Níže Kyrill (2007)

Období výskytu a popis

Vliv této tlakové níže byl typickým zimním případem, kdy ve střední Evropě převládalo značně větrné počasí. Tlaková níže ovlivnila počasí u nás 18. a 19. ledna tohoto roku, zejména večer dne 18. ledna a v noci na 19. ledna. Jejímu přechodu předcházelo obecně větrné počasí s vlivem jiných tlakových níží, které byly o něco méně významné. Zejména se jednalo o vliv tlakové níže, která přinesla silný vítr a další význačné projevy počasí přibližně týden před výskytem této mimořádné situace a to kolem 12. ledna.

Průběh počasí

Počasí bylo při vlivu níže v ČR extrémní. Dominovaly silné nárazy větru, které dosahovaly vysokých hodnot i v nížinách, včetně zejména západní části Prahy (obr. 1). Situace byla ale spojena též se značnou tlakovou změnou a přechodným významným oteplením, kdy byly naměřeny vysoké teploty překonávající mnohé dosavadní teplotní rekordy. Při přechodu studené fronty se v ČR vyskytly lokálně prudké srážky s bouřkovou činností, které připomínaly letní charakter srážek. Leden tohoto roku přinesl obecně význačné počasí a to zejména co se týče silného větru, který byl velmi častým jevem. Rychlost větru v ČR často v nárazech přesahovala 15m/s s nejvyššími rychlostmi větru právě v období vlivu této cyklony (Sandev 2007). První dvě dekády ledna přinášely doslova bouřlivé počasí v podobě cyklonální činnosti v oblasti severního Atlantiku.

Obr. 1 Maximální nárazy větru v ČR od 18.1. do 19.1.2007 7 SEČ, zdroj: chmi.cz

Význačné naměřené hodnoty

Tlaková níže postupovala rychlostí cca 103km/h a urazila cca 1 850km (Sandev 2007). Tlakový gradient (rozdíl) dosáhl při vlivu níže až 5.7hPa/100km (při vlivu významné tlakové níže v roce 2005 to bylo 6.0hPa/100km).

Nejvyšší nárazy při přechodu tlakové níže 60m/s (Sněžka – PL) a v ČR 57.8m/s (Luční Bouda), 51m/s (Fichtelberg), 47.3m/s (Milešovka), 47m/s-1 (Grosser Arber), 45m/s (Praha-Karlov), 44m/s (Ústí nad Labem), 43m/s (Kocelovice), 41m/s (Lysá hora a Šerák), 40m/s (Svratouch). Významně foukalo i jinde v nižších polohách 35m/s (Praha-Ruzyně), 32m/s (Pardubice) (Sandev 2007). Patnáctiminutové průměrné rychlosti větru byly nejvyšší 33m/s (Milešovka), 29.5m/s (Praha-Karlov), 26.3m/s (Kocelovice) a 25.6m/s (Mokošín) (Jůza 2011). Na většině území dosahovala rychlost větru průměrně 10-20m/s, v nárazech byla místy ale značně vyšší, šlo místy o 23-35m/s a od vyšších poloh i 35-45m/s či více.

Teplota vzduchu a srážky

Nejvyšší denní teploty byly naměřeny těsně přes přechodem studené fronty a to v noci. Nejvyšší teplota 17.9°C (Brod nad Dyjí), 17.7°C (Dyjákovice). Leden roku 2007 byl obecně velmi teplý a v pražském Klementinu činil průměr lednové teploty 6.3°C (průměr této teplotní řady je -0.9°C). Tento leden byl na stanici nejteplejším lednem od počátku měření (Sandev 2007). V Pardubicích hodnota 16.5°C v Pardubicích je zde nejvyšší od roku 1925, 16.4°C v Kuchařovicích, 15.8°C v Brně-Tuřanech a 15.4°C ve Strážnici byla nejvyšší lednová maxima od roku 1961 (Jůza 2011). V období přechodu tlakové níže (17. až 21. ledna) spadlo na území ČR také hodně srážek.

Nejvíce srážek spadlo v Krkonoších, Jeseníkách a na Šumavě. Za období 24 hodin to bylo do 18. ledna nejvíce 57mm ve Strážném a 50mm na Rýchorské boudě a Karlově Studánce (Sandev 2007).

Obr. 2 Kombinace radarových odrazů a měření v přízemní vrstvě při přechodu studené fronty cyklony “Kyrill” dne 18.1.2007 ve 23 SEČ, zdroj: chmi.cz

Na území ČR se vyskytly na studené frontě systému cyklony prudké srážky letního typu, včetně bouřkové činnosti (obr. 2). Tato se vyskytla, jak ukazuje také obrázek, zejména na severovýchodě Čech, na Moravě a ve Slezsku. V období od 18. ledna do 19. ledna 7 SEČ bylo zaznamenáno v ČR a přilehlých oblastech Německa a Polska 5 686 blesků (Jůza 2011).

Důsledky vlivu níže

Následky, které způsobil zejména extrémně silný vítr, byly na četných místech našeho území i okolí značné. Na našem území si vliv tlakové níže vyžádal 5 obětí na životech, pokáceno bylo 10 milionů m³ dřeva. V Evropě se odhaduje objem pojištěných škod na 3.5 mld. Eur, což je ohledně silného větru páté místo v historii. Krizový stav byl vyhlášen Vládou ČR zejména na jihozápadě a západě Čech, dále na severovýchodě Čech, částečně ve střední části Čech a dále na celé Vysočině.

Synoptický vývoj

Počasí u nás ovlivnila tlaková níže, která byla značně hluboká a přesouvala se z Atlantiku směrem k východu až severovýchodu přes jižní Skandinávii. Ve střední Evropy došlo k výskytu značného tlakového rozdílu. S níží byl spojen frontální systém, jehož teplá fronta ovlivnila počasí u nás 18. ledna a za ní k nám v teplém sektoru tlakové níže pronikal velmi teplý vzduch. V období před přechodem studené fronty systému zesiloval na našem území západní až severozápadní vítr a při přechodu samotné studené fronty (v noci na 19. ledna) bylo proudění nejsilnější. Za studenou frontou systému došlo k významnému ochlazení.

V prvních dvou dekádách ledna převládalo silné zonální proudění od východu USA, přes Atlantik, Británii až dále do západní Evropy (obr. 3). Významné odchylky vektoru větru v hladině 1 000hPa byly dosaženy v oblasti britských ostrovů. Absence meridionálního proudění nad Evropou s přílivem studeného či mrazivého vzduchu ze severních směrů způsobila velmi teplé počasí. Též se nevyskytovala významná blokující tlaková výše nad severovýchodem Evropy (ruská tlaková výše), která by zamezila postupu cyklon od západu do střední Evropy.

Obr. 3 Průměr zonálního proudění od 1. do 20. ledna 2007, zdroj: noaa.gov

Dění před vznikem níže a její vznik

Vzniku níže “Kyrill” předcházel vznik tlakové níže na severovýchodě Kanady kolem 13. ledna. Tato se nad severním Atlantikem rozdělila na dvě jádra. Jedno z nich se vrátilo k jižnímu pobřeží Grónska a vyplnilo, druhé pokračovalo směrem k jižnímu Norsku a dále přes Skandinávii. Tato tlaková níže “otevřela” cestu významné tlakové níži, která je tématem této stránky, tedy pověstné níži “Kyrill”. Cyklona “Kyrill” vznikla nad USA, nedaleko Velkých kanadských jezer, podobně jako převážná část cyklon postupujících dále k východu nad Atlantik. Vznikla kolem 15. ledna s minimálním tlakem ve svém středu 1 015hPa, šlo o nevýznamnou cyklonu. Při svém postupu se nad východním pobřežím USA prohlubovala.

Ještě 16. ledna nad střední Evropou setrvával tlaková výše. Při postupu níže k severovýchodu docházelo k zatékání studeného vzduchu do její týlové části, tlak vzduchu se snížil následně pod 975hPa. V západním tryskovém proudění se cyklona dostala nad severní část Británie. Další prohlubování cyklony způsobilo zatékání studeného vzduchu od Norského moře po zadní straně původní zde procházející cyklony. Tlak vzduchu v níži klesl na 965hPa.

Postup níže nad pevninu a další tlakové útvary

Tlaková výše ustoupila ze střední Evropy nad Balkánský poloostrov, nad Pyrenejemi vznikala další anticyklona. Mezi rozdílnými tlakovými útvary docházelo k zesílení výškového větru. Tlaková níže postupovala přes Severní moře dále, oproti běžným drahám těchto cyklon a zamířila tak blízko střední Evropě. Tlaková níže se tedy dále prohlubovala, na místo vyplňování, k němuž dochází nad pevninami (Sandev 2007). Tlak ve středu níže dosahoval nejnižší hodnoty 960hPa, studená fronta cyklony přešla přes ČR v noci na 19. ledna. Současně se nad Pyrenejemi rozkládala mohutná anticyklona s tlakem ve svém středu 1 040hPa a vznikl tedy značný a ne příliš častý tlakový rozdíl nad západní a centrální Evropou. Tento fakt způsobil velmi silné proudění. Dráha původní cyklony a cyklony “Kyrill” je zobrazena na obrázku 4.

Obr. 4 Dráha postupu tlakové níže předcházející níži “Kyrill” a samotné níže “Kyrill” od 13. do 20. ledna 2007 v oblasti Atlantik – Evropa, zdroj: chmi.cz/Marjan Sandev

Obr. 5 Tlakové pole, poloha front či družicový snímek při přechodu tlakové níže Kyrill, a) dne 18.1.2007 13 SEČ, b) 18.1.2007 23 SEČ, zdroj: chmi.cz

Na obrázku 5 zobrazujeme tlakové pole s polohou front, a) vlevo – dne 18.1.2007 po poledni, kdy se naše území nacházelo v teplém sektoru cyklony, b) vpravo – dne 18.1.2007 před půlnocí, kdy přes naše území přecházela výrazná studená fronta této níže.

Shrnutí tlakové níže Kyrill

• Ovlivnila počasí v ČR 18. a 19. ledna
• Jednalo se o nejvýznamnější přírodní katastrofu od roku 1999 (Hostýnek, Novák a Žák 2008)
• Příčinou význačného počasí byl postup prohlubující se tlakové níže do vnitrozemí, kdy tato postupovala “otevřenou” drahou přes Atlantik a Severní moře v silném zonálním proudění (toto převažovalo od počátku ledna)
• Příčinou silného větru byl enormní tlakový rozdíl nad západní a střední Evropou
• Na území ČR se vyskytlo v období vlivu tlakové níže význačné počasí různého druhu
• Nejvyšší teplota vzduchu byla dosažena v noci na 19. ledna, maximum 17.9°C se vyskytlo na jihu Moravy, teploty mnohde pokořily i měsíční maximální hodnoty
• Leden 2007 byl v Klementinu dosud nejteplejším lednem od roku 1775
• Nejvyšší náraz větru 60m/s byl změřen na Sněžce (polská strana) a v ČR 57.8m/s na Luční boudě, přičemž extrémně foukalo i v nížinách, příkladem může být 45m/s v Praze-Karlově či 44m/s v Ústí nad Labem
• Náraz větru při této situaci je v ČR zatím nejvyšším zaznamenaným
• Na území ČR se vyskytly významné a prudké srážky spojené s bouřkovou činností, nejvíce srážek napršelo 57mm do 18. ledna ve Strážném
• Srážky nad 30mm byly změřeny na 4 interových stanicích
• Počet blesků za den do 19. ledna 7 SEČ činil v ČR a blízkém okolí Německa a Polska 5 686
• Počet obětí v ČR v souvislosti s vlivem níže činil 5
• Škody v lesích byly značné, spadlo 10 milionů m3 dřeva
• Extremita situace podle nárazu větru a dalších jevů: 5

Vysvětlivky

Stupeň extremity ukazuje extrémní projevy počasí a to zejména větru v nárazech a s nimi spojené důsledky a jejich závažnost. Hodnoceno je stupnicí 1 až 5, kdy nejnižší číslo znamená nejmenší extremitu a nejvyšší naopak. Stupnici barevně rozlišujeme takto: Stupně extremity → 1 → 2 → 3 → 4 → 5. Vyjádřeno slovní dikcí: Nízký → střední → vysoký → velmi vysoký → extrémní.