Tryskové proudění jako příčina extrémů počasí
Možná jste se někdy už setkali s pojmem tryskové proudění. V tomto textu objasníme co se tímto pojmem myslí a co tento meteorologický jev způsobuje. Podle názvu lze odvodit, že půjde o proudění neobyčejně rychlé a je tomu skutečně tak. Tryskové proudění je možná více známé pod anglickým názvem jet stream (JS). Je neobyčejně silným větrem, který stojí za řadou extrémů počasí, které si dobře pamatujeme.
Znaky tryskového proudění
Tryskové proudění jsou úzké pásy velmi silných větrů o rychlostech až 480km/h a výjimečně i přes 500km/h a nad ČR byly prokázány rychlosti kolem 300km/h (ČMeS), které vanou ve výškách asi od 8 do 16km nad povrchem. Nejčastěji jde o výšky 9 až 12km nad povrchem. Jde jednak o vítr významné rychlosti, ale také významného střihu (změny směru a rychlosti v různých výškách). Dělí se na polární TP (výskyt mezi 30. až 70. rovnoběžkou, vyskytuje se v menších výškách, je silnější a spojitější) a TP subtropické (výskyt mezi 20 a 50° severní šířky a jižní šířky).
Tyto pásy silného větru se různě klikatí a vítr vane vždy od západu k východu, vyjma lokálních dočasných TP, které jsou také opačná. Tato vanou od východu k západu. Pásy silného větru různě mění polohu a zasahují tak vždy jiná území. Tyto silné větry vznikají na rozhraních odlišných vzduchových hmot, podobně jako atmosférické fronty. Doporučujeme nastudovat problematiku v článcích Vzduchové hmoty a Atmosférické fronty.
Důsledky tryskového proudění
Tryskové proudění je odpovědno za různé extrémy počasí v jednotlivých oblastech, které zasahuje. TP v našich podmínkách často zasahuje z Atlantiku až do střední Evropy. V takovém případě se mohou objevit mimořádné cirkulační podmínky pro výskyt extrémních projevů počasí. Jsou to zejména mimořádně silné větry se značnými nárazy (kterých jsme byli svědky například velmi nedávno nebo v posledních několika letech, viz obr. 1). V souvislosti s ním se vyskytují značné změny teploty, tlaku vzduchu, ale mohou se objevovat i silné bouřky a mimořádně vydatné srážky.
Tryskové proudění je totiž také odpovědno za většinu významných srážkových událostí, které vyústily v nezapomenutelné povodňové situace (mimo jiné i povodeň 2002), odpovědné je i za vlny veder a sucho nebo za extrémní poryvy větru. Jinými slovy za tyto extrémy mohou časté změny polohy tryskového proudění, které působí změny cirkulace nad danými oblastmi a dokáží na delší dobu odklonit cirkulaci do jiných míst a způsobit tam výjimečnou situaci, právě například v podobě přísunu velkého množství vlhkosti.
Vlny tryskového proudění
Výkyvy počasí způsobuje právě zvlněné tryskové proudění (značně se klikatící pásy TP), které je příčinou značných teplotních změn i rozdílů v různých oblastech. Pokud je TP hodně zvlněno, má počasí více extrémní průběh. V některých oblastech dokáže TP vytlačit teplý vzduch hodně na sever Evropy nebo naopak studený vzduch může proniknout hodně k jihu. Mnohokrát se v zimě vyskytla vlivem tohoto jevu právě situace, kdy v Severní Americe došlo vlivem vybíhající vlny TP k jihu k průniku mrazivého vzduchu daleko na jih. V oblasti Evropy se vyskytovala opačná vlna TP vybíhající k severu a zde tedy nemohl pronikat studený vzduch ze severu, neboť zde byl vytlačován teplý vzduch z jižní části daleko na sever a ve střední Evropě pak vládlo neobvykle teplé počasí.
Pokud jsou pásy TP více rovné bez značného vlnění se, tak neexistují tyto teplotní výkyvy. U nás se počasí typicky střídá tak, jak v západním proudění postupují přes střední Evropu frontální systémy spojené s cyklonami.
Měnící se tryskové proudění a jeho další projevy
“Zamíchat kartami” ohledně počasí nad mnohými oblastmi Světa TP dokáže skutečně nejlépe. Vzhledem k tomu, že se přibližně od 60. let začalo výrazněji měnit, dochází tedy k jeho značnému vlnění. Proto se setkáváme často s extrémy počasí a výkyvy, zejména pak teploty a obecně cirkulace. S tím souvisí i výkyvy v rozložení a intenzitě srážek a podobně. Protože změny v atmosféře budou patrně pokračovat, je nutné počítat s podobnými extrémy a výkyvy i do budoucna.
Někdy se změny v TP projeví velmi zřetelně silnými bouřkami, poryvy větru (jako například v minulých týdnech nebo i silnějšími), ale také vydatným sněžením či deštěm. Dále rozdíly v teplotách v podobě neobvykle teplého počasí v době, kdy je běžné počasí studené a naopak, ale i dalšími extrémy. Jindy se projeví též extrémy, ale ne na první pohled tak zřetelnými. Takovým extrémem je zejména je zejména dlouhodobé a rozsáhlé sucho, které může vznikat na základě odklonu cirkulace s přísunem významně suchého a také často během léta horkého vzduchu.
Výše uvedené zejména očekávané projevy těchto změn TP nemají za úkol hýřit katastrofickými scénáři v podobě honby za senzacemi a strašit. Nicméně spíše okomentovat důsledky změny TP jako příčiny výkyvů a extrémů počasí, které se nejen u nás už také udály. Jde o pohled na reálný stav a reálné predikce, které jsou podloženy věrohodnými studiemi klimatologů (například studie v odborném časopise Nature Communications).
Použité zdroje
DVOŘÁK, P. Letecká meteorologie 2017. Cheb: Svět Křídel, 2017
WHITAKER, R. a kol. The Encyklopedia of Weather and Climate Change. Sydney: Weldon Owen Pty Limited, 2010 (CZ verze STAŘECKÁ, E. PAUER, M. Encyklopedie počasí a změna klimatu. Praha: Svojtka a Co, 2012)
SIMONS, P. a kol. Nature´s Mighty Powers: Extreme Weather. Londýn: Toucan Books, Reader´s Digest Association Limited, 2006 (CZ verze Vereš, P. a kol. Extrémy počasí: Síly přírody. Praha: Reader´s Gigest Výběr, 2010)
ČESKÁ TELEVIZE. Za extrémy počasí stojí tryskové proudění. Vzdušné proudy o rychlosti letadla se stále častěji vlní. Věda. Online, 2018, dostupné na https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2365297-za-extremy-pocasi-stoji-tryskove-proudeni-vzdusne-proudy-o-rychlosti-letadla-se-stale.
