Meteorologická pracoviště

Kdo a také co zajišťuje nepřeberné množství meteorologických a ostatních příbuzných služeb sbíráním a vyhodnocováním dat včetně výpočtů prognóz. O teorii předpokladů vývoje počasí více stránka Prognózy počasí. O tom pojednáváme dále na této stránce. Sběr meteorologických dat na profesionální úrovni na různých místech na Zemi zajišťují v rámci daného celku (zpravidla státu) meteorologické organizace. Jako hlavní meteorologická pracoviště států. Jde o pozemní, výškové měření, měření na mořích a oceánech atd. Tyto též nazýváme služby či meteoslužby, kterým vypomáhají dobrovolnická pozorování.

Speciální meteorologická pozorování s prezentací aktuálních dat v kódovaných zprávách se praktikují pro letištní potřeby. Naměřená data zasílají organizace do meteorologických center. Hlavní institucí, kam směřují data ze všech měření na Zemi, je Světová meteorologická organizace (SMO). V angličtině World meteorological organization (WMO), která tato data shromažďuje, zpracovává a dále využívá. Používá je mimo jiné ve svých pravidelných zprávách o stavu počasí a podnebí ve Světě, které veřejně publikuje v několika světových jazycích. Centra a SMO využívají naměřená data především pro sledování vývoje klimatu na Zemi a přesnějším předpovědím jeho pravděpodobného vývoje.

Obr. 1 Budova ČHMÚ – pobočky v Hradci Králové

Od meteorologické stanice po meteorologickou databanku

Jak se data dostanou až „nahoru“? V dnešní moderní době rychlé výpočetní techniky a též rychlých možnosti přenosu dat na dálku velmi snadno a rychle. A s minimálním ručním zásahem lidí, tedy pracovníků daných institucí. Vždy bude nutné na přenos nějakým způsobem dohlížet a případně řešit vzniklé problémy. Ty se budou na technice vyskytovat. Dnes jde ovšem o minimální lidský dohled s minimálním výskytem poruch přenosu. Kdy se alespoň většina důležitých dat dostane vždy včas na místo určení.

Rozlišujeme tato meteorologická pracoviště:

• Meteorologické stanice.
• Observatoře.
• Meteorologické organizace.
• Meteorologická centra.
• Světovou organizaci (SMO) jako centrálu.

Meteorologická pracoviště spolu neustále velmi úzce spolupracují. Bez této spolupráce by nevznikla tak rychlá a kvalitní práce.

Četná meteorologická pracoviště rozmístěná v rámci dílčích území pokud možno rovnoměrně. Dělí se na několik druhů a poddruhů a jejich hlavním úkolem je sledovat a měřit stav počasí. A to jeho alespoň základních prvků a tato data odesílat prostřednictvím meteorologické organizace do databáze. První meteorologická stanice byla v ČR zřízena v roce 1752 a to v Praze-Klementinu. Kde se měří teplota vzduchu nepřetržitě od roku 1775. Těmto se věnujme nyní trochu podrobněji. Staniční síť ČHMÚ tvoří několik druhů stanic, které plní v oblasti měření počasí různé funkce. K těmto stanicím jsou v síti přidruženy i některé další, jako například srážkoměry státních podniků povodí.

Meteorologická pracoviště: Druhy meteorologických stanic

Druhy meteorologických stanic ČHMÚ:

1. AMS (Automatizovaná meteorologická stanice s lidskou obsluhou).
2. AMS1 (AMS kombinovaný typ).
3. AMS2 (AMS bez obsluhy, plně automatická).
4. AKS1-4 (Základní klimatologická stanice).
5. MKS (Manuální klimatologická stanice).
6. MKSR (Manuální klimatologická stanice, omezený program pozorování).
7. MSS (Manuální srážkoměrná stanice).
8. ASS (Automatická srážkoměrná stanice.

Dále existují měření pomocí speciálních přístrojů jako TOTAL. Totalizátor pro měření srážek letního a zimního typu, většinou v odlehlých oblastech. PROFIL – měření výšky sněhu a jeho vodní hodnoty ve vybraných lokalitách. STOZAR – měření prvků v různých výškách a HYDROAS – hydrologické stanice na vodních tocích.

Stanice AMS

V provozu nepřetržitě, kdy jejich obsluhu zajišťuje meteorolog pozorovatel. Jde o letecké meteostanice a stanice Armády ČR. Údaje se každou hodinu přenáší do centra. Dělí se na stanice typu AMS1 a AMS2. První jmenovaný typ je kombinací stanice s obsluhou meteorologem pozorovatelem (denní režim) a automatickým provozem (noční režim). Druhý typ stanice má plnou automatizaci, tedy bez obsluhový provoz.

Stanice AKS

Dělí se na čtyři typy, AKS1 až AKS4. Stanice AKS1 jako základní klimatologická stanice, která má většinou úplný program pozorování dobrovolných stanic. Měří veškeré meteorologické prvky, plus teplotu půdy v různých hloubkách. Stanice AKS2 má většinou redukovaný program pozorování a nemá obslužný počítač pro vkládání dat. Některá data jsou měřena manuálně pozorovatelem (například vodní hodnota sněhu a jeho výška). Stanice AKS3 mají vždy redukovaný program pozorování. Měří vždy jen jeden ze základních meteorologických prvků. A stanice AKS4 má úplný nebo redukovaný program pozorování, není zde ovšem pozorovatel. Jinak může měřit veškeré prvky jako ostatní uvedené druhy této kategorie. Stanice je automatická 100%, jen je třeba dohled zaškolené osoby provádějící údržbové práce.

Stanice MKS

Manuální klimatická stanice, kde provádí měření základních prvků pozorovatel. Naměřené hodnoty či stav počasí pozorovaný zaznamenává v 7, 14 a 21 hodin místního času. Další měření (například výšky sněhové pokrývky) provádí v 7 hodin místního času. Jde o čas Středoevropský a to i v době platnosti letního času. Stanice MKSR jsou stanice s omezeným programem pozorování.

Stanice ASS/MSS

MSS – manuální srážkoměrné stanice s měřením úhrnů srážek a sněhových údajů. Pozorovatel zaznamenává výskyt meteorologických jevů. Stanice ASS – srážkoměrné stanice automatizované, u nichž jsou naměřená data přenášena na pobočku. Některé charakteristiky se měří manuálně (typicky výška sněhu a podobné). Observatoře – meteorologické a klimatologické, dále také aerologické či letecké. Probíhá na nich nepřetržité pozorování a zaznamenávání počasí meteorologem pozorovatelem. V dnešní době se většina prvků měří přístroji s automatickým přenosem dat. Ale nejen pro zastoupení těchto přístrojů v případě chyb je zde stále důležitá přítomnost člověka – pozorovatele.

Druhy meteorologických stanic ČHMÚ:

1. AMS (Automatizovaná meteorologická stanice s lidskou obsluhou).
2. AMS1 (AMS kombinovaný typ).
3. AMS2 (AMS bez obsluhy, plně automatická).
4. AKS1-4 (Základní klimatologická stanice).
5. MKS (Manuální klimatologická stanice).
6. MKSR (Manuální klimatologická stanice, omezený program pozorování).
7. MSS (Manuální srážkoměrná stanice).
8. ASS (Automatická srážkoměrná stanice.

Stanice AMS

Mají nepřetržitý provoz, kdy jejich obsluhu zajišťuje meteorolog pozorovatel. Jde o letecké meteostanice a stanice Armády ČR. Údaje se každou hodinu přenášejí do centra. Dělí se na stanice typu AMS1 a AMS2. První jmenovaný typ je kombinací stanice s obsluhou meteorologem pozorovatelem (denní režim). A automatickým provozem (noční režim). Druhý typ stanice je plně automatický, tedy bez obsluhy.

Stanice AKS

Dělí se na čtyři typy, AKS1 až AKS4. Stanice AKS1 je základní klimatologickou stanicí, která má většinou úplný program pozorování dobrovolných stanic. Měří veškeré meteorologické prvky, plus teplotu půdy v různých hloubkách. Stanice AKS2 má většinou redukovaný program pozorování a nemá obslužný počítač pro vkládání dat. Některá data se přenášejí manuálně pozorovatelem (například vodní hodnota sněhu a jeho výška). Stanice AKS3 mají vždy redukovaný program pozorování. Měří vždy jen jeden ze základních meteorologických prvků. A stanice AKS4 má úplný nebo redukovaný program pozorování, není zde ovšem pozorovatel. Jinak může měřit veškeré prvky jako ostatní uvedené druhy této kategorie. Stanice je automatická 100%, jen je třeba dohled zaškolené osoby provádějící údržbové práce.

Stanice MKS

Manuální klimatická stanice, kde provádí měření základních prvků pozorovatel. Naměřené hodnoty či stav počasí pozorovaný zaznamenává v 7, 14 a 21 hodin místního času. Další měření (například výšky sněhové pokrývky) provádí v 7 hodin místního času. Jde o čas Středoevropský a to i v době platnosti letního času. Stanice MKSR jsou stanice s omezeným programem pozorování.

Stanice ASS/MSS

MSS – manuální srážkoměrné stanice s měřením úhrnů srážek a sněhových údajů. Pozorovatel zaznamenává výskyt meteorologických jevů. Stanice ASS jsou srážkoměrné stanice automatizované, u nichž jsou naměřená data přenášena na pobočku. Některé charakteristiky jsou měřeny manuálně (typicky výška sněhu a podobné). Observatoře jsou meteorologické a klimatologické, dále také aerologické či letecké. Probíhá na nich nepřetržité pozorování a zaznamenávání počasí meteorologem pozorovatelem. V dnešní době se většina prvků měří přístroji s automatickým přenosem dat. Ale nejen pro zastoupení těchto přístrojů v případě chyb je zde stále důležitá přítomnost člověka – pozorovatele.

Meteorologická pracoviště: Definice a přehled organizací

Meteorologická pracoviště v podobě meteorologických organizací patří též mezi základní meteorologická pracoviště. A jsou jimi meteorologické služby jednotlivých států. S tím, že většina států má meteorologickou službu. A další organizace s meteorologickými službami spolupracující. Pobočky ústavu – pracoviště složená z několika úseků. Zabývají se obecně tématikou vědních oborů meteorologie, hydrologie, klimatologie a čistota ovzduší (ochrana čistoty ovzduší). Zajišťují měření, aktuální přehled dat i prognostickou funkci. Jedná se o úseky Meteorologie a klimatologie, hydrologie a ochrany čistoty ovzduší.

Meteorologická centra

Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization – WMO) dále jen „SMO“ – organizace založená roku 1947. Původně založená již roku 1873 jako Mezinárodní meteorologická organizace. SMO spadá pod Organizaci spojených národů (OSN). Hlavní náplní organizace je podpora spolupráce meteorologických služeb. Dalšími cíli je vedení vědeckého výzkumu a uplatňování meteorologické standardizace. Sídlí v Ženevě a jedná se o sdružení 189 států. Web: http://www.wmo.int.

Meteorologické organizace států Evropy a Světa

Meteorologická pracoviště v podobě organizací zastřešují meteorologické a příbuzné služby na úrovni států. Většina evropských států má svojí meteorologickou organizaci, čili službu. Která zajišťuje veškeré činnosti v rámci meteorologie. Též se řadí mezi základním meteorologická pracoviště. Dále plní úkoly zejména na úseku hydrologie, čistoty ovzduší, klimatologie nebo fenologie. Tyto organizace mezi sebou velmi úzce spolupracují. V ČR působí meteorologická organizace zřízená resortem Ministerstva Životního Prostředí (dále jen „MŽP“), zvaná Český hydrometeorologický ústav (dále jen „ČHMÚ“). O jehož činnosti a zejména historii pojednává blíže stránka Historie meteorologie. Podobně jako u nás ČHMÚ zajišťuje činnosti ve výše uvedených oblastech organizace zvaná Slovenský Hydrometeorologický Ústav (dále jen „SHMÚ“).

A i další naše sousední státy mají každý svoji meteorologickou organizaci. Německo má organizaci zvanou Deutscher Wetterdienst (dále jen „DWD“). Rakousko Zentrallast für Meteorologie und Geodynamics (dále jen „ZAMG“) a Polsko instituci Institute of Meteorology and Watter Management (dále jen „IMGW“). Velmi známé jsou meteorologické organizace jiných, významných, evropských států jako je Francie (Meteo France), Velká Británie (Metoffice). Itále (Meteo Italia) a další, které stručně představíme s odkazy na jejich webové stránky dále.

Činnosti organizací

Meteorologické organizace mají i větší státy na jiných kontinentech Světa. Tyto vyčítáme s odkazy na jejich webové stránky dále pod výčtem evropských organizací. Popis je k dispozici pouze u vybraných institucí z Evropy. Nicméně obecným posláním a tedy náplní činnosti každé meteorologické organizace je poskytování služeb. A to v oblasti meteorologie, hydrologie, klimatologie a jím příbuzných věd či z oblasti ochrany čistoty ovzduší. Jde tedy převážně o:

• Poskytování aktuálních meteorologických a klimatických dat.
• Oficiálních zpráv s rozbory daných situací (zejména význačných).
• Předpovědí počasí různého druhu.
• Speciálních předpovědí počasí a hydrologických prognóz.
• Vydávání oficiálních výstrah před extrémním počasím.
• Informace o změně klimatu a přizpůsobení se jí.
• Informace obecně naučné.
• Publikační činnost (učebnice, atlasy aj.).
• Případné další činnosti.

Názvy, zkratky a weby

• CZ: Český Hydrometeorologický Ústav (ČHMÚ). Web: http://www.chmi.cz nebo http://portal.chmi.cz. Hlavní náplní ČHMÚ je shromažďování a vědecké zpracovávání meteorologických pozorování v našem státě. Rozvíjení meteorologického bádání, účast mezinárodního výzkumu v meteorologii. Každý den na vědeckém základě sestavovat předpovědi počasí a vydávat posudky na žádost. Jak bylo již uvedeno, historii ústavu popisuje stránka Historie Meteorologie. ČHMÚ byl jedním ze zakladatelů SMO.
• SK: Slovenský Hydrometeorologický Ústav (SHMÚ).Web: http://www.shmu.sk.
• DE: Deutscher Wetterdienst (DWD). Web: http://www.dwd.de.
• AT: Zentrallast für Meteorologie und Geodynamics. Web: http://www.zamg.ac.at.
• PL: Institute of Meteorology and Water Management (IMGW). Web: http://www.imgw.pl.
• BY: Department od Hydrometeorology. Web: http://www.pogoda.by.
• RU: Russian Federal Service for Hydrometeorology and Environmental Monitoring. Web: http://www.meteorf.ru.
• FR: Meteo France. Web: http://www.meteofrance.fr.
• GB: Met office. Web: http://www.metoffice.com.
• BE: Royal Meteorological Institute (RMI). Web: http://www.meteo.be.
• IT: Meteo Italia. Web: http://www.meteoitalia.it.
• ES: Instituto Nacional de Meteorologia (INM). Web: http://www.aemet.es.
• GR: Hellenic National Meteorological Service. Web: http://www.hnms.gr.
• HU: Hungarian Meteorological Service. Web: http://www.met.hu
• HR: Hydrological and Meteorological Service of Croatia. Web: http://www.meteo.hr.
• FI: Finnish Meteorological Institute (FMI). Web: http://www.fmi.fi.
• IE: The Irish Meteorological Service. Web: http://www.met.ie.
• DK: Danish Meteorological Institute (DMI). Web: http://www.dmi.dk.
• NO: Norwegian Meteorological Institute (DNMI). Web: http://www.met.no.
• PT: Instituto de Meteorologia Portugal. Web: http://www.meteo.pt.
• SE: Swedish Meteorological and Hydrological Institute (SMHI). Web: http://www.smhi.se.
• TR: Turkish State Meteorologcal Service. Web: http://www.mgm.gov.tr.
• UA: Ukrainian Hydrometeorological Center. Web: http://www.meteo.com.ua.

Uvádíme hlavní, tedy vybrané, evropské meteorologické organizace s odkazy na jejich webové prezentace.

Asijské organizace

• BD: Bangladesh Meteorological Department. Web: http://bmd.gov.bd.
• CN: The China Meteorological Department. Web: http://www.cma.gov.cn.
• IN: India Meteorological Department. Web: http://www.imd.gov.in.
• IR: Islamic Republic of Iran Meteorological Orgaization. Web: http://www.irimet.net.
• JP: Japan Meteorological Agency (JMA) Web: http://www.jma.go.jp.
• KR: Korea Meteorological Administration. Web: http://www.kma.go.kr.
• KZ: Kazhydromet. Web: http://www.meteo.kz.
• MO: Servicos Meteorologicos e Geofiscos de Macau. Web: http://www.smg.gov.mo.
• MY: Malaysian Meteorological Service. Web: http://www.met.gov.my.
• MV: Department od Meteorology. Web: http://www.meteorology.gov.mv.
• NP: Department of Meteorology and Hydrology. Web: http://www.moezala.gov.mm.
• PK: Pakistan Meteorological Department. Web: http://www.pmd.gov.pk.
• LK: Department of Meteorology (Srí Lanka). Web: http://www.meteo.gov.lk.
• VN: Hydrometeorological Service. Web: http://www.nchmf.gov.vn.

Africké organizace

• DZ: Office National de Météorologie. Web: http://www.meteo.dz.
• ET: National Meteorological Services Agency. Web: http://www.ethiomet.gov.et.
• ZA: South African Weather Service. Web: http://www.weathersa.co.za.
• KE: Kenya Meteorological Department. Web: http://www.meteo.go.ke
• MG: Direction de la Météorologie et de l´Hydrologie. Web: http://www.meteomadagascar.mg.
• MA: Direction de la Météorologie Nationale. Web: http://www.marocmeteo.ma.
• MU: Mauritius Meteorological Services. Web: http://www.metservice.intnet.mu.
• SN: Direction de la Météorologie Nationale. Web: http://www.anacim.sn.
• SC: National Meteorological Service (Seychely). Web: http://www.meteo.gov.sc.
• TZ: Tanzania Meteorological Agency. Web: https://www.meteo.go.tz.
• TN: National Institut of Meteorology (Tunis). Web: http://www.meteo.tn.
• UG: Department od Meteorology (Uganda). Web: http://www.unma.go.ug.
• ZM: Zambia Meteorological Department. Web: http://www.mtc.gov.zm.

Americké organizace

• BS: Department od Meteorology (Bahamy). Web: http://www.bahamasweather.org.bs.
• BZ: National Meteorological Service (Belize). Web: http://www.hydromet.gov.bz.
• DO: Oficina Nacional de Meteorologiá (Dominikánská Republika). Web: http://www.onamet.gov.do.
• GT: Instituto Nacional de Simología, Vulcanología, Meteorologiá e Hidrología (Guatemala). Web: http://www.insivumeh.gob.gt.
• HT: Haiti Weather.net. Web: http://www.haitiweather.net.
• HN: Servicio Meteorológico National (Honduras). Web: http://www.smn.gov.hn.
• JM: Meteorological Service (Jamaika). Web: http://www.metservice.gov.jm.
• CA: Meteorological Service of Canada. Web: http://www.msc-smc.ec.gc.ca.
• CR: Instituto Meteorológico Nacional. Web: http://www.imn.ac.cr.
• CU: Instituto de Meteorología. Web: http://www.insmet.cu.
• PA: Hidrometeorología. Web: http://www.hidromet.com.pa.
• GOV: National Weather Service (USA). Web: http://www.weather.gov.
• AR: Servicio Meteorológico Nacional. Web: http://www.smn.gov.ar.
• BR: Instituto Nacional de Meteorologia. Web: http://www.inmet.gov.br.
• CL: Dirección Meteorológica de Chile. Web: http://www.meteochile.cl.
• CO: Instituto de Hidrología, Meteorología y Estudios Ambientales. Web: http://www.ideam.gov.co.
• PY: Dirección de Meteorología e Hidrología. Web: http://www.meteorologia.gov.py.
• PE: Servicio Nacional de Meteorología e Hidrología. Web: http://www.senamhi.gob.po.
• UY: Dirección Nacional de Meteorología. Web: http://www.meteorologia.com.uy.
• VE: Servicio de Meteorología de la Aviación. Web: http://www.aviacion.mil.ve.

Australské organizace

• AU: Bureau of Meteorology, Australia. Web: http://www.bom.gov.au.
• FJ: Fiji Meteorological Service. Web: http://www.met.gov.fj.
• PH: Philippine Atmospheric Geophysical and Astronomical Services Administration. Web: http://www.pagasa.dost.gov.ph.
• NC: Meteo France Nouvelle Calédonie. Web: http://www.meteo.nc.
• NZ: New Zealand National Meteorological Service. Web: http://www.metservice.co.nz.
• SB: Solomon Islands Meteorological Service. Web: http://www.met.gov.sb.