UV index v ČR a jeho nebezpečné hodnoty

UV Index nám ukazuje míru intenzity slunečního záření s vlivem na naší pokožku. UV je ultrafialové záření, tedy záření s vlnovými délkami od 100 do 400 nm (nano metrů). A jeho intenzitu u zemského povrchu je děleno na UV-A, UV-B a UV-C záření. První jmenovaný typ má vlnové délky 315 až 400nm. Druhý typ 280 až 315nm a třetí 100 až 280nm, viz též výše uvedené rozmezí. Intenzitu UV záření ovlivňuje mnoho faktorů, například jde o atmosférický ozón, nadmořskou výškou území. Dále oblačnost a mlhy, albedo (odrazivost) povrchu země a další (Vaníček a kol., 1999, Metelka, 2018). Jaká má tedy hodnoty UV index v ČR a které zření je pro nás nejvíce nebezpečné?

Nejnebezpečnější máme UV-A a UV-B záření, intenzita UV-C je téměř zcela absorbována ozonovou vrstvou. UV index se vyjadřuje bezrozměrnými hodnotami dle stupnice od 1 do 11 (do 2 nízký, do 5 střední, do 7 vysoký, do 10 velmi vysoký a 11 a více extrémní). Jeho aktuální a předpokládané hodnoty v poledne poskytuje ČHMÚ společně s KNMI (nizozemská meteorologická služba). A též European Space Agency a to na stránce ČHMÚ ozonové a UV zpravodajství a na stránce temis.nl. Ohledně rozložení UVI v Evropě dosahuje v létě nejvyšších hodnot v jižních částech území a to hodnot nad 10. Občas i hodnot 12. V severní Africe pak i 14, což jsou pro nás nepředstavitelně vysoké hodnoty.

Vliv oblačnosti na sluneční záření

Na sluneční záření má významný vliv oblačnost a vlivem jejího výskytu na obloze dochází k zmírňování slunečního záření nebo k jeho úplnému zastínění. Oblačnost tak má vliv též na UV index, jehož maximální hodnoty se uvádějí pro daný den v daném ročním období za předpokladu jasné oblohy. Realita může být pak zcela jiná. Při jasné obloze bude UVI v některém z červencových dnů dosahovat hodnot 7-8. Nicméně při velké oblačnosti nemusí dosáhnout ani hodnoty 2. Záleží na druhu oblačnosti.

Zejména na výšce, ve které se vyskytuje (oblačné patro) a kolik oblačnosti na obloze je. Při pokrytí oblohy do 2/8 jakýmkoli oblačným patrem je vliv na sluneční záření zanedbatelný. Obdobné platí i při pokrytí do 4/8. U oblaků vysokého patra je zanedbatelný vliv i při pokrytí kompletním, tedy až 8/8. V případě středních oblaků je při úplném pokrytí oblohy vliv významnější a nejvýznamnější je v případě oblaků nízkého patra. Dále je nejvýznamnější při mlze nebo dešti (Vaníček a kol., 1999, Metelka, 2018).

Co je to clear-sky UV index? Jde o maximální hodnoty UV indexu dosahované právě při zcela jasné obloze a tento se právě uvádí v prognózách na další dny. Jaká bude poté realita v podobě pokrytí oblohy oblaky nad daným místem je další otázka. Při horkých letních dnech, kdy většinou převládá za doprovodu vysokých teplot jasná nebo skoro jasná obloha či maximálně odpoledne polojasná. Tedy výskyt pokrytí 4/8 nízké oblačnosti plochého tvaru, typicky Cumulus humilis nebo výskyt malých ploch oblaků Cirrus či Altocumulus. To jsou hodnoty CS UVI nejvyšší a shodují se těmi, které jsou predikovány pro takové počasí.

UV index v ČR během roku a jeho nebezpečné hodnoty

Jak lze asi očekávat, nejvyšších hodnot dosahuje UVI uprostřed léta a to nejčastěji v červenci. Ale záleží na charakteru počasí. Sluneční záření je významné již v červnu. Takže souhrnně lze konstatovat, že nejvyšších hodnot dosahuje od poloviny června do poloviny srpna. Nejnižší pak v zimním období nebo již v podzimních období. Kdy je sluneční záření nejnižší a také často halí naší kotlinu mlhy nebo nízká oblačnost Stratus. Vysokých hodnot může index dosáhnout mimo toto období a to zejména na konci jarní klimatické sezóny. To se sluneční aktivita významně zvyšuje a sluníčko významně opaluje při pěkném počasí a to hlavně na horách. To ostatně prozradí další text.

Dle měření UVI v letech 2010 až 2016 na vybraných stanicích bylo jeho nejvyšších hodnot dosaženo například v dubnu (8.2) na horské stanici Labská Bouda. Vyšší UVI byl změřen též v dubnu i na stanici Košetice (7.0). Opravdu vysokého UVI dosáhlo několik stanic v červnu a to Košetice (9.6), Labská Bouda (9.3) či Kuchařovice (9.0). V září je UVI většinou nižší, na stanicích nedosáhl za uvedené období hodnoty 6.5.

UVI má velmi podobný či prakticky shodný průběh během roku jako teplota vzduchu, jen jde o kladné hodnoty menšího rozsahu. Na horské stanici Labská Bouda se ovšem vyskytuje maximum již v dubnu, což souvisí s výskytem sněhové pokrývky. Tato působí vysokou odrazivost záření (Metelka, 2018). Mezi nebezpečné hodnoty řadíme hodnoty UVI nad 7.0 především, vyšší hodnoty jsou již 6.0 až 7.0. A extrémně vysoký UVI je při hodnotách nad 9.0. Při hodnotách 7-8, typicky se vyskytujících na našem území během jasných letních dnů, je nutné se chránit ochrannými prostředky při delším pobytu na slunci.

Závěr

UVI je základním ukazatelem intenzity slunečního záření a jeho negativních dopadů na naši pokožku, při delším pobytu na přímém slunci. V souladu s prognózou UVI je nutná též prognóza výskytu oblačnosti a jejího druhu, včetně jejího množství na obloze. Oblačnost má významný vliv na prostupující sluneční záření k zemskému povrchu a má tedy vliv i na UVI. Významný vliv na UVI má též sněhová pokrývka, vlivem velké odrazivosti dopadajícího záření. Maximálních hodnot nabývá UV index v ČR v letním období. To na horách se mohu vyskytnout druhá maxima v jarním období právě z důvodu výskytu sněhové pokrývky. Nejnižší hodnot nabývá podobně jako teplota vzduchu během podzimu a v zimě. Vysoké a tedy nebezpečné jsou pro nás vysoké, velmi vysoké a extrémní hodnoty UVI, tedy hodnoty nad 7, zejména nad 9. U nás se nejčastěji vyskytují v létě hodnoty 7-8, ojediněle až 8.5.

Zdroj: METELKA, L. Hodnoty Clear-sky UV indexu na území ČR. Meteorologické zprávy, 2018, roč. 71, č. 2 s. 33-38, casmz.chmi.cz.