Meteo Aktuality

Aktuální počasí

Informace o aktuálním počasí na území ČR jsou důležité pro přehled momentálně převládajícího počasí nad touto oblastí pro mnoho aktivit. Využijí je ti, kteří se nacházejí v daném místě proto, aby zjistili jaké počasí tam panuje a zejména jaké tam lze očekávat v nejbližší době (utvořili si rychlou představu o tom, co se děje v počasí v okolí tohoto místa). Též pro ty, kteří se chystají za jakýmkoli účelem do daného místa proto, aby zjistili jaké počasí tam panuje a jaké tam tedy mohou očekávat až tam přijedou. Též pro všechny, kteří potřebují vědět, jaké počasí je čeká na dané trase (například v rámci pochodu nebo při cestování).

Témata stránky: Základní meteorologické prvky, měření a pozorování počasí, sledování aktuální oblačnosti, srážek, teplot vzduchu, větru a tlaku vzduchu, stav oblohy a jeho určování, určování průběhu počasí.


SLEDOVÁNÍ A MĚŘENÍ AKTUÁLNÍHO POČASÍ

Aktuální počasí je aktuální stav základních meteorologických prvků jako je zejména teplota vzduchu, oblačnost a případně její druh, atmosférické srážky vyskytující se z dané oblačnosti či případně vítr a jeho nárazy. Tyto informace najdete na této a následujících podstránkách (viz rozbalovací menu). Tato stránka obsahuje po krátkých definicích základních pojmů a výkladu o měření a pozorování počasí informace o aktuálním počasí obecně z meteorologických stanic (údaje o základnách prvcích). Další pak zobrazují aktuální oblačnost nejen nad ČR, výskyt srážek a srážky spadlé, dále teplotní rozložení nejen nad naším územím a některé další informace.

Měření a pozorování počasí, data a jejich využití

Počasí se sleduje na mnohých místech po celém Světě a to na pevnině, na oceánech i vysoko ve vzdušném prostoru. Data se sbírají a vyhodnocují pro přípravu prognóz počasí. Pro přesné prognózy musejí být data co nejnovější, proto je potřeba k jejich zpracování a výpočtu předpovědi používat nejvýkonnější výpočetní techniku.

Počasí se pozoruje a měří zejména na pozemních meteorologických stanicích, které jsou obsluhovány meteorology pozorovateli. Na těchto stanicích jsou měřeny nebo pozorovány nejrůznější meteorologické prvky, jde zejména o:

  • Oblačnost (pokrytí oblohy, druh oblaků a výšku základny nad povrchem)
  • Atmosférické srážky (druh srážek a srážkové úhrny za daný čas, zpravidla za den, týden a měsíc)
  • Teplotu vzduchu (přízemní v 5cm nad povrchem a standardní ve 2m nad povrchem)
  • Vlhkost vzduchu (nasycení vodní párou, míra v %)
  • Směr a rychlost větru (v 10m nad povrchem)
  • Tlak vzduchu a jeho tendenci
  • Dohlednost (v m nebo km dle výskytu mlh a kouřma či zákalu)

Případně další prvky. Většinu prvků je dnes možné měřit nejrůznější technikou, která se neustále zdokonaluje. Totéž platí o technice pro zpracování těchto dat. O čím více prvcích máme v daném místě a čase informace, o to přesněji dokážeme aktuální počasí v něm popsat. Pokud známe alespoň stav prvků uvedených ve výčtu výše, tak můžeme počasí popsat celkem přesně.

Sledování počasí ve výšce i na moři

Důležité je ovšem nejen počasí v přízemní vrstvě, ale velmi důležité je i ve vyšších hladinách atmosféry. Základní meteorologické prvky jako je teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, tlak vzduchu a vítr se měří i v různých výškových hladinách pomocí radiosond umístěných do balónů, které jsou vypouštění v dané časy z určených míst (aerologické měření), u nás jde o lokace Prostějov a Praha – Libuš. Tento sběr dat je finančně poměrně hodně nákladný. Též jsou využívány meteorologické přístroje umístěné na některých letadlech.

Počasí se ovšem pozoruje vedle pevniny a určité výšky nad ní i nad oceány, neboť je nutné zjistit stav počasí i tam. Počasí je nad pevninou a rozsáhlými vodními plochami značně rozdílné. Na oceánech a mořích se využívají měřící přístroje umístěné na bójích a též jsou využívány pro měření a sledování počasí i lodě plující danými oblastmi.

Každý stát má síť meteorologických stanic, která je v posledních letech rozšiřována o další měřící stanice. Profesionálním meteostanicím vypomáhají i dobrovolnické stanice. Tímto s doplněním o měření v místech dle výše uvedeného textu (tedy ve výškách a na oceánech) je z každé oblasti k dispozici nepřeberné množství údajů o vývoji základních meteorologických prvků a tím je zmapován stav troposféry k určitému času.

Pozorování a měření počasí neprobíhá jen pro předpovědní účely, ale také zajisté k mapování povětrnostní situace v různých místech ve vztahu k různým lidským činnostem jako je zejména doprava a to především doprava letecká, ale i silniční, železniční či také vodní, kde jsou využívány v případě moří právě meteorologické bóje.

Informace o aktuálním počasí v praxi

Na dalších stránkách se dozvíte aktuální informace z následujících oblastí:

Oblačnost a srážky

Aktuální oblačnost v podobě snímků z družic všeho s různými výstupovými produkty pro ČR a okolí i pro Evropu a pro zajímavost monitoring oblačných systémů nad celou Zemí. Dále též pokrytí oblohy oblaky nad Evropou.

Nad naším územím můžeme sledovat aktuální oblačnost na snímcích družic MSG s možností výběru různých produktů (od nočního až po barevný denní): JSMSGView.

Nad Evropou je možnost sledovat oblačné systémy například na stránce Sat24, ale také na stránkách DWD.de.

 Aktuální srážky zobrazují radiolokátory pomocí výstupových snímků v rámci jednotlivých regionů (států nebo jejich částí) a také kombinované snímky, které zobrazují srážkovou oblačnost nad větším územním celkem několika států (například západní Evropa nebo celá Evropa). Druhá část stránky informuje o celkových spadlých srážek za den, měsíc i rok v ČR a okolí a o poměru spadlých srážek v ČR k dlouhodobému normálu období let 1961 až 1990.

Nad naším územím je možno sledovat srážkovou oblačnost (místa s výskytem srážek různého druhu a intenzity) JSRADView, nebo též na stránce INCA, ale také speciální verzi zpracování dat od ČHMÚ se zaměřením na konvekční činnost na stránce Bouřky.cz.

Nad Evropou je možno sledovat radarová data na kombinovaném snímku z radaru na stránce Radareu.cz, dále kombinaci zobrazení oblačnosti se srážkovými cíli na stránce Wetteronline.de, nebo též na stránce Pogodynka.pl. Jednotlivé radarové snímky též poskytuje většina evropských států.

Teplota vzduchu, vítr tlak vzduchu

Aktuální teploty mapují teplotní rozložení nejen v ČR či ve střední Evropě , ale i v celé Evropě, na základě čehož si můžeme představit jaká cirkulace kde na tomto území převládá a kde se nacházejí teplotní rozhraní či zda nás nečeká v nejbližší době nějaká změna.

Aktuální teploty můžeme sledovat na přehledné mapě ze všech stanic sítě ČHMÚ (tj. profesionálních i automatických a dobrovolných) na stránce meteo.amut.net, nebo vygenerovanou mapu s teplotní stupnicí přímo na stránce ČHMÚ a z hlediska celé Evropy je možno vidět teplotní rozložení na stránce Meteociel.fr.

Aktuální vítr čili vzdušné proudění nad Zemí nám dává informaci o tom, jak silný vítr kde fouká a odkud fouká v jaké výšce, což je důležité z hlediska pohybu oblačných systémů a druhu vzduchových hmot (zda jde o vzduch teplejší, vlhčí či naopak).

Ke sledování aktuální i očekávané cirkulace větru v různých výškách je možno vedle staničních dat využít moderní aplikace Earth nebo Windyty

Aktuální tlak, jinými slovy rozložení tlaku vzduchu nad Evropou či střední Evropou, tlakové útvary a další je důležitý pro přehled o tom, jaké počasí je možno v různých oblastech čekat.

Ke sledování rozložení tlaku vzduchu nad Evropou či střední Evropou  či dalších synoptických útvarů je možno využít analýzy synoptické situace od meteorologických organizací, například od ČHMÚ.

Stav oblohy a počasí na meteorologické stanici

Nyní se zaměříme detailněji na určování stavu oblohy a průběhu počasí na meteorologické stanici a příklad jak má vypadat kompletní zpráva o meteorologické situaci na stanici tak, aby bylo možné tamní aktuální počasí co nejpřesněji definovat.

Stavem oblohy rozumíme její pokrytí oblačností. Tento určuje i v dnešní době moderních technologií meteorolog pozorovatel, na základě vlastního pozorování na stanici. Existují určité zásady a poučky, jak správně určit stav oblohy. Zejména v nočních hodinách je to bez měsíčního světla docela těžký úkol. Průběh počasí znamená výskyt dalších meteorologických jevů, takzvaných meteorů. Tyto rozdělujeme na hydrometeory (základní), lithometeory a fotometeory.

Pokrytí oblohy oblaky

Vyjadřujeme v meteorologii v osminách pokrytí viditelné nebeské klenby nad místem pozorování, k nimž přiřazujeme názvy stavu oblohy a to následovně:

0/8 a 1/8 = jasno (zcela žádná nebo jen nepatrné množství oblačnosti)

2/8 = skoro jasno (velmi málo oblačnosti)

3/8 = malá oblačnost (oblačnosti je na obloze spíše méně než více)

4/8 = polojasno (obloha je pokryta oblaky zhruba z poloviny

5/8 a 6/8 oblačno (oblačnosti je více, jedná se o výskyt velké oblačnosti)

7/8 skoro zataženo (obloha je téměř zatažená oblačností)

8/8 zataženo (bez patrných mezer v oblačnosti, zcela pokrytá obloha)

9 mlha (obloha s výskytem mlhy buďto lze nebo nelze rozeznat)

SLUNEČNO – MALÁ OBLAČNOST

Jasno nám říká, že není nad daným místem na obloze žádná oblačnost nebo jí tam je skutečně jen nepatrné množství. Například se nachází u obzoru několika málo drobných kupovitých oblaků, typická situace začínající konvekce. Na obloze se může vyskytovat také nepatrné množství vysoké oblačnosti Cirrus či také poslední zbytek rozpadající oblačnosti Stratocumulus transformované z denní konvekce. S jasnou oblohou se setkáváme nejčastěji ráno nebo později večer, zejména v létě tomu tak je, v centrech tlakových výších pak i po celý den. Na podzim a v zimě se mění večerní jasná obloha na zataženou nízkou oblačností nebo na oblohu s výskytem mlhy.

Skoro jasno ukazuje, že na obloze přeci jen nějaká oblačnost je. Obloha je ale jinak jasná a sluníčko během dne většinou tato nezastiňuje, jen pokud se nachází blízko slunečního kotouče a postoupí do jeho prostoru. Jinak platí obdobný popis jako pro jasno, zejména ohledně výskytu.

Malá oblačnost znamená, že oblačnosti není na obloze již minimum, ale nelze říci, že by měla být obloha nad místem pozorování pokryta oblaky z poloviny. Malá oblačnost se vyskytuje často v letních či podzimních tlakových výších, kdy nevzniká významnější konvekční oblačnosti co by pokrývala postupně větší část oblohy. Sluneční svit může občas zastínit oblak, zejména pokud se vyskytuje poblíž kotouče.

POLOJASNO

Polojasno je poměrně častým stavem oblohy, kdy oblačnost tuto pokrývá zhruba z poloviny, jinak řečeno oblačnosti již není málo, ale ještě jí není hodně. Jedná se typicky o mírně rozvinutou a středně četnou letní konvekční oblačnost. Polojasné počasí vládne nad naším územím poměrně často a na obloze se při tomto stavu může vyskytovat různorodá oblačnost. Sluníčko občasně většinou zastiňuje.

VELKÁ OBLAČNOST

Oblačno značí výskyt velké oblačnosti a nikoli již zmenšené. Často takto klasifikujeme stav oblohy při rozvinuté letní konvekci během dne. Dále také pokud převládá proměnlivá oblačnost za studenou frontou. Při proměnlivé oblačnosti, kdy je krátce skoro jasno a chvíli až zataženo souhrnně říkáme, že v průměru je nad daným územím oblačno. Sluníčko skrz oblačnost prosvítá, častěji je ovšem touto zastíněno a to hlavně při stavu pokrytí 6/8. Při tomto stavu počasí se vyskytují občas i srážky, často v přeháňky.

Skoro zataženo znamená téměř zataženou oblohu, kdy sluneční kotouč oblačnost zastiňuje. Tento stav oblohy klasifikujeme hlavně v oblastech atmosférických front a tlakových níží, často se při tomto stavu oblohy vyskytují srážky. Tento stav oblohy máme i v případě rozpouštění inverzní oblačnosti i při jejím setrvávání nad daným místem. Tento stav oblohy může být často při výskytu bouřky nad místem pozorování.

Zataženo určuje oblohu zcela pokrytou oblačností, často se při tomto stavu oblohy vyskytuje trvalý déšť. Tento stav oblohy máme často v cyklonách a na atmosférických frontách, kdy přechází naše území srážkově významná oblačnost v oblasti čáry fronty. Zataženo je také častý stav oblohy při inverzní situaci, kdy je na obloze nízká oblačnost.

Mlhy

Mlha je speciálním stavem oblohy, kdy se vyskytuje de fakto oblačnost u zemského povrchu a přes ní nevidíme na oblačnost vyšších pater nebo na ni vidíme omezeně. Pokud přes slabou mlhu rozeznáme oblaky nad ní, je obloha rozeznána. Pokud ne, je obloha nerozeznána.

Ke stavu oblohy lze uvádět převažující, z povrchu viditelný, druh oblaku. Jedná se o takzvané spodní patro oblačnosti. Pokud se na obloze vyskytuje nízká oblačnost a nad ní střední i vysoké oblaky, nemůžeme ze zemského povrchu určit oblaky nad vrstvou nízkého patra.

Zásady určování pokrytí oblohy oblaky

Platí zásady:

  • Pokrytí oblohy oblaky odhadujeme na základě množství viditelné oblačnosti
  • Pokud budou Slunce či Měsíc dobře prosvítat přes vrstvu tenké oblačnosti pokrývající většinu oblohy, nebudeme stav oblohy klasifikovat jako skoro jasno nebo polojasno, ale jako skoro zataženo (určujeme pokrytí oblohy oblaky a nikoli zářivost, například Slunce)
  • V nočních hodinách nám pomůže při určování stavu oblohy Měsíc a zejména při určení převažující oblačnosti, bez jeho výskytu je odhad velmi obtížný
  • Pokud bude obloha pokryta ze 4/8 oblaky Cu a ze 7/8 oblaky Cs, bude celkové pokrytí 7/8 s převahou oblaků Cs
  • Pokud bude obloha pokryta ze 7/8 oblaky Sc, těžko zjistíme výskyt a množství oblaků středního a vysokého patra, bude celkové pokrytí 7/8 s převahou oblaků Sc
  • Nebude-li mlha zasahovat příliš do výšky, určíme stav oblohy (například 1/8 Ci) a mlhu určíme jako přízemní a nikoli stavem mlha 9

Průběh počasí

Průběhem počasí rozumíme výskyt meteorů, tedy meteorologických jevů, které dělíme na:

  • Hydrometeory (vznikající na základě vlhkosti v atmosféře)
  • Lithometeory (vznikající na základě prachových části v atmosféře)
  • Elektrometeory (vznikající na základě elektrické energie v atmosféře)
  • Fotometeory (vznikající na základě optiky v atmosféře – optické jevy)

U stavu počasí v místě pozorování se nejčastěji setkáme s určením hydrometeorů a elektrometeorů. Typickým hydrometeorem je například déšť, lithometeorem zvířený prach a písek, elektrometeorem bouřka nebo blýskavice a fotometeorem například duha.

Hydrometeorem je také mlha, kterou určujeme v rámci speciálního stavu oblohy 9 – s odhadem dohlednosti (do 30m, 60m nebo 90m) a určením zda lze přes mlhu rozeznat oblohu. Je jím ale též kouřmo, při kterém je dohlednost snížena méně významně a činí 1km a více. Dále patří mezi hydrometeory srážková činnost různého druhu, včetně zvířeného sněhu.

Lithometeorem je typicky zvířený prach a písek, jako pevné částice v atmosféře a také zákal jimi způsobený. Elektrometeorem je typicky bouřka nebo pozorovatelná blýskavice. Fotometeorem jsou veškeré optické jevy, například zrcadlení (více o nich na stránce Optické jevy v atmosféře).

O těchto více na stránce Meteorologické značky.

U srážek také určujeme jejich intenzitu a charakter (více stránka Atmosférické srážky). Průběh počasí tak můžeme určit například jako sněžení mírné trvalé, přeháňka dešťová silná nebo kouřmo, ale také po sněžení a podobně.

Stav oblohy a průběh počasí v místě pozorování tak může znít jako: Oblačno 5/8 Cu, po dešťové přeháňce. Také jako: Skoro jasno 2/8 Cb, blýskavice. Nebo jako: Zataženo 8/8 Ns, trvalý mírný déšť. A též jako: Jasno 0/8, zákal.

O meteorech pojednává také stránka Meteorologické značky, která poskytuje výčet všech, kterým je přiřazena ustálená a ve všech zemích používaná meteorologická značka.

Příklady

Je slunečno, na obloze se vyskytuje nějaká oblačnost, ale sluníčko většinou svítí. Před chvílí krátce a slabě pršelo. Oblačnost zastiňuje sluneční kotouč nyní jen občas. Je teplo, teplota vzduchu je dosti vysoká. Vítr fouká slabý od východu až jihovýchodu. Takovýto popis aktuálního počasí nám sice říká jaké počasí zhruba v dané lokalitě panuje, ale nijak přesně ho tím nepopisujeme. Takto můžeme popsat počasí spíše na základě pozorování bez větších zkušeností. Čím více informací o meteorologických prvcích máme, tím dokážeme počasí podrobněji a tedy lépe popsat. Informace o aktuálním počasí z daného místa (meteorologické stanice) by měli být odborné a vyčerpávající. U informací o počasí z dané lokality nesmí chybět alespoň její přibližná identifikace a také čas pozorování.

Příklad zprávy s aktuálními informacemi o počasí tak, abychom ho mohli detailně popsat:

Údaje o místu a čase pozorování

Lokalita: Přední Lhota, kraj Středočeský

Nadmořská výška: 185m n.m.

Termín: 28.8.2018 16:00 SELČ

Údaje o aktuálním počasí v místě a čase pozorování

Stav oblohy: Polojasno 4/8, Cu

Průběh počasí: Dešťová přeháňka v poslední hodině

Teplota vzduchu: 28.8°C

Vlhkost vzduchu: 59%

Tlak vzduchu: 1025.8hPa

Tendence tlaku vzduchu: -0.3hPa/h

Srážky: 6.0mm/24h, 3.6mm/h

Vítr: JV 2.5m/s

Ostatní informace (např. extrémní hodnoty dne)

Součástí mohou být i informace o extrémních hodnotách za daný den:

Nejnižší teplota: 16.5°C (5:40)

Nejvyšší teplota: 32.9°C (14:55)

Nejvyšší hodinové srážky: 3.6mm (15:00-16:00)

Nejnižší vlhkost: 36% (14:44)

Nejvyšší vlhkost: 82% (4:45)

Nejvyšší rychlost větru: 7.0m/s (15:02)

Nejvyšší náraz větru: 12.6m/s (15:08)

S takovýmito informacemi se o počasí v daném místě a čase dozvíme o poznání více než v prvním příkladu formy prostého textu, jaké počasí na daném místě pozorujeme. Dokážeme ho tedy mnohem lépe popsat. Více, že je obloha polojasná – na obloze není mnoho, ale ani málo oblačnosti. Jedná se o letní kupovité oblaky Cumulus. Víme, že se v poslední hodina objevila v místě přeháňka.

O stránce

Stránka poskytuje obecné informace a zásady o měření a pozorování počasí na meteorologické stanici a informace o dalších oblastech měření počasí.

Další stránky této sekce (AKTUÁLNÍ POČASÍ):

Shrnutí
Recenzent
Meteo Aktuality
Datum
Název položky
Aktuální počasí
Hodnocení
51star1star1star1star1star
%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště