Meteorologická pracoviště

Meteorologická pracoviště, jejich dělení a popis včetně důležitých odkazů. Stránka seznamuje čtenáře s tím, kdo všechno sbírá meteorologická data, vyhodnocuje a jinak zpracovává a kdo se zabývá či podílí na sestavování prognóz počasí, které jsou výsledkem velké spolupráce a sehranosti několika týmů lidí sdružených do různých institucí.

Témata stránky: Pojem meteorologická pracoviště, dělení pracovišť, Světová meteorologická organizace a její role v systému pracovišť, meteorologické organizace a jejich popis, meteorologické stanice, dělení meteorologických stanic, vybavení stanic.


METEOROLOGICKÁ CENTRA, ORGANIZACE A STANICE

Kdo a také co zajišťuje nepřeberné množství meteorologických a ostatních příbuzných služeb sbíráním a vyhodnocováním dat včetně výpočtů prognóz (o teorii předpokladů vývoje počasí více stránka Prognózy počasí). O tom bude pojednáno dále na této stránce. Sběr meteorologických dat na profesionální úrovni na různých místech na Zemi (pozemní, výškové měření, měření na mořích a oceánech) zajišťují v rámci daného celku (zpravidla státu) meteorologické organizace (též zvané služby či meteoslužby), kterým vypomáhají dobrovolnická pozorování. Speciální meteorologická pozorování s prezentací aktuálních dat v kódovaných zprávách se praktikují pro letištní potřeby. Naměřená data zasílají organizace do meteorologických center, hlavní institucí, kam směřují data ze všech měření na Zemi je Světová meteorologická organizace (SMO) v angličtině Word meteorological organization (WMO), která tato data shromažďuje, zpracovává a dále využívá. Používá je mimo jiné ve svých pravidelných zprávách o stavu počasí a podnebí ve Světě, které veřejně publikuje v několika světových jazycích. Centra a SMO využívají naměřená data především pro sledování vývoje klimatu na Zemi a přesnějším předpovědím jeho pravděpodobného vývoje.

Od meteorologické stanice po meteorologickou databanku

Jak se data dostanou až „nahoru“? V dnešní moderní době rychlé výpočetní techniky a též rychlých možnosti přenosu dat na dálku velmi snadno a rychle a s minimálním ručním zásahem lidí, tedy pracovníků daných institucí. Vždy bude nutné na přenos nějakým způsobem dohlížet a případně řešit vzniklé problémy, které se budou na technice vyskytovat. Dnes jde ovšem o minimální lidský dohled s minimálním výskytem poruch přenosu, kdy se alespoň většina důležitých dat dostane vždy včas na místo určení.

Rozlišujeme tato meteorologická pracoviště:

  • Meteorologické stanice
  • Observatoře
  • Meteorologické organizace
  • Meteorologická centra
  • Světovou organizaci (SMO) jako centrálu

Meteorologická pracoviště spolu neustále velmi úzce spolupracují. Bez této spolupráce by nevznikla tak rychlá a kvalitní práce.

Meteorologické stanice

Dělí se na několik druhů a poddruhů a jejich hlavním úkolem je sledovat a měřit stav počasí a jeho alespoň základních prvků a tato data odesílat prostřednictvím meteorologické organizace do databáze. První meteorologická stanice byla v ČR zřízena v roce 1752 a to v Praze-Klementinu, kde se měří teplota vzduchu nepřetržitě od roku 1775. Těmto se věnujme nyní trochu podrobněji. Staniční síť ČHMÚ tvoří několik druhů stanic, které plní v oblasti měření počasí různé funkce. K těmto stanicím jsou v síti přidruženy i některé další, jako například srážkoměry státních podniků povodí.

Druhy meteorologických stanic ČHMÚ:

  1. AMS (Automatizovaná meteorologická stanice s lidskou obsluhou)
  2. AMS1 (AMS kombinovaný typ)
  3. AMS2 (AMS bez obsluhy, plně automatická)
  4. AKS1-4 (Základní klimatologická stanice)
  5. MKS (Manuální klimatologická stanice)
  6. MKSR (Manuální klimatologická stanice, omezený program pozorování)
  7. MSS (Manuální srážkoměrná stanice)
  8. ASS (Automatická srážkoměrná stanice

Dále existují měření pomocí speciálních přístrojů jako je TOTAL (totalizátor pro měření srážek letního a zimního typu, většinou v odlehlých oblastech), PROFIL (měření výšky sněhu a jeho vodní hodnoty ve vybraných lokalitách), STOZAR (měření prvků v různých výškách) a HYDROAS (hydrologické stanice na vodních tocích).

Stanice AMS

Jsou v provozu nepřetržitě, kdy jejich obsluha je zajištěna meteorologem pozorovatelem. Jsou to letecké meteostanice a stanice Armády ČR. Údaje jsou každou hodinu přenášena do centra. Dělí se na stanice typu AMS1 a AMS2. První jmenovaný typ je kombinací stanice s obsluhou meteorologem pozorovatelem (denní režim) a automatickým provozem (noční režim). Druhý typ stanice je plně automatický, tedy bez obsluhy.

Stanice AKS

Dělí se na čtyři typy, AKS1 až AKS4. Stanice AKS1 je základní klimatologickou stanicí, která má většinou úplný program pozorování dobrovolných stanic. Měří veškeré meteorologické prvky, plus teplotu půdy v různých hloubkách. Stanice AKS2 má většinou redukovaný program pozorování a nemá obslužný počítač pro vkládání dat. Některá data jsou měřena manuálně pozorovatelem (například vodní hodnota sněhu a jeho výška). Stanice AKS3 mají vždy redukovaný program pozorování, měří vždy jen jeden ze základních meteorologických prvků. A stanice AKS4 má úplný nebo redukovaný program pozorování, není zde ovšem pozorovatel. Jinak může měřit veškeré prvky jako ostatní uvedené druhy této kategorie. Stanice je automatická 100%, jen je třeba dohled zaškolené osoby provádějící údržbové práce.

Stanice MKS

Je manuální klimatickou stanicí, kde provádí měření základních prvků pozorovatel. Naměřené hodnoty či stav počasí pozorovaný zaznamenává v 7, 14 a 21 hodin místního času. Další měření (například výšky sněhové pokrývky) provádí v 7 hodin místního času. Jde o čas Středoevropský a to i v době platnosti letního času. Stanice MKSR jsou stanice s omezeným programem pozorování.

Stanice ASS/MSS

Stanice MSS jsou manuálními srážkoměrnými stanicemi s měřením úhrnů srážek a sněhových údajů. Pozorovatel zaznamenává výskyt meteorologických jevů. Stanice ASS jsou srážkoměrné stanice automatizované, u nichž jsou naměřená data přenášena na pobočku. Některé charakteristiky jsou měřeny manuálně (typicky výška sněhu a podobné).

Observatoře jsou meteorologické a klimatologické, dále také aerologické či letecké. Probíhá na nich nepřetržité pozorování a zaznamenávání počasí meteorologem pozorovatelem. V dnešní době se většina prvků měří přístroji s automatickým přenosem dat. Ale nejen pro zastoupení těchto přístrojů v případě chyb je zde stále důležitá přítomnost člověka – pozorovatele.

%d bloggers like this: