Klimatologie
Základní stránka vědního oboru klimatologie přináší nejdůležitější informace v podobě popisu oboru a objasnění základních pojmů v něm používaných. Na dalších stránkách je věnována větší pozornost jednotlivým tématům a dalším souvisejícím záležitostem.
Témata stránky: Klimatologie jako věda, základní klimatologické pojmy.
Anglické názvy: Climatology (klimatologie), climatic elements (klimatické prvky), climatic normal (klimatický normál), climate period (klimatické období), greenhouse effect (skleníkový efekt), global warming (globální oteplování), climate change (změna klimatu).
OBSAH STRÁNKY
- Obor klimatologie obecně
- Klimatický normál
- Důležité pojmy
- Změna klimatu
OBOR KLIMATOLOGIE
Klimatologie je věda, která se zabývá historickým vývojem klimatu, klimatem současným, jeho změnami a předpokládaným vývojem klimatu na daných územích. V klimatologii se shromažďují údaje klimatických prvků z měřících stanic a tím tvoří tzv. klimatologické řady, například klimatologická teplotní řada. Čím déle se daný prvek na konkrétní stanici měřen, tím delší má v daném místě klimatologickou řadu. Klimatologie velmi úzce souvisí s vědními obory meteorologií, hydrologií, fenologií či agronomií a lesním či vodním hospodářstvím, ale i s dalšími.
V oboru klimatologie existuje řada různých pojmů, základní z nich budou níže objasněny jako základní informace o tomto vědním oboru. Historická klimatologie, zvaná odborně paleoklimatologie, je velmi důležitou disciplínou této vědy. Historie klimatu je důležitá pro pochopení jeho současných a zejména nastupujících změn a to zejména v současné době. V době, kdy se současné lidstvo musí připravit na poměrně významnou změnu klimatu na Zemi.
Za základní klimatologické prvky považujeme v oboru klimatologie stejně jako v oboru meteorologie teplotu vzduchu a atmosférické srážky. V klimatologii mají své uplatnění průměrné hodnoty těch veličin, ale důležité jsou pro zmapování klimatu dané oblasti. Ale i extrémní hodnoty prvků a to maximální či případně minimální hodnoty. Z průměrných hodnot teplot a srážek za dané třicetileté období se vychází a toto období je bráno jako dlouhodobý normál dané oblasti.
Dlouhodobý klimatický normál
Světová meteorologická organizace (WMO) doporučuje přepočítávat dlouhodobé průměry každých deset let a aktualizovat tak hodnoty dlouhodobého normálu. Dříve se vycházelo z období let 1961 až 1990, dnes platí nový dlouhodobý normál za období let 1981 až 2010. Již brzy bude stanoven klimatický normál za období let 1991 až 2020. Podobně jsou odvozovány i extrémní údaje. Důležité jsou také minimální a maximální teplotní rekordy pro dané stanice na daném územním celku, zpravidla jednotlivých států. Tam provozuje staniční síť určitá meteorologická organizace či jinými slovy služba. Platí vždy, že čím delší má daná stanice klimatologickou řadu teplot i srážek. Tím větší mají údaje vypovídací hodnotu a případné překročení rekordů v daném roce tak více ukazuje na extremitu průběhu počasí a klimatického prvku v takovém roce.
Základní pojmy – klimatologie
Klimatické období – období tří měsíců v roce. Rozlišujeme čtyři období, shodně jako čtyři roční období. Období zimní (počátek 1.12. a konec 28., resp. 29.2.), období jarní (počátek 1.3. a konec 31.5.), období letní (počátek 1.6. a konec 31.8.) a období podzimní (počátek 1.9. a konec 30.11.).
Klimatogram – předpovědní graf převládajícího vývoje základních klimatických prvků pro danou oblast během roku.
Klima – nebo též podnebí jako převažující stav povětrnostní situace (počasí) v dané oblasti za určitý čas (zpravidla během roku, nebo v jednotlivých obdobích roku).
Klimatický systém – jde o různé prvky klimatu Země, které se navzájem ovlivňují a jsou v neustálém pohybu, neustále se vyvíjejí a tedy mění.
Pojmy související se změnou klimatu
Skleníkový efekt – situace, kdy hromadící se skleníkové plyny v atmosféře působí jako zádržná vrstva pro jinak volně unikající teplo a daná planeta se tím otepluje.
Skleníkový plyn – plyn, který zabraňuje úniku tepla z planety do kosmického prostoru a tvoří tzv. skleníkový efekt (viz výše). Nejúčinnějšími skleníkovými plyny jsou vodní pára, metan a oxid uhličitý.
Změna klimatu – významnější odchylka základních klimatických prvků od ustáleného dlouhotrvajícího režimu klimatu v dané oblasti nebo na celé Zemi.
Globální oteplování – změna klimatu, během níž dochází k soustavnému oteplování planety. S tímto klimatickým trendem se potýkáme v současné době. Jde o běžný výkyv klimatu Země, avšak tento pravděpodobně umocňují antropogenními vlivy lidské činnosti poslední doby.
El Niňo – teplá fáze ENSO, projevující se zejména v oblasti pobřeží Austrálie a Jižní Ameriky.
La Niňa – studená fáze ENSO, projevující se zejména v oblasti pobřeží Austrálie a Jižní Ameriky.
K pojmům El Niňo a La Niňa blíže stránka Specifické cirkulace (viz toto rozbalovací menu).
Změna klimatu
Velkým tématem, které je řešeno dnes a denně v rámci oboru klimatologie je současná klimatická změna. Několik slov k této tématice by mělo pomoci správně současnou změnu pochopit a interpretovat. Na Zemi byly v dávné minulosti zaznamenány různé výkyvy teploty vzduchu. Šlo jak o doby ledové s věčným sněhem a mrazem, tak o teplá období. Tato období trvala dlouho, nejde o záležitost desítek let v podobě jedné nebo dvou lidských generací. Jde o dlouhá období. O vývoji teploty vzduchu a obecně klimatu v dávné minulosti díky četným vědeckým výzkumům víme hodně. Dokážeme rekonstruovat vývoj v milionech let do minulosti, podobně jako je tomu v případě povodní a suchých období. Tam máme věrohodné záznamy desítky až několik stovek let do minulosti. O tomto tématu více na stránkách Největší sucha v ČR a Největší povodně v ČR.
Mnoho velmi teplých období v dávné minulosti
Kdy byla teplejší období než je to současné? Takových období najdeme v minulosti mnoho. Teplota vzduchu dosáhla v historii na Zemi o mnoho vyšších hodnot než nyní. Ano, momentálně máme nejvyšší teplotu za dobu pozorování teploty vzduchu na Zemi. Nejteplejší období od dob industrializace. Ale jde o období rádu stovek let do minulosti. Z tohoto pohledu nutno vrátit se stovky milionů let do minulosti. Tam najdeme mnoho velmi teplých epizod. První dlouhá teplá epizoda oproti současnosti je z období 250 milionů let až zhruba 50-25 milionů let před současností. Dále najdeme v záznamech kratší teplejší epizody, střídané kratšími studenými. Delší studenou byla rozsáhlá doba ledová mezi 350 až 250 miliony let před současností. Významně teplá epizoda se odehrála na počátku prekambria 1000 miliony lety.
Pravdou je, že se současné klima mění, ale změna se odehrává po relativně kratším chladnějším obdobím. To bylo mimochodem také provázeno velkými výkyvy globální teploty. V posledních letech globální teplota neustále stoupá, o tom můžeme číst v každé zprávě s vyhodnocením globální teploty na zemi za poslední rok. Ale znamená to pouze i přes rychlý růst teploty jeden z běžných výkyvů klimatu. Urychluje ho lidská (antropogenní) činnost a velké zvyšování ne původních skleníkových plynů v atmosféře. Ale je otázkou diskuze do jaké míry. Stejně také jak dlouho potrvá současné teplé období, tedy jinými slovy jeden z výkyvů klimatu. Výkyv, kterých se v historii planety odehrálo několik.
Nemožný odhad vývoje klimatu
Klima můžeme odhadnout v rámci možností spíše na desítky let dopředu. Tyto scénáře nezní jako optimistické a určitě je to z hlediska současného světa a blízké budoucnosti problém. Problém, který může znamenat značné změny v životě lidí. Ty budou muset být provedeny na základě velkých změn klimatu. Ale nelze říci, zda v rádu dalších stovek až spíše tisíců let nepřijde chladnější období. Nebo zda se neobjeví významné ochlazení, tedy opačná změna klimatu. Ta by znamenala návrat věčného ledu a výskyt doby ledové, opět s těžko odhadnutelným trváním. Dle znalostí vývoje teploty v historii může nastat jakýkoli vývoj. Ten ovšem současné lidstvo samozřejmě neřeší.
Takže pokud shrneme uvedená fakta, v současné době zažíváme jeden z výkyvů klimatu planety. Hodně pravděpodobně si vlastní činností tuto změnu urychlujeme. Ale tato změna nebude zřejmě z pohledu daleké budoucnosti trvalá. Pokud by v této současné době docházelo k opačné změně a to k rapidnímu ochlazování klimatu, bylo to stejné. Jaké příčiny takové změny klimatu by se asi hledaly? Zatímco nyní řešíme tající ledovce, vzestup hladiny oceánů a zatopení níže položených míst. Dále rozkolísanost teploty a srážky na Světě, časté extrémy počasí. Tak při opačné změně by panovaly patrně minimálně obavy z nárůstu ledu a jeho velkého rozšíření, což by mnohé oblasti činilo neobyvatelnými. Možná by tak i hrozil nedostatek vody v kapalném skupenství. A jistě by se přidaly další výkyvy klimatu, třeba časté sněhové a ledové bouře.
Další informace – klimatologie
Reference
Použitá a doporučená literatura:
JERMÁŘ, M. Globální změna. Cesta ze světového chaosu do budoucnosti. Praha: Aula, 2011
KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009