Morfologická klasifikace oblaků
Představme si stručně morfologickou klasifikaci oblaků co se týče jejich základních druhů a v dalších textech bude uvedeno vše důležité o jednotlivých druzích. Morfologická klasifikace oblaků (MKO) definuje oblaky do 10 základních druhů. Nejprve základní pojmy, rozlišujme:
Oblačné patro – je přibližná výška výskytu oblačnosti daného druhu (viz dále) a jde tedy o definování vysokého, středního a nízkého patra. Některá oblačnost může zasahovat do více pater.
Druh oblaku – existuje 10 základních druhů, jejich názvy jsou užívány v latině a obsahují slova či předpony (cirrus, stratus, cumulus – zástupci jednotlivých oblačných pater a dále -alto, -nimbus a -nimbo). Druh oblaku je vždy přiřazen k danému oblačnému patru.
Tvar oblaku – označuje vzhled konkrétního druhu oblaku.
Odrůda oblaku – poukazuje na další vlastnosti oblaku jako jsou souvislost, průsvitnost, rozložení na obloze a podobně.
Zvláštnost oblaku – označuje ostatní jevy s oblaky spojené (např. srážkovou činnost) a též průvodní jevy.
Morfologická klasifikace
Klasifikace oblaků podle oblačných pater dle Morfologické klasifikace oblaků:
VYSOKÉ PATRO (cca 6-12km)
1. Cirrus, Ci (řasa)
2. Cirrostratus, Cs (řasosloha)
3. Cirrocumulus, Cc (řasokupa)
STŘEDNÍ PATRO (cca 2-6km)
4. Altostratus, As (vyvýšená sloha)
5. Altocumulus, Ac (vyvýšená kupa)
NÍZKÉ PATRO (cca povrch až 2km)
6. Cumulus, Cu (kupa)*
7. Stratus, St (sloha)
8. Stratocumulus, Sc (slohokupa)
PŘESAHUJÍCÍ HRANICE PATER
9. Cumulonimbus, Cb (bouřková kupa)
10. Nimbostratus, Ns (dešťová sloha)
Oblak Cu ve svém posledním stádiu zasahuje i do středního patra, další oblaky mohou zasahovat do více pater jen ojediněle. Jedině oblak Stratus může dosahovat zemského povrchu.
Oblak versus mlha
Oblaky jsou složeny z vodních kapiček, ledových krystalků nebo obojího (viz další texty) a jde o kondenzovanou vodní páru. Oblak se jeví jako mlha vždy, když ho vidíme z blízka či jím přímo procházíme. Jen na větší vzdálenost můžeme pozorovat určité oblačné tvary. Proto oblak Cumulus (typické květákové oblaky vyskytující se v teplé části roku, nejčastěji v letním období) ze zemského povrchu budeme při průletu letadlem klasifikovat jako mlhu. Mlhou je typicky oblak Stratus, ale jako Stratus nazýváme tuto mlhu opět jen pokud ji vidíme z větší vzdálenosti. Takže za mlhu považujeme vodní páru pouze v případě, kdy je tato u zemského povrchu blízko pozorovateli.
Mlha je de facto oblak a považujeme jí za oblak Stratus, slohu. Pokud je ale vodní pára blízko země, je oficiálně považována za mlhu, jinak za oblak. Pokud nemá vodní pára u zemského povrchu takovou koncentraci a snižuje viditelnost na 1 a více kilometrů, jde o tzv. kouřmo.
morfologická klasifikace oblaků: Další oblaky a srážková činnost
V dalších textech probíráme základní druhy oblaku dle MKO a následně se pojednává v samostatném textu o mlhách. U každého oblaku dáváme jeho popis, dále pojednáváme o jeho vzniku, složení, produkci srážek, výšce výskytu, horizontálním rozsahu (průměrném). A dále jmenujeme a krátce popisujeme jeho tvary, odrůdy a zvláštnosti (může-li těchto nabývat), plus případné další zajímavosti. Další články se poté věnují ostatním oblakům, které už nemají se základními tolik či dokonce vůbec nic společného.
Vedle základních oblaků existují oblaky zvláštní a další oblaky. Proces a příčiny jejich vzniku nejsou často zcela objasněny. Dostupné údaje o nich budou obsahovat poté následné zde publikované články.
Některé oblaky z deseti základních druhů produkují srážky a to jak dosahující zemského povrchu, tak nedosahující zemského povrchu (objasníme). Každý oblak může produkovat určitý druh srážek. Po úvodu do problematiky srážek se tak v dalších článcích vrátíme k druhům oblaků, které produkují srážky. V těchto textech opět vykládáme vše důležité o srážkové činnosti s vazbou na další meteorologické projevy.
Doporučujeme pro komplexní informace naší stránku Atlas oblaků či Ostatní oblaky. Též doporučujeme skvěle zpracovanou stránku s fotografiemi oblaků v podobě atlasu oblaků na www.wolkenatlas.de.
