Archiv štítku: mlha

Radiační mlhy u nás

Radiační mlhy u nás, tedy v našich podmínkách, jsou nejčastějšími mlhami, které vznikají. Na úvodu tohoto podrobnějšího výkladu o nich nejprve odkážeme na náš nedávno vydaný článek o mlhách obecně: Charakteristiky mlh. Dále odkážeme na stránku Atlas oblaků, kde jsou vedle běžných oblaků též zpracovány a klasifikovány mlhy. To je nutné pro pochopení základních rozdílů mezi oblakem a mlhou v pozorovací meteorologické praxi. Dále též pro pochopení základního nejčastěji používaného dělení mlh podle procesu jejich vzniku. V tomto textu se zaměříme na příčiny a proces vzniku radiační mlhy v podmínkách našeho klimatu. Věnovat pozornost vzniku a chování tohoto druhu mlh je důležité, neboť jde o častý jev zejména v určitém ročním období. A předpověď vzniku, vývoje a rozpadu mlh je dosti obtížná. Mnohdy přijde vhod dokázat odhadnout chování mlhy i při běžném pohybu v přírodě, kdy nemáme k dispozici dnešní numerické předpovědi.

Radiační mlha vzniká při radiačním ochlazování povrchu a vzduchu

V úvodu tohoto odstavce určitě odkážeme na náš článek Tepelná bilance a radiační ochlazování, který pojednává právě o procesu radiačního ochlazování a obecně o bilanci tepla v atmosféře. Jak je uvedeno již v nadpisu odstavce, tak radiační mlha vzniká v důsledku radiačního ochlazování povrchu za vhodných podmínek během nočních hodin. Jak přesně, kde a proč tato mlha vzniká rozebereme podrobněji dále v textu. Jak bylo již výše uvedeno, tak vznik a chování mlhy je důležitý pro běžný pohyb venku. Vzhledem k tomu, že se mlha vyskytuje vždy u zemského povrchu a mnohdy je v těsném kontaktu s povrchem, tak značně snižuje horizontální dohlednost. Tím ovlivňuje veškerý pohyb, od běžného pohybu lidí při chůzi, přes automobilovou či kolejovou dopravu až po dopravu leteckou. Zde hraje vznik mlhy a její další chování v prostoru a čase velkou roli.

Vznik mlhy závisí na více faktorech

Radiační ochlazování povrchu je významnější za určitých podmínek (viz odkaz na článek v odstavci výše). Přesto při něm mlha někdy nevznikne, jindy vznikne například pouze u povrchu ve vrstvě mocné jen několik málo metrů. Mlha se rozpustí například ihned po východu Slunce. Pokud se brzy ráno nevyskytujeme venku a celkově nepozorujeme počasí, tak o ní zpravidla ani nevíme. A do třetice, v jiných případech vzniká mocná vrstva mlhy, která se nerozpustí za celý den. Její vznik totiž souvisí s průběhem základních prvků jako je teplota a vlhkost vzduchu.

Dále silně závisí na ročním období i též tvaru povrchu a typu krajiny v dané oblasti. V některých lokalitách jsou mlhy časté a setkáme se tam s nimi četněji i uprostřed léta. Tím narážíme na roční období, kdy jsou mlhy obecně méně časté. Opomenout nelze typ počasí, přesněji synoptické situace nad danou oblastí. Pro některé situace jsou mlhy zcela typické, v jiných se vznik tohoto druhu mlhy vylučuje.

Radiační mlhy u nás vznikají často na podzim a v zimě

Podzimní a zimní období je spojeno s četným výskytem radiační mlhy u nás. Zejména období od poloviny října do poloviny ledna, neboť jde o období s nejslabším slunečním svitem. Sklon planety je takový, že sluneční kotouč se nachází nejníže na obloze, tedy blízko obzoru. Tato situace působí nízký přísun záření a tedy tepla na povrch a tím tedy i okolnímu vzduchu. Vlhkost vzduchu je v této souvislosti vysoká. V tomto období jsou tedy podstatně delší noci, kdy tuto část dne hodnotíme podle denního světla a výskytu Slunce na obloze.

Podmínky pro vznik tohoto druhu mlhy jsou nejvhodnější a s mlhami se setkáváme často. Častěji vznikají u dalších zdrojů vlhkosti a v údolních oblastech. Zdroji vlhkosti jsou zejména větší vodní plochy jako jsou velké řeky, jezera a rybníky. Méně často se s těmito mlhami setkáme ve větších městech. Ta se většinou nacházejí mimo mlhu a okolí je zcela zahaleno mlhou. Při velmi vhodných podmínkách, zejména ve výše uvedeném období se mlha nevyhne ani velkým městům. I když sem se mlha přesune nebo zde vzniká později než v ostatních výše jmenovaných oblastech.

Důležitý je zdroj vlhkosti

Pokud městem protéká zejména větší vodní tok, často se setkáme s tím, že údolí kolem toku je v mlze a části města dále od toku jsou již bez mlhy. Na vrcholech svahů či přímo hor bude počasí častěji bez radiační mlhy, zde je vzduch totiž teplejší a sušší. Protikladem jsou údolí, kam v noci studený vzduch stéká po jejich svazích a hromadí se (katabatický vítr).

Radiační mlha vzniká tedy za určitých podmínek při ochlazování vzduchu, stejně jako oblak ve vyšších výškách nad povrchem. Oblaky vznikají často při výstupech vzduchu, kdy se tento ochlazuje. Radiační mlha vzniká naopak v důsledku hromadění a stoku chladnějšího a tedy těžšího vzduchu vůči vzduchu okolnímu. Intenzivnější stékání studeného vzduchu a hromadění se probíhá po dlouhých svazích v hlubokých údolích. Zjednodušená situace je načrtnuta na obrázku 1.

Jezero studeného vzduchu vyplněné mlhou

V údolí čili kotlině, čímž lze nazvat i nížinné oblasti naší země, vzniká nahromaděním studeného vzduchu takzvané jezero. To ukazuje za vhodných podmínek právě mlha, tedy oblak Stratus. Při pohledu z povrchu pod mlhou ve větší výšce jde o nízkou oblačnost (druhu Stratus). Při pohledu z větší výšky, tedy nad hranicí vzniklé teplotní inverze dané oblasti, jde doslova o jezero mlhy či lépe řečeno nízké oblačnosti. Při pohledu z místa, kde má tato oblačnost základnu a vyskytuje se u povrchu hovoříme o mlze, o radiační mlze. Oblasti jsou vyznačeny v náčrtu.

Obr. 1 Náčrt procesu vzniku radiační mlhy v údolí, hodnoty jsou orientační

Charakteristiky mlh

Mlha je typickým meteorologickým jevem, se kterým se u nás běžně setkáváme. Setkáváme se s ním zejména v chladném období roku. Proč tomu tak je a jaké jsou charakteristiky mlh, by měl objasnit tento text. Co je to mlha a jak vzniká? Jaké lze rozlišit druhy mlh? Za jakých podmínek vzniká a může existovat? Základní informace nabízí naše stránka o oblacích, viz odkaz v tomto odstavci. Též doporučujeme související článek Teplotní inverze není jen mlha či nízká oblačnost.

Stabilita atmosféry, tedy vzduchové hmoty jako základní předpoklad existence mlhy

Zopakujme definici mlhy: “Jde o oblak vrstevnatého typu (zpravidla druhu Stratus), který se vyskytuje z hlediska pozorování u zemského povrchu. Jsou to viditelné kapičky vody ve vzduchu při dosažení stavu nasycení tohoto vzduchu” (ČMeS). Za mlhu lze při pozorování z blízka považovat jakoukoli zkondenzovanou vodní páru, tedy jakýkoli oblak. Za mlhu tedy považujeme pouze páru (oblak) se základnou u zemského povrchu (v jeho těsné blízkosti) či přímo na povrchu. Ve vyšších polohách a zejména ve vysokých horách je taková situace velmi častá, mnohdy trvalejší. Výskyt mlh závisí na jejím druhu a poté na dalších podmínkách v atmosféře. U nás nejčastěji vzniká mlha při stabilních situacích v podobě vlivu anticyklon za dalších vhodných podmínek. Mlha vzniká různým způsobem a za specifických podmínek. Podle způsobu vzniku nebo místa výskytu se mlhy dělí. Pro každý druh mlhy jsou typické určité znaky. Pro mlhy obecně platí až na výjimky některé znaky shodně.

Druhy mlh

Zejména podle způsobu vzniku dělíme mlhy na:

  • Radiační mlha
  • Advekční mlha
  • Advekčně-radiační
  • Mlha z vypařování
  • Monzunová mlha
  • Mlha z promíchávání
  • Mlha uvnitř vzduchové hmoty

Z pohledu místa výskytu se rozlišují tzv. regionální druhy mlh nebo mlhy v určité atmosférické vrstvě:

  • Svahová mlha
  • Údolní mlha
  • Jezerní mlha
  • Mořská mlha
  • Pobřežní mlha
  • Přízemní mlha
  • Vysoká mlha

Podle rozložení a konkrétní podoby mlhy v závislosti na ostatních podmínkách se rozlišují:

  • Chuchvalce mlhy
  • Zmrzlá mlha
  • Mlhové přeháňky

Charakteristiky vybraných druhů mlh

Obr. 1 Přízemní mlha nad polem po východu Slunce

Častým rysem pro existenci mlhy je slabé proudění vzduchu, tedy malá rychlost větru. Mlha existuje většinou při bezvětří, ovšem jsou výjimky. Například frontální mlha. Ta je spojena s přechodem fronty a jedná se de fakto o frontální oblačnost s nízko ležící základnou. Tato mlha tedy existuje v podobě oblačnosti vázané na frontu i při silnějším větru. Ten je totiž vždy spojen s přechodem fronty. Rozděluje se na tři fáze výskytu a to na před frontální, frontální (při přechodu čáry fronty) a za frontální mlhu. Všechny mlhy, které vznikají v důsledku radiačního ochlazování povrchu a okolního vzduchu, se vyskytují při maximálně slabém větru. Ten může mlhu přemisťovat dle podmínek do jiných oblastí, například z moře nad pevninu. Jde například o mlhy pobřežní, jezerní, údolní a svahové.

Mlha může existovat i při velmi silném větru

Mlhou, která existuje i při silném větru je druh zvaný jako mlha v tropickém vzduchu. Vlhký mořský vzduch tropického typu rychle postupuje do vyšších zeměpisných šířek. To se děje v teplém vzduchu, kdy proniká teplý vzduch nad studený povrch (teplá advekce, odtud též druh advekční mlha). Tato mlha se též nazývá jako mlha uvnitř vzduchové hmoty. To znamená, že není vázána na přechod atmosférické fronty. Je opakem frontální mlhy. Přesto se udržuje i při působení silného větru a to vlivem významné stability vzduchové hmoty.

Mlha vzniká zejména tam, kde jsou k jejímu vzniku vhodné podmínky. Někdy jsou vhodné pouze velmi regionálně a v určité oblasti tak vznikne mlha jen roztroušeně. Mlha se v takovém případě vyskytuje tzv. v chuchvalcích. Jde často o radiační mlhu. Působení větru v tomto případě přemisťuje tyto chuchvalce, tedy kousky mlhy. Současně se tomuto jevu říká mlhové přeháňky. Vlivem přesouvání horizontálně nerozsáhlých chuchvalců mlhy se tedy střídá počasí s mlhou a bez mlhy, což má charakter jakoby přeháněk mlhy. Tento jev splňuje i další znaky typických dešťových přeháněk.

Závěr

Charakteristiky mlh jsou doslova rozličné. V textu byly uvedeny zásadní, zejména ty ve spojitosti s větrem a jeho rychlostí. Běžně se uvádí, že mlha neexistuje při rychlejším proudění. Není tomu tak ovšem vždy. Při některých situacích může existovat mlha i za dosti silného větru. A nejde jen o situace v podobě druhu frontálních mlh, které z logiky věci při rychlejším větru existovat musejí. Některé mlhy se vyskytují jen v určitých lokalitách (mlhy s vlivem orografie).

A některé jen v určité vrstvě troposféry, tedy z pohledu vertikálního. Mocnost mlh horizontální i vertikální je také různá. Přízemní mlha je například vázána na povrch a vyskytuje se pouze kousek nad ním a to maximálně do výšky 2 metry nad povrchem. Do vyšších výšek nezasahuje, to až při svém zdvihání vzhůru. To už nelze ovšem označit za přízemní mlhu. Přízemní mlha se též definuje jako mlha v tenké vrstvě (přízemní vrstvě) do výšek desítek metrů nad povrchem. Jde často o druh radiační mlhy. Podle chování mlhy, vlivu meteorologických prvků a dalších faktorů se rozlišují i jiné druhy mlh. Z tohoto pohledu jde o mlhu v chuchvalcích a mlhové přeháňky, dále o mrznoucí mlhu či údolní mlhu.

Teplotní inverze není jen mlha či nízká oblačnost

Definice a další znaky teplotní inverze, jako netypického průběhu teploty vzduchu s výškou (vertikální chod teploty v atmosféře). Pojem inverze je obecný a nelze ho používat jen na jediný prvek, ani pouze v oblasti meteorologie. Správně hovoříme o teplotní inverzi a jak název napovídá, hlavní roli zde hraje teplota vzduchu jako základní meteorologická a klimatická veličina. Přesněji její chod, tedy průběh s výškou v troposféře či dalších atmosférických vrstvách. Pro počasí je zajisté důležitý vývoj teploty vzduchu v oblasti troposféry, avšak sledujeme zajisté též teplotu vzduchu například ve stratosféře. Předpověď teploty vzduchu ve výškách najdete u každého předpovědního modelu. Zpravidla jde o předpověď teploty v hladině 850hPa, tedy výšce cca 1 500m n.m. Ale také teploty vzduchu v 10hPa, což odpovídá výšce asi 30km. Její předpověď je od modelu GFS k dispozici například na stránce Meteociel (obr. 1).

Obr. 1 Předpověď teploty vzduchu ve stratosféře na 24.1.2020 dle modelu GFS, zdroj: meteociel.fr

Znaky teplotní inverze

Jak je obecně známo, teplota vzduchu v troposféře s výškou úměrně klesá. Jde o pokles o cca 1°C na 100km výšky. Hovoříme zde tedy o běžném chodu teploty vzduchu s výškou. Pokud se v určité vrstvě pokles zastaví a teplota je shodná, řeč je o její izotermii. Na počasí má ovšem značný vliv opačný chod teploty vzduchu s výškou vůči běžnému, odborně řečeno inverzní. Odtud tedy pojem teplotní inverze nebo-li inverze teploty vzduchu. Teplotní inverze je ovšem běžný jev nejen v troposféře, ale hlavně v celé atmosféře. Ta se totiž nechová stále zcela shodně a dochází tak k těmto rozdílům.

Meteorologický slovník terminologický a výkladový definuje teplotní inverzi jako “zvláštní případ vert. rozložení teploty vzduchu, při kterém v určité vrstvě atmosféry, v tzv. inverzní vrstvě, teplota s nadm. výškou vzrůstá”. Dále definuje druhy teplotní inverze.

S mlhou i bez ní

Výskyt teplotní inverze má jisté důsledky co se týče meteorologického vývoje. Teplotní inverze mají v našich podmínkách vliv na počasí v chladné i teplé části roku. V chladné části roku, zejména během podzimu a v zpočátku zimní sezóny jsou tyto vlivy více patrné v samotném vývoji počasí. Teplotní inverze znamená v určité výšce příliv teplého vzduchu do vyšších výšek a naopak hromadění studeného vzduchu v nižších výškách. V našich podmínkách dochází v chladné části roku k výskytu přízemních teplotních inverzí. Jinými slovy, při takových situacích proniká studený vzduch přímo do nižších poloh a na našem území se spolehlivě hromadí. Do vyšších poloh proudí vzduch teplý. Výskyt studeného vzduchu ve sníženinách působí při slabém slunečním svitu a též dostatečné vlhkosti ve vzduchu vznik mlh (označujeme tak souhrnně i nízkou oblačnost = mlha ve výšce z pohledu pozorovatele).

Tvrzení že nás dnes čeká místy inverze a jinak slunečné počasí, které můžeme občas v médiích zaznamenat, není přesné a správné. Teplotní inverze se totiž může spolehlivě odehrávat i bez mlh a nízké oblačnosti. Důležité je tedy chování teploty vzduchu v dané oblasti vůči okolí.

Mlha se nemusí nutně vytvořit i přesto, že se bude v oblasti vyskytovat významná teplotní inverze. Nebo se tato může při vysušení vzduchu během dne rozpustit. I když pak většinou pronikne teplý vzduch i v případě nižší polohy, nemusí tomu tak být. Teplotní inverze bude pokračovat i při slunečném počasí. To velice dobře poznáme na teplotě vzduchu, která se nijak zvyšovat nebude.

Zjišťování výskytu teplotní inverze

Velice důležité je pozorování a následná předpověď teploty vzduchu v různých výškách. Stejně jako tlak vzduchu je teplota vzduchu ve výšce rozdílná oproti té přízemní. Aktuální výskyt teplotní inverze zjistíme podle aerologického měření (aerologický diagram) s křivkou vývoje teploty vzduchu nejen v troposféře. Podle toho poté modely předpovídají vývoj teploty vzduchu v určitých výškách v budoucnu. Pro základní orientaci používáme četně předpovídanou teplotu vzduchu v 850hPa (1 500m) a v přízemní vrstvě, tedy ve výšce 2m nad povrchem.

Příkladem zjištění inverze může být třeba současná situace, teplota vzduchu dle modelu GFS k 21.1.2020 7 SEČ – na obr. 2a – výška 1.5km (hladina 850hPa) a na obr. 2b – výška 2m:

Obr. 2a Teplota vzduchu v 850hPa k 21.1.2020 7 SEČ – model GFS, zdroj: wetterzentrale.de

Obr. 2b Teplota vzduchu ve 2m k 21.1.2020 7 SEČ – model GFS, zdroj: wetterzentrale.de

Průběh teploty vzduchu přes den a v noci

Pokud proniká do vyšších vrstev atmosféry teplejší vzduch (teplota vzduchu v hladině 850hPa bude kladná, někdy i významně kladná), znamená to v zimě sestup studeného vzduchu do vrstev nižších. Teplota vzduchu ve 2 metrech nad povrchem bude tedy shodná nebo nižší. Při typických podzimních a zimních inverzích se teplota vzduchu v 850hPa pohybuje většinou od +2 do +5°C, někdy bývá i vyšší a to i kolem +10°C. Na horách v takových případech teplota dosahuje přes den i více než 10°C, ojediněle i 15°C. V nížinách bude jen slabě nad nulou nebo v případě silné inverze i celý den záporná a vyskytne se tzv. ledový den. Zejména za výskytu trvalé mlhy jde často o ledový den a mlhy jsou pak mrznoucí. Pokud jsou vytrvalé, narůstá námraza do větších tlouštěk. Na horách bude v tu dobu slunečno a takřka jaro.

V noci se ovšem situace obrací. Vlivem výskytu oblačnosti nebo mlhy není v nižších polohách mráz nijak významný. Teplota se od té denní téměř neliší. Pokud bude v nížině přes den teplota kolem -1°C, v noci to bude v minimech tak o 2-3 méně. Na horách, kde bylo kolem poledne nebo zpočátku odpoledne i 15°C, teplota klesá strmě dolů. Zde pokračuje jasná obloha bez mlhy a bezvětří. Během večera zde začíná již mrznout a během noci je zde mrazivěji než v nížině. Ranní minima se mohou blížit i shodným hodnotám jako přes den, ale se znaménkem mínus.

Typický průběh počasí při mlze či nízké oblačnosti

Rozlišení pojmů mlha a nízká oblačnost tkví pouze v tom, odkud tento oblak druhu Stratus pozorujeme. Mlha je oblak u zemského povrchu a každý oblak se jeví jako mlha, pokud se pozorovatel nachází u tohoto v bezprostřední blízkosti. Proto budeme hovořit nyní o mlze, ale budeme tímto pojmem zároveň zahrnovat i nízkou oblačnost. Mlhy vznikají v ČR nejčastěji v chladné části roku a úplně nejčastěji v období nejkratších dnů a nejdelších nocí. Přesněji tedy od listopadu do začátku ledna. Nejčastěji se u nás vyskytují radiační mlhy. Jejich název je svázán s procesem vzniku těchto mlh. Dále se podíváme stručně na vznik mlh a jejich varianty, poté na typický průběh počasí při výskytu mlhy. Článek poskytuje obecně obecný popis průběhu počasí při mlze – typický průběh počasí při mlze.

O oblacích pojednávají stránky Oblaky, Atlas oblaků a také Ostatní oblaky (zde jsou popsány i jednotlivé druhy mlh).

Vznik mlhy

Tyto vznikají ve stabilní vzduchové hmotě za jasných a bezvětrných nocí (při vlivu tlakových výší), kdy je dostatek vlhkosti v ovzduší a vzduch se dostatečně ochladí. Přesněji se ochladí až na teplotu rosného bodu, dojde k jeho nasycení (relativní vlhkost 100%), kdy další vlhkost tento již nepojme. Dochází ke kondenzaci a vodní pára v ovzduší je viditelná. Pokud je jí ve vzduchu méně, není tolik viditelná a hovoříme o slabé mlze nebo případně o kouřmu. Kouřmo rozlišujeme v meteorologické terminologii od mlhy tím, že snižuje dohlednost na vzdálenost 1km a delší, oproti mlze.

Oba dva meteorologické jevy jsou faktory snižující dohlednost. Pokud je vodní páry ve vzduchu hodně, je viditelná více. Mlha je pak hustší. V našich podmínkách se mlhy tvoří často v již výše uvedeném období, kdy mnohdy setrvávají ve sníženinách našeho území i několik dní v kuse.

Špinavá mlha nebo-li smog

V souvislosti s prachovými částicemi a zplodinami z různého provozu se do ovzduší dostávají různé škodlivé příměsi. Tyto “znečišťují” mlhu, tedy onu vlhkost v ovzduší. Pak hovoříme o smogu (složeno a počeštěno z angl. fog = mlha a smoke = kouř). Z nízké oblačnosti může mrholit nebo velmi slabě sněžit, tzv. “padat mlha”. Mnohdy mohou tyto částice podnítit vznik oblačnosti a zesílit její srážkovou činnost. To ale pouze nad zdrojovými oblastmi těchto částic. Hovoříme o průmyslovém sněžení. Ojediněle může být toto i poměrně významné a přinést vyšší úhrny nového sněhu.

Vznik, průběh a zánik mlh je na předpověď obtížný. Důvodem je vliv mnoha faktorů. Přesto můžeme základní rysy chování mlhy vypozorovat a odhadnout. Kdy se mlha pravděpodobně rozpustí? Kdy mlha stoupne vzhůru?

Průběh počasí při vzniku mlhy

Mlha vzniká od zemského povrchu tak, jak se tento ochlazuje. Při počáteční fázi tvorby mlhy hovoříme o přízemní mlze. Jde o i poměrně hustou mlhu, která je viditelná nad loukami a poli. Často a jako první vzniká pod svahy a v údolích, kam stéká s příchodem večera studený vzduch a možnost se tam hromadit. Jde o velmi tenkou vrstvu, která doslova “sedí” u povrchu a má ostrou hranici přechodu do prostoru bez výskytu mlhy. Při pokračujícím ochlazování a podmínkách pro tvorbu mlhy se tato zvedá vzhůru a postupně odpoutává od povrchu.

Vzniká inverze teploty, kdy je teplota v přízemní vrstvě nižší než v o něco větších výškách. Mocnost inverzní vrstvy se tedy zvyšuje. V určitých místech mohou podmínky pro vznik mlhy pominout a jinde naopak nastat. Mnohdy také působí nepatrný vánek, který nelze ztotožňovat s vhodností podmínek pro vznik a existenci mlhy. Mlha se tak rozfoukává do určitých míst s vhodnými podmínkami pro její výskyt a tam setrvává. V oblasti se vyskytují chuchvalce vzniklé mlhy.

Zvyšování mocnosti mlhy

Dále existují dvě základní možnosti dalšího vývoje při výskytu mlhy. Mlha je nyní v popsané situaci místní nebo přímo přízemní. Pokud bude dále klidno a teplota vzduchu je blízko té rosného bodu, současně je vysoká vlhkost a vzduch má blízko do stavu nasycení, mlha pravděpodobně vznikne. Jinými slovy rozšíří se do vyšších vrstev. V tomto stádiu můžeme rozeznat oblohu, zpravidla bude jasno nebo skoro jasno s nevýznamnou oblačností (například vysoký Cirrus nebo v pozadí zbytek kupovité oblačnosti ze dne v podobě protáhlého Stratocumulu).

Mlha “stoupá” vzhůru a už ji postupně vidíme i poměrně vysoko nad námi. Stále můžeme většinou rozeznat oblohu, mlha ale zesílila. Oblohu rozeznáme podle hvězd nebo případného měsíčního světla. Postupně se nám tato světla ztrácejí tak, jak mlha postupuje výše. Během noci je mlha zejména v pokročilém podzimu a v zimě i ve vysokých výškách, inverzní vrstva je mocná. U větších vodních ploch je vznik mlhy prakticky jistý. Převládá tedy dále již mlha bez možnost rozeznat oblohu a tedy identifikovat výskyt oblačnosti na obloze. Zpravidla tam žádná další oblačnost nebude, ale může se současně nahoře zatahovat oblaky Cirrus či Cirrostratus s blížící se frontou. Teplota klesá, po vzniku mlhy o větší mocnosti pak začne stagnovat.

Pominutí tvorby mlhy

Pokud ale nebudou vhodné podmínky pro vznik mlhy, mlha nakonec nevznikne. Její rozvoj skončí ve stádiu chuchvalců mlhy nebo třeba jen mlhy přízemní. Může dojít k jejímu rozvoji tak, že bude zasahovat i relativně vysoko s možností rozeznat oblohu. Poté ovšem dojde ke změně rázu počasí a mlha bude zanikat, jinými slovy se přestane vytvářet a stávající se rozpadne. Nejčastěji jde o zesílení větru, což bude určitě souviset s příchodem cyklonálního počasí a atmosférické fronty.

Nebo může být nedostatečná vlhkost vzduchu, tento se bude vysušovat. Také může přibývat významnější oblačnosti a zastaví se radiační ochlazování povrchu a tím okolního vzduchu. V takovém případě by vzduch nedosáhl rosného bodu a stavu nasycení. Současně při zesílení větru nebo přibývání významnější oblačnosti můžeme pozorovat nápadný vzestup teploty vzduchu, která doposud neustále a třeba i významněji klesala. Mlhu v počáteční fázi tvorby během chvíle na daném místě patrně už nenajdeme. Ani do rána nevznikne. Dost možná můžeme ráno počítat s výskytem frontální oblačnosti, která bude přinášet i srážky.

Průběh počasí při výskytu mlhy

Pokud mlha vznikne, zpravidla se tak děje během noci v závislosti na podmínkách a intenzitě inverze. Ale mlha může vzniknout výjimečně i během odpoledne (hlavně v zimě, kdy je vzduch hodně prochladlý nebo se vyskytují dokonce i mrazivé teploty). S mlhou se setkáme zpravidla nad ránem nebo brzo ráno, ale při vhodných podmínkách už během večera. Taková mlha většinou setrvá celou noc a ráno je může být zcela u povrchu. Jde o hustou nebo-li silnou mlhu. Během dne se mlha postupně dostává do vyšších výšek.

Na horách je většinou slunečno a mlhu vidíme v podobě “jezera” oblačnosti při pohledu dolů. Někde jsou nad mlhou jen nejvyšší naše polohy. Ve středních polohách pak bude hustá mlha, která zasahuje i do nižších výše. Jak inverze stoupá, většinou během dne, mlha se v nižších výškách mění na zataženo nízkou oblačností, často ale i kouřmo. I na horách se při postupu inverze vzhůru může utvořit mlha. Pokud inverzní počasí pokračuje a nenastane žádný faktor, který by inverzi rozrušil, tak zůstává zataženo nízkou oblačností. V určitých polohách je pak mlhavo, pod nízkou oblačností může mrholit.

Rozpuštění mlhy

Pokud nastanou již výše uvedené faktory pro rozrušení inverze (typicky změna synoptické situace a přibližování se fronty, což způsobí zejména zesílení větru), tak se oblačnost začne rozpouštět. I bez těchto faktorů se tato v této fázi popsané výše, začne rozpouštět pokud je dodáno k povrchu dostatečně intenzivní záření v podobě slunečního svitu. V takovém případě dochází k oteplování a mlha se rozpouští. Zpočátku podzimu k tomuto postačí několik málo hodin nebo desítek minut slunečního svitu. Mlha se rozpustí během dopoledne. Později na podzim už je sluneční svit o poznání slabší a tento proces trvá déle. Mlhy se pak rozpouštějí i pozdě odpoledne a to třeba i jen hodinu před západem Slunce. Pokud se tedy vůbec stačí rozpustit. Poté už mohou hrát roli další faktory. Mlha tak může setrvat od rána, celý den a rozpustí se až pozdě večer nebo v noci.

Mohou se vyskytnout situace, kdy se mlha rozpustí jen krátce. Přetrvá od noci celé dopoledne, rozpustí se vlivem vhodnějších podmínek například po poledni. Ale již kolem 15. hodiny může začít opět rychle zesilovat tak, jak se zvýrazňuje inverze. Výskyt mlhy závisí na místních podmínkách. Někde vzniká mlha velmi snadno a tedy dříve, jinde naopak. Stejné je to s jejím rozpouštěním nebo krátkodobým rozpuštěním. Proto je její chování, tedy vznik, změna i zánik velmi obtížně předpověditelné.

Mlha a vítr, mlha a srážky

Typická radiační mlha se současně s rychlejším větrem ani s typickými frontálními srážkami vyskytovat nebude. To odporuje podmínkám pro její existenci. Existuje ale mnoho druhů mlh, které nejčastěji klasifikujeme podle způsobu či chcete-li procesu jejich vzniku. Na horách je mlhavo velmi často, neboť zde má často základnu právě nízká oblačnost. Někdy je základna z pohledu nejvyšších poloh i pod hranicí, ve které se nacházíme. I vertikálně vyvinutý oblak Cumulus s pěknou strukturou při pohledu z dálky se zde bude jevit jako mlha. Proto na horách i při působení větru může být mlhavo.

Při záporných teplotách jsou mlhy mrznoucí a zejména při dlouhodobém působení mrazu a výskytu mlhy dochází ke tvorbě námrazy. Tato může být i dosti silná. Námraza narůstá po směru působení větru. Mráz, mlha a k tomu vítr jsou typickým projevem drsného klimatu hor. Stejné je to se srážkami, kdy může existovat mlha určitého druhu a ve vyšších výškách se bude nacházet vrstevnatá oblačnost. Tato bude produkovat déšť nebo mrholení či případně sněžení.

Závěr

Na závěr zopakujme základní druhy mlh dle způsobu jejich vzniku:

  • Mlha radiační byla předmětem tohoto textu
  • Mlha advekční vzniká naopak při vpádech teplého vzduchu zejména v zimě, kdy dojde k přílivu teplého vzduchu na studené podloží
  • Mlha radiačně-advekční vzniká kombinací těchto způsobů
  • Mlhy z vypařování jsou typické mlhy vznikající při nebo po významných srážkách, kdy dojde ke zvýšení vlhkosti v ovzduší. Při těchto situacích se může vyskytovat mlha současně s docela intenzivními srážkami
  • Mlha frontální je tvořena nízkými frontálními oblaky, které jsou též bohaté na srážky a vyskytují se blízko povrchu – rozlišujeme též mlhu před frontální a za frontální
  • Mlhy městské jsou znečištěné mlhy, jde tedy o smog

Vznik a existenci mlh je velmi dobré sledovat na snímku z družic MSG, zejména přímo v prohlížeči snímků JSMSGView ve volbě produktu VIS-IR.

Typická teplotní inverze, do kdy potrvá?

Druhá polovina podzimu je na našem území typická pro vznik rozsáhlých a silných teplotních inverzí. Právě zejména listopad přináší typické počasí s nízkou oblačností, v určitých výškách mlhavé (v závislosti na poloze inverze, která mnohdy klesá i do nejnižších nadmořských výšek, při mrazu jsou mlhy mrznoucí) s konstantní teplotou, bez významnějšího větru (což způsobuje vznik smogu, zejména při záporných teplotách), s žádnými významnějšími srážkami (kromě spíše ojedinělého mrholení či slabého sněžení nebo mrholení mrznoucího) a konečně také s minimálním slunečním svitem. Čeká nás typická teplotní inverze.

Z tohoto jednotvárného průběhu počasí se často odlišují horské polohy, někdy i polohy vyšší a naopak někdy jen nejvyšší vrcholky (poloha například na 1 200m n.m.). Takové počasí nastalo v ČR i v letošním podzimu, v současné době máme nad většinou území nízkou oblačnost či mlhy. Z těch vystupují pouze horské a vyšší polohy, jen ojediněle jiné polohy (severovýchod a východ území). Teploty jsou rozdílné, na SV/V je přes 17°C, v Čechách i pod 10°C. Kvalita ovzduší je naštěstí zatím většinou dobrá.

Přerušit mohou tuto inverze pouze přechody atmosférických front, které změní cirkulaci a hlavně zrychlí proudění. Pokud frontální vlny ve vysoké tlaku slábnou, což bude právě případ počasí u nás v dalších dnech, pak změní cirkulaci jen nevýznamně a krátce. Dojde tak ke krátkému přerušení inverze, což se stalo včera, kdy se odpoledne od jihozápadu za slabou okluzí vyjasnilo.

Do kdy současná inverze potrvá?

Tlaková výše nad severovýchodem Evropy a další střed nad centrální Evropou vypadají jako stabilní tlakové útvary. Ve studeném vzduchu, který bude pronikat do nižších výšek se bude dařit mlhám a nízké oblačnosti. V úterý opět krátce přeruší inverzi slabá studená fronta, která slábne opět ve vysokém tlaku vzduchu. Poté se teplotní inverze obnoví a to hlavně od čtvrtka. Téměř do konce týdne bude v nížinách většinou zataženo a mlhavo, přes den poměrně chladno, ale v noci tepleji než by bylo při vyjasnění. Pokud se někde vyjasní, bude to jednak přechodný stav, ale také to bude znamenat v nočních hodinách intenzivnější ochlazování. Při takových situacích se dostane teplota až k nule a při zemi bude mrznout.

Obr. 1 Ochlazování od severovýchodu, předpokládané modelem GFS v podobě teploty vzduchu v hladině 850hPa na tuto neděli, zdroj: wetterzentrale.de

Podle současných prognóz to vypadá, že s koncem tohoto týdne definitivně skončí i typická teplotní inverze u nás. Nastane tak po přechodu studené fronty znatelnější sestup teplot, ve vyšších hladinách atmosféry bude významněji mrznout. A spíše než podzimní ráz počasí budou teploty připomínat ten zimní i v nižších výškách. Nutno dodat, pokud se během dalších dnů nic zásadního v prognózách nezmění. Teploty se vrátí tedy k normálu pro počátek druhé poloviny listopadu, což je i v souladu s dlouhodobými prognózami. Otázkou nyní zůstane, na jak dlouho (myšleno spíše v řádu týdnů).