Největší povodně v ČR

()

Největší povodně v ČR a jejich kompletní přehled. Tato stránka poskytuje přehled roků s výskytem nevýznamnějších povodňových situací u nás a to od dávnější historie po současnost. Přehled nejsušších roků je uveden včetně dalších informací na stránce Největší sucha v ČR. Na této stránce se zabýváme opačným hydrologickým extrémem oproti suchu (viz stejnojmenná stránka). Stejně jako je tomu u sucha, tak i u povodní jsou situace z dávnější historie rekonstruovány na základě dokumentárních záznamů. Informace o novějších povodňových situacích jsou dostupná z měření a pozorování a jsou přesnější. Ve kterých letech se vyskytly největší povodně v ČR?

Témata stránky: Povodně v dávné historii, povodně dle dokumentárních pramenů, nejvýznamnější povodňové situace v ČR, synoptické příčiny povodní.

Anglické názvy: History of floods in the CR (historie povodní v ČR), dokumentary source (dokumentární pramen), synoptic causes (synoptické příčiny), floods on the Elbe/Vltava (povodně na Labi/Vltavě), peak flows (kulminační průtoky), repetition time (doba opakování), flood seasonality (sezonalita povodní), periodicity od floods (periodicita povodní), summer flood (letní povodeň), winter flood (zimní povodeň), the size of the flood (velikost povodně).


NEJVÝZNAMNĚJŠÍ POVODŇOVÉ SITUACE V ČR

Povodně v posledních letech možná upadly v zapomnění, ale neusínejme na vavřínech. Poslední plošná a významnější povodňová událost se vyskytla v ČR v červnu 2013, od té doby se řeší nejen u nás spíše sucho během letního období. Povodňové události ovšem i v historii střídaly ty velmi suché a jak se říká „karta“ se může velmi rychle otočit. Příkladem může být povodňový rok 2002, kdy si každý pamatuje na katastrofální povodeň a v mnoha ohledech z posledních let nejvýznamnější událost tohoto druhu. O rok později se četné oblasti Evropy, včetně našeho území, potýkaly naopak se suchem a toto bylo jedno z nejvýznamnějších (více výše uvedená stránka).

Největší povodně v ČR (tučně významné události, některé jsou rozpracovány na samostatných stránkách tohoto menu) od nejnovější doby:

  • 2013
  • 2010
  • 2009
  • 2006
  • 2002
  • 2000
  • 1997
  • 1972
  • 1940
  • 1902 a 1903
  • 1897
  • 1890
  • 1872
  • 1862
  • 1845
  • 1830
  • 1827
  • 1824
  • 1810
  • 1804
  • 1799
  • 1786
  • 1784
  • 1771
  • 1770
  • 1740
  • 1736
  • 1712
  • 1698
  • 1682
  • 1675
  • 1655
  • 1651
  • 1615
  • 1598
  • 1587
  • 1582
  • 1575
  • 1570
  • 1569
  • 1568
  • 1567
  • 1566
  • 1564
  • 1537
  • 1531
  • 1515
  • 1501
  • 1481
  • 1445
  • 1432
  • 1392
  • 1373 a 1374
  • 1370
  • 1367
  • 1364
  • 1359
  • 1342
  • 1321
  • 1316
  • 1315
  • 1281
  • 1273
  • 1272
  • 1257
  • 1141
  • 1118

Významné povodně na dolní Labi

Tučně jsou vyznačeny extrémní události (zpravidla s průtokem v Praze nad 3 000m3/s-1 nebo jinak významné), některé zásadní jsou na dalších stránkách detailněji rozpracovány. Červeně jsou vyznačeny nejvýznamnější povodně dle kulminačního průtoku (měření/odhad dle rekonstrukce povodně). A oranžově je vyznačena druhá nejvýznamnější povodeň dle shodného kritéria či světle oranžově pak třetí nejvýznamnější. Viz detailněji dále. První spolehlivě doložená povodeň u nás byla extrémní povodeň v roce 1118 a tu považujeme za první známou.

Informace o dalších povodních jsou o něco pestřejší, avšak stále máme o přesném průběhu situace v různých oblastech pochybnosti. Ty se v případě dávných událostí asi nikdy nepodaří rozluštit. O povodních v 18. a zejména od 19. století máme stále více informací, o povodní nové éry s nástupem digitalizace pak velmi mnoho informací. Výše zobrazený žebříček seřazený podle času sestupně vychází z hodnot kulminačních průtoků Vltavy v Praze po rekonstrukci této řady a za větší povodně považuje ty s kulminačním průtokem alespoň 3 000m3/s-1.

V dalších odstavcích je přehled roků s výskytem nejvýznamnějších povodní na území ČR a to z hlediska Vltavy v Praze a Labe v Děčíně, ale i obecně, dle velikosti kulminačního průtoku. Nejvýznamnější povodně posledních let jsou stručně popsány, včetně jejich synoptických příčin. Detailněji pak na patřičných stránkách tohoto menu.

Největší povodně na Vltavě v Praze

Povodně v této lokalitě jsou sledovány dlouho, sledování má svoji tradici a existují odsud nejpodrobnější záznamy. Podobně jako je tomu v případě měření teplot v Klementinu, nicméně vysoké hladiny Vltavy byly sledovány již o mnoho dříve. Nejstarším vodočtem v Praze je hlava Bradáče, pod které se hodnotila extremita povodní v minulosti. Jako památka se u řeky tato hlava nachází dodnes. Dnes již ovšem měření zajišťují speciální vodočty, které zasílají data do centrálního pracoviště pomocí výpočetní techniky každých deset minut a v počítačích jsou ukládána a vyhodnocována, současně se dle nich a dalších vstupů sestavována prognóza vývoje.

Z hlediska měření vodních stavů na Vltavě v Praze lze zmínit vodočet v Praze – Malé Chuchli, který se nachází na levém břehu u Mostu Inteligence. Kousek pod zdymadlem Praha – Modřany. Odtud jsou data zasílána do systému na hlásný profil, který je současně profilem předpovědním. Měřící stanici provozuje ČHMÚ ve spolupráci s Povodím Vltavy, s. p. Běžně se zde vodní stav pohybuje kolem 100cm, v letním období klesá na hodnoty kolem 50-60cm, při nejnižším odtoku z kaskády a zaklesnutí průtoku Berounky může jít i níže. Avšak od dosahování stavů sucha stejně jako od rychlých nástupů povodní a jejich větších intenzit chrání tuto oblast kaskáda přehrad na Vltavě. Od velké vody z Berounky Prahu ovšem uchránit nedokáže a od velkých vod ze Sázavy jen velmi omezeně. A to pouze stupněm Vrané, který nemá zásobní prostor.

Jaká byla povodeň 2002 vedle velkých povodní v dávné minulosti?

Povodeň v roce 2002 byla v Praze z hlediska stavu a průtoku největší za posledních několik století. Vodní stav zde dosáhl cca 6.3m. Nejvýznamnější co do průtoku byly (srovnatelně) dle rekonstrukcí povodně 1118 a 1432 (letní). Nejvíce povodní se v historii v tomto profilu objevilo na jaře a v první polovině léta, nejméně naopak na přelomu léta a podzimu a současně během podzimu a na počátku zimy. Nyní se podíváme na největší povodně v Praze zaznamenané na tomto vodočtu či dřívějším jednoduchém vodočtu. Vltava v Praze představuje profil, ve kterém již Vltavou teče veškerá voda. Tato je posbírána samotnou řekou a jejími četnými přítoky z celých jižních a jihozápadních Čech, včetně Žďárska a jižní části středních Čech. Údaje zde naměřené tak mají vypovídající hodnotu o odtoku z tohoto území. Proto zde byly bedlivě sledovány vysoké průtoky již v minulosti.

Největší povodně dle kulminačního průtoku

Největší povodně: 1118 a 1432 (6 000m3/s-1, léto), 2002 (5 160m3/s-1, léto), 1845 (4 500m3/s-1, jaro), 1784 (4 400m3/s-1, zima), 1501 a 1655 (4 000m3/s-1, léto), 1890 (3 980m3/s-1, léto/podzim), 1799 (3 900m3/s-1, zima), 1862 (3 850m3/s-1, zimní), 1675 a 1598 (3 800m3/s-1, léto), 1824 (3 760m3/s-1, léto), 1598 (3 700m3/s-1, jaro), 1830 (3 550m3/s-1, zima/jaro), 1272, 1273, 1342, 1359, 1367, 1370, 1373, 1374, 1682 (3 500m3/s-1, převážně zima/jaro nebo léto).

Povodně na základě kritéria kulminačního průtoku 3 500m3/s-1 se zvýrazněním několika nejvýznamnějších událostí.

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí
Datum
Název položky
Největší povodně v ČR
Hodnocení
51star1star1star1star1star

Napsat komentář