a rozsáhlejších požárů. Současně tento důsledek oteplování v podobě četných požárů působí další emise oxidu uhličitého do ovzduší. Tyto jako skleníkový plyn oteplování opět podporují.
Jde tedy v tomto ohledu o uzavřený okruh, kdy pokud se neprovede změna, budou se faktory vedoucí k oteplování dále kumulovat. Při velkých požárech v loňském roce došlo k největším emisím uhlíku do ovzduší za posledních 20 let. Mezi požáry přispívajícími k těmto emisím patřil i velký požár u nás v Českém Švýcarsku. Už nám aktuální situace také velmi názorně ukazuje, že se do různých oblastí začínají dostávat nemoci v nich dosud neznámé nebo dávno vymýcené či nemoci, které dosud byly problémem zvířat. A že se do různých oblastí dostávají zvířata, byť v podobě drobných zvířat na první pohled nepůsobících nebezpečně. Tato jsou ovšem pro danou oblast neznámá a mohou v ní působit problémy a změnit dosavadní životy lidí v takové lokalitě.
Data: noaa.gov, copernicus, ceskenoviny.cz
