Rok 2019 jako další důkaz vážnosti globálního oteplování

O tom, že globální oteplování se odehrává a zrychluje není pochyb. Věda má mnoho důkazů, které ukazují měnící se klima a samozřejmě už i jeho dopady. Ty jsou negativní co se týče přírodních ekosystémů Zajisté i co se týče lidstva, jeho aktivit a existence. Rok 2019 může fungovat jako další důkaz globálního oteplování, jeho existence, rychlosti postupu a závažnosti. Jednoznačně to vyplývá z údajů uvedených ve Zpráva Světové meteorologické organizace o stavu klimatu ve Světě v tomto uplynulém roce. Tak ukazuje fakta, která jsou poměrně drsná a která jednoznačně ukazují na zrychlující globální oteplování a celkově měnící se klima. Toto oteplování není v klimatu Země ničím výjimečným. Ale na druhou stranu není možné ho zcela přehlížet a brát na lehkou váhu.

Současné oteplování je jednou z variabilit klimatu Země v dlouhém období. Z pohledu posledních staletí je ale velmi významné a schopné působit zásadní důsledky pro život na Zemi. Pravděpodobně je současná epizoda oteplování značně ovlivněna právě lidskou činností, tzv. antropogenními vlivy. Bohužel je nutné konstatovat, že i v tomto případě si lidstvo samo způsobuje tyto negativní dopady. Je nutné si to ovšem uvědomit a jednat jinak a rychle. Činit kroky, které povedou ke zmírnění globálního oteplování. Jeho zastavení totiž v současné fázi možné již není. Lidstvo by se ale mělo nyní snažit odvrátit jeho ještě horší variantu v podobě rychlejšího a významnějšího růstu globální teploty.

Rok 2019 jako důkaz oteplování: Fakta globálního oteplování na základě klimatických dat na Zemi

• Průměrná odchylka globální teploty činila +1.1°C oproti předindustriální době (rok byl druhým nejteplejším za dobu instrumentálních záznamů)
• Rekordní hodnoty globální koncentrace skleníkových plynů (data za rok 2018)
• Nejvyšší hodnota průměrné výšky celosvětové hladiny oceánu (od počátku přesného měření výšky v roce 1993)
• Došlo ke snížení pH, tedy k okyselení oceánů, jako důsledku absorpce oxidu uhličitého
• Rekordní akumulace tepla a tepelný obsah oceánu
• Malý rozsah zalednění v Antarktidě i Arktidě, dlouhodobý úbytek ledu
• Regionálně extrémní sucha, nerovnoměrné rozložení vody dostupné v kapalné formě na zemi

Výše uvedená fakta nemají za cíl strašit a zveličovat dnes často diskutované téma globálního oteplování a celkově změny klimatu na Zemi. Jen bohužel ilustrují realitu vyhodnocených globálních klimatických dat za uplynulý rok. A ukazují tak závažnost situace ohledně oteplování planety. Příčiny oteplování známe, jen musíme zvolit dostatečná opatření pro jejich omezení. Výše uvedená fakta a případné příčiny oteplování budou detailněji rozebrány dále.

Globální teplota

Teplota vzduchu na Zemi v roce 2019 měla odchylku +1.1°C oproti období let 1850 až 1900. Vyhodnocovaný rok byl druhým nejteplejším. Zatím nejteplejší v historii byla rok 2016. též poslední pětileté období (rok 2015 až 2019) bylo nejteplejší v historii a totéž je možné říci o desetiletém období (rok 2010 až 2019). Od 80. let minulého století byla každá další dekáda teplejší než předchozí. Regionálně se odchylky ale liší, nejsou na celé Zemi kladné. Na souši bylo většinou tepleji než činí současný uvažovaný dlouhodobý normál let 1981 až 2010. Pokud se zaměříme na záporné odchylky, které byly ojedinělé, objevily se například a zejména v Severní Americe. Jinde jen velmi lokálně a často spíše nad oceány. Jinak místy například v jižní Asii.

Koncentrace hlavních skleníkových plynů

Globální koncentrace skleníkových plynů za tento rok mají také znepokojující hodnoty. Zvyšující se koncentrace těchto plynů jsou hlavní příčinou změny klimatu. Ohledně těchto jsou k dispozici zatím údaje z roku 2018, kdy dosáhly rekordních hodnot a šlo o nové maximum. V případě oxidu uhličitého šlo průměrně o 407.8 ppm, metanu o 1869 ppb, a oxidu dusného o 331.1 ppb. Ve srovnání s předindustriálním období jde v procentuálním vyjádření o (řazeno shodně jako v případě hodnot výše) 147%, 259% a 123% této úrovně. Růst těchto plynů byl vyšší než v roce 2017 a vyšší než průměrné tempo růstu za 10 let.

Charakteristiky oceánu

Zahřívání oceánu vede k jeho rozpínání a dochází ke zvyšování jeho hladiny. Částečně jeho hladinu zvyšuje i tání ledovců na Antarktidě a v Grónsku. Jde o jeden ze zásadních projevů globálního oteplování a změny klimatu. Celosvětová průměrná hladina oceánu dosáhla v tomto roce nejvyšší hodnoty od počátku přesného měření v roce 1993. Hladina oceánu se v poslední době zvyšuje rychleji. Za posledních 27 let se odhaduje míra růstu hladiny oceánu asi na 3.24mm ročně. Vlivem většího tání ledovců se hodnota ale zvyšuje.

O oceánem souvisí též absorpce tepla a emisí oxidu uhličitého. Oboje má negativní dopady. Tepelný obsah oceánu jako měřítko akumulace tepla byl v uvedeném roce rekordní. Překonal i rekordní hodnoty z roku předchozího. V poslední době se oteplení projevilo i ve větších hloubkách. Oceán též absorbuje emise oxidu uhličitého a pomáhá tak snižovat koncentraci tohoto plynu v ovzduší. Ve vodě ovšem tento působí též negativně a to snižujícím se pH vody, což znamená okyselení oceánu. Pozorování jednoznačně potvrzují pokles pH vody v otevřeném oceánu. Tento se odehrává u hladiny asi o 0.017 až 0.027 jednotek pH za desetiletí. Okyselení oceánů značně ovlivňuje tamní organismy.

Co významně ovlivňuje ekosystémy oceánu a je hrozbou i pro život člověka je ztráta kyslíku z oceánů. Ztráta kyslíku se nyní stále zvětšuje. Do roku 2100 by další ztráta (o 7%) mohla značně změnit biodiverzitu, složení a rozložení mořského života.

Zalednění

Obr. 1 Led v Grónsku, zdroj: denik.cz

Maximální denní rozsah arktického zalednění (dosahován zpravidla v březnu) byl v roce 2019 sedmý nejnižší. Činil 14.8 milionu km2. Průměrně byl měsíční rozsah ledu v září v roce 2019 třetím nejnižším v historii. Od roku 1979 je zaznamenávám s určitými výkyvy dlouhodobý pokles zalednění. Ohledně ledovců se v posledních letech potýká planeta s velkou ztrátou ledu. Poslední hydrologický rok byl 32. rokem nepřetržité řady let, kdy byla zaznamenána záporná hmotnostní bilance ledu. Navíc v období od roku 2010 bylo zaznamenáno 8 z 10 nejhorší let ohledně hmotnostní bilance ledu – nejvyšší úbytky. Ztráta ledu v Grónsku za rok 2019 není rekordní, ale je významná (329Gt). Jde o čistou ztrátu po odečtení zisku ledu.

O úbytku ledu píšeme například v článku V Grónsku roztálo rekordně ledu nebo též v článku Velké tání ledu v Grónsku a na Antarktidě.

Sucho

Velkým problémem bylo v tomto roce opět sucho a to v některých oblastech Světa. Mezi ty patřila zejména Austrálie, kde vypukly jedny z nejrozsáhlejších a nejdéle trvajících požárů v důsledku extrémního sucha. Požáry ale nebyly jen záležitostí tohoto kontinentu, vyskytly se i v mnohých částech Asie (například v Indonésii byly nejvýznamnější od roku 2015). Dále byly četné požáry i v Arktidě a na Sibiři. Významný nárůst oxidu uhličitého vyprodukovaného do ovzduší požáry došlo právě při těchto nejrozsáhlejších požárech v červenci, srpnu, září a na konci prosince. Za extrémně vzácné lze považovat požáry v Arktidě. Rok 2019 byl hodnocen co do požárů jako nadprůměrný.

Oblasti s nižšími srážkami než činí normál střídali oblasti s vyššími. Důležité jsou oblasti, kde na rozsáhlejším území převládal srážkový nedostatek. Z tohoto pohledu šlo zejména o Austrálii, kde byl úhrn extrémně podprůměrný až na výjimku v podobě severovýchodní části kontinentu. Na pomezí severní Evropy a Asie se naopak nacházela oblast s vyššími srážkami. Totéž lze konstatovat o Severní Americe, kde byly požáry právě naopak méně časté. V Evropě byly srážky více méně průměrné až na malé regionální záporné odchylky. V případě Británie šlo naopak o regionální kladné odchylky. Převážně nízké srážky dále převládly v jižních částech Země, v Jižní Americe a jižní Africe.

Extrémně sucho a rozsáhlé požáry

Místy byly úhrny až neobvykle nízké. To opět ukazuje na rozkolísanost a tedy významnou variabilitu klimatu. Jak teplotně, tak srážkově a tedy i dalšími různými jevy se počasí či klima regionálně značně liší. V dalším roce mohou být tyto odlišnosti uspořádány opět zcela jinak. I v oblasti střední Evropy zaznamenáváme během letošního roku podstatně více srážek než v letech uplynulých. Zejména v posledních dvou letech. Opět se cirkulační poměry tedy mění a s nimi se mění počasí a klima. Stav klimatu a hydrologické situace v následujícím roce značně ovlivní nadcházející zima. Začíná nás zajímat jaká u nás a ve Světe bude, ale žádná prognóza to zatím nedokáže ani „nastínit“.

Závěr: Rok 2019 jako důkaz oteplování

Při pokračující tendenci vývoje koncentrací skleníkových plynů dojde k většímu zvýšení teplot na Zemi vůči předindustriálnímu období. Tedy o překročení současně dohodnutých odchylek +1.5 až +2.0°C. Důsledky změny klimatu by poté byly významnější než jsou nyní. Pokud by zvyšující se trend koncentrací těchto plynů v atmosféře pokračovat, bude se oteplování zrychlovat. Což urychlí a zintenzivní výše uvedené důsledky v různých oblastech. To může vést i po pokoření hodnot předpovězených klimatickými modely i v nejhorších scénářích vývoje změny klimatu. Klima Země se otepluje globálně, tak jak se na celé Zemi různou měrou globálně klima ovlivňuje. Je zapotřebí si též globálně uvědomit závažnost situace a rozumně a odpovědně se k tomu postavit.

Dnes máme přesná data, máme dostatečná historická data, která dokážeme i zpětně zjistit. Již dnes vidíme důsledky oteplování v podobě měnícího se klimatu a různých režimů či faktorů. V poslední době též vidíme zrychlující tendenci a intenzivní extremitu změny i důsledků ovlivněného klimatu. Jaká budou globální klimatická data a dopady oteplování za následující rok? Jaká čísla o klimatu se dozvíme za 10 let? Jak katastrofické scénáře vývoje změny klimatu budou? Jak moc extrémní čísla a dopady změny klimatu potřebujeme k tomu, abychom si jednotně řekli „takhle to opravdu dále nejde“?

Oteplování se urychluje, musíme jednat

Ano, jde o jednu z běžných klimatických změn v dlouhém čase urychlenou a zvýrazněnou do určité míry lidskou činností. Ale v současnosti a pro nás blízké budoucnosti znamená mnoho problémů. Proto se řeší a je nutné podnikat různé kroky tak, aby byly na klimatickém vývoji alespoň trochu vidět. Rok 2019 slouží totiž jako další důkaz vážnosti globálního oteplování Země.

Reference

Zdroj: WMO Statement on the Status of the Global Climate in 2019. WMO – No. 1248. Dostupné na https://www.wmo.int. Česká verze/překlad: TOMAN, S. ZUSKOVÁ, I. Zpráva Světové meteorologické organizace o stavu počasí a podnebí ve světě v roce 2019 – část. I. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2020, roč. 73, č. 3, s. 87-93. Zpráva Světové meteorologické organizace o stavu počasí a podnebí ve světě v roce 2019 – část. II. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2020, roč. 73, č. 4, s. 110-117, http://portal.chmi.cz.