Extrémní počasí

Stránka obecně seznamuje s pojmem extrémní počasí, klasifikuje a popisuje extrémní meteorologické a hydrologické jevy, které mohou vzniknout v podmínkách střední Evropy a našeho území. Dále  přináší shrnutí podmínek, za kterých je na našem území považován daný jev za extrémní a jak se jeho extremita posuzuje v souvislosti s vydáváním výstražných informací. Též přináší informace o vydávání těchto informací u nás a v Evropě, včetně odkazů na užitečné stránky s těmito oficiálními a závaznými informacemi. Stručně a jasně řečeno: Kdy je jev extrémní?

Témata stránky: Extrém v meteorologii, druhy extrémů počasí u nás, popis extrémních jevů, výskyt extrémních jevů, vydává výstrah v ČR.

Výukový materiál k tomuto tématu:

METEOROLOGIE 12

METEOROLOGIE 13


EXTRÉMY POČASÍ A VYDÁVÁNÍ VÝSTRAH

V počasí existuje řada jevů, které se běžně vyskytují. Každý jev je typický pro jinou oblast, pro jiný klimatický pás. V některých oblastech nevědí, co je to sněžení, jinde neznají bouřky a v některých zákoutích často nevidí ani oblačnost, zde je jasné, že je řeč výhradně o pouštních oblastech. V každé oblasti kde působí meteorologické služby jsou stanovena určitá kritéria úměrně k projevům počasí v dané oblasti, která určují, zda se jedná o běžný výskyt daného jevu (např. deště, větru či teploty vzduchu) a nebo už o význačný, před nímž je nutno veřejnost varovat a zaslouží si tedy pozornost dle daného stupně případné výstrahy. Každá země (oblast) má dle meteoslužby jinak nastavená kritéria extrémních projevů počasí či použijme raději výraz význačných projevů počasí, neboť s názvem „extrémní“ se ještě dále v článku setkáme u stupňů výstrah v našich podmínkách.

Extrémní projevy počasí jsou fascinující, ale vždy nebezpečné. I na první pohled ne příliš nebezpečné jevy mohou mít značné důsledky. Rozlišujeme následující druhy extrémních situací, meteorologických prvků a níže jsou uvedeny jejich zatím nejvyšší či nejnižší naměřené či pozorované hodnoty na Světě či u nás.

Extrémní jev v meteorologii

Co je možné pokládat v počasí za extrémní projev? To se rozhodně neurčuje podle pocitů a názorů lidí, neboť pro někoho je extrémním jevem teplota 30°C, pro někoho je to krásné a nefalšované léto a nevadilo by mu ani 35°C. Co je extrémním jevem se posuzuje podle přesně stanovených kritérií, která mají vztah ke klimatu dané oblasti (v našem případě ČR dle znění atlasu podnebí) a určují tak situace, které z normálu dané oblasti již vybočují s tím, že stanovují jak moc z něho vybočují. To činí pomocí stupnice nebezpečí – 1. stupeň (nízké nebezpečí), 2. stupeň (vysoké nebezpečí) a 3. stupeň (extrémní nebezpečí). Kritéria a stupně nebezpečí stanovuje Český Hydrometeorologický Ústav (dále jen „ČHMÚ“) pomocí metodiky SIVS (Systému Integrované Výstražné Služby). Nikdo jiný nemá oprávnění stanovovat kritéria pro vydávání výstrah před nebezpečnými jevy v počasí a nikdo jiný nemá tedy právo vydávat oficiální výstrahy (experimentální, za předpokladu označení že jde o amatérské a experimentální prognózy a výstrahy, ovšem ano). Správně tedy označujeme extrémním jevem jev, který je označen jako vybočující z normálu klimatu našeho území a to tak intenzivně, že ho označujeme stupněm 3 – extrémní stupeň nebezpečí.

Co je extrémním jevem v ČR?

Extrémními jevy, které mohou na území ČR vzniknou tedy jsou:

  • Vysoká teplota
  • Silný mráz
  • Silný pokles teploty
  • Nebezpečí požárů
  • Vydatný déšť
  • Silné bouřky
  • Silné sněžení
  • Sněhové jazyky/závěje
  • Nová sněhová pokrývka
  • Silný vítr
  • Povodňové jevy (bdělost, pohotovost, ohrožení či extrémní ohrožení)

U každého jevu je určen nízký, vysoký a extrémní stupeň nebezpečí (u některých pouze první dva stupně). Například tedy vydatný déšť (1), velmi vydatný déšť (2) a extrémní srážky (3). Existují ale absolutní extrémy vybraných (základních) prvků/projevů v ČR, které obsahuje tato stránka níže. Tyto odpovídají kritériím pro 3. stupeň nebezpečí nebo je i značně převyšují. Kritéria určují z hlediska našeho území, zda bude vydána výstraha nebo nikoli na základě četnosti výskytu v daném okresu dle územního uspořádání republiky. Například v okrese Trutnov se vyskytne jev na většině míst = vydání výstrahy, v okrese Náchod jen velmi ojediněle = nevydání výstrahy. Typicky se toto řešení u velmi lokálních jevů jako jsou zejména bouřky, tedy v tomto případě minimálně silné bouřky. Kritéria určují též hodnoty prvků/jevů, které musejí být dosaženy pro vydání výstrahy, např. určitý úhrn srážek za určitý čas a to pro konkrétní stupeň nebezpečí.

Systém integrované výstražné služby (SIVS) ČHMÚ

Oprávnění vydávat výstražné informace před nebezpečnými meteorologickými a hydrologickými jevy závazné pro různé instituce (různé sektory a instituce, například územní samosprávné celky, záchranný systém jako je hasičská a zdravotnická záchranná služba aj.) a pro obyvatelstvo má Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), nikdo jiný. Experimentální předpovědní výstražné informace může poskytovat kdokoli, ale musí u nich být jasně uvedeno, že nejde o oficiální výstrahy a že neslouží jako pokyn pro integrované záchranné složky ani jiné instituce.

Existující extrémy počasí v ČR a vydávání výstrah

V dalším textu budou uvedeny veškeré meteorologické prvky a jejich extrémy, před kterými se v ČR vydávají výstrahy. Výstražné informace mají tři (u hydrologických jevů čtyři a u některých jevů jen dva) stupně nebezpečí dle stanovených kritérií (kritéria SIVS). Jedná se o veškeré extrémní projevy počasí, meteorologické a hydrologické, které se nad naším územím mohou objevit. Zvláště se vydávají upozornění a regulace před znečištěním ovzduší, nejčastěji před vysokými koncentracemi prachových částic PM10 ve vzduchu (zejména na podzim a v zimě) a nízkých koncentrací přízemního ozónu O3 (zejména v létě).

TEPLOTA

Z hlediska teploty vzduchu se setkáváme během roku se dvěma extrémy a to v době minimálních teplot (zimní období) a maximálních teplot (letní období). Nejnižší teploty jsou dosahovány nejčastěji zpravidla v lednu, nejvyšší v červenci. Obecně ale jde o delší období s výskytem extrémních hodnot teplot, jak v zimě, tak v létě. Nízké teploty můžeme zaznamenat klidně v prosinci nebo ještě v březnu, vysoké už v květnu nebo ještě i v září.

1. Mráz

1a. Silný mráz – při teplotách nižších než -12°C pod 600m n.m. na 50% území daného okresu.

1b. Velmi silný mráz – při teplotách nižších než -18°C opět na 50% území okresu.

1c. Extrémní mráz – při teplotách nižších než -24°C.

2. Změna teploty

2a. Prudký pokles teploty – při poklesu teploty o 15°C za 6 hodin.

3. Horko

3a. Vysoké teploty – při teplotách v maximech 31°C a více °C, opět na 50% území okresu.

3b. Velmi vysoké teploty – při teplotách v maximech 34°C a více °C.

3c. Extrémně vysoké teploty – při teplotách v maximech 37°C více °C.

VÍTR

Před nepřiměřeně rychlým větrem jsou vydávány výstrahy o třech stupních nebezpečí. Na našem území fouká silný nárazový vítr v letním období jen v případě významných bouřek (poté je vydávání výstrah před tímto jevem spojeno s výstrahami před bouřkami, viz dále). Samotný silný vítr fouká v oblasti významných tlakových níží nejčastěji na podzim a v zimě. V jiných částech roku jen ojediněle, ale vyloučit ho rozhodně nelze.

4. Vítr

4a. Silný vítr – při nárazech 20m/s (tj. 70km/h) pro běžné polohy do 600m n.m. na 30% území okresu nebo při nárazech 30m/s (tj. 110km/h) pro polohy vrcholové.

4b. Velmi silný vítr – při nárazech 25m/s (tj. 90km/h) pro běžné a 35m/s (tj. 125km/h) pro vrcholové polohy.

4c. Extrémně silný vítr – při nárazech 30m/s (tj. 110km/h) pro běžné a 40m/s (tj. 140km/h) pro vrcholové polohy.

3 1 hlasů
Article Rating
Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: