Aktuální počasí na území ČR jsou důležité pro přehled momentálně převládajícího počasí nad touto oblastí pro mnoho aktivit. Využijí je ti, kteří se nacházejí v daném místě proto, aby zjistili jaké počasí tam panuje a zejména jaké tam lze očekávat v nejbližší době. A utvořili si rychlou představu o tom, co se děje v počasí v okolí tohoto místa. Též pro ty, kteří se chystají za jakýmkoli účelem do daného místa proto, aby zjistili jaké počasí tam panuje. A jaké tam tedy mohou očekávat až tam přijedou. Též pro všechny, kteří potřebují vědět, jaké počasí se čeká na dané trase (například v rámci pochodu nebo při cestování).
Témata stránky: Pojem aktuální počasí, základní meteorologické prvky, měření a pozorování počasí. Sledování aktuální oblačnosti, srážek, teplot vzduchu, větru a tlaku vzduchu. Stav oblohy a jeho určování, určování průběhu počasí.
OBSAH STRÁNKY
- Měření a pozorování počasí
- Data z měření a jejich využití
- Aktuální informace o počasí v praxi
- Stav oblohy a jeho správné určování
- Určení průběhu počasí, meteory a objasnění pojmu
- Praktické příklady počasí
SLEDOVÁNÍ A MĚŘENÍ AKTUÁLNÍHO POČASÍ
Aktuální počasí jako aktuální stav základních meteorologických prvků. A to zejména teplota vzduchu, oblačnost a případně její druh, atmosférické srážky vyskytující se z dané oblačnosti či případně vítr a jeho nárazy. Tyto informace najdete na této a následujících podstránkách (viz rozbalovací menu). Tato stránka obsahuje po krátkých definicích základních pojmů. Též po výkladu o měření a pozorování počasí informace o aktuálním počasí obecně z meteorologických stanic (údaje o základnách prvcích). Další pak zobrazují aktuální oblačnost nejen nad ČR, výskyt srážek a srážky spadlé, dále teplotní rozložení nejen nad naším územím a některé další informace.
Měření a pozorování počasí, data a jejich využití
Počasí se sleduje na mnohých místech po celém Světě a to na pevnině, na oceánech i vysoko ve vzdušném prostoru. Data se sbírají a vyhodnocují pro přípravu prognóz počasí. Pro přesné prognózy musejí být data co nejnovější, proto je potřeba k jejich zpracování a výpočtu předpovědi používat nejvýkonnější výpočetní techniku.
Počasí se pozoruje a měří zejména na pozemních meteorologických stanicích, které jsou obsluhovány meteorology pozorovateli. Na těchto stanicích jsou měřeny nebo pozorovány nejrůznější meteorologické prvky, jde zejména o:
- Oblačnost (pokrytí oblohy, druh oblaků a výšku základny nad povrchem)
- Atmosférické srážky (druh srážek a srážkové úhrny za daný čas, zpravidla za den, týden a měsíc)
- Teplotu vzduchu (přízemní v 5cm nad povrchem a standardní ve 2m nad povrchem)
- Vlhkost vzduchu (nasycení vodní párou, míra v %)
- Směr a rychlost větru (v 10m nad povrchem)
- Tlak vzduchu a jeho tendenci
- Dohlednost (v m nebo km dle výskytu mlh a kouřma či zákalu)
Případně další prvky. Většina prvků se dnes může měřit nejrůznější technikou, která se neustále zdokonaluje. Totéž platí o technice pro zpracování těchto dat. O čím více prvcích máme v daném místě a čase informace, o to přesněji dokážeme aktuální počasí v něm popsat. Pokud známe alespoň stav prvků uvedených ve výčtu výše, tak můžeme počasí popsat celkem přesně.
Sledování počasí ve výšce i na moři
Důležité je ovšem nejen počasí v přízemní vrstvě, ale velmi důležité je i ve vyšších hladinách atmosféry. Základní meteorologické prvky jako teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, tlak vzduchu a vítr se měří i v různých výškových hladinách. Pomocí radiosond umístěných do balónů, které jsou vypouštění v dané časy z určených míst (aerologické měření). A u nás jde o lokace Prostějov a Praha – Libuš. Tento sběr dat je finančně poměrně hodně nákladný. Též se využívají meteorologické přístroje umístěné na některých letadlech.
Počasí se ovšem pozoruje vedle pevniny a určité výšky nad ní i nad oceány, neboť je nutné zjistit stav počasí i tam. Počasí je nad pevninou a rozsáhlými vodními plochami značně rozdílné. Na oceánech a mořích se využívají měřící přístroje umístěné na bójích. A též jsou využívány pro měření a sledování počasí i lodě plující danými oblastmi.
Síť meteostanic
Každý stát má síť meteorologických stanic, která je v posledních letech rozšiřována o další měřící stanice. Profesionálním meteostanicím vypomáhají i dobrovolnické stanice. Tímto s doplněním o měření v místech dle výše uvedeného textu (tedy ve výškách a na oceánech) je z každé oblasti k dispozici nepřeberné množství údajů o vývoji základních meteorologických prvků a tím je zmapován stav troposféry k určitému času.
Pozorování a měření počasí neprobíhá jen pro předpovědní účely, ale také zajisté k mapování povětrnostní situace v různých místech ve vztahu k různým lidským činnostem jako je zejména doprava a to především doprava letecká, ale i silniční, železniční či také vodní, kde jsou využívány v případě moří právě meteorologické bóje.
Aktuální počasí a informace v praxi
Na dalších stránkách se dozvíte aktuální informace z následujících oblastí:
Oblačnost a srážky
Aktuální oblačnost v podobě snímků z družic všeho s různými výstupovými produkty pro ČR a okolí i pro Evropu. A pro zajímavost monitoring oblačných systémů nad celou Zemí. Dále též pokrytí oblohy oblaky nad Evropou.
Nad naším územím můžeme sledovat aktuální oblačnost na snímcích družic MSG. S možností výběru různých produktů (od nočního až po barevný denní): JSMSGView.
Nad Evropou je možnost sledovat oblačné systémy například na stránce Sat24, ale také na stránkách DWD.de.
Aktuální srážky zobrazují radiolokátory pomocí výstupových snímků v rámci jednotlivých regionů (států nebo jejich částí). A také kombinované snímky, které zobrazují srážkovou oblačnost nad větším územním celkem několika států. Například západní Evropa nebo celá Evropa. Druhá část stránky informuje o celkových spadlých srážek za den, měsíc i rok v ČR a okolí. A o poměru spadlých srážek v ČR k dlouhodobému normálu období let 1961 až 1990.
Nad naším územím můžeme sledovat srážkovou oblačnost (místa s výskytem srážek různého druhu a intenzity) JSRADView, nebo též na stránce INCA. Ale také speciální verzi zpracování dat od ČHMÚ se zaměřením na konvekční činnost na stránce Bouřky.cz.
Nad Evropou je možno sledovat radarová data na kombinovaném snímku z radaru na stránce Radareu.cz, dále kombinaci zobrazení oblačnosti se srážkovými cíl. To na stránce Wetteronline.de, nebo též na stránce Pogodynka.pl. Jednotlivé radarové snímky též poskytuje většina evropských států.
Teplota vzduchu, vítr tlak vzduchu
Aktuální teploty mapují teplotní rozložení nejen v ČR či ve střední Evropě , ale i v celé Evropě. Na základě čehož si můžeme představit jaká cirkulace kde na tomto území převládá. A kde se nacházejí teplotní rozhraní či zda nás nečeká v nejbližší době nějaká změna.
Aktuální teploty můžeme sledovat na přehledné mapě ze všech stanic sítě ČHMÚ (tj. profesionálních i automatických a dobrovolných). Doporučujeme sledovat na stránce meteo.amut.net, nebo vygenerovanou mapu s teplotní stupnicí přímo na stránce ČHMÚ. A z hlediska celé Evropy je možno vidět teplotní rozložení na stránce Meteociel.fr.
Aktuální vítr čili vzdušné proudění nad Zemí nám dává informaci o tom, jak silný vítr kde fouká a odkud fouká v jaké výšce. To je důležité z hlediska pohybu oblačných systémů a druhu vzduchových hmot (zda jde o vzduch teplejší, vlhčí či naopak).
Ke sledování aktuální i očekávané cirkulace větru v různých výškách je možno vedle staničních dat využít moderní aplikace Earth nebo Windyty.
Aktuální tlak, jinými slovy rozložení tlaku vzduchu nad Evropou či střední Evropou, tlakové útvary a další je důležitý pro přehled o tom, jaké počasí je možno v různých oblastech čekat.
Ke sledování rozložení tlaku vzduchu nad Evropou či střední Evropou či dalších synoptických útvarů je možno využít analýzy synoptické situace. Nejlépe přímo od meteorologických organizací, například od ČHMÚ.
Stav oblohy a aktuální počasí na meteorologické stanici
Nyní se zaměříme detailněji na určování stavu oblohy a průběhu počasí na meteorologické stanici a příklad jak má vypadat kompletní zpráva o meteorologické situaci na stanici tak, aby bylo možné tamní aktuální počasí co nejpřesněji definovat.
Stavem oblohy rozumíme její pokrytí oblačností. Tento určuje i v dnešní době moderních technologií meteorolog pozorovatel, na základě vlastního pozorování na stanici. Existují určité zásady a poučky, jak správně určit stav oblohy. Zejména v nočních hodinách je to bez měsíčního světla docela těžký úkol. Průběh počasí znamená výskyt dalších meteorologických jevů, takzvaných meteorů. Tyto rozdělujeme na hydrometeory (základní), lithometeory a fotometeory.