České klima

České klima obecně

České klima a klima střední Evropy je mírné. Naše území se nachází ve středních zeměpisných šířkách. Mírné klima je charakteristické mírnými zimami a teplejšími léty. Nejchladněji je zpravidla v lednu, nejtepleji v červenci. Srážky se vyskytují celoročně a nejnižší jsou na podzim, nejvyšší naopak v létě. Vykazují ale značnou variabilitu během jednotlivých období, měsíců i z hlediska našeho území. Na srážky má vliv mnoho faktorů jako nadmořská výška a orografie, tedy typ terénu.

Cirkulace obecně

Na našem území převládají západní složky proudění, které přinášejí vlhčí počasí a srážky tedy po celý rok. Z této cirkulace existují výjimky. Přecházejí v ní jednotlivé frontální systémy a způsobují výměny vzduchových hmot a neustálé střídání počasí v teplé i studené části roku. V zimním období je to často tlaková výše zasahující k nám od severu či severovýchodu, odkud k nám proniká mrazivý vzduch. Takové situace trvají několik dní až týden, výjimečně pak déle (například únor 2012). Někdy dochází pouze k nevýznamným a krátkodobým změnám cirkulace v převládajícím přílivu mrazivého vzduchu za stabilní anticyklony, která nedovolí systémům front od západu průnik do centrální Evropy a tedy způsobit zde změnu počasí na tradiční západní vlhké a oproti zmíněné cirkulaci teplejší proudění.

Převažující proudění

Západní proudění působí v zimě v ČR oteplení a mírní tak drsnost zimy. V létě je počasí převážně teplé, již od jara dochází k přerušování přílivů teplého vzduchu přechodem studených front v západním proudění. Výjimka z této cirkulace je tlaková výše přecházející přes střední Evropu k východu. Nebo se nacházející stabilněji v jižní a jihovýchodní či východní Evropě s přílivem velmi teplého vzduchu z jihovýchodního či jižního směru. Taková situace přináší tropické počasí a i velmi vysoké teploty. Trvá několik dní až týden, výjimečně déle (například srpen 2015). Zimy jsou v posledních letech v souladu s oteplováním a změnou klimatu v ČR spíše teplejší s kratšími mrazivými epizodami. Spíše na jejich konci a také jsou vlhčí. Léta jsou teplejší a hlavně sušší. Počasí začíná být horké dříve a je tomu tak i na konci období, někdy až do podzimního období.

Proměnlivost počasí a silné proudění

Velmi proměnlivé počasí se střídáním teplot je u nás zejména na počátku jara. Větrné počasí zažíváme často na podzim a v zimě. Většina významných tlakových níží z Atlantiku ovlivnila středoevropské počasí právě v této době – např. Kyrill 1/2007, Herwart 10/2017, Vaia 10/2018 a podobně. Vše o cyklonách s vlivem na počasí u nás najdete na stránce Významné cyklony.

České klima: Popis jednotlivých prvků klimatu

V dalších odstavcích je podrobně pojednáno o stavu a vývoji jednotlivých klimatických prvků na území ČR podle aktuálně platného atlasu (Tolasz, 2007). Každý klimatický prvek utvářející naše klima má během roku svůj specifický chod. Počasí se každým rokem chová jinak a působí určité anomálie od tohoto typického chodu. Tento má naše klima. Odlišnosti jsou umocněny i probíhající klimatickou změnou.

Teplota vzduchu

Teplota vzduchu má v ČR svůj typický chod. Nejnižší teploty jsou zaznamenávány v zimním období s minimem v lednu a nejvyšší teploty v létě s maximem v červenci. Z hlediska denní doby jsou nejnižší teploty zaznamenávány v noci s minimem kolem východu Slunce. Nejvyšší teploty odpoledne s maximem zhruba mezi 14. až 17. hodinou. A v zimním období dříve, v letním později. Z pohledu nadmořské výšky jsou teploty nižší na horách, nejvyšší v nížinách.

Na teplotu vzduchu má vliv mnoho faktorů a dalších meteorologických prvků. V nočních hodinách je to zejména množství oblačnosti a vítr. V tom případě bude při vyjasnění a utišení větru bude teplota klesat rychleji a bude nižší. Další umocnění ochlazování vzduchu způsobí ležící sněhová pokrývka. Zejména v denní době mají na teplotu vliv srážky. Při déletrvajícím dešti bude teplota téměř konstantní a o poznání nižší než při slunečném počasí. Teplotu vzduchu ovlivňuje typ krajiny, roční doba a také členitost terénu v krajině. S tím souvisí také například intenzivní ohřívání vzduchu v létě v krajině s obilnými poli.

Údolní ochlazování

Naopak s tím souvisí i intenzivní sestup studeného vzduchu do údolní oblasti, kdy dojde k dalšímu umocnění ochlazování. Specifické oblasti, horská údolí či také mrazové kotliny, najdeme v ČR na více místech. Pověstná jsou jimi Šumava či Krušné hory, ale najdeme je i v Krkonoších či Orlických horách. Nejníže klesají teploty v našich údolních oblastech na horách jako je například Horská Kvilda nebo Rokytská slať na Šumavě. Ale také Šindelová v Krušných horách, Jizerka v Krkonoších nebo Orlické Záhoří v Orlických horách. V naší malé zemi najdeme ale i další podobná místa, byť níže položená, která nebudou tak mrazivá jako místa uvedená v minulé větě. Mají ale také specifické klima a to nejen co se týče teploty vzduchu vlivem výskytu určitého druhu terénu. Příkladem je třeba Adršpach na Náchodsku a mohou jím být i Králíky na Orlickoústecku.

ROK

Průměrná roční teplota vzduchu v ČR se pohybuje od 8 až 10°C v nejnižších oblastech až po 1 až 4°C v oblastech položených nejvýše.

MĚSÍCE A PŮLROK

Leden nížiny -2 až +1°C a hory -6 až -4°C, únor nížiny -1 až +2°C a hory -5 až -3°C, březen nížiny 3 až 5°C, hory -3 až 0°C. Duben nížiny 7 až 10°C a hory 1 až 4°C, květen nížiny 12 až 14°C a hory 7 až 9°C, červen nížiny 15 až 18°C a hory 9 až 12°C. Červenec nížiny 18 až 20°C a hory 11 až 14°C, srpen nížiny 17 až 19°C a hory 11 až 13°C, září nížiny 13 až 15°C a hory 7 až 9°C. Říjen nížiny 8 až 10°C a hory 4 až 7°C, listopad nížiny 2 až 5°C a hory -2 až 0°C, prosinec nížiny -1 až +2°C a hory -5 až -3°C. V letním půlroce nížiny 14 až 17°C a hory 8 až 10°C.

Význačné hodnoty – rok

Průměr ročních maxim teploty vzduchu v nížinách 32 až 35°C, na horách 27 až 29°C. Průměry ročních minim teploty vzduchu v nížinách -15 až -18°C, na horách -19 až -22°C. Průměrná měsíční minima teploty vzduchu: leden nížiny -10 až -14°C a hory -18 až -22°C či nižší, únor nížiny -8 až -12°C. A hory -14 až -18°C, březen nížiny -5 až -10°C a hory -10 až -14°C.

Duben nížiny 0 až -4°C a hory -6 až -10°C, květen nížiny 5 až 1°C a hory 0 až -4°C, červen nížiny 9 až 5°C a hory +2 až -1°C. Červenec nížiny 12 až 8°C a hory 4 až 1°C, srpen nížiny 10 až 6°C a hory 4 až 0°C, září nížiny 5 až 1°C a hory 0 až -3°C. Říjen nížiny +1 až -2°C a hory -4 až -8°C, listopad nížiny -2 až -6°C a hory -10 až -14°C, prosinec nížiny -8 až -12°C a hory -16 až -20°C či nižší.

Význačné hodnoty měsíce

Průměrná měsíční maxima teploty vzduchu: leden nížiny 8 až 12°C a hory 2 až 4°C, únor nížiny 10 až 12°C a hory 5 až 8°C. Březen nížiny 16 až 20°C a hory 8 až 12°C. Duben nížiny 22 až 26°C a hory 15 až 18°C, květen nížiny 26 až 28°C a ojediněle více a hory 18 až 22°C, červen nížiny 28 až 32°C a hory 22 až 26°C.

Červenec nížiny 30 až 34°C a hory 24 až 28°C, srpen nížiny 30 až 34°C a hory 22 až 26°C, září nížiny 24 až 28°C a hory 18 až 22°C. Říjen nížiny 20 až 24°C a hory 14 až 18°C, listopad nížiny 12 až 16°C a hory 8 až 12°C, prosinec nížiny 8 až 12°C a hory 4 až 8°C. Absolutní minimum teploty vzduchu -42.2°C bylo změřeno 11.2.1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Maximum 40.4°C bylo změřeno na stanici Dobřichovice u Prahy 20.8.2012.

Další charakteristiky

CHARAKTERISTICKÉ DNY: Tropické dny nížiny 10-13, ojediněle více a hory kolem 1. Tropické noci nížiny 0.1 až 0.5 a ojediněle více, hory max. 0.1. Letní dny nížiny 50-60, ojediněle více a hory do 10, případně 10-20. Mrazivé dny nížiny 80-120 a ojediněle až 140, hory 180-200 a místy více. Počet dní s přízemním mrazem nížiny 120-140 a ojediněle méně, hory 180-200 nebo více. Ledové dny nížiny do 30, hory 70-80 a vrcholy více. Arktické dny nížiny do 1, hory 2-4 a místy 6. Vždy se jedná o průměrné počty těchto dnů.

AMPLITUDA TEPLOTY VZDUCHU: Nejvyšší denní amplitudy teploty vzduchu je dosahováno od května do září a tato v ČR činí většinou 9-12°C, ojediněle nad 12°C. Nejnižší amplitudy je dosahováno v chladné části roku a to od listopadu do ledna či února, kdy tato činí 5-7°C, během období zimy pak místy až 8°C.

Atmosférické srážky

Druhý nejdůležitější klimatický prvek má také svůj roční chod. Nejvíce srážek u nás spadne v letním období s maximem v červenci. Tyto jsou převážně konvekční a často přinášejí vysoké srážkové úhrny. Jsou ovšem lokálně hodně omezené a působí mnohdy i značné rozdíly ve srážkových úhrnech. Nejčastěji se vyskytují od května do srpna. Naopak nejméně srážek spadne v zimním období, zejména na přelomu podzimu a zimy. Proto hydrologický rok začíná 1. listopadu. Ohledně skupenství srážek jsou tyto v ne horských polohách v teplé části roku dešťové. A to od května do září výhradně, v okrajových obdobích se přechodně objevují sněhové či smíšené srážky i v nížinách.

Návětří a závětří

Na horách se objevují sněhové srážky většinou od října do dubna, ale ojediněle se tam mohou objevit i během letního období. Též tam jsou srážky zpravidla častější a vydatnější než v nižších polohách. Na území ČR existuje několik míst, kde se projevuje návětrný efekt hor. V těchto jsou srážky ještě zesilovány. Naopak existují závětří horských překážek, která jsou naopak srážkově chudá. Dobrým příkladem závětří je Podkrušnohoří, kde spadne za rok nejméně srážek z celé republiky. Hodně srážek spadne ročně na Lysé hoře v Beskydech nebo také například na Labské Boudě v Krkonoších. Naopak nejméně srážek spadne v oblasti Žatecka, ale nízkými úhrny srážek je typické například celé střední Polabí a jižní Morava. Dále můžeme v ČR zaznamenat ještě více lokální odchylky v úhrnech srážek. Lépe rozložení srážek ilustrují hodnoty, dále.

ROK

Průměrný roční úhrn srážek činí v nížinách a nižších polohách 450 až 600mm, ojediněle méně. A to v podhůří Krušných hor v severozápadních Čechách, kde je úhrn lokálně nižší než 450mm. Na horách činí roční úhrny srážek 800 až 1200mm, v nejvyšších polohách (zejména Beskyd) je pak vyšší než 1200mm.

MĚSÍCE A PŮLROK

Leden nížiny 20 až 40mm a ojediněle méně a hory 80 až 120mm, únor nížiny 20 až 40mm a hory 80 až 120mm, březen nížiny 20 až 40mm a hory 80 až 120mm. Duben nížiny 30 až 50mm (ojediněle méně, SZ) a hory 60 až 100mm. Květen nížiny 60 až 80mm a místy méně a hory 100 až 140mm, červen nížiny 60 až 80mm a hory 120 až 140mm či více. Červenec nížiny 60 až 80mm a ojediněle méně a hory 120 až 140mm či více.

Srpen nížiny 60 až 80mm a ojediněle méně a hory 120 až 140mm. Září nížiny 40 až 50mm a ojediněle méně a hory 80 až 100mm či ojediněle více. Říjen 30 až 40mm a ojediněle méně a hory 80 až 100mm a ojediněle více. Listopad nížiny 30 až 50mm a ojediněle méně a hory 80 až 100mm či ojediněle více, prosinec nížiny 20 až 40mm a hory 80 až 100mm či ojediněle více. V teplé části roku spadne v ČR průměrně v nížinách 300 až 400m a ojediněle méně a na horách 600 až 800mm.

Extrémní hodnoty

Průměrná maxima denních srážek v roce činí v nížinách 35 až 40mm a místy méně a na horách 60 až 70mm a ojediněle více. U dvoudenních srážek je to v nížinách 40 až 50mm a ojediněle méně a na horách 80 až 120mm. U třídenních srážek jde v nížinách o 50 až 60mm a ojediněle méně a na horách 100 až 120mm či více. Absolutní maximální úhrn srážek 345.1mm byl změřen na Nové Louce v Jizerských horách 29.7.1897. Druhý pak činí 312.0mm a změřen byl na Cínovci v Krušných horách dne 12.8.2002. Za 40 minut spadlo nejvíce 91.1mm na stanici Vyšší Brod nad Českokrumlovsku, kde spadlo dále za 30 minut 79.9mm. Za 20 minut 61.7mm a za 15 minut 50.2mm a veškeré události dne 23.6.1966. Během 10 minut spadlo nejvíce 39.8mm v Chánovicích na Klatovsku dne 28.7.1996 a za 5 minut 29.8mm v Seči na Chrudimsku dne 6.6.1999.

SUCHO

Počet epizod sucha dle hodnot SPI indexu činí pro 1 měsíc v nížinách většinou více než 65. A na horách do 25 epizod s délkou trvání 3 až 4 měsíce či déle v nížinách a 1 až 2 měsíce na horách. Pro informace o indexech sucha navštivte náš příspěvek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití. Pro tři měsíce jde o 24 až 28 či více epizod pro nížiny. A do 12 epizod pro hory s délkou trvání v nížinách 12 až 15 či více měsíců a na horách do 3 měsíců. Dle Palmerových indexů sucha jde v nížinách o 45 až 65 epizod, lokálně více. A na horách o maximálně 25 epizod. Dle Langova dešťového faktoru je to v nížinách 70 až 80 či více epizod, na horách do 40 epizod.

Zimní jevy

SNÍH: Průměrný sezónní počet dní se sněžením je v nížinách spíše pod 50, na horách dosahuje 90 až 100 a či více dní. Výška sezónních úhrnů nového sněhu se pohybuje průměrně v nížinách od 40 do 60cm a v nejnižších polohách je nižší než 40cm. Na horách je to 350 až 500cm nebo i více. Průměrné datum prvního sněžení se v nížinách pohybuje kolem 10. až 20.11. či později, na horách již před 30. zářím. Průměrné poslední datum sněžení v nížinách je po 31. březnu.

Ojediněle (jižní Morava) i před tímto datem a na horách 20. až 31.5. či pozdější datum. Průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou se v nížinách pohybuje od 30 do 40 dnů. Ojediněle je to i méně (místy Polabí a dolní Pohoří), na horách je to 140 až 160 dní či ojediněle i více. Průměrná maxima výšky sněhové pokrývky v sezóně činí v nížinách 15 až 20cm a zejména v Polabí i méně. Na horách pak 100 až 150cm a na vrcholech více. Průměrné datum výskytu první sněhové pokrývky je v nížinách po 30.11. a na horách od 20. do 30.10. či dříve. Průměrné datum výskytu poslední sněhové pokrývky je v nížinách od 10. do 20.3. či dříve a na horách po 30.4. nebo po 10.5.

Extrémy

EXTRÉMY SNĚHU: Nejvyšší sezónní úhrn výšky nového sněhu 896cm byl zaznamenán na Labské Boudě v roce 1995. Nejvyšší počet dní se sněhovou pokrývkou v sezóně 217 dní byl zaznamenán na témže místě v roce 1982, dále 213 dní na Lysé hoře v roce 1975. Absolutní maximum výšky sněhové pokrývky 315cm bylo změřeno na Labské Boudě 30.3.1992. Nejdříve se vyskytla sněhová pokrývka 1.9.1995 na Pradědu a nejpozději na témže místě ležela sněhová pokrývka 19.7.1997.

Tlak vzduchu

Tlak se v atmosféře neustále vyvíjí a jednotlivé tlakové útvary (více stejnojmenná stránka) se neustále různě přesouvají. Do střední Evropy postupují tlakové výše nejčastěji od západu až jihozápadu. To většinou po přechodu studených front spojených s tlakovými nížemi. V letním období může být počasí u nás pod vlivem tlakových výší přicházejících z jižních směrů, naopak v zimě do centrální Evropy zasahuje ruská anticyklona. V té může být tlak vzduchu velmi vysoký. Někdy postoupí tlaková výše až do střední Evropy. Tlak vzduchu je u nás naopak nejnižší v oblasti tlakových níží, které do střední Evropy postupují nejčastěji na podzim a v zimě z Atlantiku.

Vítr

Jinak ovlivňují tlakové níže počasí u nás okrajově a zejména prostřednictvím frontálních systémů s nimi spojených. Vítr je nejsilnější právě v obdobích s vlivem cyklon a při častém přechodu atmosférických front, takže jde o období podzimu a zimy. Naopak v teplé části roku zesiluje jen přechodně a často lokálně při výskytu konvekční činnosti. Z hlediska dne je vítr nejsilnější zpravidla v průběhu dne, naopak v nočních hodinách převládá většinou klidno nebo jen slabý vítr. Na horách fouká oproti nižším polohám silnější vítr. Největrnějším místem v naší zemi je Milešovka v severozápadních Čechách, byť nepatří zdaleka mezi vrcholové partie. Velmi větrno je obecně ve všech polohách nad 1 000m n.m., zejména pak nad 1 200m n.m., například na Sněžce.

Hodnoty

TLAK: Průměrný roční tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře činí v ČR 1016 až 1018 hPa a nehrají zde roli vyšší a nižší polohy. Obecně nižší tlak je na severu a částečně v centru Čech, vyšší na jihu Čech a severu Moravy, ale pouze lokálně. Z hlediska měsíců roku je tlak nejnižší v dubnu a květnu. A jeho hodnoty dosahují jen 1014 až 1016hPa, nejvyšší naopak v lednu a dále v říjnu a prosinci. To činí jeho průměrné hodnoty 1017 až 1021hPa.

RYCHLOST VĚTRU: Průměrná roční rychlost větru v nížinách činí maximálně 3m/s, ve středních a vyšších polohách 4 až 6m/s a na horách 6 až 8m/s s tím, že na hřebenech více. Nejsilnější vítr fouká v ČR v zimě (nížiny až 4m/s, hory 5-6m/s či více), na podzim a na jaře (nížiny do 3-4m/s a hory 5-6m/s či více). Nejméně pak v létě (nížiny do 2-2,5m/s a hory 4.5-6m/s, na hřebenech i více). Absolutní maximum rychlosti větru 60m/s bylo naměřeno na polské stanici na Sněžce 19.1.2007 při přechodu cyklony “Kyrill”. U nás šlo o hodnotu 57.8m/s na Labské Boudě.

Obr. 2 Průměrná roční rychlost větru a rozložení tlaku vzduchu v ČR, zdroj: Atlas podnebí Česka, chmi.cz

SMĚR VĚTRU: Na území ČR převládá západní až jihozápadní směr větru, lokálně pak až severozápadní směr. Dále už jde spíše o lokální rozdíly, kdy na severu jde o o jihovýchodní složku větru. Na východě republiky pak až o severní složku či lokálně jižní až jihovýchodní.

Relativní vlhkost, výpar a vláhová bilance

Tento prvek má u nás také svůj typický roční, ale i denní chod. Z hlediska dne je relativní vlhkost zpravidla nejnižší odpoledne v době dosažení teplotního maxima dne. Při slunečném počasí je vlhkostní minimum přirozeně nižší než při oblačném počasí. A vlhkost vzduchu ovlivňuje i chod dalších prvků jako jsou zejména srážky. Maximum vlhkosti vzduchu připadá naopak na noční hodiny či brzké ranní hodiny, jde o období nejnižších teplot dne. I maximum vlhkosti může být ovlivněno chodem ostatních prvků. Z hlediska roku je u nás nejnižší vlhkost též v době nejvyšších teplot vzduchu a to tedy v létě. Naopak nejvyšší je na konci podzimu a v zimě, kdy je počasí také často oblačné, mlhavé nebo s výskytem srážkové činnosti různého druhu. Relativní vlhkost je vyšší v horských a podhorských polohách než v nížinách. Se snižující se nadmořskou výškou klesá.

Hodnoty

VLHKOST VZDUCHU: Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu činí v ČR 75 až 85% s tím, že lokálně je nižší než 75% (jižní Morava, Praha a lokálně střední Polabí). A naopak vyšší než 85% na vrcholech Šumavy, Krkonoš a Jeseníků. Z hlediska roku je nejnižší vlhkost na jaře a v létě a to od dubna do srpna s přechodným růstem v červnu. Nejvyšší je naopak na podzim a v zimě, tedy zejména od listopadu do února. To převládá často hodně oblačnosti, mnohdy se srážkami a případný sluneční svit je velmi slabý.

DUSNO: Průměrný roční počet dusných dnů se pohybuje v nížinách od 15 do 20 dny a místy nad 20 dnů. To zejména ve středním Polabí a střední Moravě či jde o Slezsko nebo dolní Polabí. A na horách je většinou nižší než 5 dní.

TLAK VODNÍ PÁRY: Průměrný roční tlak vodní páry je v nížinách od 9 do 10hPa a ojediněle více, na horách 7 až 8hPa či méně. Nejvyšší je v červenci 12 až 15hPa a nejnižší v lednu 3.5 až 5hPa a ojediněle více.

SYTOSTNÍ DOPLNĚK: Průměrný roční sytostní doplněk je nejvyšší v nížinách a činí 4 až 4.5hPa a ojediněle více, na horách je nejnižší a jde o 2 až 2.5hPa či méně.

Výpar a evapotranspirace

VÝPAR: Průměrný roční výpar z vodní hladiny činí v nížinách 650 až 700m a více, na horách do 550 až 600mm. Nejvyšší je v létě. Průměrný měsíční úhrn výparu z vodní hladiny v červenci činí 100 až 125mm či více v nížinách a do 100 či maximálně do 125mm na horách.

EVAPOTRANSPIRACE: Průměrný roční úhrn evapotranspirace je v nížinách 600 až 700mm a více, na horách do 550 až 600mm. Nejvyšší je též v létě a průměrný měsíční úhrn evapotranspirace v červenci činí v nížinách 100 až 125mm a ojediněle více, na horách do 100mm.

VLÁHOVÁ BILANCE: Průměrná roční vláhová bilanci v nížinách -150 až -200mm či méně a na horách většinou nad 200mm. V letním období (duben až září) činí VB v nížinách většinou méně než -200mm a na horách 150 až 200mm či více.

Sluneční svit a oblačnost

Sluneční svit je doba trvání slunečního svitu a to mezi východem slunce do jeho západu bez zakrytí slunečního kotouče oblačností či jinými překážkami. Jde o dobu, po kterou je intenzita přímého slunečního záření na plochu kolmou k paprskům vyšší než 120W/m2. Podle slunečního svitu můžeme zaznamenávat spolehlivě existenci oblačnosti. Tento tedy na jejím výskytu závisí. Nejvíce oblačnosti se v ČR vyskytuje v chladné části roku, kdy se k frontální oblačnosti často přidává oblačnost nízká a mlhy. Jde tedy o období od listopadu do března, kdy je Země navíc od Slunce odkloněna a nachází se nejdále. Též je v tomto období nejslabší sluneční svit.

Naopak v letním období je Země ke Slunci nejblíže a současně se v tomto období vyskytuje minimum oblačnosti, je sluneční svit nejvyšší. Nejvíce slunečního svitu je tedy v létě a to na jižní Moravě. Naopak nejméně ho je na konci podzimu a v zimě a současně z hlediska ČR na severozápadě Čech. S tím souvisí rozložení oblačnost, počet zamračených a naopak slunných dnů. Globální záření jsou elektromagnetické vlny vyzařované termojadernými procesy na Slunci. Nejvyšší je též na jižní Moravě a nejnižší na severozápadě Čech a to z důvodu vlivu frontálních vln od západu.

GLOBÁLNÍ ZÁŘENÍ

Má na našem území jiné rozložení než výše uvedené prvky a neuplatňuje se zde rozdíl hory a nížiny. Je zde rozdíl jižní Morava, kde činí GZ více než 4000MJ/m2 a severozápad Čech. Lokálně pak i severovýchod Čech (Orlické hory a okolí) či Slezsko, kde je nižší než 3500MJ/m2. Nejnižší je GZ v prosinci, kdy dosahuje v ČR méně než 50 až 80MJ/m2 a nejvyšší je v červnu, kdy dosahuje 500 až více než 580MJ/m2. Velice podobné je to u přímého a difúzního záření, které v průměru za rok dosahuje na jihu Moravy 1900 až 2000MJ/m2 či více.

Na severozápadě či lokálně i jinde je nižší než 1500MJ/m2. Z hlediska doby trvání slunečního záření za rok jde o 1700 až 1800 či více hodin. Na jihu Moravy a o méně než 1400MJ/m2 na SZ Čech a lokálně tedy jinde. V prosinci jde o méně než 30 až více než 50 hodin a v červnu o méně než 180 až více než 220 hodin. V zimě mají některé hory zpravidla vyšší záření vlivem absence nízké oblačnosti. Během teplé části roku je tomu naopak a na horách vzniká zpravidla více oblačnosti než v nížinách.

OBLAČNOST

Nejméně oblačnosti se vyskytuje na jihu Moravy a to méně než 60%, nejvíce v Beskydech a to nad 70%. Z hlediska roku je nejvíce oblačnosti během podzimu a v zimě, nejméně v létě. Nejvíce zamračených dnů je v průměru zaznamenáno na západě a severozápadě Čech. Dále na severovýchodě Čech a v Beskydech a to 160 až 170 či více dní. Průměrný počet slunných dnů je nejvyšší na jihozápadě Čech a jihu Moravy a činí více než 50 dní. Nejméně je to na západě a severozápadě Čech a to méně než 40 dní.

Nebezpečné jevy: bouřky, mlhy, kroupy a prudké srážky

Mezi základní nebezpečné jevy vyskytující se v počasí u nás řadíme zejména bouřky obecně. A také produkt některých bouřek (nebezpečný doprovodný jev bouřek) kroupy. Patří mezi ně ale také mlhy. Bouřka ovlivní značným způsobem běžný pohyb, včetně dopravy různého druhu. Silná bouřka pak mnohonásobně více, některé produkují kroupy a to i větší kroupy. Jiné pro změnu přívalové srážky, které jsou schopny přinést na malé území za krátký čas hodně vody.

Tyto jevy se u nás vyskytují v teplé části roku, nejčastěji v létě v době nejvyšších teplot a nejčastějšího slunečního svitu. Jde o období cca poloviny dubna až září s maximem v červnu a červenci. Naopak mlhy se nejčastěji vyskytují v chladné části roku, kdy se zejména sníženin hromadí studený vzduch. Jde o druhou polovinu podzimu až první polovinu zimy s maximem od konce října do konce prosince za určitých podmínek. Mlhy značně snižují dohlednost a ovlivňují tak běžný pohyb i dopravu, zejména leteckou. Bouřková činnost vzniká v nestabilní atmosféře za dostatečného přísunu vlhkosti. Mlhy vznikají při teplotních inverzích ve stabilní atmosféře a naopak tedy při vlivu tlakových výší.

Hodnoty

BOUŘKY OBECNĚ: Nejvíce bouřek se v ČR vyskytuje v teplé části roku s maximem v červnu a červenci, kdy je průměrný počet dní s bouřkou v ČR mezi 5 až 8 dny. Průměrný roční počet dní s bouřkou v ČR činí 20 až 30 dní a ojediněle více. Nejvíce dní s bouřkou je ve vyšších a horských polohách.

Krupobití a mlhy

KROUPY: Nejčetnější je výskyt krup v bouřkách v květnu a v červnu, tedy o něco dříve než je vrchol výskytu bouřek v ČR. Průměrný počet takových dnů se v těchto měsících pohybuje od cca 0.2 až po 1.9 dnů. Průměrný roční počet dní s výskytem krup v ČR činí 1 až 3 dny, výjimečně méně a místy více. Nejvíce takových dnů je též na horách.

MLHY: Naopak nejvíce mlh zaznamenáváme v zimě či na podzim s maximem v listopadu a prosinci, místy i v říjnu. Průměrný počet takových dnů činí v ČR v těchto měsících 6 až 12 dnů, ve vyšších polohách 16 až 26 dnů. Nejvíce mlh se vyskytuje též na horách a průměrný roční počet těchto dnů tam činí 120 až 150 dní či více. V nížinách je to 60 až 90 dní či méně.

Přívalové srážky

Tzv. nebezpečné srážky s intenzitou 30mm/h a více nejsou tak časté. V období květen až září se tyto srážky vyskytují v ČR nejčastěji a průměrný počet dní v tomto období činí většinou do 0.1 dne. Místy pak až 0.4 dne a ojediněle více a to velmi lokálně. Rozložení výskytu tohoto jevu je v ČR velmi nerovnoměrné a tyto srážky přinášejí velké rozdíly v úhrnech srážek v ČR během tohoto ročního období. Jde o větší rozdílnost než v případě mlh. Průměrný sezónní počet dnů s úhrny srážek 30mm/24 hodin a více má v ČR rovnoměrnější výskyt. Jde o 0.5 až 4 dne, ojediněle i více než 5 dnů a velmi ojediněle pod 0.5 dne (hlavně na západě).

Z hlediska přívalových srážek versus trvalých srážek se počet dní během uvedeného období liší i z hlediska územního v ČR (Čech a Morava). Maxima počtu dnů dosahují oba dva typy srážek v červnu a červenci. V Čechách i na Moravě jde o méně než 0.1 dne v případě přívalových srážek. V případě trvalých jde v Čechách o 0.2 až 0.3 dne a na Moravě o 0.4 dne či ojediněle více. Roční počet dní s těmito druhy srážek v posledních letech značně kolísal. V období 1961 až 2000 dosáhly přívalové srážky maxima cca 0.2 dne a trvalé srážky maxima 0.8 dne a oba dva typy na Moravě.

Povětrnostní situace a vliv na klima

Synoptické příčiny výskytu různých povětrnostních situací a s nimi souvisejícím průběhu základních klimatických prvků. Každá situace je typická pro různý chod meteorologických prvků. Některá situace přináší zejména do určitých lokalit více srážek, charakteristický směr větru nebo rozložení teplot v ČR. Na naše území převládají západní situace, západní a severozápadní či severovýchodní cyklonální. Dále případně situace brázdy nízkého tlaku vzduchu na střední Evropou či naopak anticyklona nad střední Evropou. Tyto situace jsou častější v určitých obdobích roku. Obecný popis synoptických situací obsahuje stránka Synoptické situace, včetně nákresů možných typů situací z pohledu polohy naše území.

Hodnoty

PŘEVAŽUJÍCÍ SITUACE: Na naše území převládá západní cyklonální situace a to zejména v zimním období, nejčastěji od listopadu do března s maximem v prosinci a lednu = 12 až 14% výskytu. Dále brázda nízkého tlaku vzduchu nad centrální Evropou s převahou jednak na jaře na začátku léta. Dále také na konci podzimu a na začátku zimy, konkrétněji od dubna do června a v listopadu, prosinci = 10 až 12% výskytu. Anticyklona nad centrální Evropou převládá zejména na podzim a v zimě. V říjnu a pak od prosince do února = 5 až 7% výskytu, v říjnu až 12% výskytu.

Situace dle směru cirkulace

Severovýchodní cyklonální situace je nejčastější od dubna do července, výskyt 6 až 9%. Postupující brázda nízkého tlaku vzduchu je také poměrně častou situací. Vyskytuje se zhruba ve stejné míře po celý rok cca 4 až 7% výskytu. Západní anticyklonální situace letního typu převládá jak název napovídá v létě, přesněji od června do srpna s výskytem 10 až 12%. Východní cyklonální situace převládá zejména na jaře, od března do května a pak v listopadu = výskyt 5 až 8%.

Jihozápadní cyklonální situace se vyskytují poměrně průběžně po celý rok s výskytem 3 až 6% a ojediněle 7%. Občas putuje od západu přes střední Evropu anticyklona a to v případech do 4% výskytu. Severní cyklonální situaci můžeme zažít hlavně v zimě, nejčastěji v lednu a únoru = výskyt 5 až 7%. Západní anticyklonální situace je zastoupena nejčastěji na konci léta na začátku podzimu, přesněji od července a nejvíce do září s výskytem 4 až 5%. Severovýchodní anticyklonální situace převládá na konci jara, často v dubnu a květnu, a v létě pak v červenci s výskytem 4 až 6%. Ostatní situace jsou u nás zastoupeny méně často.

TEPLOTA VZDUCHU

Při situacích jižní anticyklonální, jihozápadní cyklonální a anticyklonální situace činí průměrná denní teplota vzduchu v zimním půlroce na JV/V Moravy a ve Slezsku více než 2.5°C. Dále 2. až 2.5°C či ojediněle více ve střední části Čech a lokálně jinde. Na horách je teplota většinou pod 0°C nebo pod -0.5°C. Průměr maximální denní teploty v období 14. až 24.1.1982 činil v nížinách -2 až -6°C, na horách 0 až +4°C a ojediněle více.

ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY

Průměrný úhrn srážek v letním půlroce při situacích západní a severozápadní cyklonální situace, severní cyklonální situace. A při vchodu frontální zóny činí 60 až 160mm a ojediněle (SZ Čechy) méně. Na horách pak 150 až 200mm či více. V zimním půlroce je to 60 až 200mm, výjimečně lokálně méně a na horách je to až 350mm a na vrcholech i více. Průměrný úhrn srážek v letním půlroce při situacích západní anticyklonální, jihozápadní cyklonální tří typů. Dále při brázdě a putující brázdě přes střední Evropu jde o úhrny 150 až 300mm. Na horách i více než 350mm a v zimním půlroce naopak jen 60 až 130mm a místy méně. Na horách pak 130 až 200mm a ojediněle více.

Při situacích severovýchodní, východní, jihovýchodní cyklonální, při vlivu cyklony nebo výškové cyklony nad střední Evropou je průměrný úhrn srážek v letním půlroce 80 až 160mm. Ojediněle (SZ Čechy) méně, na horách jeto nad 160mm a to až 250-300mm. V zimním půlroce je to podstatně méně, v nížinách Čech pod 40mm. Jinak 40 až 60mm a ojediněle více. Na horách jsou úhrny podstatně nižší a srovnatelné s ostatními polohami. Extrémní úhrny srážek v období 6. až 14.8.2002 činily na J/JZ a SZ Čech 200 až 400mm a ojediněle více, jinak 50 až 200mm. Za období 4. až 8.7.1997 to bylo na východě a severovýchodě republiky 200 až 400mm či více, jinde 25 až 150mm a na západě a severozápadě pod 25mm.

SNÍH

V zimním půlroce činil průměrný úhrn nového sněhu při západní, severozápadní, severní cyklonální situaci a při vchodu frontální zóny v nížinách 10 až 40cm či méně (SZ Čechy). Od vyšších poloh 50 až 200cm či více. Při situacích západní anticyklonální, jihozápadní cyklonální tří typů. A to v brázdě a putující brázdě přes centrální Evropu to je 10 až 30cm a ojediněle méně v nížinách, od vyšších poloh 50 až 100cm či více. Při severovýchodní, východní a jihovýchodní cyklonální situaci, cykloně a výškové cykloně nad střední Evropou jde o 10 až 30cm. Ojediněle méně v nížinách a o 50 až 75cm či více od vyšších poloh.

VÍTR

Směr a průměrná rychlost větru při západní cyklonální situaci je jihozápadní až západní vítr, rychlost 2.5 až 6m/s, výjimečně více a to hlavně na Z/SZ Čech a na horách. Při severní cyklonální situaci jde o severozápadní vítr s obdobnou rychlostí, vyšší rychlosti na Moravě a na severozápadě Čech. Při severovýchodní cyklonální a anticyklonální situaci je vítr severní až severovýchodní, rychlost 2.5m/s až 4m/s, místy 6m/s. V případě jižní anticyklonální situace je to jihovýchodní vítr do 4m/s. A na JZ/Z pak i pod 2.5m/s, na J/JV Moravy ale až 6m/s či ojediněle více.

TLAK VZDUCHU

Průměrný tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře při západní cyklonální situaci činí 1016 až 1015hPa či méně na severu území. Dále 1017 až 1018hPa či více na J/JZ území. Při severní cyklonální situaci činí 1017 až 1016hPa či méně na východě a 1019 až 1020hPa či více na JZ/Z. Při severovýchodní cyklonální a anticyklonální situaci je tlak vzduchu poměrně rovnoměrně rozložen. Nejvyšší hodnoty jsou na JZ/Z Čech 1020 až 1021hPa a více, nejnižší na JV 1019 až 1020hPa. Při jižní anticyklonální situaci je tlak nejvyšší na východě a činí 1017 až 1018hPa a více. Nejnižší je na západě a to 1014hPa či méně.

Fenologie

Významný vliv klimatu pozorujeme na fenologických fázích. Jinými slovy na chování rostlin či zvířat v závislosti na klimatu, kterým se fenologie jako věda zabývá. Tato nám ukazují, jak se klima chová a zda je v souladu s převažujícím vývojem během roku. Podle klimatu našeho území je možno vypozorovat různé fenologické fáze. Zde odkážeme pro detailnější informace na Atlas fenologických poměrů Česka, 2012. Fenologickými fázemi rozumíme zejména kvetení, vzcházení, metání, zralost, žloutnutí listů, opad listů aj. Hlavní fenofáze a jejich průměrné datum nástupu jsou uvedeny v hodnotách níže.

Hodnoty

TŘEŠEŇ: Průměrné datum počátku kvetení třešně ptačí je v nížinách mezi 15. a 20. dubnem nebo dříve, na horách po 30. dubnu a v nejvyšších polohách po 5. květnu.

VYBRANÉ OBILOVINY: Průměrné datum vzcházení pšenice ozimé je v ČR mezi 5. říjnem a ojediněle dříve až 31. říjnem či ojediněle později. K metání této dochází v nejnižších polohách před 31. květnem nebo po tomto datu a na horách většinou po 30. červnu. Zralost plodiny se pohybuje od dříve než 20. července v nížinách až po později než 31. srpna v polohách vyšších a horských. V případě ječmene jarního se koná vzcházení před 10. dubnem v nejnižších polohách a po 30. dubnu či až po 5. květnu. Na horách s výjimkou Šumavy, kdy k němu dochází o něco dříve. Metání se koná od začátku června v nížinách až po období po 5. červenci na horách. Zralosti dosahuje plodina v nížinách před 20. červencem v nížinách až po 31. srpnu v nejvyšších polohách.

Atlas podnebí Česka

Kolektiv odborníků z Českého Hydrometeorologického Ústavu v Praze koedici s Univerzitou Palackého v Olomouci pod vedením pana doktora Tolasze sestavil společně s dalšími odborníky nový Atlas podnebí. Jde o shrnutí podmínek na našem území dle klimatického standardu prvků za období let 1961 až 1990. Tento Atlas je aktualizací původního Atlasu ČSR z roku 1958. Najít v něm lze průměrné či extrémní hodnoty a chod základních i vedlejších meteorologických a klimatických prvků na území ČR.

Vedle hlavních prvků teploty vzduchu, atmosférických srážek sněhu, jímž je věnována velká pozornost, lze najít v atlasu stav dalších prvků. Jde o vlhkost vzduchu, tlak vzduchu a vítr, sluneční svit a oblačnost, nebezpečné jev či, fenologické charakteristiky (vybrané). Stručně pak o teplotu půdy a zejména pak klasifikace klimatu a rozbor podílu synoptických typů na počasí u nás. V úvodu je pojednáno o fyzicko-geografických charakteristikách našeho území a o staničním měření u nás. Dále též o historii měření počasí a také o tom, jak tento atlas vznikl.

Většina dat uvedených na této stránce o klimatografii ČR pochází právě z tohoto aktuálně platného atlasu. Pro detailní informace o fenologických charakteristikách doporučujeme níže uvedenou publikaci Fenologického atlasu ČR.

Závěr: České klima

Naše území se vyznačuje značnou členitostí. Pohraniční oblasti se nacházejí většinou nejvýše, jde o nejvýše položené oblasti naší země. Nejvyšší hory (s vrcholem Sněžka 1603m) se nacházejí na severu Země. Další členitou oblastí, která se nachází ve vnitrozemí je Českomoravská vrchovina s několika vrcholy o nižších nadmořských výškách, než v případě pohoří pohraničních. Na našem území se nacházejí také nížiny s nejnižším bodem v místě Hřenska, kde Labe opouští naše území (kolem 115m). Dalšími nejnižšími oblastmi s výškami pod 200m je celé střední Polabí a také jižní Morava.

Vliv krajiny

V těchto oblastech je rozšířeno zemědělství. Pestrobarevná pole během letního období ovlivňují teplotu vzduchu v těchto oblastech. V ČR se nacházejí údolní oblasti, které působí za určitých meteorologických podmínek jako mrazové kotliny. Naopak se u nás nacházejí i velká města, která na teplotu působí opačně a na jejich tepelných ostrovech jsou teploty vyšší. Na srážky působí u nás hlavně horské masivy, kterými jsme obklopeni a na návrší dochází k zesilování srážek. V závětří se projevují naopak srážkové stíny. Tato místa mají vliv i na chod dalších prvků. Chod a hodnoty většiny prvků se liší dle nadmořské výšky.

Shrnutí

• Teplota vzduchu je nejvyšší v nejnižších polohách, nejnižší v horských polohách a údolích (výjimka teplotní inverze). V létě dosahuje teplota v nížinách i kolem 35°C. V zimě klesá v údolích i pod -30°C. Podle toho se chovají i ostatní charakteristiky a ukazatele teploty. V nížinách více letních a tropických dnů, na horách více dnů mrazivých, ledových a ojediněle arktických. Nejvyšší teploty jsou dosahovány v červenci, nejnižší v lednu. Dosud nepřekonaná maximální hodnota teploty vzduchu 40.4°C (2012) a minimální hodnota teploty vzduchu -42.2°C (1929).

Srážky, vlhkost vzduchu a sníh

• Srážky jsou nejnižší v nížinách, zcela nejnižší v závětří Krušných hor, nejvyšší jsou na horách, zcela nejvyšší v Beskydech. Na severozápadě v nížině je roční úhrn i nižší než 400mm, na Lysé hoře je vyšší než 1200mm. Podle toho se odvíjí i počet dnů se srážkami, s určitými úhrny srážek a podobně. Více srážkových dnů je na horách. Srážek je nejméně na přelomu podzimu a zimy a nejvíce v létě. Dosud nepřekonaný maximální úhrn srážek za den 345.1mm (1897).
• Sněhová pokrývka je častější a vyšší na horách. Podle toho se odvíjejí ukazatele počtu dnů se sněhovou pokrývkou, se sněžením, data prvního a posledního sněžení a podobně. Nejvíce dnů se sněžením a sněhem je na horách, sněží tam dříve na začátku chladné části roku a později na jejím konci.
• Relativní vlhkost vzduchu je vyšší na horách než v nížinách, vyšší je v zimě než v létě. V nížinách je více dusných dnů i vyšší tlak vodní páry. Tento je vyšší v létě než v zimě. Podobné je to se sytostním doplňkem a evapotranspirací. Vláhová bilance je v nížinách záporná, na horách kladná.

Záření, tlak vzduchu a vítr

• Nejvyšší globální záření je na jižní a jihovýchodní Moravě, nejnižší na severozápadě Čech, stejně jako trvání slunečního svitu. Oblačnosti je více spíše od vyšších poloh a to v teplé části roku. V chladné je tomu vlivem výskytu mlh a nízké oblačnosti naopak.4
• Tlak vzduchu je vyšší na jihu území a nižší na severu a částečně v centru Čech. Nejvyšší tlak je zpravidla v lednu, nejnižší v dubnu. Rychlost větru je vyšší na horách než v nížinách, nejvyšší je v zimě a na jaře. Nejnižší je v létě. Nejčastěji převládá západní, severozápadní vítr, lokálně pak až severovýchodní nebo jihozápadní vítr. Absolutní zatím nepřekonané maximum rychlosti větru v nárazech činí 60m/s, tj. 216km/h (2007).

Extrémy a fenologie

• Bouřky a kroupy či přívalové srážky se u nás vyskytují nejčastěji v létě, maximum v červnu a červenci. Z hlediska ČR jich je více na horách. Mlhy se vyskytují nejvíce na podzim a v zimě, více jich je též od vyšších poloh. Ohledně přívalových srážek je jejich výskyt v ČR velmi nerovnoměrný.
• K většině fenofází dochází dříve v nížinách, později od vyšších poloh. To souvisí s výše popsaným klimatem v těchto oblastech. Pro zájemce o detailní informace o fenologii ČR doporučujeme publikaci Atlas fenologických poměrů Česka (2012).

Synoptické poměry  klimatické klasifikace

• Převládají u nás západní cyklonální situace či brázda nízkého tlaku vzduchu nad střední Evropou. Dále je to severozápadní cyklonální situace, severovýchodní cyklonální situace či anticyklona nad střední Evropou či jihozápadní cyklonální situace. Další situace se vyskytují v určitých obdobích roku, například v létě přímo západní anticyklonální situace letního typu. Tyto působí rozdíly v průběhu základních prvků.
• Dle Köppenovy klasifikace klimatu jako nejvíce uznávané klasifikace v ČR převládá podtyp podnebí listnatých lesů mírného pásma. Dále boreální klima od středních poloh a ojediněle tundra (hřebeny Krkonoš a Jeseníků). Dle Quittovy klasifikace je rozdělení pásem rozličnější, nížiny spadají do teplých oblastí. Ve středních výškách se vyskytují mírně teplé oblasti a na horách chladné oblasti. Dle klasifikace Atlasu podnebí ČSR (1958), původního atlasu podnebí našeho území je klasifikace velmi podobná jako v případě Quitta. Tedy teplé, mírně teplé a chladné oblasti různých druhů.

Obr. 4 Vymezení klimatických oblastí v ČR dle Köppenovy klasifikace, zdroj: Atlas podnebí Česka, chmi.cz