Oblevy jsou důležité i v zimě
I když milovníci sněhu s tímto nesouhlasí, tak oblevy jsou důležité i v zimě. Někdo sníh rád nemá, někdo jiný nemá rád sníh ve městech, mimo hory či pouze při určité činnosti. Další i celkem mají rádi sníh, ale do doby než začne tát. Nicméně výskyt sněhu se bez různých negativ s tím spojených neobejde. Sníh se také nemůže vyskytnou bez toho, ani by poté roztál. A toto roztátí sněhu, kdy se uvolní voda v něm vázaná po dobu výskytu záporné teploty, je velmi důležité. Pamatovat bychom měli totiž na důležité zásoby vody a půdní vláhu. Nejlepší na doplnění podzemních vod i dobré prosycení půdního profilu vodou je právě většinou pozvolna tající sníh. Infiltrace (vsakování) vody z tajícího sněhu však probíhá vždy pozvolněji než vsakování vody při jakýchkoli srážkách. Jde o nejlepší způsob doplnění půdní vody a zlepšení hydrologické situace. Utvoření velmi potřebné zásoby vody na nadcházející teplou část roku a vegetační sezónu.
Nasněží, roztaje, nasněží, roztaje …. takový průběh počasí v zimě je velmi přínosný. Vegetační období následujícího roku by po takové zimě mohlo být velmi dobré. Hodně srážek přes zimu v jakémkoli skupenství, když občas dojde ke tvorbě sněhové pokrývky je základem pro dobrý “start” hydrologické situace a zásob podzemní vody na začátku teplé části roku.
Oblevy jsou důležité i v zimě, nemusí ležet sníh celou sezónu a až na jaře roztát
A ani se tak dle našeho klimatu zpravidla dít nemá. Počasí u nás má potenciál se měnit a ani horské zimní oblevy nejsou na škodu. Samozřejmě zde je dobré, když vyšší vrstva sněhu odtaje pouze částečně. V nižších výškách není špatně, když většinou veškerý sníh roztaje. Nesmí se tak ovšem stát pouze jednou a poté být už počasí připomínající podzim nebo následně jaro. Vedle zmíněného udržování dobré hydrologické situace a zvyšování zásob podzemních vod je vhodná obměna sněhu i z jiných důvodů. Zejména ve městech nebo kolem komunikací má sněhová pokrývka za určitý čas různé zbarvení. Toto nepůsobí pěkně a čistě, naopak jde často i o silně znečištěnou pokrývku. A to různými zdroji znečištění, které se prostě běžně vyskytují. Bez výskytu bílého sněhu tyto zdroje možná ani nevidíme. Vedle toho ze sněhu postupně sublimuje voda a tím ztrácí sněhová pokrývka svoji vodní hodnotu. Tou je totiž sníh obohacen a po svém roztátí má posloužit jako zálivka a doplnit půdní vláhu i podzemní vody, jak již plyne z textu výše. Čím více se ztratí vody z pokrývky, tím menší zálivkou následně tající sníh poslouží.
Takže častější obměna sněhu a tedy oblevy jsou jednoznačně přínosné. Naše klima není takové, aby mimo vyšší polohy od začátku do konce zimy nebo po její většinu ležet sníh a mrzlo. I když se klima mění a teplota obecně zvyšuje, čímž ubývá dnů se sněhem zejména v nižších výškách, ani tak není pro naše klima tento popsaný stav běžný. Běžné je střídání studené a teplejší cirkulace, což působí období mrazu s převážně suchým vzduchem střídaná pravidelně přílivy vlhčího a teplejšího vzduchu. Existují zejména z dřívější minulosti situace se stabilnější cirkulací To jsou ty situace, na některé mnozí pamatují jako na pravé zimy. Cirkulace byla trvaleji dostatečně studená či spíše mrazivá, aby se sníh udržel a neustále akumuloval. Takové situace jsou ale vzácné a pro naše klima spíše netypické. Jejich výskyt byl dříve samozřejmě před současnou změnou klimatu o něco častější než dnes a zejména než slibuje vyhlídka do delší budoucnosti.
TIP: Přečtete si k tématu náš článek Počasí se u nás střídá a střídat bude, v létě i v zimě.
Rozvodnění vodních toků během zimy je rozhodně přínosné, zásoby vody se doplní a po zimní pauze se mohou tvořit další v podobě nového sněhu, zatímco průtoky vodních toků stále “žijí z předchozího roztátého sněhu
V zimě nesmí být dlouhodobě tepleji než na podzim
Pakliže však počasí teplotou více připomíná zimu například v listopadu než pak v lednu, je to špatně. Delší absence zimního počasí se sněhovou pokrývkou se negativně projevuje v hydrologické situaci. A to v tzv. “startovní” hydrologické situaci před začátku vegetačního období a tedy teplé části roku. Toto období začíná měsícem dubnem, končí pak říjnem. Jde obecně o období se snižující se zásobou vody a to na povrchu, ve vodních tocích, v půdě i podzemí. Nejnižší zásoba vody přichází ke konci léta a na začátku podzimu, zejména v půdním profilu a co se podzemní vody týče. Míra zásoby této vody na začátku tohoto období po zimě je důležitá pro celé toto období, ve kterém dochází k vegetačnímu rozkvětu. Zásoba této vody vždy během tohoto období klesá. Pokud ovšem není dostatečná ani na počátku tohoto období, poté nastává problém se suchem a nedostatkem vody dříve, zejména při nástupu dlouhodoběji suchého počasí. Po teplé zimě chudé na sněhovou pokrývku se tak právě stane. Pokud teplota vzduchu láme maximální rekordy a v lednu běžně měříme 10°C, krátce v extrémech klidně i přes 15°C, určitě je to špatně z více úhlů pohledu. Pokud se udržuje teplota blíže k průměru, občas se utvoří sněhová pokrývka, která vlivem mírného oteplení za několik dnů roztaje a poté se proces opakuje, je to pozitivní vývoj klimatu pro výše uvedené.
Když napadne na začátku listopadu v nížinách sníh a teplota se udržuje i kolem nuly, je dosti pravděpodobné, že v zimě častěji vystoupí minimálně na hodnoty běžné v období začátku listopadu, kdy napadl sníh.
Dlouhotrvající teplé počasí v zimě též působí u dřevin výskyt fenologických fází, které mají nastávat třeba až za dva měsíce. Tou dobou poté třeba mrzne i v nížinách a mráz se vrací také v době fáze kvetení ovocných stromů.
TIP: Také doporučujeme náš článek Na střeše Evropy a rozhraní vzduchů.
