Meteorologické prvky

Meteorologické prvky jsou základním stavebním kamenem počasí, jímž se zabývá věda zvaná meteorologie. Tato stránka nabízí jejich kompletní výčet a popis, včetně jejich správného měření či pozorování a udávání naměřených hodnot.

Co je to meteorologický prvek a co veličina? Jak tyto správně měřit? Tyto a další informace o základních prvcích počasí nabízí tato stránka. Detailní informace o hlavních meteorologických prvcích najdete na patřičných stránkách.

Témata stránky: Meteorologické prvky jako pojem a veličiny, druhy prvků, správné měření prvků.


METEOROLOGICKÉ PRVKY A JEJICH MĚŘENÍ

Meteorologický prvek je totéž co veličina (zde budeme používat termín prvek) a jsou to projevy počasí, tedy souhrn povětrnostních podmínek v daném čase na daném místě. Tyto podmínky charakterizujeme pomocí jednotlivých veličin, jejichž hodnoty zjišťujeme měřením nebo případně pozorováním. Čím více hodnot meteorologických prvků známe, tím přesněji dokážeme popsat aktuální počasí v daném místě. Pokud jsme v situaci, kdy nemáme k dispozici přístroje pro měření, tak stav prvků odhadujeme a to pozorováním. Na této stránce je vedle výčtu a krátkého popisu základních meteorologických prvků poskytnut také návod, jak je správně měřit a zjišťovat pro co největší přiblížení profesionálnímu měření počasí.

Druhy meteorologických prvků

Mezi meteorologické prvky řadíme veškeré projevy počasí, podle nichž dokážeme počasí charakterizovat a tedy popsat. Jde tedy o chlad či teplo, intenzitu proudění vzduchu, stav oblohy, míru zakalení, padající srážky, usazené srážky, bouřkové projevy a mnohé další. Jmenujme základní meteorologické prvky, které měří či pozoruje každá profesionální meteorologická stanice:

  • Teplota vzduchu
  • Vlhkost vzduchu
  • Tlak vzduchu
  • Atmosférické srážky
  • Stav oblohy
  • Směr a rychlost větru

Existují ovšem i další meteorologické prvky, které jsou na moderních stanicích (zejména na některých typech, více o nich na stránce Meteorologická pracoviště) běžně pozorovány a měřeny. Jde zejména o dohlednost, druh a průběh počasí, výpar, sluneční svit, globální záření či výpar.

Teplota vzduchu

Řadíme jí mezi základní meteorologické prvky. Dává nám základní informaci o tom, jaká vzduchová hmota ve vztahu k období se nad daným územím nachází. Pokud dojde k sestupu teploty, bude zřejmé, že nastupuje studená vzduchová hmota vůči předchozí vyskytující se v daném místě. Teplota poskytuje v delším čase cennou informaci o klimatickém vývoji v dané oblasti, z hodnot v dlouhých řadách měření se dělají průměry a těm se říká dlouhodobý průměr, resp. dlouhodobý normál. Teplota vzduchu je současně hlavním klimatickým prvkem, jež určuje základní charakteristiky klimatu oblasti a období. Existuje mnoho míst, kde můžeme teplotu pro meteorologické účely všeho druhu zjišťovat.

Druhy teploty vzduchu a teplota okolí
  • Teplota vzduchu přízemní je měřena ve výšce v 5cm nad povrchem pro účely meteorologie, klimatologie a zemědělství.
  • Teplota vzduchu standardní je měřena ve výšce 2m nad povrchem pro účely meteorologie a klimatologie. Jedná se o základní teplotu, která je zjišťována mimo jiné pro představu o vývoji klimatu v dané oblasti a jako podklad pro předpovědi počasí. Měří se 3 krát denně a to v 7, ve 14 a ve 21 hodin a z těchto naměřených hodnot se činí průměr = T7+T14+2 x T21 děleno 3. Tato teplota tvoří klimatickou řadu meteorologických stanic, vyhodnocuje se a vstupuje do numerických modelů.
  • Teplota vzduchu ve výškách je měřena v různých výškových hladinách, mimo výšky uvedené u předchozích dvou případů. Jde standardně o teplotu v hladině 850hPa, tzn. přibližně 1 500m n.m. I tato teplota je velmi důležitou veličinou pro aktuální přehled o vertikálním vývoji teploty vzduchu a vstupuje do modelování počasí.
  • Teplota zemského povrchu nám dává informaci o tom, jak se dokáže v dané lokalitě za daných podmínek ohřát zemský povrch opoti jeho nočnímu vychladnutí.
  • Teplota v půdní vrstvě zejména pro zemědělské a klimatologické účely či pro účely hydrologické. Zjišťujeme na základě těchto měření, do jakých hloubek je půda promrzlá, zda-li je už vhodné začít s pracemi na polích či naopak zda je půda promrzlá a bude se na jejím povrchu tvořit při případném sněžení pokrývka snadno či nikoli.
  • Teplota vodních ploch a to vzduchu v jejich blízkosti nebo přímo teplota vody. A to zejména pro rekreační účely a účely hydrologické v podobě míry rizika množení řas či naopak zamrzání vodní hladiny.

Informace o posledních třech druzích teploty doplňuje stránka Teplota povrchů.

Měření teploty

Teplotu měříme teploměry, rtuťovými (je zde jistá nebezpečnost při rozbití, dnes již výjimečné) postupně byly tyto nahrazeny lihovými teploměry, které jsou dnes dále masivně nahrazovány teploměry digitálními v podobě automatických čidel s odesíláním dat do centrálního počítače, bez nutnosti odečítání teploty meteorologem. Teplotu měříme v našich podmínkách ve °C. A určitě každý z Vás teploměr má doma, neboť vedle toho jaké počasí přibližně venku vládne (obloha, zda fouká málo či hodně vítr, objevují se srážky či nikoli atd.) zjišťujeme denně jakou má vzduch teplotu a tedy zda je spíše chladněji, přímo zima nebo naopak tepleji či přímo horko ve vztahu k danému období.

Detailní informace obsahuje stránka Teplota vzduchu.

Vlhkost vzduchu

Je velmi důležitá pro tvorbu oblaků, tzn. i při předpovědi počasí a to zejména z hlediska stavu oblohy a vývoji srážkově významné oblačnosti. Vlhkost vzduchu ovlivňují vedle srážek (viz dále) i další meteorologické prvky/jevy a to zejména teplota na základě dodané energie ze slunečního svitu či vítr (viz dále). Při letní anticyklonální situaci budeme mít vlhkost velmi nízkou, ojediněle i pod 30% relativního nasycení vzduchu, při mlze na podzim či v zimě bude nasycení nejvyšší sahající ojediněle až nad 95%, dosti vysokou vlhkost naměříme při dlouhotrvajících srážkách.

Pocitová teplota a dělení vlhkosti vzduchu

A právě v letním období vlhkost vzduchu určuje naši pocitovou teplotu ve vztahu k prvku teploty vzduchu, neboť při vyšší vlhkosti se nám bude zdát za shodné teploty větší horko, tzv. pocit dusna, než za vlhkosti nízké (např. při 30°C máme pocit menšího dusna za vlhkosti 40% než při shodné teplotě za vlhkosti 60% či dokonce v extrémních případech 80%, což mohou být situace za letními bouřkami s prudkými srážkami bez změny vzduchového hmoty, tj. po návratu vysoké teploty, než která bude v místě bezprostředně po přechodu bouřky). Z teploty a relativní vlhkosti se vypočítává tzv. rosný bod.

Vlhkost vzduchu dělíme na:

  • Absolutní vlhkost
  • Relativní vlhkost

Ve vztahu k měření počasí nás bude zajímat relativní vlhkost, která ukazuje kolik obsahuje vzduch vody za určité teploty a kolik jí případně ještě pojme do svého nasycení (100% relativní vlhkosti).

Měření vlhkosti vzduchu

Vlhkost vzduchu měříme vlhkoměry či psychometry a tyto přístroje musejí být umístěny pro změnu na místech, kde je jednak bráněno přímému slunečnímu svitu (podobně jako teploměry) a současně také přímému dopadu srážek a to i při poryvech větru. Měříme vlhkost vzduchu, nikoli vlhkost přímo srážek a nebo vlhkost na přímém slunci, na to musí být vždy pamatováno. Relativní vlhkost vzduchu měříme v procentech (%), absolutní pak v gramech vodní páry na metr krychlový (g/m3).

Detailní informace obsahuje stránka Vlhkost vzduchu.

Napsat komentář