Prognózy počasí

Prognóza nebo také predikce počasí je odhad vývoje synoptické situace a průběhu počasí na daném území pro konkrétní termín pomocí simulace numerických předpovědních modelů, které pracují v uzlových bodech. Vypočítávají předpovědní data na základě nashromážděných aktuálních dat o stavu atmosféry, za pomoci mnoha složitých matematických vzorců. Do prognózy počasí vstupuje i v dnešní moderní době a vždy bude vstupovat meteorolog prognostik. Tento sestavuje výslednou předpověď na základě znalostí a zkušeností týkajících se teoretické i praktické stránky zejména oborů meteorologie a hydrometeorologie. Též s využitím znalostí o daném území, pro které meteorolog předpověď počasí sestavuje. Meteorolog prognostik sestavuje předpověď počasí na základě výstupů numerických modelů. Jde o modely, které podle znalostí a zkušeností meteorologa nejlépe vystihují danou situaci počasí ve vztahu ke konkrétnímu území. Obecné informace o předpovědi počasí a zásady.

Dělení prognóz počasí

Prognózy počasí dělíme dle časového rozpětí mezi sestavením prognózy a datem či obdobím, na který prognóza zní. Jednotlivé rozlišujeme. Existují dva základní druhy prognóz a to předpovědi a výhledy. Předpovědí rozumíme prognózu počasí den po dni nebo i hodinu po hodině či daný úsek dne a to zpravidla na kratší dobu. Výhledem rozumíme prognózu na delší dobu dopředu a to pro ucelené období jako celek, nikoli však den po dni. Tato prognóza nezahrnuje vývoj počasí v každém dni daného delšího období.

PŘEDPOVĚDI

  • Velmi krátkodobé
  • Krátkodobé
  • Střednědobé

VÝHLEDY

  • Dlouhodobé
  • Sezónní

Předpovědi počasí, jejich účel a hlavní zásady

Jak je uvedeno výše, předpovědi počasí dělíme podle časového rozpětí od data sestavení dané předpovědi. Například 1.7. 8 SELČ a to do data, na které předpověď zní. Například celý den 4.7. nebo den 4.7., tj. období dne od 8 do 22h. Předpovědí rozumíme očekávaný vývoj meteorologických prvků, jejichž počet s delším časovým odstupem předpovědi od data jejího vydání klesá. V budoucnu a to pro jednotlivé hodiny dne, období dne nebo jednotlivé dny.

Předpověď počasí dělíme na:

  1. Velmi krátkodobou
  2. Krátkodobou
  3. Střednědobou

Velmi krátkodobá předpověď

Velmi krátkodobá předpověď postihuje pouze několik hodin od termínu jejího vydání a u této předpovědi vycházíme nejvíce z aktuálního stavu počasí na daném území. Tuto předpověď může učinit každý průměrně vzdělaný v oboru, ale i laik. Tento může do jisté míry odhadnout vývoj počasí podle indikátorů současného počasí nebo i podle chování přírody. To ovšem nemá spojitost s předpovědí počasí numerickou, která vychází výhradně z numerických předpovědních modelů.

Krátkodobá předpověď

Krátkodobá předpověď zní na jeden až maximálně 3 dny od data sestavení prognózy, tj. od data, ke kterému jsou shromážděny údaje o dosavadním průběhu počasí. Tato předpověď obsahuje odhad průběhu nejen základních, ale i ostatních meteorologických prvků.

V takové předpovědi počasí je zpravidla uvedeno:

  • Popis synoptické situace a průběhu počasí, tj. stav oblohy, případný výskyt srážek, mlh a podobně
  • Údaje o teplotě (zpravidla noční minimum a denní maximum teploty)
  • Údaje o větru (převažující směr a rychlost větru
  • Údaje o tlaku vzduchu a jeho změně (tendenci)
  • Údaje o srážkách (úhrny srážek)
  • Upozornění na nebezpečné jevy (např. náledí, vysoké teploty, silné bouřky a podobně)
  • Další doplňující údaje (například rozšiřující informace o srážkách)

Tato prognóza postihuje buď celý náš stát nebo jeho samosprávné kraje. Dále může znít pro vybraná větší města či jiné oblasti jako jsou například hory a pohoří zejména v zimním období. Dále naopak oblasti u koupališť v období letním. Prognóza na první den dopředu (den následující ode dne sestavení prognózy) je nejpřesnější. Poté její úspěšnost úměrně klesá, ale míra jejího poklesu závisí na dané synoptické situaci.

Velmi krátkodobé a krátkodobé prognózy poskytují většinou regionální modely jako je zejména pro naše území model Aladin. Ale zahrnují je i modely regionální, které předpovídají i v horizontu střednědobých prognóz. Mezi další modely pro krátkodobou předpověď jsou například modely COSMO a COAMPS nebo model MEDARD.

Střednědobá předpověď

Střednědobá předpověď zní na několik dní dopředu, zpravidla maximálně na týden. Je méně podrobná a obsahuje tedy prognózu základních prvků. Jedná se zejména o stav oblohy během dne a výskyt srážek či mlh, minimální a maximální teploty či maximální údaje o větru a srážkovém úhrnu. O střednědobé předpovědi a rozvoj numerických předpovědních modelů k nim určených se stará Evropské Centrum pro Střednědobou Předpověď Počasí (ECMWF). Toto vyvíjí stejnojmenný model. Mezi další typické modely se střednědobou předpovědí jsou model GFS, GEM, ARPEGE, ICON a další.

Výhledy počasí, jejich účel a hlavní zásady

Výhledem rozumíme tzv. klimatické výhledy s odhady odchylek hlavních prvků (teplot a srážek) od normálu daného referenčního období (nyní období let 1981 až 2010 či 1961 až 1990). Výhled nezobrazuje průběh počasí den po dni, ale pouze očekávaný vývoj počasí v delším časovém období jako celku. Tyto prognózy jsou vždy méně úspěšné, neboť zní na delší dobu dopředu. Zpravidla vyházejí na první část období, na které zní. Jde o měsíční a dlouhodobější výhledy. Tyto mohou obsahovat maximálně předpokládaný stručný průběh základních prvků v částech daného období (například v týdnech nebo dekádách měsíce).

Výhled počasí lze dělit na:

  • Měsíční
  • Sezónní

Měsíční výhledy jsou nejčastější, vydávají je zpravidla meteorologické organizace nebo další instituce,. Přičemž k prognózám využívají statisticky pravděpodobný vývoj počasí podle jeho průběhu v minulosti. Též výstupy numerických klimatických předpovědních modelů. U nás vydává měsíční výhled založený zejména na statistice právě ČHMÚ, viz Dlouhodobý výhled počasí.  Tento je členěn do týdnů, jako dílčích předpovědních období. Měsíční výhled počasí najdete i u nás, viz Výhled na měsíc, který vychází jednak z numerických předpovědních modelů a jednak z výhledu ČHMÚ.

Sezónní prognózy a zatížení chybami

Sezónní výhledy jsou výhledy na více měsíců dopředu, zpravidla na tři měsíce charakterizující dané klimatické období (například léto jako období měsíců červen až srpen). Tyto jsou poskytovány zejména institutem IRI Columbia (International Research Institute for Climate Forecast) nebo NWS NCEP NOAA s využitím numerického předpovědní modelu CFS. Více se o modelech dozvíte na stránce Numerické modely.

Pro tyto prognózy počasí je typické zatížení mnoha chybami z důvodu velkého časového rozsahu mezi sběrem dat a sestavením prognózy k danému termínu. Dále také časem, na který je předpovídáno. Zejména prognózy sezónní mají velmi malou úspěšnost. Prognózy počasí jsou tvořeny dle modelových podkladů/dat (viz stránka o modelech) a to tedy k základním termínům 00, 06, 12 a 18 UTC (hodin světového času). Výjimečně pak častěji nebo naopak jen v časech 00 a 12 UTC. Nejvíce přesné jsou modelové výstupy a tedy i prognózy sestavené k termínu 00 UTC.

Na dalších podstránkách nabízíme konkrétní druhy prognóz (již s reálnými a aktualizovanými daty). Poskytujeme zejména:

Nejen v prognózám nám jde o aktuálnost, serióznost a co možná největší přesnost a to dle možností současné meteorologie.

0 0 hlasů
Article Rating
Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: