Slunce
Stránka pojednává o centrální hvězdě Slunce, plné žhavých plynů, která je základem pro vše na Zemi, včetně života. Další informace se týkají naší sluneční soustavě v záplavě různých planet s vazbou k jiné soustavě.
Témata stránky: Složení, historie Slunce a sluneční soustava.
Výukový prostředek k tomuto tématu: METEOROLOGIE 2
SLUNCE A SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Slunce vzniklo před asi 4600 miliony let a to ve třetí generaci tvorby hvězd. Následně se začala tvořit naše soustava planet. Slunce obsahuje 99.9% hmoty, zbytek připadá na planety. Slunce je zdroje veškeré energie na Zemi, bez níž by na planetě nebyl možný život. Naše planeta soustavy vzdálená od této centrální hvězdy tak, že zde může být život a to proto, že nejde o planeta Slunci příliš blízko. Tam se totiž odehrává extrémně silné sluneční záření. Ale ani příliš daleko, kde se vyskytuje naopak moc slabé záření a teplota velmi nízká.
Sluneční soustava
Naše sluneční soustava má 8 planet, planety Merkur, Venuše, Země a Mars jako planety blíže ke Slunci se skládají z tuhé hmoty a jsou menší oproti planetám Jupiter, Saturn, Uran a Neptun se skládají z plynů (hlavně z vodíku a helia) a jsou dále od Slunce. Takzvaný sluneční vítr v minulosti (po vzniku soustavy) odvál lehčí plyny dále směrem k chladnějším oblastem. Tam plyny vychladly, zkapalněly a utvořily se z nich planety. Naše soustava má jednu centrální hvězdu. Planeta Země je umístěna optimálně od Slunce (ani blízko, ani daleko) a je na ní tedy možný život. Planety nejblíže Slunci, tedy Merkur a Venuše jsou neobyvatelné. Merkur nemá atmosféru a Venuše má silný skleníkový efekt a teplota na jejím povrchu činí 480°C.
Slunce
Jako centrální hvězda této soustavy jediným zdrojem energie a bez něho by se neodehrávalo mnoho procesů a jevů, které se na Zemi odehrávají a to včetně počasí. Nenazýváme ho hvězdou, která by vydržela věčně. Existuje Slunce se odhaduje ještě asi na 5 až 7 miliard let. Jeho zářivý výkon se postupně stále zvyšuje a za miliardu let bude tento tak vysoký, že ani na Zemi nebude možný život. Nyní se tato zářivá hvězda nachází zhruba uprostřed své životnosti. Skládá se z vodíku, který momentálně neustále spaluje a z helia. Ke konci své existence začne spalovat helium, což se projeví uvolňování většího množství energie, což povede ke zvětšení velikosti Slunce – bude rudým obrem.
Země v období dalších 1-2 miliardy let ještě bude existovat v současné podobě a to včetně života na ní. Vlivem různých procesů bude eliminována zvyšující se zářivá síla. Dojde ke zvyšování teploty a následkem toho se odpaří více vody. Také bude docházet ke spotřebě oxidu uhličitého a tím bude zeslaben skleníkový efekt planety. Roztají polární ledovce a i za polárním kruhem se klima změní na tropické. Teplota na povrchu Slunce je asi 5500°C.
Reference
Použitá a doporučená literatura:
DVOŘÁK, P. Letecká meteorologie 2017. Cheb: Svět Křídel, 2017.
DVOŘÁK, P. Pozorování a předpovědi počasí. Cheb: Svět Křídel, 2014.
COENRAADS, R. a kol. Extreme Earth. New York: The Reader´s Digest Association, 2015 (CZ verze MERTINOVÁ, J. MÍČKOVÁ, K. HANUŠOVÁ, K. a kol. Nespoutané živly planety Země. Praha: Tarsago Česká Republika, 2015)