Ostatní oblaky

Hodnocení stránky

Stránka Atlas oblaků nabízí kompletní přehled základních oblačných druhů dle Morfologické klasifikace oblaků. Tato stránka rozšiřuje výše uvedenou o ostatní oblaky. Tyto oblaky stojí vedle základního dělení oblaků, kdy jejich přesný vznik není často jistý či dokonce není vůbec znám. Mezi tyto oblaky patří nejen oblaky vznikající jinak než kondenzací vodní páry, ale i další oblačné druhy a uskupení (například umělé oblaky) vznikající shodným způsobem.

Obsah stránky:

  • Definice ostatních a zvláštních oblaků
  • Umělých oblaků
  • Oblačných stěn
  • Výčet a stručný popis těchto druhů oblaků

Výukový materiál k tomuto tématu: METEOROLOGIE 5


Co si představit pod výše uvedenými pojmy skupiny ostatní? Co znamenají uvedené druhy oblaků? A které to přesně jsou? Takové informace nabízí právě tato stránka. Je nutné důrazně odlišovat  základní (12), viz výše odkazovaná stránka a umělé či zvláštní druhy oblačnosti. Oblačné stěny jsou specifickým seskupením určitých druhů oblaků dle základní klasifikace.

Ostatní a zvláštní oblačnost

Ostatními oblaky jsou mraky vznikající mimo troposféru. Těmi jsou mezosférické a stratosférické druhy. Dále je o orografickou oblačnost s vazbou na členitost terénu daného území. Tyto se objevují zejména na určitých místech a v určitý čas. Jsou viditelné například jen z určitých části Země. Příčiny vzniku některých těchto oblaků nejsou doposud přesně známy. Níže budou vyčteny druhy těchto oblaků a stručně popsány.

Noční svítící oblaky (Noctilucent Clouds, NLC)

Výskyt: Horní mezosféra

Popis: Jedná se o zvláštní oblaky, které jsou viditelné naopak po soumraku či v nočních hodinách. Jsou stříbrné až namodralé a viditelné zejména u obzoru v letním období. V některých případech mohou mít barvu i jinou, někdy až červenou. Podobají se cirrovité oblačnosti, avšak se nacházejí o mnoho výše než tato základní oblačnost. Přesný vznik těchto oblaků není ani v dnešní době přesně znám.

Perleťové oblaky (Nacreous Clouds, NCC)

Výskyt: Hladiny až kolem 30km

Popis: Tyto též připomínají též oblačnost vysokého patra nebo i oblaky druhu Ac lenticularis (čočkovitého tvaru). Vyskytuje se na nich irizace, vlivem níž mají lesklý vzhled.

Oblaky Jet Stream

Výskyt: Výšky kolem 10km (kolem tropopauzy)

Popis: Jde o oblačnost silného tryskového proudění. Ve velkých rychlostech proudění vzduchu se vyskytují značné rozdíly směrů a rychlostí větru  (střihy větru).

Vznik: Vznikají v důsledku teplotní nehomogenity – střet vzduchových hmot různých fyzikálních vlastností (zejména teplot).

Rotorová oblačnost

Výskyt: Turbulentní proudění

Popis: Jsou podoby válců, které je možno spatřit v horních částech vírů, tvořících se při turbulentním proudění (proudění přes horské překážky). Oblaky v proudění setrvávají na shodném místě.

Brízová oblačnost

Výskyt: Brízové proudění

Popis: Vznikají též ve specifickém proudění vzduch. Jedná se o mořskou brízu, vyskytující se v pobřežních oblastech. Toto proudění má typický denní chod. Pokud se proudění vyskytuje mimo pobřeží, jde o brízu údolní.

Fénová oblačnost

Výskyt: Fénové proudění

Popis: Třetím typem oblaků vznikajících při specifickém proudění jsou ty spojené s tz. fénem (z něm. föhn). Vyskytují se u protáhlých kopců nebo u pohoří, kdy pokrývají celá pohoří. Je to horizontálně rozsáhlá a uspořádaná oblačnost s výskytem srážek.

Oblaky zvláštními jsou:

Hole-Punch Clouds (cavum)

Jedná se o běžnou oblačnost vrstevnatého typu (nejčastěji Altocumuly nebo Stratocumuly), v nichž se vyskytují tzv. díry. Díry mají podobu kruhů nebo elips. Tyto se v oblacích objevují náhodně. Místa jsou prázdná a je v nich patrná modrá obloha nebo se v dírách vyskytuje oblak Cirrus. Díry vznikají v důsledku změny podmínek pro vznik oblaků v daném místě. Jde o to, že dojde k v daném místě k vysušení vzduchu a oblačnost se tam rozpadne. Jinde pokračují vhodné podmínky pro výskyt oblaků.

Od vydání nového atlasu oblaků jde o zvláštnost zvanou cavum.

Donut Clouds

Jedná se o oblaky připomínající tvar koblihy. Vědci bylo zjištěno, že tyto oblaky typu Cumulus nabývají těchto zajímavých tvarů v případě, kdy se výrazně rozpíná okolní Cumulonimbus, oblačnost Cumulus se vlivem jeho rozpínání deformují. Jedná se tedy o Cumuly, nicméně netypického tvaru a proto patří do kategorie zvláštních oblaků se speciálním názvem.

Kelvin-Helmholtzovy oblaky (fluctus)

Tvar oblaků je výjimečný a jde o oblačné druhy Cirrus, Altocumulus nebo Stratocumulus či o oblaky orografické (viz výše). Výjimečně může jít i o jiné. Tyto mají vzhled jemných vln a jejich vrcholky se postupně přelévají. Tvar oblaku vznikne na již existujícím oblaku. Jde tedy o zvláštní tvar některého základního oblačného druhu.

Podle nového atlasu oblaků jde o zvláštnost fluctus.

Umělé oblaky

Tyto většinou nevznikají v důsledku procesu jako běžná oblačnost, patří proto mezi ostatní oblačnost. Mezi umělé oblaky patří zejména kouřovou oblačnost a sopečný prach. Řadíme mezi ně ovšem i kondenzační stopy za letadly, které se mezi základní oblačnost na obloze nepočítají (alespoň ne při hodnocení pokrytí oblohy). Často není snadné rozlišit kondenzační pruh od oblaku Cirrus.

Tato oblačnost kouřového typu se často podobá kupovitým oblakům Cumulus, avšak mezi oblačnost se rozhodně nezapočítávají. Velmi působivě vypadají některé sopečné jevy, též se do běžné oblačnosti nepočítají.

Kondenzační pruhy (homogenitus)

Nebo-li stopy za letadly, které se tvoří ve stopě (dráze) letadla, zhruba ve výšce 7-12km, kde se teploty drží také velice nízko a to až na -60°C. Kondenzační pruhy mají těsně za letadlem podobu silné a úzké čáry, po delší době na ně též jako na ostatní oblačnost působí proudění. Takže mohou být rozfoukávány prouděním do různých i zajímavých tvarů, tzv. chomáčků. Pakliže se kondenzační pruhy rychle za letadlem rozpadají či se za ním netvoří vůbec, je hodně pravděpodobné, že bude panovat hezké počasí. Pokud naopak na obloze setrvávají hodně dlouho a jsou značně rozfoukány, značí to vysokou vlhkost ve výšce a také silné proudění, což je předzvěstí změny počasí k horšímu v nejbližších hodinách.

Podle nového atlasu oblaků jde o označení transformací vzniklého oblaku a to pomocí názvu homogenitus. Pokud není možné určit, zda jde o antropogenně vzniklý speciální oblak nebo o běžný oblak, použijeme název homomutatus.

Ostatní oblaky: Kondenzační pruhy.

Kouřová oblačnost (flammagenitus)

I oblaky kouře, vzniklé z lesních či lučních požárů nebo požárů vzniklých po haváriích počítáme mezi umělou oblačnost. Pokud hoří velká část lesů, kouř stoupá hodně do výšky a nerozplývá se. Takové mohou připomínat i konvektivní oblačnost. Tyto sestávají z prachu a spálených produktů, nikoli z vodních kapiček nebo ledových krystalků a mohou být i vysoce zdraví škodlivé.

Ostatní oblaky: Sopečný oblak.

Zdroj: slunecno.cz

Průmyslové oblaky (flammagenitus)

Jedná se o oblaky vzniklé v důsledku lidské činnosti. Tento oblak vzniká z více zdrojů kouře. Někdy se takové shluky kouře mohou spojit s nízkou oblačností, podobají se většinou oblačnosti typu Stratus, Stratocumulus a výjimečně i Cumulus.

Sopečné oblaky a atomové hřiby (flammagenitus)

Po výbuchu sopky je do velké výšky vyvržen hustý oblak, který je složen z plynů a prachu. Oblaky sahají většinou do výšky 10km a často se dostávají až do horní hranice troposféry či výjimečně až do tropopauzy, tj. až do 30km výšky. Podobají se vertikálně dosti vyvinutým oblakům.

Ostatní oblaky: Pyroklastický oblak.

Zdroj: sopky.eu

Atomový hřib je umělým oblakem vzniklý explozí atomové či vodíkové bomby Tento oblak roste do doby, než se plyny ochladí na shodnou teplotu s teplotou okolního vzduchu.

Nově se tyto druhy označují podle atlasu oblaků jako flammagenitus.

Ostatní oblačnosti je věnována pouze okrajová pozornost, neboť byť ovlivňuje, mnohdy i velmi významně, „počasové“ jevy a klima. Tak nejde o meteorologické jevy a procesy. Hlavní pozornost je věnována zejména oblakům základním (viz patřičná stránka) nebo oblakům zvláštním (viz úvod této stránky) nebo případně ostatním, vznikajícím mimo troposféru.