Emma před 11 lety, jedna z nejvýznamnějších tlakových níží posledních let
Kdo by si nepamatoval na názvy tlakových níží (pozn. nikoli větrů, resp. orkánů) jako jsou “Kyrill” a “Emma”. O první z jmenovaných byl publikován článek , též o nejvýznamnějších cyklonách posledních let najdete základní informace na stránce Významné cyklony, kde jsou seřazeny v žebříčku podle síly větru v ČR. Připravujeme o nich dále detailní informace. Na tlakové níže “Herwart”, “Fabienne” nebo “Vaia” si asi vzpomíná téměř každý dobře, neboť se vyskytly v posledních dvou letech. Tlaková níže Emma před 11 lety byla jedna z nejvýznamnějších cyklon s vlivem na počasí v ČR ohledně extrémů počasí všeho druhu.
Cyklona Emma před 11 lety značně ovlivnila počasí u nás v širokém okolí a to během 1. března roku 2008. Jaká byla situace? Jaká byla dráha postupu cyklony? Jaké přesně tato situace přinesla projevy počasí? A jaké měly tyto projevy počasí následky? O tom pojedná tento vzpomínkový příspěvek.
Emma před 11 lety: Postup a průběh počasí při vlivu níže Emma v ČR
Na konci února se odehrávala opět velmi intenzivní cyklonální činnost nad severním Atlantikem, stejně jako v okolních oblastech Evropy a nad Ruskem. Vysoký tlak se rozprostíral nad jižní Evropou. Proudění bylo opět silně zonální. Tlaková níže zvaná Emma se z USA přesunula předposlední únorový den nad severní Atlantik a postupovala jako částečně okludovaná k východu. Dne 1. března se nacházel její střed nad Severním mořem. jižně od Norska vznikl nový střed cyklony, který postupoval dále. Původní cyklona zůstala nad Severním mořem. Naše území se nacházelo tento den ráno v teplém sektoru této níže. Nad Německem byla studená fronta, která začala ráno od severozápadu přecházet svižně přes naše území. Naše území překlenula během 4 hodin. To byl vliv cyklony Emma před 11 lety v kostce.
Obr. 1 Emma před 11 lety: Pseudopotenciální teplota v hladině 850hPa, tlakové pole a poloha front k 1.3.2008 7 SEČ, zdroj: wetter3.de
Na studené frontě, která postupovala ráno přes severozápad Čech a v poledne již směřovala za hranice našeho území nad Slovensko se vyskytla na většině území ČR bouřková činnost (při přechodu SF níže Kyrill se bouřková činnost projevila zejména na SV/V území ČR). Při bouřkách se vyskytovaly dále nárazy větru a krupobití či prudké srážky. Nárazy větru přesahovaly 35m/s.
Obr. 2 Emma přes 11 lety: Bleskové výboje bouřkové činnosti studené fronty na západě a severozápadě Čech 1.3.2008 ráno, zdroj: dwd.de
Nejvíce srážek spadlo za 48 hodin na stanici Prášily a to 100mm, v kombinaci s tajícím sněhem došlo k rozvodnění vodních toků pramenících na Šumavě i s dosažením 3. SPA, zejména na Otavě.
Nejvyšší nárazy větru při přechodu níže 54.1m/s* (Labská bouda), 47.0m/s (Sněžka), 43.1m/s-1 (Maruška), 43.0m/s (Fichtelberg a Grosse Arber), 40m/s (Milešovka), 38.0m/s (Svratouch), 37.0m/s (Přibyslav), 35.2m/s* (Šerák). * Nárazy větru při vlivu podružné níže zvané “Fee” 2. března.
Emma před 11 lety: Tlaková níže se projevila zejména silným větrem, který lámal stromy a trhal střechy. Pokáceno bylo 2 100 000m3 dřeva, na našem území v souvislosti s extrémním počasí zemřeli 2 lidé. Tato situace je často srovnávána s poslední za několik let nejvýznamnější níží “Kyrill” z ledna 2007.
Použité zdroje
HOSTÝNEK, J. NOVÁK, M. ŽÁK, M. Kyrill a Emma v Česku – meteorologické příčiny, průběh bouří s hodnocením větrných extrémů. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2008, roč. 61, č. 3, s. 65-71.
