Počasí

()

Úkolem této stránky je rychle předat čtenáři informace o tom, obecně co to počasí je a co vše lze zahrnout pod tento pojem. Stránka neslouží účelu podrobně objasnit veškeré prvky a jevy související s počasím a vyložit dopodrobna veškeré souvislosti. K tomuto účelu slouží další stránky menu Meteorologie a také mnohé publikované články. Úkolem stránky je poskytnout základy základů, kdy čtenář najde stručné odpovědi zejména na následující otázky.

OBSAH STRÁNKY

  1. Pojem počasí
  2. Související vědní obory
  3. Vlivy na počasí
  4. Vlivy počasí
  5. Pozitivní a negativní vlivy na člověka a živé
  6. Přizpůsobivost povětrnostním vlivům

Témata stránky: Pojem počasí, vliv na něj, jeho vliv, vlivy na člověka, přizpůsobivost počasí.

Anglické názvy: Weather (počasí), weather adaptability (přizpůsobivost počasí), weather effect (vliv počasí), related fields (příbuzné obory), good weather/bad weather (dobré/špatné počasí), weather conditions (povětrnostní podmínky), meteorological conditions (meteorologické podmínky).

Prezentace k tématu: METEOROLOGIE 1


OBECNĚ O POČASÍ

Počasí je okamžitý stav podnebí na daném místě v aktuálním čase. Známá to definice, znějící již na základních školách v hodinách zeměpisu.

Jeho průběh v minulosti, jeho aktuální stav a předpověď studuje a vyhodnocuje věda zvaná meteorologie (o té na uvedené stránce) mající další pod obory. Počasí obsahuje jednotlivé prvky, tzv. meteorologické prvky (např. teplota vzduchu, směr a rychlost větru). Podle toho kolika prvků známe aktuální naměřené hodnoty, do takové míry umíme počasí popsat. Čím více hodnot známe, tím počasí v daném místě popíšeme přesněji. Naměřená data počasí (jednotlivých prvků) se shromažďují a vyhodnocují a to na meteorologických pracovištích jako jsou meteorologické služby a centra.

Příbuzné obory

Tím popisujeme vývoj klimatu v dané oblasti za daný čas (zpravidla za měsíce až řady let) a tímto se zabývá věda zvaná klimatologie (o té též na uvedené stránce). Tzv. pod obory vyjadřují specializaci na konkrétní problematiku v daném oboru (např. paleoklimatologie zaměřující se na klimatologii dávnověku, vývoj klimatu v dávné historii). Naměřená data vstupují do numerických modelů (viz patřičná stránka), které z nich vypočítávají chování počasí v budoucnu (předpověď).

Na aktuálním počasí i na jeho co nejpřesnější prognóze je závislá věda zvaná hydrologie. Je to věda studující stav a vývoj vláhové bilance, odtoku a stav či vývoj podzemních i povrchových vod. Počasí a s ním úzce spjaté vědní obory (viz tento odstavec) ovlivňují další příbuzné i vzdálenější obory činností. Zejména astronomii, geologii, pedologii, agronomii/zemědělství, dopravu, energetiku, turismus aj. Též ovlivňuje obecně činnosti a život lidské populace v jednotlivých částech Světa.

Dle výše uvedených informací je tedy cílem popsat ho co nejpřesněji, co nejrychleji nasbírat data jeho prvků. Co nejrychleji je odeslat ke zpracování (dnes přes rychlé internetové sítě) a též je co nejrychleji zpracovat ve smyslu vypočítání předpovědi. Právě předpověď zakládající se na co nejaktuálnějších datech je také předpovědí nejpřesnější. Údaje o prvcích počasí nám také v klimatických řadách ukazuje dlouhodobý trend klimatu, dle něhož je možné též získávat o klimatu dané oblasti znalosti a činit z toho prognózy.

Vlivy na počasí

Toto je ovlivňováno mnoha silami. Za hlavní „motor“ počasí je považováno sluneční záření. Ovlivňovat ho dále mohou oceánský příliv a odliv způsobený měsíčními změnami, ale také další vesmírné události. Též ho významně ovlivní například výbuch vulkánu. Zde ovšem hovoříme o dlouhodobém vlivu, takže spíše o vlivu na klima větší oblasti nebo celé Země.

Existence počasí a jeho „motor“

Drtivá většina se odehrává v nejspodnější atmosférické vrstvě, zvané troposféra. Ta sahá od povrchu až přibližně do 10 – 13km nad ním, avšak jde o přibližné rozmezí výšek. Nad troposférou se nachází stratosféra a do ní pronikají jen mimořádně vyvinuté bouřkové oblaky (Cumulonimbus), dále se v ní tvoří specifické oblaky. Jejich vznik ovšem nebyl dodnes dostatečně probádán a popsán. Jinak se zde s projevy počasí již nesetkáme.

Další vlivy na počasí

Jak bylo řečeno v úvodu tohoto oddílu v prvním odstavci, tak je toto ovlivňováno měsíčními silami a dalšími astronomickými jevy. Například i významnější zatmění Slunce dokáže klima na Zemi značně ovlivnit. Projeví se zejména poklesem sluneční aktivity a tedy poklesem teploty vzduchu, což může mít po danou dobu trvání zatmění vliv i na další projevy počasí. Takové vlivy jsou dokumentovány měřením na stanicích po celém Světě. Velmi fatální vliv na počasí a celé klima dané oblasti nebo případně celé Země může být významný výbuch sopky. Vlivem vyvrženého popela do enormních výšek dojde k zastínění Slunce a k významnému a hlavně dlouhotrvajícímu poklesu sluneční aktivity, což se projeví značným ochlazením a to celého klimatu. Z hlediska regionálního ho může ovlivnit například terén a nadmořská výška, kdy má počasí v různých oblastech specifický průběh (například více oblačnosti a srážek na horách).

Vlivy počasí

I ono samo přináší různé důsledky podle způsobu jeho působení (charakteru) a intenzity tohoto působení (význačnosti, resp. extremity). Každé počasí má na Zemi pozitivní i negativní důsledky. Negativní důsledky je schopna příroda a Země s časem zhojit. Pozitivní důsledky jsou i tam, kde bychom je nejspíše alespoň na první pohled nehledali. Příkladem může být třeba přírodní lesní požár, který je pro vegetaci z určitého pohledu příznivý. Některá flora se bez něho navíc neobejde a bez vyhoření se například nerozmnoží.

Slyšeli jste už o blahodárném účinku úderu blesku? Blesková aktivita má pozitivní účinek pro zemský povrch a působí zúrodnění půdy, kdy jsou tímto dodány do půdy živiny. Z hlediska vlivů počasí na člověka toto působí jednak a především různá omezení. Dále materiální škody na věcech lidí a v některých případech i škody na zdraví či životě člověka. Některý charakter počasí ovlivňuje lidské aktivity pozitivně (např. souhra vhodných podmínek pro pohyb venku, pro zemědělské aktivity aj.). Jiný negativně (např. nevhodné podmínky omezující pohyb v podobě dopravy). Typů počasí, které určitým způsobem omezují lidské aktivity je mnoho. To jakým způsobem lidé odolávají těmto vlivům a jaká opatření proti nim činí či jak vlivem nich mění své aktivity nazýváme jejich přizpůsobivostí počasí.

Pozitivní a negativní vlivy počasí

Na druhé straně je nutno si ovšem uvědomit, že některé projevy počasí v běžné formě jsou pro lidstvo naopak přínosné. Bez jejich výskytu je ohrožena nějaká aktivita či dokonce živobytí člověka. Dále je uveden přehled jeho nejčastějších nepříznivých vlivů na člověka. A na druhé straně naopak vlivů příznivých, na kterých může být tento i závislý a činí naopak opatření (přizpůsobení se) jejich absenci. Z přehledu je patrné, že prakticky každý projev (meteorologický jev) má pozitivní i negativní vliv na člověka. Záleží tedy na jeho intenzitě, trvání či dalších specifikách jeho projevů.

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí
Datum
Název položky
Počasí
Hodnocení
51star1star1star1star1star

Napsat komentář