Pylová informační služba ČR a její význam

21. 5. 20201103 zobrazení 4 minut čtení PIS, pyl, pylová informační služba, pylové zpravodajství

Hodnocení článku

Se zvyšujícím se počtem lidí s pylovou alergií (nyní přibližně 40% populace) je zájem o informace o alergenech v přírodě velký. Zájem je jednak o aktuální dřeviny a rostliny produkující pyl a jednak také o předpovědi. Jinými slovy o to, které vegetaci a tedy i místům s jejím výskytem se mají alergici v blízké budoucnosti raději vyhýbat. V současné době (vydání článku) je zájem o pylové informace největší z celého roku. Takže informační služba i spolupracující instituce mají “napilno”. Tyto informace jsou dnes velmi důležité a je na jejich kvalitu i široký záběr kladen stále větší důraz. V tomto textu se podíváme na to, co je to Pylová informační služba obecně a u nás (dále jen “PIS” nebo “PIS ČR”).

Dále bude krátce pojednáno o jejím významu a spolupráci s vazbou na počasí. Počasí totiž průběh tzv. pylové sezóny a aktivitu pylových zrn značně ovlivňuje. Existuje mnoho studií, které zkoumali závislosti průběhu meteorologických prvků a množství pylu v ovzduší. Nebo se věnovali podobnému. Většinou byly vybrány dřeviny a rostliny s nejvýznamnějším uvolňování pylu i s alergickou odezvou na lidi.

Pylová informační služba v Evropě a u nás

Pylová informační služba má uplatnění v celé Evropě. Má k dispozici dnes síť čítající asi 400 stanic se sledováním aktivity pylu. V ČR existuje nyní 11 takových stanic (například v Ústí nad Labem nebo nově v Českých Budějovicích). Na stanicích jsou umístěny tzv. pylové lapače, které slouží k zachytávání pylu s následným vyhodnocením jeho aktuálního množství ve vzduchu. O procesu sledování blíže dále v tomto textu. Pylová informační služba sleduje 48 druhů rostlin a spolupracuje s různými institucemi nejen v ČR, ale po celé Evropě. U nás je to zejména ČHMÚ (spolupráce s meteorology a fenology).

Fenologická pozorování provádí i ČHMÚ, v pozorovacím programu fenologické sítě ČHMÚ je 14 rostlin. ČHMÚ klade též stále větší důraz na pylové zpravodajství a též na fenologický vývoj rostlinstva v ČR. Proto ve spolupráci spustil nový web fenofaze.cz, kam může se svým pozorováním fenofází přispívat kdokoli. Též poskytuje pravidelné informace o vlivu počasí na rostliny na své stránce v sekci Počasí a rostliny. Shrnující informace o vlivu počasí a fenofáze rostlin jsou k dispozici i v časopise Meteorologické zprávy. Tam byla zavedena pravidelná rubrika v podobě krátkého pojednání o vývoji během tříměsíčního období.

Úkoly pylové a informační služby a co najde návštěvník na webu

Informace PIS jsou využitelné jednak v lékařství v oboru alergologie i mimo lékařskou oblast. Využít je lze například pro výzkumy, dále v botanice a lékařství a podobně. Mezi hlavní úkoly Pylové informační služby patří informovat dotčené pacienty o výskytu zvýšeného množství pylu v ovzduší. Tedy pylu, na který je daný jedinec alergický. Informace umožňují včetně prognózy včas odhalit výskyt alergenů v ovzduší a zmírnit tak potíže alergiků a zefektivnit jejich léčbu. Vzhledem k velkému vlivu počasí na výskytu pylu v ovzduší jsou velice užitečné meteorologické informace. Ty pro PIS poskytuje ČHMÚ. Pylová informační služba informuje vedle alergických pacientů i odborníky v oborech.

Na webu PIS najdete mimo jiné:

Aktuálně dominantní alergeny s mírou jejich výskytu
Pylový zpravodaj – zhodnocení minulého týdne, aktuální stav i předpověď pylových alergenů
Kalendář alergenů (celoroční)
Pylový atlas
Odborné a naučné informace z oboru alergologie a příbuzných

Pylová informační služba se zabývá též alergiemi na roztoče.

Vhodné meteorologické podmínky pro výskyt a šíření pylu ve vzduchu

Závislost množství pylu v ovzduší na počasí je významná. Jak z logiky vyplývá, nejvíce pylu v ovzduší najdeme při suchém a teplém počasí s významnějším větrem. Někdy dochází k rychlému rozkvětu některých rostlin či stromů, například borovice. Pokud rozkvetou naráz borovicové lesy, je sucho a zároveň více větrno, můžeme vidět v oblastech přímo mračna pylu. Vypadají jako prachové bouře. Stalo se tak například v roce 2018, kdy suché a teplé jarní počasí způsobilo rychlý rozkvět četného množství borovic. Pokud se vyskytne po delší době déšť, vidíme pyl spláchnutý ve vodě. A to v kalužích nebo pokud zachytáváte vodu do sudů, i v nich. Voda není čistá, neboť není čistý vzduch a ani povrchy. Tam všude se pyl usazuje.

Pro snížení množství pylu ve vzduchu je důležité zejména vlhké počasí, tedy průběžné (časté) srážky. Pokud možno významnější srážky. Při sušším počasí klidné počasí nebo jen vánek. Nicméně pyl se velice snadno přenáší, takže postačí i slabý vítr a v blízkosti zdrojových rostlin je v ovzduší pylu mnoho. Pro zajímavost na závěr uveďme, že nejvíce pylu pocházejícího z břízy bělokoré, velmi významného alergenu pylu, bylo v posledních letech právě loni. Rok 2019 byl velmi bohatý na pylová zrna břízy ve vzduchu, pylových zrn se v ovzduší vyskytovalo 22 238 na m³. Vyplývá to ze studie Hájkové a kol. (Hájková a kol., 2020).

Reference

HÁJKOVÁ, L. RAJNOCHOVÁ, L. KOŽNAROVÁ, V. MOŽNÝ, M. Fenologická a aerobiologická analýza vlivu meteorologických podmínek na pylovou sezónu břízy bělokoré. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2019, roč. 72, č. 6, s. 170-180.

Pylová informační služba. Online, dostupné na https://www.pylovasluzba.cz.