Níže Eberhard (2019)

Období výskytu a popis níže Eberhard

Tlaková níže ovlivnila počasí u nás a v okolí během noci z 10. na 11. března. Velmi silný vítr neměl tak dlouhé trvání, nejvýznamněji foukalo od 21. hodiny prvého dne do 1. hodiny ranní dne druhého, silný vítr foukal v ČR ale již od 15. hodiny prvého dne až do rána dne druhého. Významné poryvy větru přinesla již tlaková níže zvaná “Dragi” dne 9. března kolem poledne a večer či na počátku noci na 10. března s výskytem důsledků a též tlaková níže “Bennet” na začátku týdne, tedy v pondělí 4. března s výskytem významnějších důsledků. Tehdy foukal silný vítr zejména odpoledne a v podvečer.

Průběh počasí

Zaměřme se zejména na situaci z večera 10. března a noci na 11. března při přechodu podružné studené fronty za vlivu níže “Eberhard”. Podobně jako předchozí cyklony nejen v minulých dnech před touto situací, ale i v minulých letech, přinesly zejména významné poryvy větru. Vedle těchto se ale vyskytly zejména na návětří hor vydatné srážky, které způsobily společně s táním sněhu při krátkém oteplení rychlejší odtok vody a vzestupy hladin vodních toků, spíše krátce s dosažením povodňových stavů.

Na studených frontách a podružných studených frontách byla zaznamenána bouřková činnost a to i pozdě večer či v noci. Šlo o typické frontální bouřky v silném západním proudění. Silný vítr se vyskytoval na našem území včetně nížin už v sobotu 9. března dopoledne a hlavně kolem poledne, kdy byly nárazy značné. V místech se suchým povrchem docházelo ke značnému víření prachu a písku. Další významné poryvy větru přišly po velmi krátké přestávce (kterou téměř nebylo možno pozorovat) v sobotu večer a v první polovině noci na neděli. Poté vítr na několik hodin zeslábl, aby přinesl hlavní extrémní poryvy během nedělního odpoledne hlavně na JZ/Z Čech a poté večer a zpočátku noci na pondělí na četnějších místech, viz dále.

Nejvyšší nárazy větru

Nejvyšší náraz větru 54.5m/s, tj. 196km/h (Sněžka – Poštovna), dále 48.7m/s (Milešovka), 36.8m/s (Javorový vrch), 36.2m/s (Lysá hora). Z ne horských poloh přesáhly nárazy i 30m/s, nejvyšší byly například 34.9m/s (Luká u Litovle), 33.6m/s (Kocelovice), 32.5m/s (Ústí nad Labem – Kočkov). Vyšší náraz větru (necelých 58m/s) byl v ČR změřen v posledních letech i celkově v roce 2007. Tento náraz větru je tedy zatím druhým nejvyšším u nás.

Nejvyšší úhrn srážek za 48 hodin 56mm (Prášily), dále například 50mm (Pec pod Sněžkou). Nejvyšší srážkové úhrny byly dosaženy na návětří Šumavy, Krušných hor a Krkonoš či Jeseníků (obr. 3). V nižších polohách byly naopak velmi slabé, například na východě středního Polabí nebo v nižších výškách jižních a jihozápadních Čech.

Vítr slábl během druhé poloviny noci na pondělí a v pondělí nad ránem. Během pondělí foukal sice čerstvý a zejména v oblasti i v nížinách sněhových přeháněk nárazový vítr, ale nárazy nebyly již nijak významné.

Důsledky situace

Následky působení silného větru spočívaly zejména velkých problémů a dopravě a to hlavně v železniční, kde došlo k pádům mnoha stromů na železniční tratě a do některých bohužel narazil při běžném provozu i vlak. Též došlo k pádům stromů či větví na trakční vedení a k pádům sloupů trakčního vedení. Zajistit autobusovou dopravu bylo vzhledem k situaci těžké, neboť důsledek padajících stromů byl v silniční dopravě a silnice v lesních úsecích byly tak též neprůjezdné. Největší problémy na železnicích byly v noci na pondělí v jižních a jihozápadních Čechách, ale i v jižní části středních Čech (hl. Benešovsko) a na severozápadě Čech či také místy na Moravě.

Popadané stromy působily větší problémy tradičně i v energetice, kdy zůstalo mnoho lidí bez dodávek elektrického proudu. Nejvíce lidí bez proudu bylo podle informací v Moravskoslezském kraji (téměř 50 000 odběrných míst), celkem to bylo v noci na pondělí 425 000 míst. Po přechodu studené fronty a podružné studené fronty nastalo významné ochlazení a hlavně od vyšších poloh, místy už od středních, působily problémy zimní projevy počasí a to hlavně v pondělí při výskytu i dosti vydatných sněhových přeháněk, výjimečně i bouřek. Na našem území padlo podle státního podniku Lesy ČR cca 1 milion stromů.

V některých případech vítr trhal i střechy, například na Královéhradecku, Jičínsku a Náchodsku i Rychnovsku. Významně ovlivnila tato níže počasí u našich západních sousedů. V Německu měla i jednu oběť. Též tam zastavila železniční provoz, vítr převracel i malé dodávky. Významné poryvy větru působily škody i na Slovensku, též se jednalo často o popadané stromy a problémy v dopravě a energetice či případně o stržené střechy.

Synoptický vývoj

Tlaková níže zvaná “Eberhard” vznikla nad Atlantikem a zamířila nad britské ostrovy. Jak je patrné na synoptické analýze zobrazené na obrázku 1, tak 10. března v noci ještě ovlivňovala středoevropské počasí tlaková níže “Dragi” a to poměrně významně. Přes Británii se přesouvala tlaková níže, které je zde věnována hlavní pozornost a která je nazvána dle berlínského Institutu “Eberhard”.

Obr. 1 Synoptická situace a tlaková níže Eberhard nad Británií, odsouvající se cyklona Dragi k severovýchodu k 10.3.2019 1:00 SEČ, zdroj: met.fu-berlin.de/dwd.de

Tlaková níže Eberhard postoupila dále k východu až postupně jihovýchodu, přes Německo a následně Polsko. Při přechodu přes střední Evropu postupně slábla. Společně se svým frontálním systémem ovlivnila ale velmi značně počasí v západní, severozápadní i střední Evropě. Za studenou frontou systému této cyklony postupovala v noci na pondělí 11. března přes ČR podružná studená fronta (shodná situace nastala o noc dříve při vlivu níže “Dragi”) a na ní se objevily v ČR značné nárazy větru. Na obrázku 2, který zobrazuje synoptickou situaci k úterý 12. března je patrná již nad jihovýchodem Evropy. Za ní se nad centrální Evropou rozšířil výběžek tlakové výše “Gabi”.

Nad severním Atlantikem se poblíž Británie nacházela již hluboká tlaková níže zvaná “Franz”, která ovlivnila počasí u nás svým systémem front méně významně ve středu. Systém front této cyklony postupně okludoval a nad naším územím šlo o přechod okluzní fronty. Opět tato situace přinesla větrné počasí, avšak nárazy se zastavovaly do 25m/s, ojed. na horách byly kolem 30m/s.

Obr. 2 Synoptická situace a výběžek vysokého tlaku vzduchu z tlakové výše Gabi nad střední Evropou, hluboká tlaková níže Franz u Británie a zesláblá níže Eberhard nad jihovýchodem Evropy k 12.3.2019 13 SEČ, zdroj: met.fu-berlin.de

Shrnutí tlakové níže Eberhard

• Ovlivnila počasí u nás v noci z 10. na 11. března
• Zasáhla celé území ČR a přinesla zejména velmi silný vítr, na návětří hor prudké srážky a krátké tání sněhu (výskyt nižších SPA hl. na JZ Čech) a bouřkovou činnost v silném proudění
• Nejvyšší náraz větru 54.5m/s (Sněžka – Poštovna)
• Nejvyšší úhrn srážek 56mm (Prášily)
• Jednalo se o nejvýznamnější tlakovou níži z pohledu síly větru u nás od roku 2007 a celkově tedy o druhou nejvýznamnější níži posledních let
• Častými důsledky byly popadané stromy, kterých padl v ČR cca 1 milion
• Tyto působily problémy v železniční a někde i silniční dopravě a v energetice
• Bez elektřiny bylo až 425 000 odběrných míst v republice
• Extremita situace podle nárazu větru a dalších jevů: 4

Stupeň extremity ukazuje extrémní projevy počasí a to zejména větru v nárazech a s nimi spojené důsledky a jejich závažnost. Hodnoceno je stupnicí 1 až 5, kdy nejnižší číslo znamená nejmenší extremitu a nejvyšší naopak. Stupnici barevně rozlišujeme takto: Stupně extremity → 1 → 2 → 3 → 4 → 5. Vyjádřeno slovní dikcí: Nízký → střední → vysoký → velmi vysoký → extrémní.