Morfologická klasifikace oblaků
Představme si stručně morfologickou klasifikaci oblaků co se týče jejich základních druhů a v dalších textech bude uvedeno vše důležité o jednotlivých druzích. Morfologická klasifikace oblaků (MKO) definuje oblaky do 10 základních druhů. Nejprve základní pojmy, rozlišujme:
Oblačné patro – je přibližná výška výskytu oblačnosti daného druhu (viz dále) a jde tedy o definování vysokého, středního a nízkého patra. Některá oblačnost může zasahovat do více pater.
Druh oblaku – existuje 10 základních druhů, jejich názvy jsou užívány v latině a obsahují slova či předpony (cirrus, stratus, cumulus – zástupci jednotlivých oblačných pater a dále -alto, -nimbus a -nimbo). Druh oblaku je vždy přiřazen k danému oblačnému patru.
Tvar oblaku – označuje vzhled konkrétního druhu oblaku.
Odrůda oblaku – poukazuje na další vlastnosti oblaku jako jsou souvislost, průsvitnost, rozložení na obloze a podobně.
Zvláštnost oblaku – označuje ostatní jevy s oblaky spojené (např. srážkovou činnost) a též průvodní jevy.
Klasifikace
Klasifikace oblaků podle oblačných pater dle MKO:
VYSOKÉ PATRO (cca 6-12km)
1. Cirrus, Ci (řasa)
2. Cirrostratus, Cs (řasosloha)
3. Cirrocumulus, Cc (řasokupa)
STŘEDNÍ PATRO (cca 2-6km)
4. Altostratus, As (vyvýšená sloha)
5. Altocumulus, Ac (vyvýšená kupa)
NÍZKÉ PATRO (cca povrch až 2km)
6. Cumulus, Cu (kupa)*
7. Stratus, St (sloha)
8. Stratocumulus, Sc (slohokupa)
PŘESAHUJÍCÍ HRANICE PATER
9. Cumulonimbus, Cb (bouřková kupa)
10. Nimbostratus, Ns (dešťová sloha)
Oblak Cu ve svém posledním stádiu zasahuje i do středního patra, další oblaky mohou zasahovat do více pater jen ojediněle. Jedině oblak Stratus může dosahovat zemského povrchu.
Oblak versus mlha
Oblaky jsou složeny z vodních kapiček, ledových krystalků nebo obojího (viz další texty) a jde o kondenzovanou vodní páru. Oblak se jeví jako mlha vždy, když ho vidíme z blízka či jím přímo procházíme. Jen na větší vzdálenost můžeme pozorovat určité oblačné tvary. Proto oblak Cumulus (typické květákové oblaky vyskytující se v teplé části roku, nejčastěji v letním období) ze zemského povrchu budeme při průletu letadlem klasifikovat jako mlhu. Mlhou je typicky oblak Stratus, ale jako Stratus nazýváme tuto mlhu opět jen pokud ji vidíme z větší vzdálenosti. Takže za mlhu považujeme vodní páru pouze v případě, kdy je tato u zemského povrchu blízko pozorovateli.
Mlha je de facto oblak a považujeme jí za oblak Stratus, slohu. Pokud je ale vodní pára blízko země, je oficiálně považována za mlhu, jinak za oblak. Pokud nemá vodní pára u zemského povrchu takovou koncentraci a snižuje viditelnost na 1 a více kilometrů, jde o tzv. kouřmo.
Další oblaky a srážková činnost
V dalších textech probíráme základní druhy oblaku dle MKO a následně se pojednává v samostatném textu o mlhách. U každého oblaku dáváme jeho popis, dále pojednáváme o jeho vzniku, složení, produkci srážek, výšce výskytu, horizontálním rozsahu (průměrném). A dále jmenujeme a krátce popisujeme jeho tvary, odrůdy a zvláštnosti (může-li těchto nabývat), plus případné další zajímavosti. Další články se poté věnují ostatním oblakům, které už nemají se základními tolik či dokonce vůbec nic společného.
Vedle základních oblaků existují oblaky zvláštní a další oblaky. Proces a příčiny jejich vzniku nejsou často zcela objasněny. Dostupné údaje o nich budou obsahovat poté následné zde publikované články.
Některé oblaky z deseti základních druhů produkují srážky a to jak dosahující zemského povrchu, tak nedosahující zemského povrchu (objasníme). Každý oblak může produkovat určitý druh srážek. Po úvodu do problematiky srážek se tak v dalších článcích vrátíme k druhům oblaků, které produkují srážky. V těchto textech opět vykládáme vše důležité o srážkové činnosti s vazbou na další meteorologické projevy.
Doporučujeme pro komplexní informace naší stránku Atlas oblaků či Ostatní oblaky. Též doporučujeme skvěle zpracovanou stránku s fotografiemi oblaků v podobě atlasu oblaků na www.wolkenatlas.de.
Dobrý den,
vaše stranky sleduji dlouho a beru je za jediný, na kterých sleduji předpověď počasí.
Poslední dobou si říkám, a nechci zcela zpochybňovat fakt globálního oteplování, ale myslím si, že jde o jev, který by nastal jen ho člověk urychlil, ale to jen můj názor, říkám si že dobře všichni se teda snaží snížit škodliviny a vše co způsobuje skleníkový efekt, ale nikde nikdo se nesnaží, nebo zatím jsem o tom neslyšel, popřemýšlet o tom vysázet lesy apod. Podle mě, ikdyž jsem v tomhle nen obyčejný amatér a vím otom jen co se dostane na veřejnost, myslím si že je spousta pláni a míst zničené člověkem po dolování apod. Kde by se dalo vysazet spousta stromů a lesů a pomoct planetě i timto způsobem snižovat škodlivé látky ve vzduchu způsobující oteplování. Jen muj tip a názor. Vím že toto vůbec nesouvisí s článkem ale chtěl bych znát názor.
Dobrý den. Děkujeme za věrnost a každý názor je vítán, s problematikou to souvisí a to je hlavní. Problémem je, že se potýkáme spíše s odlesňováním a využití ploch k jiným účelům (což je zajisté špatně) a to zejména k zastavění nebo k zemědělství. Proto není snaha příliš zalesňovat. Zalesňování by mělo ovšem i další velmi pozitivní účinky a to zejména ve vztahu k hydrologii, kdy je dnes problémem zadržení vody v krajině. Byl by to krok hodně dopředu, to je pravda. Na druhé straně místy je snaha o obnovu stromů, např. ze strany měst a obcí. Alespoň částečně nahradit v minulosti odlesněné oblasti, byť nejde tedy přímo o výsadbu rozsáhlých lesů. Náš názor je z hlediska GO obdobný a shoduje se s převážnou částí odborné veřejnosti, že GO je současná výchylka klimatu Země, avšak je ovlivněna současnou civilizací a bohužel docela značně s tím, že do budoucna by mohl být tento vliv ještě o mnoho vyšší.
Dovolím si k tomu dodat, že nejde asi jen o lesy. Ona kupříkladu obecná snaha pěstovat místo trávníku “zelený beton” má na hospodaření s vodou též nemalý vliv. Dnes prakticky každý majítel pozemku zahájí tím, že pokácí staré vzrostlé stromy, vysadí místo nich něco moderního a malého, následně sestříhá trávník na 1cm a výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. V létě křičí o “katastrofálním suchu” (ano, takový trávník bez závlahy léto přežít nemůže, čímž ovšem dramaticky roste spotřeba vody), že má na tom pozemku výheň (jistě, když si vykácel všechno, co tam dělalo kdy stín) a nedá se tam vydržet, protože taková horka nikdy nebyla (jenže byla…jen nikdo neměl zelený betony a občas taky někde byl stín). Tráva a stromy si bere hodně energie. A co se tímto způsobem ze slunce nevyužije, to se maří v podobě tepla. No a to teplo radostně sálá do okolí a vzhledem k rozsahu už je to lokálně schopné ovlivňovat počasí, typicky bouřky, které se zastaví na okraji města a cudně ho obkrouží a podobné radosti.
Obdobně “geniální” jsou vysychající studny. Jistě, dřív se studna kopala široká a hluboka, okraj se betonoval či zdil a kopalo se až do místa, kde se prorazí nějaká nepropustná vrstva, aby se nebrala povrchová voda. Tam se pak udělalo štěrkové lože. Dnes někdo navrtá studnu do 2m, ona se tam začne sbíhat povrchová, no a je šťastný. Dál s tím nedělá nic. Obvykle to není pitné (jak by mohlo být) a v létě to radostně vyschne. A nastane zas nářek místo toho, aby dotyčný šel zabít toho, kdo takovou “studnu” vyrobil. Né, taková sucha nikdy nebyla, aby vyschly studny…ale že taky nikdy nebyly takto zk.rwené studny (sri, to se slušně říct nedá), to už jaxi nikdo nezdůrazňuje.
No a když potom řádně zaprší, tak se stane co? No tráva není nikde, stromy nejsou nikde, co není vyasfaltované, to je vybetonované a když ani to ne, tak tam alespoň někdo zasadil solární elektrárnu, Všechno to teče velikým proudem až je toho po kolena, vletí to do řeky a odteče pryč. A další věc, kde se vždycky zasakovala voda – pole. Jenže to by taky někdo musel zorat a ne jen lehce poškrabat. Vždyť když to pak uschne, tak ona to pojišťovna zaplatí. A třeba to neuschne. Minulá léta byla mimořádně deštivá a tak leccos prošlo. Trvá to dobře od poloviny 90. let, možná i déle, no ale ono to někdy konec mít musí. No a potom takové “pořádky” prostě neprojdou. Tohle je jedno vedle druhého a hodit to celé jen na odlesňování mi připadá nefér, protože to je obecná neschopnost hospodařit. Oni už všichni tuti zemědělci, stavitelé a podobní vynálezci myšostroje testují, co to snese. Už dobře čtvrt století. A právě narazili na hranice. A tvrdě!