Povodeň 1118
Základní informace o významné události povodeň 1118 v ČR z historických pramenů, výsledky z pokusů o co nejpřesnější rekonstrukce povodně. Pravděpodobné kulminační průtoky na vybraných tocích a místech, extremita povodně ve srovnání z obdobnými situacemi.
Témata stránky: Povodeň 1118, rekonstrukce povodně, kulminační průtok, příčiny povodně, důsledky povodně.
POVODEŇ 1118 – INFORMACE
Povodeň v roce 1118 je na našem území první spolehlivě prokázanou větší povodní. Zmínku o ní najdeme v Kosmově kronice. Tento byl zcela jistě svědkem této povodně. Jednalo se o typickou letní povodeň v povodí Vltavy, kdy enormní srážky vypadly zejména do povodí horního Dunaje a Vltavy. Podrobná rekonstrukce této velmi staré povodňové události asi nebude už nikdy možná, avšak stále se mohou objevit nové poznatky vedoucí ke zpřesnění, potvrzení či naopak vyvrácení některých skutečností či se mohou objevit i skutečnosti zcela nové. Významně by při rekonstrukce takto staré povodně mohly archeologické průzkumy.
Datace a rozsah povodně
Povodeň 1118 spadá mezi letní, její výskyt se odhaduje na měsíc září. Zcela přesné datum výskytu povodně známo není. Povodeň zasáhla povodí Labe a Vltavy. O její přibližné data je pojednáno v Kosmově kronice, kde autor uvádí “V měsíci září byla taková povodeň, náhled prudce vyrazivší ze svého řečiště …” (překlad Daňhelka 2018, viz též Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Tento text je dodnes jediným důkazem o povodni, je jde o jistý důkaz.
Jiné kroniky konstatují, že povodeň byla. Jde o kroniky evropské, které se zmiňují o velké povodni v po celé Evropě. Odhadovat lze, že dle dnešního kalendáře se povodeň vyskytla mezi 8. zářím a 7. říjnem. Tato povodeň se vzhledem k její velikosti vyskytla dosti pozdě, ale není to jediná povodeň s výskytem v měsíci září (např. 1890, viz patřičná stránka). Datace povodně nemusí být ale přesná vlivem faktu, že autor psal záznam o povodni s delším časovým odstupem (Daňhelka 2018).
Velikost povodně
Dle záznamu Kosmase šlo o povodeň, která vystoupila “10 loktů přes most”. Tento údaj se stal ale předmětem diskuzí. Někteří autoři uvádějí výšku hladiny Vltavy v Praze asi 8-9 metrů nad normální hladinu (Brázdil a kol. 2005) a 10 loktů odpovídá 593cm a výška mostu nad hladinou se odhaduje na 2-3 metry (Daňhelka 2018). Nezodpovězené zůstávají různé otázky, jako například chybí jednoznačné důkazy o existenci uváděného mostu, zda vedle přes celou řeku a kde se přesně nacházel či též proč autor neuvádí jeho zničení, k němuž by jistě došlo a jednalo by se o závažný důsledek povodně. Není ani jisté, jak přesně si autor vykládat výšku 10 loktů nad mostem.
Existují domněnky, že vztahoval výšku hladiny k některé z dochovaných značek vůči malostranskému konci mostu. Situace koryta Vltavy se oproti dnešní podobě určitě značně lišila. Na malostranské straně byl ostrov oddělen ramenem s původní obcí Rybáře a v této oblasti jsou dle archeologických průzkumů dokumentovány minimálně tři vrstvy sedimentů z období 10. až 13. století a patrně jedna vrstva těchto sedimentů patři této povodni (Daňhelka 2018). Právě další archeologické průzkumy mohou přinést odpovědi na současné otázky o velikosti této povodně. Odhadnutý průtok v Praze je po rekonstrukci povodně 6 000m3/s-1.
Byla tato povodeň obdobně velká jako povodně 1432 a 2002 (viz patřičné stránky) či byla největší v historii Prahy? Je to dosti pravděpodobné, neboť povodňová značka této události na zámecké skále v Děčíně je výše než značky ostatních povodní. Je ovšem téměř jisté, že značka nepochází z této doby, ale byla vytvořena dodatečně v 16. století (Brázdil a kol. 2005) a to z důvodu neexistence arabských číslic v této době.
Shrnutí povodně 1118
- Povodeň 1118 byla jednou z velkých letních povodní u nás (podobně jako povodně 1432, 1501, 1890, 2002 a 2013)
- Vzhledem k období po vrcholné fázi vegetace mohl být odtok ze zemědělských ploch zvýšen, naopak v horách a podhůřích byl o poznání větší rozsah zalesnění než dnes
- Povodni předcházelo vlhké období, v němž se nasytilo území
- Odhadovaný průtok na Vltavě v Praze po rekonstrukci je 6 000m3/s-1
- Podrobná rekonstrukce této povodně patrně nebude možná, pomoci ale mohou další archeologické průzkumy či zmínky o počasí v Evropě
Použité zdroje
DAŇHELKA, J. MCXVIII – 900 let od první známé povodně na Vltavě. ČHMÚ. Online, 2018, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/900_let_povodne_1118.pdf.
DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012
ELLEDER, L. Proxy data v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016