Povodeň 2002

Hodnocení stránky

Známé informace o významné události povodeň 2002 v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.

Témata stránky: Povodeň 2002, povodeň – datace, povodeň – velikost, povodeň – příčiny a důsledky, povodeň – rekonstrukce.

---

POVODEŇ 2002 – INFORMACE

Jednoznačně katastrofální a v poslední době největší povodeň 2002, o které máme mnoho záznamů. Opět včetně četné fotodokumentace a videí a také podrobných záznamů z měření na četných srážkoměrných stanicích i vodoměrných stanicích na vodních tocích. Povodeň 2002 zasáhla větší část našeho území včetně hlavního města Prahy. Poprvé a zatím naposledy bylo značně zatopeno pražské metro, povodeň byla významná i s vlivem vltavské kaskády a dalších přehrad, kterých při velkých povodních v historii nebylo a jejichž vliv je při povodních značný.

Pokud by nebylo kaskády, byla by povodeň 2002 nepochybně o mnoho významnější, neboť by se nad Prahou mohly střetnout významné povodňové vlny z Berounky i ze Sázavy. Tato povodeň vstoupila do historie, vyskytla se podobně jako mnoho velkých povodní v historii v roce s koncovým číslem letopočtu “2”. Další zásadní informace o příčinách, průběhu i důsledcích povodně jsou uvedeny dále. Informace o povodni jsou rozděleny na informace o první vlně a informace o druhé vlně této povodňové události.

Datace a rozsah povodně

Asi každý si dnes pamatuje, stejně jako při velké povodni na Moravě roku 1997 (viz patřičná stránka), že povodeň 2002 byla letní a vyskytla se poměrně pozdě z hlediska letního období a to v polovině srpna. Byla rozdělena do dvou vln, z nichž druhá byla významnější. Zasáhla především povodí Vltavy a jejích přítoků, dále pak velmi značně od soutoku také povodí Labe, včetně významné zpětné vlny na Labi. Povodeň nezasáhla ale jen Čechy, velká voda se vyskytla značně také v povodí Dyje. První vlna se datuje na 6. až 8. srpna a druhá na 11. až 13. srpna tohoto roku.

Velikost a průběh povodně

První vlna povodně se datuje zejména na 6. a 7. srpen. Rozvodnila se zejména jihočeská Malše a okolní jihočeské toky, které kulminovaly 8. a 9. srpna. Nejvyšší průtoky měly Malše v Pořešíně 434m3/s-1 (doba opakování 500-1 000 let) , Roudném 562m3/s-1 (doba opakování 200-500 let), Černá v Líčově 213m3/s-1 (doba opakování 500 let). Další významné kulminační průtoky byly na Vltavě v Českých Budějovicích 888m3/s-1 (doba opakování 500-1 000 let), Blanici v profilu Heřmaň 191m3/s-1 (doba opakování 50-100 let), Blanický Mlýn 47.5m3/s-1 (doba opakování 50 let), Volyňce v Něměticích 126m3/s-1 (doba opakování 20-50 let).

Obr. 1 Průběh povodně na Malši, zdroj: voda.chmi.cz

Nasycení území po této epizodě významně vzrostlo a to mělo vliv na odtoky v této oblasti při druhé povodňové vlně. Ta započala 11. srpna, událost přinesla významné kulminační průtoky, na řadě míst zcela mimořádné. Nejvyšší průtoky na Vltavě v Praze-Chuchli 5 160m3/s-1 (doba opakování 500 let, vyšší průtok zde byl vyměřen rekonstrukcí pouze pro povodeň v roce 1432 a to 6 000m3/s-1), ve Vraňanech 5 120m3/s-1 (doba opakování 500 let), Labi v Hřensku 4 780m3/s-1 (doba opakování 100-200 let).

Další kulminační průtoky

Podobně jako v Ústí nad Labem a Děčíně, na Mělníku 5 050m3/s-1 (doba opakování 200-500 let), na Berounce v Berouně 2 170m3/s-1 doba opakování 500-1 000 let), v Liblíně 1 710m3/s-1 (doba opakování 500-1 000 let), na Vltavě v Českých Budějovicích 1 310m3/s-1 (doba opakování více než 1 000 let), na Otavě v Písku 1 180m3/s-1 (doba opakování 500-1 000 let), na Berounce v Plzni-Bílé Hoře 858m3/s-1 (doba opakování 100-200 let). Vltavě v Březí 706m3/s-1 (doba opakování více než 1 000 let) či na Úslavě v Plzni-Koterově 610m3/s-1 (doba opakování více než 1 000 let). Kulminační průtoky v četných případech přesáhly dobu opakování 100 let (ČHMÚ 2002, Němec, Kopp a kol. 2009, Elleder 2016).

Obr. 2 Průběh povodně na střední Vltavě, dolní Berounce a Sázavě, zdroj: voda.chmi.cz

Obr. 3 Průběh povodně na Berounce a jejích zdrojnicích na Plzeňsku, zdroj: voda.chmi.cz

Ke kulminacím při druhé vlně povodně došlo během 13. srpna, na dolních tocích pak 15. a 16. srpna.

Obr. 4 Průběh povodně na samotné Berounce, zdroj: voda.chmi.cz

Obr. 5 Průběh povodně na dolní Vltavě a Labi, zdroj: voda.chmi.cz

Obr. 6 Průběh povodně na vodním díle Orlík na Vltavě, zdroj: voda.chmi.cz

Obr. 7 Srovnání povodně 2002 s dalšími většími povodněmi posledních staletí na Vltavě v Praze, zdroj: voda.chmi.cz

Obr. 8 Srovnání povodně 2002 s dalšími většími povodněmi posledních staletí na Labi v Děčíně, zdroj: voda.chmi.cz

Příčiny a důsledky události povodeň 2002

Příčinou obou vln této významné až extrémní letní povodně byly vytrvalé a intenzivní dešťové srážky, které zasáhly zejména jižní a jihozápadní části našeho území. Při první vlně byla změřeno maximum srážek na stanici Pohorská Ves a to 181mm za den 7. srpna. Srážky byly místy i prudké charakteru přívalových srážek. Druhá vlna srážek přišla brzo po první, průtoky vodních toků tak nestihly příliš poklesnout. Nejvyšší denní úhrny srážek v této vlně zaznamenala 12. srpna německá stanice Zinnwald a to 313mm, který byl rekordní, dne 11. srpna to byla stanice Slavkov a úhrny činil 157mm. Na třech stanicích u nás přesáhl denní úhrn 200mm. Dne 13. srpna byl změřen nejvyšší úhrn srážek na stanici Pomezní boudy a činil 177mm. Další den srážky téměř ustaly (Němec, Kopp a kol. 2009).

Obr. 9 Úhrny srážek v ČR od 6. do 15. srpna 2002, zdroj: voda.chmi.cz

Obr. 10 Úhrny srážek za den 12. srpna 2002, zdroj: voda.chmi.cz

Obr. 11 Úhrn srážek od 11. do 13. srpna 2002, zdroj: voda.chmi.cz

Druhá vlna srážek

V Čechách se během druhé srážkové epizody povodňové situace vyskytly i bouřky, tzn. srážková činnost měla místy charakter prudkých, přívalových, srážek. Došlo k utvoření pásu bouřkové činnosti, který se táhl z jižních Čech po Prahu a to dne 12. srpna, významné bouřky se objevily hlavně na Táborsku (obr. 12).

Obr. 12 Srážková činnost v podobě deště nad jihozápadě a západem Čech a bouřkové linie od jižních Čech po Prahu dne 12. srpna 2002 dopoledne, zdroj: voda.chmi.cz

Jak již bylo řečeno výše, bouřková činnost se v četné míře i s přívalovými srážkami vyskytovala v ČR i před výskytem první vlny povodně a během období první vlny povodně, resp. srážek. Na území ČR spadlo za srpen roku 2002 průměrně 176mm srážek (198% normálu období 1901 až 1950) a při povodňové situaci roku 1997 to bylo 214mm (240% normálu daného období).

Srážkové úhrny

V Čechách to bylo 202mm srážek (v roce 1997 171mm) a jednalo se o 235% normálu. Na Moravě spadlo 124mm srážek (roku 1997 301mm srážek) a to bylo 131% normálu tohoto období. Nejvíce srážek spadlo ve druhé vlně povodně 12. srpna a to 20 až 60mm, místy 100mm. Nicméně ojediněle 130mm a v Krušných horách až 200mm s tím, že na Cínovci šlo o extrémní úhrn až kolem 300mm, přesně 312mm na již jmenované stanici. Následující den spadlo nejvíce srážek na severu Čech, v Jizerských horách až kolem 280mm, přesněji 278mm na stanici Knajpa (ČHMÚ 2002).

Ohledně důsledků katastrofální povodně lze říci, že byly tyto zajisté dalekosáhlé. Plošné a značné škody v mnoha obcích a městech, včetně velkých měst, na veřejných místech i soukromém majetku, na korytech vodních toků a objektech v jejich blízkosti jako jsou mosty a lávky, dále na silnicích a podobně. Při povodni (v důsledku ní) zemřelo v ČR 19 osob, postiženo bylo 986 obcí ve 43 okresech a 98 obcí bylo zaplaveno zcela. Probíhala v nich, včetně velkých měst četná evakuace osob (Němec, Kopp a kol. 2009).

Shrnutí povodně 2002

• Povodeň byla katastrofální a zasáhla většinu území Čech, částečně jih Moravy
• Vyskytla se v pozdějším létě, ve dvou vlnách s hlavní vlnou kolem 12. a 13. srpna
• Příčinou byly nebývale intenzivní a trvalé srážky zejména nad jižní, jihozápadní, západní a severozápadní částí Čech v kombinaci s místními přívalovými srážkami z konvekce, maximální úhrn 312mm byl změřen na Cínovci (12. srpna)
• Nejvyšší kulminační průtok 5 160m3/s-1 se vyskytla na Vltavě v Praze, kulminační průtoky na dolní Labi byly mírně nižší vlivem četných rozlivů
• Povodeň byla nejvýznamnější od roku 1432, mezi katastrofální povodně v dávné historii lze počítat též povodeň v roce 1501 a 1118 (první doložená velká povodeň u nás, viz patřičné stránky zde)
• Povodeň způsobila značné škody, bohužel i několik obětí na životech a zatopila 986 obcí

Přehled dalších povodňových událostí najdete na stránce Největší povodně v ČR.

Použité zdroje

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ), VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. M. Hydrometeorologické vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002. Praha: ČHMÚ a VÚV T. G. M., 2002. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov02/index.html.

DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012

ELLEDER, L. Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009