HydrometeorologiePočasíZajímavosti

Podružná studená fronta, čím se liší?

Hodnocení článku

Zopakujeme-li si základní dělení atmosférických front podle vzduchových hmot, které od sebe tyto oddělují, jde o fronty teplou a studenou, které po spojení tvoří frontu okluzní jinými slovy též okludovanou. To jsou základní druhy atmosférických front, se kterými se u nás můžeme setkat a podle nichž se také řídí počasí nejen u nás. Pro podrobnější informace odkážeme na stránku Atmosférické fronty a s ní související stránky. V tomto článku se budeme blíže věnovat jednomu druhu fronty, který se nevyskytuje u nás příliš často a možná není příliš známý. Jde o podružnou frontu, přesněji podružnou studenou frontu. Neboť u teplé fronty se tato tzv. “odvozenina” vyskytnout nemůže. Dále popíšeme rysy tohoto druhu či lépe řečeno pod druhu atmosférické fronty a také projevy počasí v oblasti této fronty. Čím se tedy liší podružná studená fronta?

Podružná studená fronta. Průměrné počasí a přeháňky či bouřky. Srážkové pruhy blížící se přeháňky.

Podružná studená fronta se projeví většinou pásem nevýznamných přeháněk, v létě i slabších bouřek.

Je podružná studená fronta atmosférickou frontou?

Podružná studená fronta (použít pro ni můžeme zkratku PSF) se nevyskytuje často. Jedná se o atmosférickou frontu, avšak nikoli v pravém slova smyslu. Mezi základní atmosférické fronty ji řadit nemůžeme. Tato postupuje v některých případech za studenou frontou. Takových případů ovšem není mnoho. Přechod studené fronty je velmi markantní, zejména v letním období. Jde o výskyt velmi dynamického a pestrého počasí. Na studené frontě v zimě sněží či dle teplot (v nižších výškách poměrně často) prší. Dále za frontou se vyskytují srážky v přeháňkách, které pokud byly zpočátku dešťové, přecházejí ve smíšené či sněhové.

Charakteristiky podružné fronty

Jde o studenou frontu prvního druhu, která se v zimě vyskytuje častěji. V létě se na studené frontě vyskytují často přeháňky a bouřky. Někdy i intenzivní, či případně dle podmínek v troposféře na frontě podobně jako v zimě prší, dále za frontou se ještě tvoří přeháňky. Ochlazení je většinou dobře patrné, někdy i velmi významné. Jde o studenou frontu druhého druhu, která je typická pro teplou část roku. V zimním období se za frontou mohou vyskytovat i významnější mrazy. V letním období její přechod ukončuje počasí s letními nebo dokonce tropickými teplotami. Tlak vzduchu před frontou většinou významněji klesá. Ale závisí na situaci v tlakovém poli v okolí daného místa, po přechodu fronty (tzv. čáry fronty) začíná mírně až někdy i významně stoupat.

Před frontou zesiluje vítr, mění svůj směr a to ve vztahu k našemu území přes některé putují fronty často od západu či severozápadu právě na tuto složku proudění. Až významné nárazy může mít vítr v případě přechodu zimní studené fronty spojené s hlubokou tlakovou níží. Tato se nachází blízko daného území a působí značný tlakový rozdíl v oblasti a okolí. V létě má vítr nárazy před přechodem studené fronty či v bouřkách s frontou spojených. Studená fronta je tedy základní atmosférickou frontou. Za touto studenou frontou někdy postupuje podružná studená fronta, avšak nejde o další studenou frontu jako takovou. Jde jaksi o její mírnější formu.

Znaky a průběh počasí na podružné studené frontě

Podružná studená fronta od sebe již neodděluje dvě různé vzduchové hmoty (k tématice doporučujeme stránku Vzduchové hmoty). Ale pouze jednotlivé dávky shodné vzduchové hmoty (vzduchové hmoty studené, která nastoupila po přechodu studené fronty). Po přechodu této fronty dochází k opětovnému ochlazení, avšak ne k tak zásadnímu jako po přechodu studené fronty. Ani průběh ostatních prvků není tak význačný. Přechod fronty se projevuje opět zvětšením oblačnosti, avšak pouze krátce a srážky přináší tato lokální v podobě přeháněk, které nejsou zpravidla nijak významné. Dalším zásadní odlišností je minimální změna tlaku, oproti přechodu studené fronty. Též vítr nijak moc nezesiluje. Zesílí hlavně v oblasti přeháňkové či v létě bouřkové činnosti. To jsou základní rozdíly mezi typickou studenou frontou a podružnou studenou frontou.

Příklad přechodu podružné fronty

Přechod podružné studené fronty bylo u nás možno zaznamenat v nedávné době v pátek 8. března. Studená fronta přešla naše území během čtvrtka 7. března a noci na pátek 8. března. Poté docházelo krátce k protrhávání oblačnosti místy i na skoro jasno, které bylo na obloze mnohde ještě dopoledne. Pravda, že příliš srážek tato fronta nepřinesla, ale přinesla znatelné ochlazení z vysoce nadprůměrných teplot, významnější pokles tlaku a též dosti značné poryvy větru. To jsou jasné znaky přechodu studené fronty.

Podružná studená fronta přecházela naše území v pátek 8. března odpoledne, kdy došlo přechodně ke zvětšení oblačnosti a výskytu místních přeháněk. Večer se ale od západu oblačnost rychle protrhávala a to místy a krátce až do vyjasnění. Teploty se opět, a to slabě, snížily. Dalšími příklady přechodů podružných studených front jsou víkendové dny 9. a 10. března, s výskytem silného větru. Podružné studené fronty přešly naše území za studenými frontami systémů tlakových níží “Dragi” (9.3.) a “Eberhard” (10.3.).