Jezera a mokřady
Informace o dalším způsobu retence vody v krajině, jezera a mokřady. Základní poznatky o jezerech, jejich znacích a druzích a o mokřadech a důležitosti jejich zastoupení v krajině. Nejvýznamnější jezera a mokřadní oblasti v ČR. Tyto informace prezentuje tato stránka. Další druhy retence vody najdete na dalších stránkách menu Stojaté vody a Hrazení toků.
Témata stránky: Pojem jezero, znaky jezer, druhy, významná jezera v ČR, podzemní jezera, pojem mokřad, znak, účely mokřadů a jezer, významné mokřadní oblasti v ČR.
Anglické názvy: Lake (jezero), underground lake (podzemní jezero), wetland (mokřad), natural lake (přírodní jezero), standing water (stojaté vody), flooded area (zatopené území).
OBSAH STRÁNKY
- Pojem jezera a jejich dělení
- Pojem mokřadu
- Jezera a mokřady v ČR – stručně
JEZERA A MOKŘADY, JEJICH DRUHY A ÚČELY
Zopakujme definice, rozšiřme je o další znaky těchto druhů retence vody v krajině a hlavně uveďme vedle jejich účelů také oblasti z hlediska naší země, kde se tyto nejvíce vyskytují. Informace zde uvedené mohou být třeba i námětem na příjemný výlet do přírody. Základy co je to jezero a mokřad jsou uvedeny na výše citované stránce.
Jezera
Jezero je nádrž, která vznikla působením přírodních procesů. To je základní rozlišovací znak od rybníků a hrází či další retence vody. Zadržují vodu trvale a nelze je jednoduchým způsobem vypustit (zdvihnutím stavidla, otevřením jiné výpusti) a též nejsou tato spojena s mořem. Vypuštěna by mohla být pouze zásahem do okolního terénu. Jezera nemají hráz, jejich okolí tvoří terén. Legislativa u nás jezero od hráze či rybníka nerozlišuje. Zde se budeme ovšem přirozeně držet terminologie hydrologické či geografické. Podmínkou je ovšem i minimální rozloha plochy 0.5km2. Tak velká přírodní plocha se u nás ovšem nevyskytuje.
Znaky jezer:
- Přírodní sníženina s přechodným nebo trvalým výskytem vody
- Absence jednoduchého vypuštění vody
- Absence bezprostředního spojení s mořem (např. vodním tokem)
- Povrchové vlnění neovlivňuje jejich dno*
- V oblasti největších hloubek se nenachází vegetace (v užším slova smyslu)
Dělení jezer
Jezera můžeme dělit dle jejich výskytu, situace a dle činnosti. Dělíme je na:
- Organogenní
- Krasová
- Rašelinná
- Slatinná
- Antropogenní
Organogenní jezera vznikají zadržení vody ze srážkové činnosti či vody podzemní ve sníženinách, kde hraje roli také rašelinná a slatinná činnost. Dle tohoto aspektu rozlišujeme mezi rašelinnými jezery, která vznikají jak název napovídá uvnitř rašelinišť (u nás například oblast Jizerky nebo šumavská rašeliniště) a tam dochází k zadržení srážkové vody. Ta se stává postupně součástí produktů z procesu rašelinění. Je zde četný výskyt humusu, který barví vodu do rezava či červena. slatinná jezera jsou typická pro nižší nadmořské výšky v opuštěných říčních ramenech nebo u vývěrů podzemních vod. Tato voda je bohatší na živiny i minerály.
Krasová jezera vznikají na dnech propastí ve velkých hloubkách pod okolním terénem.
Antropogenní jezera vznikla následkem lidské činnosti, přesněji po těžbě surovin. V případě ostatních nádrží, které jsou vytvořeny lidskou činností uměle (rybníky, nádrže, jezy se vzdutím hladiny) nelze takto vzniklá jezera jednoduše vypustit a proto se tyto nádrže vytvořené uměle řadí do kategorie jezer. O těchto jezerech se příliš nehovoří, avšak mají vysoce kvalitní vodu a ta by mohla být využita například pro rekreaci nebo vodohospodářským účelům. V souvislosti s takto vzniklými jezery dochází ke tvorbě významných biotopů, která jezírka byla u nás prohlášena za přírodní památky.
Mokřady
Jak rozlišit mokřad od jezera? Některé znaky mají shodné, neboť je nelze jednoduše vypustit a též se jedná o přirozenou retenci vody bez zásahu lidské činnosti. Mokřady jsou součástí vodních ekosystémů a nacházejí se v blízkosti vodních toků, rybníků nebo v pramenných oblastech vodních toků. Jsou to rašeliniště či nivy vodních toků. Jediným rozlišovacím znakem mokřadů je, že jde o přechodnou retenci vody.
Znaky mokřadů
- Výskyt vodní hladiny blízko povrchu či mírné zaplavení takového území
- Vyskytují se v nivách řek či potoků, zónách jezer a rybníků, v oblasti pramenišť s nedostatečným odtokem či v horách s bohatými srážkami
- Jsou to přírodní sníženiny s přechodným výskytem vody s výskytem ekosystémů
Jezera i mokřady plní důležité role v přírodě:
- Ekologicky udržují krajinu stabilní
- Jsou důležitými biotopy zvyšujícími biodiverzitu území
- Zadržují vodu v krajině
- Většina z nich jsou přírodními rezervacemi (PR) či národními přírodními památkami (NPP) a poskytuje se jim tedy ochrana
Jezera a mokřady v ČR
Na základě výše uvedeného třídění jezer se podíváme na to, kde která z těchto jezer najdeme na našem území. Často veřejnost o tom, že se taková jezera na našem území nacházejí neví. V některých oblastech jich nalezneme dokonce celou řadu.
Nejvíce organogenních jezer (zahrnují slatinná a rašelinná jezera) se nachází v modravských slatích na Šumavě a to asi 200. U Borových Lad se nachází největší takovéto jezero a to s plochou kolem 1.3ha. Příkladem přímo slatinných jezer mohou být zanikající meandry na Labi a Dyji a jezírka u vývěrů minerálních vod u Františkových Lázní. Speciální jsou rašelinné a slatinné tůňky na potocích, například Na Kačíně.
Typickým příkladem krasových jezer u nás jsou ta v propasti Macocha, kde se do podzemí ztrácí řeka Punkva. Dvě menší jezírka tohoto typu se nachází právě v této oblasti v hloubce až 138m pod povrchem okolního terénu. Další jezírko najdeme v Hranické propasti, které není rozsáhlé, ale je hluboké a to až 205m dle posledních měření. V jezeru se nachází uhličitá minerální voda, jejíž teplota činí stabilních 15°C a to vlivem vývěrů kyselek v údolí Bečvy.
Antropogenní jezera, kde došlo již k prohlášení za přírodní památku, najdeme u nás na Chomutovsku a v okolí Moravičan (PP Chomutovské jezero, PP Moravičanské jezero). Dále v podobě menších ploch je to Lom Chlum, Žermanický lom, Božkovské jezírko a další.
Mokřady a přírodní jezera
Jak již uvádíme, mokřady najdeme v oblastech rašelinišť, v mělkých zónách rybníků a v opuštěných rybničních soustavách nebi v nivách toků. V případě rašelinišť je nutné opět zmínit Šumavská rašeliniště, dále Krkonošská a Třeboňská rašeliniště s tím, že největší výměru mají Šumavská rašeliniště a nejmenší Krkonošská. Zóny rybníků se vyznačují mokřady v oblasti Třeboňských rybníků a to nejčetněji, dále se objevují na Českolipsku a u Lednických rybníků. V případě mokřadů v oblasti niv vodních toků najdeme mokřady zejména na dolním toku Dyje, dále v Litovelském Pomoraví a v Poodří.
Nyní se samostatně zmiňme o přírodních jezerech vzniklých sesuvem materiálu. Takové jezero vznikne sesuvem materiálu ze svahu do vodního toku v údolí, který je tím přehrazen. Sesuv může být vyvolán a nejčastěji tomu tak je podmáčením podloží vlivem intenzivních srážek. Poslední přírodní jezero u nás takto vzniklo v povodí Střely na Plzeňsku, kdy byly výše uvedeným důsledkem sesuvu půdy přehrazen tok Mladotického potoka. Za přírodní hrází se utvořila jezero v údolí přehrazené délky asi 300m. Stalo se tak roku 1872 po mimořádných srážkách a povodních. Hloubka jezera se ovšem během následujících let zmenšila až na polovinu intenzivním zanášením jezera. Na počátku 21. století již se jeho hloubka pohybovala v hodnotách méně než polovičních oproti hloubce původní, došlo ale také ke zmenšení jeho plochy. Toto místo se dnes chrání jako přírodní památka.
Základní informace o vodě a rozcestník najdete na stejnojmenné stránce celé sekce hydrologie.
Reference
Použitá a doporučená literatura:
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Rybníky v České Republice. Praha: Consult, 2012
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodní Díla v České Republice. Praha: Consult, 2016
WHITAKER, R. a kol. The Encyklopedia of Weather and Climate Change. Sydney: Weldon Owen Pty Limited, 2010 (CZ verze STAŘECKÁ, E. PAUER, M. Encyklopedie počasí a změna klimatu. Praha: Svojtka a Co, 2012)
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Voda v České Republice. Praha: Consult, 2006