Český hydrometeorologický ústav

Tato stránka podává komplexní informace o meteorologické organizaci České Republiky, Českém hydrometeorologickém ústavu (dále jen ČHMÚ) a to od historického vývoje ústavu až po současný stav v ČHMÚ a jeho spolupráci. Český hydrometeorologický ústav je meteorologickou službou našeho státu a každý by o této instituci měl vědět alespoň základní informace. Minimálně ty mu tato stránka poskytuje v rámci tohoto přehledu informace o ČHMÚ.

Témata stránky: Český hydrometeorologický ústav a jeho postavení v Evropě, historický vývoj ČHMÚ, dnešní struktura ČHMÚ, oblasti činnosti a poskytované služby, spolupráce ČHMÚ a partnerské instituce.


VŠE O ČHMÚ

V dalších odstavcích se dozvíte všechny důležité informace o ČHMÚ, naší meteorologické organizaci. Tato byla zřízena Ministerstvem životního prostředí (MŽP), kterému se zodpovídá. MŽP vymezuje činnost a definuje další informace o ČHMÚ ve zřizovací listině. V dnešní podobě vznikl ústav jako Hydrometeorologický ústav (HMÚ) v roce 1954, jako ČMÚ vystupuje ústav od roku 1981. Další významné milníky se dozvíte v následujícím historickém přehledu. Informace o ČHMÚ by měly podobně jako o každé instituci nebo o každém vědním oboru začínat historickým vývojem.

Historie ČHMÚ, aneb jak s ním šel čas

Rok 1919 – vznikl Státní ústav meteorologický (SÚM) a na druhé straně Státní ústav hydrologický (SÚH).

Rok 1945 – přechod Hydrografické služby pod správu Krajského národního výboru.

Rok 1951 – přechod Hydrografické služby pod vodohospodářská rozvojová střediska.

Rok 1939 až 1945 – vznik Ústředního meteorologického ústav pro Čechy a Moravu (ÚMÚ).

Vznik HMÚ

Rok 1954 – vznik Hydrometeorologického ústavu (HMÚ), základní podoba dnešního ústavu.

Rok 1960 – založení krajských předpovědních služeben po povodni na Slovensku (viz též Historie hydrologie) a tyto staly základem dnešních krajských poboček ČHMÚ (viz dále).

Získání části komplexu budov v pražských Komořanech.

Rok 1961rozčlenění ČHMÚ na oborové služby Klimatologickou, Hydrologickou, Synoptickou a leteckou.

Rok 1963 – zahájení výstavby hydrologických středisek v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Plzni a Českých Budějovicích.

Rok 1968 – vznikl útvar čistoty ovzduší v Praze s regionálními pracovišti na pobočkách.

Rok 1969 – vyčleněn byl Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ) jak ho známe dnes. Sídlo má v Bratislavě. Též byla zřízena observatoř v Praze-Libuši.

Rok 1981 – změněn název na Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), jak ho známe dnes.

Rok 1989 – sídlo ČHMÚ bylo přemístěno z Prahy 5 Smíchova na Prahu 4 do Komořan.

Rok 1999 – vzniklo Centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ, zrk. CPP.

Rok 2012 – náplň a rozsah činnosti dnes vymezuje ve zřizovací listině MŽP i s aktualizovanými dodatky.

Ředitelé ústavu

  1. Rudolf Schneider (1919-1944)
  2. Alois Gregor (1945-1951)
  3. Josef Zítek (1952-1972)
  4. František Pechala (1973-1976)
  5. Václav Richter (1976-1980)
  6. Milan Koldovský (1991-1993)
  7. Ivan Obrusník (1993-2011)
  8. Václav Dvořák (2011-2017)
  9. Marek Rieder (od 2017)

Organizační struktura ČHMÚ

Obr. 1 Přehled organizační struktury ČHMÚ dle stavu k roku 2018, zdroj: chmi.cz

Současné sídlo ČHMÚ: Na Šabatce 2050/17, Praha 412 – Komořany, PSČ: 143 06.

V čele ústavu stojí ředitel, jímž je aktuálně pak Mgr. Marek Rieder a to od roku 2017. ČHMÚ je členěn do jednotlivých úseků, dle oborů své činnosti se samostatným úsekem odborem informačních technologií. Jde o úseky Meteorologie a klimatologie, hydrologie, ochrany čistoty ovzduší a ekonomicko-správní úsek. Úsek meteorologie a klimatologie se dělí na Centrální předpovědní pracoviště (CPP), Odbor distančních měření, Odbor profesionální staniční sítě, Leteckou meteorologii a samostatně Odbor klimatologie. Též je ústav členěn z hlediska územního do poboček a to do v Praze s ústředím, Brně ,Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Českých Budějovicích.

Obory činnosti a produkty ČHMÚ

Jde o ústřední státní ústav, příspěvkovou organizaci. Tato působí v oborech meteorologie a klimatologie, čistota ovzduší a jakost vody. Odborné služby z hlediska těchto oborů poskytuje přednostně pro státní správu. Mezi činnosti ČHMÚ patří zejména:

  • Zřizování a provozování státní monitorovací a pozorovací sítě pro sledování stavu atmosféry a hydrosféry, včetně příčin jejich znečišťování a poškozování
  • Sledování a měření jakosti povrchových a podzemních vod
  • Poskytování operativních informací o stavu atmosféry a hydrosféry, předpovědi a výstrahy před nebezpečnými jevy
  • Provádění vědecké a odborné činnosti
  • Vydávání a šíření odborného časopisu Meteorologické zprávy a dalších periodik s odborným zaměřením
  • Vytváření a správa databází o stavu a kvalitě ovzduší a o zdrojích jeho znečišťování, též o množství a kvalitě vody

Produkty ČHMÚ

Mezi produkty ČHMÚ patří zejména:

  • Hlásná a předpovědní povodňová služba, výstražné informace
  • Smogový varovný a regulační systém
  • Meteorologické předpovědi všeho druhu, včetně speciálních
  • Hydrologické předpovědi
  • Klimatologická databáze CLIDATA
  • Hydrologické ročenky, vyhodnocení stavu vod v rámci hydrologické bilance
  • Ročenka o znečištění ovzduší v ČR
  • Posudková a znalecká činnost v oborech činnosti

Český hydrometeorologický ústav provádí též aplikovaný a základní výzkum a vývoj (například projekty vyhodnocení významných povodní 1997, 2002, 2006, 2009 a 2010). Vývoj aplikací numerického předpovědního modelu ALADIN a hydrologických předpovědních modelů AguaLog a HYDROG.

Publikační činnost ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav vydal tyto významné publikace:

  • Atlas podnebí ČSR (1958)
  • Hydrologické poměry ČSSR – třídílná publikace (1965-1970)
  • Studie Podnebí ČSSR (1969)
  • Podnebí a vodní režim ČSSR (1984)
  • Meteorologický slovník výkladový a terminologický (1993, dnes i v elektronické podobě na http://slovnik.cmes.cz s aktualizací)
  • Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku (2001)
  • Fenologický atlas (2004, nová verze 2012)
  • Atlas podnebí Česka (2007)
  • Řada dalších publikací

Český hydrometeorologický ústav též spolupracuje s jinými organizacemi a to mimo jiné s vládními organizacemi ostatních států (jako jsou sousední země a tedy německé DWD, polské IMGW, rakouské ZAMG či slovenský SHMÚ – více informací i o dalších službách najdete na stránce Meteorologická pracoviště), viz dále. Dále je naše republika jednou ze zakládajících členů Světové meteorologické organizace (SMO, angl. WMO). Ústav spolupracuje i s dalšími organizacemi jako jsou například UNESCO, ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví), IAHS (Mezinárodní unie hydrologických věd), EUMETSAT, ECMWF (Evropské centru pro střednědobou předpověď a s mnohými dalšími.

Systém integrované výstražné služby (SIVS)

Český hydrometeorologický ústav má jako jediný právo a vlastně i povinnost poskytovat ve spolupráci s Odborem hydrometeorologického zabezpečení Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu – meteorologická služba Armády ČR výstražné informace pro území ČR v oblasti operativní meteorologie a hydrologie. Výstražné informace jsou vydávány Centrálním předpovědním pracovištěm (CPP) v Praze ve spolupráci s regionálními pobočkami a Armádou ČR, s nimiž je konzultuje. Informace je vydávána na nebezpečné meteorologické a hydrologické prvky a jevy, jimž se přiřadí stupeň nebezpečí (1. stupeň – nízký, 2. stupeň – vysoký a 3. stupeň – extrémní).

Jevy, před nimiž se vydávají výstrahy

Výstrahy jsou vydávány pro 31 jevů v 8 skupinách. Jde o jevy:

  1. Teploty vzduchu (např. silný mráz, vysoké teploty)
  2. Déšť (např. vydatný déšť)
  3. Sněhové jevy (např. sněhové jazyky, nová sněhová pokrývka)
  4. Námrazové jevy (např. náledí, silná námraza)
  5. Bouřkové jevy (např. silné bouřky)
  6. Povodňové jevy (např. povodňová pohotovost)
  7. Vítr (např. silný vítr)
  8. Požáry (např. nebezpečí požárů)

Jevy lze rozdělit s jistou mírou opatrnosti na letní (typicky vysoké teploty, bouřkové jevy, požáry a zpravidla i dešťové srážky), zimní (typicky sněhové a námrazové jevy) a celoroční (typicky vítr, povodňové jevy, ale i dešťové srážky).

Stupně výstrah

Výstražné informace před nebezpečnými jevy se u nás vydávají nejčastěji na silný vítr (zejména na podzim a v zimě), před ledovkou či náledím a zmrazky a novým sněhem (v zimě) a před vysokými teplotami, nebezpečím požárů a silnými bouřkami (v létě). Vydávají se převážně výstrahy 1. stupně nebezpečí, v případě některých významněji extrémních situací (nejčastěji velmi silný vítr v chladné části roku, velmi vysoké teploty či velmi silné bouřky v létě) pak výstrahy 2. stupně.

A velmi výjimečně (enormně nebezpečné jevy, např. nejvýznamnější poryvy větru v roce 2007 atp., dále významné srážky a povodně, např. v letech 2002, 2006, 2013 nebo výjimečně i extrémně silné bouřky. Mezi ty řadíme např. bouřky s přívalovými lijáky v roce 2009 či se silnými poryvy větru v roce 2007 a některé další výjimečné situace. Z hlediska území ČR jsou plošněji vydávány výstrahy nejnižšího stupně, výstrahy středního stupně lokálněji a jen ojediněle plošněji a výstrahy nejvyššího stupně jsou vydávány velmi lokálně.

Na konci roku 2018 byl SIVS ČHMÚ modernizován, najdete ho na stránce http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/vystrahy/index.html.

Napsat komentář