Biometeorologie a fenologie

Hodnocení stránky

Na stránce biometeorologie a fenologie se dozvíte jaké jsou aktuální charakteristiky ve vztahu k počasí. A to k počasí aktuálně probíhajícímu i proběhlému. Též se zde dozvíte obecné informace o jednotlivých zde prezentovaných charakteristikách z odvětví biologické meteorologie a fenologie. Stránka poskytuje informace o stavu vegetace a a aktivitě nebezpečných a obtěžujících parazitů ve vztahu k každodennímu pohybu venku. Z tohoto vyplývá, že informace mají uplatnění ve vegetačním období, tzn. od přibližně dubna maximálně do října. Informace o aktivitě klíštěte nebo komára, o míře ohrožení pylem nebo o vývoji vegetace vůči dlouhodobému normálu jsou užitečné. Mnozí, kteří trpí alergiemi, chystají se do přírody nebo potřebují pro tyto účely informaci o stavu vývoje vegetace, tyto informace uvítají.

Na stránce najdete na kartách souhrnné mapy z oblasti biometeorologie a fenologie v ČR. Ty ukazují podle uvedené stupnice index nebo poměr vůči dlouhodobému normálu následující:

  • Aktivita klíštěte obecného (předpověď na zítra a pozítří)
  • Aktivita komára (předpověď na zítra a pozítří)
  • Ohrožení pylem (aktuální stav každý den)
  • Vývoj vegetace (aktuální stav každý den)

Pro veškeré informace z oblasti biometeorologie a fenologie platí aktualizace od cca dubna do října. Informace poskytuje Český hydrometeorologický ústav prostřednictvím svého nového informačního webu info.chmi.cz/bio.

CHARAKTERISTIKY BIOMETEOROLOGIE A FENOLOGIE

Mapy na kartách stránky biometeorologie a fenologie níže ukazují jednak indexy aktivity nežádoucích faktorů v podobě pylových alergenů a parazitujících živočichů. Též uvádíme mapy ukazující rozvoj vegetace vůči dlouhodobému normálu let 1991-2020. Mapy tedy dávají informaci o tom, který z faktorů aktuálně ohrožuje a stěžuje náš volný pohyb v přírodě. Proti některým je možné učinit preventivní opatření a bránit se, proti jiným bohužel nikoli a nutno omezit svůj pohyb.

<strong>Vývoj vegetace</strong><strong>Růst hub</strong><strong>Aktivita klíštěte</strong><strong>Aktivita komára</strong><strong>Ohrožení pylem</strong><strong>O mapách</strong>

Dnes:

Biometeorologie a fenologie: Vývoj vegetace v ČR - mapa.

Dnes:

Pravděpodobnost růstu hub v ČR - mapa.

Zítra:

Aktivita klíštěte v ČR - mapa.

Pozítří:

Biometeorologie a fenologie: Aktivita klíštěte v ČR - mapa.

Zítra:

Aktivita komára v ČR - mapa.

Pozítří:

Biometeorologie a fenologie: Aktivita komára v ČR - mapa.

Zítra:

Mapa ohrožení pylem v ČR.

Pozítří:

Biometeorologie a fenologie: Mapa ohrožení pylem v ČR.

O stránce Biometeorologie a fenologie

Zobrazené mapy:

  • Vývoj vegetace (dnes)
  • Růst hub (dnes)
  • Aktivita klíštěte (zítra a pozítří)
  • Aktivita komára (zítra a pozítří)
  • Ohrožení pylem (zítra a pozítří)

Informace o jednotlivých charakteristikách prezentovaných na mapách a informacích následují.

Biometeorologie a Fenologie: Vývoj vegetace

Ukazuje fenologickou charakteristiku rychlosti vývoje vegetace v závislosti na počasí ve vztahu k dlouhodobému průměru let 1991-2020. Fenologie se zabývá průběhem periodicky se opakujících životních projevů rostlin, případně živočichů v čase – fenologická fáze, zkr. fenofáze. U nás se meteorologická organizace momentálně věnuje fenologii rostlin – vegetace. Pravidelná pozorování mají u nás letitou tradici. Rychlost vývoje vegetace se určuje podle sumy efektivních hodnot teploty nad 5°C a délky dne. Toto určuje tzv. Photothermal time ve srovnání s výše uvedeným normálem.

Na mapě je znázorněn normál vývoje, jeho uspíšení nebo naopak zpoždění a to podle barevné stupnice.

Index = odchylka od průměru vývoje vegetace určeného podle sumy efektivní teploty vzduchu nad 5°C a délky dne v hodinách.

Vývoj: velmi opožděný až velmi zrychlený.

Biometeorologie a fenologie: Růst hub

Index ukazuje vhodnost podmínek a pro růst hub v ČR a tedy pravděpodobnost jejich růstu. Odvíjí se od nasycení půd srážkami za poslední měsíc a vývojem průměrné teploty vzduchu za poslední týden. Obecně mají houby největší tendenci růst po vydatném dešti a to přibližně po 10 dnech od výskytu takových srážek. Růst hub ovlivňuje i teplota, za vhodné podmínky považuje teplé, avšak ne horké počasí. Z hlediska období houby vykazují nejvyšší růst od července do září, byť často nastupuje tzv. podzimní sezóna a to pozdější. Proto chodíme do lesů sbírat některé druhy hub spíše až v říjnu. Při vhodných podmínkách lze ale na houby vyrazit klidně uprostřed léta. Problémem je však často vyloženě horké počasí, které se kombinuje také s nedostatkem srážek.

Horké počasí působí vysoký výpar vody a při srážkách nezůstává při tomto počasí a intenzivním slunečním svitu dostatek vody v půdě. Tato voda je pro růst hub rozhodující. Proto například na počátku a uprostřed léta e v suchých oblastech s houbami vlivem nevhodných podmínek nesetkáme. V horách nebo alespoň ve vyšší poloze tomu bývá naopak. Během srpna se podmínky většinou zlepšují. Tyto podmínky souhrnně ukazuje tato mapa biometeorologických informací ČHMÚ v rámci indexu barevné stupnice a slovním doprovodem. Kam se tedy dnes vyplatí vyrazit na houby? Zjistíte zde na patřičné kartě tohoto přehledu.

Index = pravděpodobnost růstu hub podle klimatických podmínek v podobě teploty vzduchu a nasycení půdy srážkami za poslední týden až měsíc.

Pravděpodobnost: velmi malá až velmi velká

Biometeorologie a fenologie: Aktivita klíštěte

Aktivita klíštěte obecného (ixodes ricinus) v ČR se určuje již nějakou dobu pomocí indexu v podobě míry aktivity. Index má stupnici od malého po mimořádné riziko, stupnice má barevné rozlišení. Velký vliv na vývoj klíšťat má zvýšení nebo snížení teploty v daném období, stejně jako změny srážkových úhrnů a sezónnost počasí.

Klíště je aktivní v závislosti na počasí a to již podle vývoje zimy. Po mírných zimách přichází sezóna aktivních klíšťat dříve. Nejvyšší je obecně od března do června a vrcholí v květnu. Druhým vrcholem, mírnějším, je podzimní období. Ohledně počasí a prostředí se jim daří nejvíce v teplých a vlhkých podmínkách listnatých a smíšených lesů či křovin s bylinným patrem  optimální vlhkostí celé dny. V kamenitém prostředí, jehličnatých lesích bez podrostu najdeme klíšťat nejméně. Stejně jako na významně osluněných místech či naopak v trvale podmáčených místech nebo v zemědělských kulturách (téměř zde nejsou). Obecně vzato klíště nemá rádo extrémy = příliš sucho, naopak velké vlhko či extrémně vysoká teplota.

Index = podíl klíšťat na daném místě připravených napadnout člověka. Nejvyšší aktivitu vykazují klíšťata od konce května do konce července, tj. maximum zpravidla v červnu. Podzim má mírnější průběh s tzv. druhým vrcholem jejich aktivity.

Aktivita: 1 – nepatrná až 5 – mimořádná.

Biometeorologie a fenologie: Aktivita komára

Hodnotí se nepatrnou až mimořádnou aktivitou podle stupnice indexu  barevným rozlišením. Nejde o absolutní početnost komárů. Jejich vývoj ovlivňuje počasí a to hlavně teplota vzduchu a jeho vlhkost. Tyto faktory mají vliv po celou dobu vývoje jedinců. Optimální teplota pro vývoj komárů je 15 až 28°C, maximum teploty 30 až 40°C. Optimální letovou aktivitu se uvádí vlhkost vzduchu nad 40%. Vlhké počasí také umožňuje vytvořit vhodná stanoviště pro vývoj larev. Naopak suché počasí v době líhnutí působí snížení jejich počtu a celkově poté menší aktivitu.

Aktivitu komárů tlumí silný déšť nebo i silný vítr. Vhodnými podmínkami jsou též faktory, které tvoří vhodná prostředí s vysokou vlhkostí pro vývoj larev. Jde o období po velkých povodních nebo zimě bohaté na sníh.

Index = podíl komárů schopných napadnout člověka. Nejvyšší aktivita je při teplém až horkém počasí. Aktivitu komárů ovlivňují i další faktory. Podobně jako u jiných živočichů tyto podněcuje k aktivitě spočívající obstarat si potravu snižující se tlak vzduchu a tedy riziko výskytu srážek.

Aktivita: 1 – nepatrná až 5 – mimořádná.

Biometeorologie a fenologie: Ohrožení pylem (semafor)

Tzv. pylový semafor ukazuje míru ohrožení člověka pylem v ovzduší. Ukazuje prostřednictvím stupnice s barevným rozlišením nepatrnou až mimořádnou míru ohrožení pylem. Při vysoké míře ohrožení pylem se doporučuje omezit pohyb venku a omezit fyzickou zátěž. Zejména teplota vzduchu, vítr, srážky a sluneční svit ovlivňují množství pylu ve vzduchu. Mapa ukazuje míru ohrožení pylem na základě rostlinných druhů sledovaných fenologickými stanicemi ČHMÚ. Tyto sledují dnes veškeré důležité rostlinné druhy a to precizně.

Nejvyšší ohrožení pylem je během jarního období a na počátku léta. Poté se výskyt pylu v ovzduší stále snižuje.

Index = míra ohrožení člověka pylem ve vztahu k povětrnostním podmínkám daného ročního období. Ukazuje pro dotčené osoby případnou nutnost omezení pohybu venku nebo použití ochranných prostředků a vyhnutí se rizikovým činnostem.

Ohrožení pylem: nepatrné až mimořádné.

> Další mapy a informace z oblasti biometeorologie a fenologie najdete na stránce info.chmi.cz/bio.