Stádia života bouřky

Tento text nabídne stručný exkurz do části rozsáhlé problematiky konvekce a bouřkové činnosti. Zabývat se bude průřezem průběhu každé bouřky od jejího vzniku až do zániku. Zvané stádia života bouřky.

Co je to vlastně bouřka a jaký má vývoj, tzv. “život”? Do jakých stádií její cyklus můžeme rozdělit? Proč k tomuto cyklu dochází? Jaká jsou stádia života bouřky? To a na mnoho dalšího by měl odpovědět následující text. Bouřková sezóna nám začíná a nebude určitě marné probrat některé věci s bouřkami související trochu podrobněji. Když se budeme nyní setkávat s bouřkami stále častěji. Možná vás bude zajímat pro se dějí a co se to vlastně na obloze při bouřce odehrává. Dlužno na úvod říci, že se při bouřkách odehrávají v troposféře doslova bitvy. I když nemůžeme proniknout zcela k “jádru” onoho děje. Tak i z povrchu zemského je možno usuzovat, že bouřka je doslova obřad a že na obloze. Tedy ve velkých výškách v troposférické vrstvě atmosféry. Zde právě probíhají velmi složité, zajímavé a intenzivní meteorologické projevy.

Pojem bouřka

Co je to bouřka? Bouřka je, z hlediska meteorologie a členění meteorologických jevů do tzv. meteorů, elektrometeor. Jde o meteorologický jev, při němž dochází k elektrickým výbojům v mohutném bouřkovém oblaku zvaném Cumulonimbus. Jde o klasickou elektřinu v atmosféře s velmi silnými elektrickými výboji o extrémně teplotě. Nejde tedy o žádnou jinou elektřinu, jak se naši předci kdysi domnívali. Jak bouřka ale vznikne, jak oblak dospěje do takové monstrózní velikosti. Kdy se objeví bleskové jevy, kdy a proč bouřka produkuje další nebezpečné jevy?

Stádia života bouřky, aneb od příčin vzniku konvekčních oblaků až po úplný rozpad oblaku

Před výskytem bouřky v daném místě i po skončení jejího výskytu může být zcela pěkné, jasné až polojasné počasí bez srážek. A také tomu tak často bývá. Mezi tím proběhnou zmíněné bitvy a v dané lokalitě se mohou dít skutečně velké věci. V některých případech tam, jak se říká, nezůstane kamen na kameni. Přitom takový proces v podobě životního cyklu bouřky zahrnuje tři základní fáze.

Před první fází musejí být dány vůbec podmínky pro vznik konvekčního oblaku (existence konvekce, stoupavých proudů). V některém dalším textu bude konvekce probrána detailně, nyní jen stručně. Pro vznik konvekčního oblaku musí být dány podmínky konvekce. Což znamená, že bude docházet k vzestupným pohybům teplejšího vzduchu vůči okolnímu. A v určité výšce budou vznikat v důsledku kondenzace oblaky, tzv. oblaky druhu Cumulus. Ty se budou za stále daných vhodných podmínek pro konvekci rozšiřovat. Dále již hovoříme o prvním stádiu samotné bouřky.

Stádia života bouřky: Stádium vzniku/růstu

Bouřka vznikne v okamžiku, kdy oblak Cumulus (druhu congestus, jako velmi vertikálně vyvinutý) přeroste v bouřkový oblak Cumulonimbus za pokračujících podmínek konvekce. Zde je tedy fáze vzniku. Oblak Cumulonimbus dále narůstá do výšce (vertikálně). A to za stále splněných podmínek konvekce až do horní hranice troposféry. Při dalším růstu se oblak zastavuje o spodní vrstvu, kterou nazýváme stratosféra. To znamená, že mimořádně vyvinuté oblaky prostupují tenkou mezosférou, tzv. mezivrstvou těchto vrstev atmosféry.

O spodní hranici stratosféry se oblak zarazí a do výšky již neroste. Dále hovoříme již o další fázi, resp. dalším stádiu. Oblak začne po vzniku z Cumulu produkovat srážky v podobě deště, který je zpravidla prudký. Při dalším růstu jsou projevy dané bouřky intenzivnější. Tzv. jádro bouřky, tedy samotný oblak produkující bleskové výboje, postupuje dle směru cirkulace v dané výšce, v níž se nachází. Střih větru, tedy rozdíl směru a rychlosti větru s výškou, může vyvolávat v troposféře další procesy. Tyto vedou k intenzivnění projevů bouřky a tato může produkovat postupně nebezpečné doprovodné jevy. A to zejména nárazy větru nebo také přívalové srážky. Pokud je oblak dostatečně vysoký, zejména oblaky sahající do horních části troposféry či prorůstající do spodní stratosféry produkují nebezpečné krupobití.

Vznik krup

Kroupy vznikají v oblaku za velmi nízkých teplot, kdy se vodní kapičky v oblaku mění na ledové krystalky. Tyto obíhají v oblaku neustále nahoru a dolů, přičemž neustále na sebe nabalují vlhkost a tím vznikají za dostatečně nízkých teplot další vrstvy těchto krystalků a ty již samotné kroupy) se tedy zvětšují. Po dosažení dostatečné hmotnosti krup následně nejsou schopny vzestupné pohyby vzduchu v oblaku vyhnat tyto kroupy vzhůru. A kroupy vypadávají z oblaku dolů troposférou k zemskému povrchu. Bouřkový oblak narůstá většinou velmi rychle a většina projevů se tedy odehrává v této životní fázi bouřky. Včetně intenzivních bleskových výbojů. Blesky členíme na blesky mezi jednotlivými oblaky, do volné atmosféry. A na blesky pro nás nebezpečné, tedy blesky z oblaku do zemského povrchu. O blescích určitě publikujeme samotný text.

Stádia života bouřky: Stádium vrcholu

Pokud tedy oblak dosáhne spodní hranice stratosféry, tak svůj růst do výšky zastaví a narůstá do do stran. Tím vzniká typická podoba kovadliny oblaku. Zde je tedy jisté, že oblak či chcete-li bouřka je ve fázi svého vrcholu. Její projevy v této fázi bývají nejintenzivnější a začínají pomalu slábnout až ustávat. Oblak je mohutný vertikálně, ale rozšiřuje se i horizontálně. Jádro bouřky pomalu přestává být aktivní a bouřka tedy slábne. Byť může ještě produkovat poměrně intenzivní srážky, kroupy a četné bleskové výboje.

Nyní už ale vždy směřuje postupně do posledního stádia či poslední fáze. Bouřkový oblak nepotřebuje příliš času k tomu, aby dospěl od svého vzniku do svého vrcholu. Toto se odehraje nejčastěji za několik málo desítek minut, dle podmínek. Bouřky zasahuje spíše velmi malé území. A i když je unášena podle směru proudění v dané výšce, jak bylo již řečeno, nestačí během několika desítek minut doputovat nijak daleko. Proto v jiném místě může mít například již jen velmi slabé projevy a do dalšího místa dorazí zcela zesláblá. V podobě již rozpadlého oblaku Cumulonimbus a neprodukuje tam bleskové jevy, do dalšího místa pak nemusí dorazit vůbec. Navíc tato místa od sebe nemusejí být nijak moc vzdálená. A takových situací se během teplé části roku vyskytne na území ČR mnoho.

Příklady

Uveďme příklad třeba na centrální části Čech, kolem Prahy. Bouřka vznikne například na Příbramsku, často se tak stává že bouřky vzniknout v jihozápadní a jižní části Středočeského kraje. Během 30-40 minut dosáhne stádia vrcholu, přičemž oblak neurazí příliš velkou vzdálenost a postoupí například někam na úroveň Benešovska. Dále směřuje k severovýchodu a je už ovšem ve fázi slábnoucí a následně ve fázi rozpadu.

Na jihovýchod a východ Prahy či do okolí (cca Říčansko či Černokostelecko) už může dorazit bez bleskových výbojů. A půjde jen o přeháňku z rozpadlého bouřkového oblaku. Do oblasti středního Polabí tak dorazí například jen zbytek oblačnosti již zcela či téměř zcela beze srážek. Někdy se ovšem může celý proces opakovat a začnou se tvořit další bouřková jádra. Další oblaky Cumulonimbus a životnost bouřky se prodlouží. Může se tak stát na několik málo a ve výjimečných případech i na několik hodin. To jsou ovšem už neobyčejně silné bouřky, o těch bude též řeč někdy příště.

Stádia života bouřky: stádium rozpadu

Po dosažení vrcholu už hovoříme zpravidla o rozpadu bouřky či o jejím zániku. Ten může trvat různě dlouho dle podmínek v dané oblasti, kam bouřka směřuje. Stádium rozpadu trvá tedy do rozpadu bouřkového oblaku a tedy bouřky, kdy odpadnou typické projevy bouřky (bleskové výboje). A zůstává již jen přeháňka nebo v případě rozsáhlejších bouřkových buněk se může oblačnost spojit v rozsáhlejší systém s produkcí trvalého deště. To je typické ale hlavně pro frontální bouřky. I z tohoto hlediska můžeme bouřky také třídit, o tom opět ale nehovořme v tomto textu o průběhu cyklu bouřky.

Bouřková činnost se v dané oblasti může ovšem na základě vhodných podmínek obnovovat a během několika hodin tak může dojít k zániku několika bouřek a zas ke vzniku několika dalších, nových, bouřek. V takovém případě se bouřková činnost vyskytuje nepřetržitě, avšak nepůjde o jednu bouřku či lépe řečeno bouřkovou buňku. Tento cyklus, popsaný výše, se tak může několikrát opakovat.

V některém příštím článku se budeme podobněji věnovat například podmínkám pro vznik a rozvoj bouřkové činnosti, nebezpečným projevům bouřek nebo také jejich třídění.