Klasifikace oblaků podle jejich složení

9. 9. 20201131 zobrazení 3 minut čtení atlas oblaků, klasifikace oblaků, složení oblaku

Hodnocení článku

Třídit oblaky můžeme podle různých hledisek. Obecně známo je třídění podle výšky jejich výskytu, alespoň podle té převažující. Na tomto rozdělení stojí základní Morfologická klasifikace oblaků. Tato třídí oblaky na oblaky vysokého patra, středního patra a nízkého patra či na oblaky přesahující hranice těchto pater. Třídit oblaky lze také podle jejich základní struktury, kde se částečně dostáváme k tématu tohoto článku. Takto se oblaky třídí na vrstevnaté a kupovité či případně konvekční. Dobře lze třídit oblaky z hlediska výskytu srážkové činnosti (typických vertikálních srážek dopadajících na povrch). Podle tohoto hlediska je třídíme na srážkové a nesrážkové oblaky. Typicky nesrážkovými oblaky jsou oblaky vysokého patra, oblaky s řasovitou strukturou. Mezi ty patří oblaky druhu Cirrus, Cirrostratus a Cirrocumulus. Srážky dopadající na povrch nepřináší ani oblak Altocumulus, patřící mezi oblaky středního patra. Klasifikovat oblaky je možné i podle jejich složení. Tato klasifikace oblaků podle jejich složení je představena dále v tomto textu.

Klasifikace oblaků podle jejich složení: Oblak se může tvořit vodou, ledem nebo obojím

Jak z definice oblaků vyplývá, oblak je shluk vodních kapek, ledových krystalků nebo kombinací těchto. Jde o kondenzovanou vodní páru, jinými slovy stále o vodu v různém skupenství. Některé oblaky obsahují pouze vodu, tedy vodní či přesněji řečeno oblačné kapky. Podle druhu oblaku jde o různě velké kapky. Oblak dále tvoří i jiné částice, záleží na tom, zda jde o oblak srážkový nebo nikoli. Oblak tak může obsahovat i dešťové kapky, sněhové vločky nebo kroupy. Pouze vodou jsou tvořeny oblaky vyskytující se v nejnižších výškách a nezasahující do vyšších výšek. Tedy ani do středního patra.

Obr. 1 Oblak Cirrocumulus, kupovitá forma (ledové) vysoké oblačnosti, není na obloze nijak častý

Vodní, ledové a smíšené oblaky

Oblaky obsahující pouze vodu, tedy vodní kapky jsou zjednodušeně nazvány vodními oblaky a jsou jimi pouze druhy Stratus, Stratocumulus a případně nižší stádia oblaku Cumulus (zejména stádium/tvar humilis – plochý). Ostatní oblaky mohou obsahovat i ledové částice, zvané ledové krystalky či jiné částice. Vodu nikdy neobsahují oblaky vyskytující se nejvýše, tedy vysoké oblaky, jmenované v prvním odstavci tohoto článku. Tyto nazýváme obecně jako ledové oblaky. Jejich struktura dobře ukazuje složení pouze z ledových částic – podoba tenkého závoje, řasové struktury různých druhů atd. Setkáváme se s nimi zejména v zimě, kdy uvádějí teplé fronty. Ale i v létě jsou na obloze patrné, zejména po rozpadu významnější bouřkové oblačnosti nebo na okrajích tlakových výší. Ostatní oblaky mohou být složeny a zpravidla jsou složeny jak z vodních kapek, tak z ledových částic. Takové jsou nazvány jako oblaky smíšené. Na druhé straně voda se může vyskytovat v oblacích i při významně záporných hodnotách teploty.

Přechlazená voda

Taková voda se nazývá přechlazenou. Oblačné kapky a kapky mlhy zůstávají v kapalné formě i za velkého mrazu. Přechlazenu vodu definujeme jako “vodu v kapalné fázi v atmosféře za teploty vzduchu pod bodem mrazu”. Definice neříká do jakých hodnot teploty vzduchu může voda zůstávat v kapalné fázi. Prokázal se ovšem její výskyt v kapalném skupenství i za velmi silného mrazu a to do cca -42°C. Vodní kapky vykazují nestabilitu a v kapalné formě se udrží pouze do okamžiku, kdy se dostanou do kontaktu s ledovou částicí. Poté totiž ihned zmrznou. V nejvyšších výškách (výskyt vysokých oblaků) je teplota vzduchu extrémně nízká, proto zde nemůže existovat voda v kapalném stavu.

Detailní informace o třídění oblaků dle platné klasifikace najdete na naší stránce Atlas oblaků, co se týče dalších možných druhů tak na stránce Ostatní oblaky. Tato klasifikace oblaků podle jejich složení má za úkol doplnit základní třídění oblaků a nabídnout nové poznatky z tohoto pohledu třídění.