Teplý sektor tlakové níže a průběh počasí

Často můžete mnohde číst nebo i slyšet v relacích o počasí “naše území se ocitne v teplém sektoru tlakové níže” a podobně. Co přesně teplý sektor cyklony znamená a jaké lze čekat v jeho oblasti počasí? Kdy se s touto situací setkáváme? Na tyto a další otázky k tomuto tématu, na které možná neznáte odpovědi, se pokusí odpovědět tento článek. S tímto pojmem se můžeme totiž setkat často a není od věci představit si, co se nad našimi hlavami v troposféře odehrává a udělat si případně obrázek o tom, jak asi bude. Teplý sektor tlakové níže a průběh počasí.

Pojem teplý sektor tlakové níže

Tlaková níže = cyklona, pro kratší slovo zde zůstaneme u názvu cyklona při veškerém dalším výkladu v tomto textu. Pokud jsou dány vhodné podmínky pro tvorbu cyklon (tzv. cyklogeneze), vznikají tyto na utvořených frontálních vlnách. Co je to atmosférická fronta, jaké známe druhy front a jak tyto vznikají obsahuje naše zdejší stránka Atmosférické fronty. V tomto textu se jejich výkladem tedy nezabýváme. Atmosférické fronty se spojují (okludují), neboť studená fronta vždy rychleji postupující dožene frontu teplou a ve kterém místě to je, to nazýváme okluzním bodem.

K cykloně je vázán tedy frontální systém (teplá a studená fronta, po zokludování fronta okluzní-okludovaná). V oblasti, kde nedošlo k zokludování postupují teplá a studená fronta zvlášť, jednotlivě. Prostoru mezi nimi říkáme teplý sektor tlakové níže, čili cyklony, k níž systém patří. Za teplou frontou systému proniká na dané území teplý vzduch (tato oblast se tedy vyplní teplým vzduchem). Tento příliv ukončuje studená fronta systému, po jejímž přechodu dochází na dané území k přílivu studeného vzduchu a tedy k uzavření teplého sektoru cyklony. Lépe situaci ilustruje náčrt na obrázku 1.

Obr. 1 Náčrt teplého sektoru tlakové níže s popisky synoptických útvarů a cirkulace, podkladová mapa: maps.google.com

Uplatnění a průběh situace teplého sektoru u nás

Teplý sektor tlakové níže se pojí s frontálním systémem, jak ilustruje obrázek výše a popis vztahující se k němu. Na frontální vlně mohou vznikat další tlakové níže, čímž dojde k regeneraci cyklony a vývoji dalšího systému front. Proces tzv. života cyklony se poté opakuje. Z hlediska daného území (předmětem bude poloha našeho území, viz situace na náčrtu) se pak může teplý sektor projevovat různě. Při postupu cyklony a s ní spojeného frontálního systému vše začíná změnou počasí obvykle z pěkného počasí k horšímu v důsledku přechodu teplé fronty systému.

Teplé fronty jsou v našich podmínkách patrné v chladné části roku, v teplé části většinou chybí a dochází pouze ke změně cirkulace. Dejme tomu, že před přechodem teplé fronty v chladné části roku se udržuje nad daným územím studený vzduch (jak moc není tak důležité z hlediska výkladu této tématiky, ale důležité to bude zajisté pro konkrétní projevy počasí a případné nebezpečné jevy, viz dále).

Okluzní bod

V případě na náčrtu by tento vzduch pronikal například od severu až severozápadu nad Moravu a Slezsko. Od západu až severozápadu přechází tepá fronta, která překlenula Čechy. Ta otevřela teplý sektor tlakové níže se středem někde nad severovýchodem Německa. Uzavře ho následně studená fronta systému nad Německem, která se blíží k severozápadní hranici s naším územím.

Okluzní bod frontálních vln leží někde na pomezí Německa a Polska. Blízko okluzního bodu bude teplý sektor níže velmi krátký a zpravidla ho ani nezaznamenáme, dále po okludování systému již tento zcela chybí a jedná se o okluzní frontu. Tato může být různého charakteru (TF či SF) podle toho, jak přesně došlo k zokludování a jaké vzduchové hmoty od sebe tato odděluje. V případě krátkého TS blízko okluzního bodu přejde teplá fronta a několik málo hodin za ní stále se jí přibližující fronta studená.

Déletrvající teplý sektor tlakové níže

Dlouhotrvající TS je dále od okluzního bodu, kde jsou frontální vlny ještě hodně daleko od sebe. V letním období u nás nejsou teplé fronty patrné, maximálně k nám zasahují jejich jižní okraje. Studená fronta poté vždy příliv teplého vzduchu ukončuje. V případě velké vzdálenosti mezi TF a SF má teplý sektor delší trvání a po přechodu teplé fronty nemusí přechod studené fronty následovat ani za celý jeden den, ale přejít může až následující den nebo později. Teplý sektor pak trvá třeba 2-3 dny.

Delší přílivy teplého vzduchu, kdy chybí teplá fronta, zaznamenáváme tedy v letním období. To studené fronty často slábnou či se zcela rozpadají ve vysokém tlaku a téměř se na počasí u nás neprojevují. Na jihozápadě či jihu Evropy se často rozkládá tlaková výše, ta může právě zasahovat i nad střední Evropu. V uvedeném příkladu by situace znamenala významný tlakový rozdíl mezi cyklonou na severovýchodě Německa a anticyklonou na jihu Francie.

Průběh počasí v oblasti teplého sektoru u nás

Před teplým sektorem tlakové níže převládá většinou chladnější počasí, jde o situaci před teplou frontou systému tlakové níže. V takovém případě může slábnout a ustupovat tlaková výše, která ovlivňuje počasí u nás například za přílivu studeného vzduchu od západu až severozápadu po přechodu předchozí studené fronty. Situace na obrázku 1 nad Moravou a Slezskem. Zpočátku tak bude počasí slunečné nebo polojasné, postupně začne zesilovat slabý vítr a měnit svůj směr. Foukat bude často postupně od západu, odkud nejčastěji systémy front do střední Evropy postupují. Začne přibývat oblačnosti vysokého a postupně středního patra a nastávají znaky počasí při přechodu teplé fronty. Tyto jsou detailně popsány, včetně grafické ilustrace na stránce Počasí na teplé frontě.

Pro úplnost stručně zopakujme, že na teplé frontě se objevuje většinou déšť, na horách zpočátku sněží. Následně začíná do výšky a postupně i do přízemní vrstvy pronikat teplý vzduch, srážky se mění na déšť včetně nejvyšších poloh (v zimě za vlády mrazivého počasí při zemi tyto často nejprve namrzají a tvoří ledovku). Srážková činnost může mít kratší trvání, zpravidla jde ale o trvalejší déšť.

Průběh srážek a teploty

Někdy jsou srážky slabé a někdy mohou i zcela chybět (vliv okraje teplé fronty, slábnoucí fronta …) a přechod teplé fronty se tak projeví jen přechodem vrstevnaté oblačnosti, nejčastěji vysokého a středního patra. Ať je tomu tak či tak, nastává fáze teplého sektoru tlakové níže. Teploty významně stoupají. Na obrázku 1 jde o situaci na pomezí východních Čech a Moravy.

Jestliže před přechodem teplé fronty byl v dané oblasti 1°C, po přechodu teplé fronty může být postupně až 12°C. Tato situace počátku teplého sektoru cyklony dokáže změnit denní chod teploty vzduchu. A pokud teplá fronta přejde odpoledne nebo v podvečer, tak můžeme mít odpoledne v době běžného výskytu maxima teploty dosti chladno. A pozdě večer či o následující noci v době minima teploty dne  naopak teplota dosáhne teprve maxima dne. Uveďme třeba, že v místě A budou 1. den ráno v 8 hodin -2°C, v 15 hodin odpoledne +2°C a ve 23:59 hodin +7°C = maximum dne. Dále 2. den v době kolem východu Slunce bude +9°C, v 11 hodin pak +13°C a to bude maximum teploty tohoto dne.

Uzavírání teplého sektoru

Teplý sektor cyklony pomalu končí. Počasí za teplou frontou máme poměrně pěkné, oblačnost se po ustání srážek docela rychle protrhá a může být i slunečno. Na obloze se mohou vyskytovat místy oblaky vysokého patra Cirrus nebo středního patra Altocumulus, většinou fouká i rychlejší vítr. Proto noci jsou za takovéto situace velmi teplé a to i při malé oblačnosti. Vítr ke konci teplého sektoru tlakové níže zesiluje a někdy může mít i značnější nárazy. Blíží se změna, rozdíly v tlaku vzduchu jsou na menším území velké.

Změnou je přechod studené fronty daného systému cyklony, která tento teplý sektor uzavře. Projevy počasí na studené frontě jsou různé, zde se budeme držet zimního přechodu studené fronty. Detailně je o průběhu počasí na této frontě pojednáno na stránce Počasí na teplé a okluzní frontě. Ukončení teplého sektoru tlakové níže je na obrázku 1 situace kousek za naší hranicí s Německem na severozápadě a západě.

Situace po přechodu studené fronty

Studená fronta se v tomto případě nachází ještě nad Německem a blíží se k naší hranici. Dochází k přibývání oblačnosti, maximálním nárazům větru při přechodu samotné fronty, kdy se také vyskytují srážky. Ty mohou mít různou podobu, zpočátku jsou dešťové, ale postupně od vyšších výšek poměrně rychle přejdou ve sněhové. Dále závisí na intenzitě přílivu studeného vzduchu za frontou, ale během několika hodin může začít sněžit i v nížinách.

Pokud v daném místě v 11 hodin dosáhla teplota maximum dne 13°C, po přechodu studené fronty ve 14 hodin už dosahuje třeba 9°C, v 16 hodin 6°C a ve 20 hodin už jen 3°C. Minima dne pak dosáhne na konci dne, ve 23:59 a může činit klidně -1°C. Po ustání srážek za frontou, což se děje zpravidla velmi rychle se také dosti rychle protrhává oblačnost. Oblačnost se ale spíše stále vyskytuje, byť může být přechodně i jasno a podle toho se bude odvíjet další pokles teploty. Vítr slábne, avšak nemusí vždy ustávat a též nemusí slábnout definitivně.