Počasí
Úkolem této stránky je rychle předat čtenáři informace o tom, obecně co to počasí je a co vše lze zahrnout pod tento pojem. Stránka neslouží účelu podrobně objasnit veškeré prvky a jevy související s počasím a vyložit dopodrobna veškeré souvislosti. K tomuto účelu slouží další stránky menu Meteorologie a také mnohé publikované články. Úkolem stránky je poskytnout základy základů, kdy čtenář najde stručné odpovědi zejména na následující otázky.
Témata stránky: Pojem počasí, vliv na něj, jeho vliv, vlivy na člověka, přizpůsobivost počasí.
Anglické názvy: Weather (počasí), weather adaptability (přizpůsobivost počasí), weather effect (vliv počasí), related fields (příbuzné obory), good weather/bad weather (dobré/špatné počasí), weather conditions (povětrnostní podmínky), meteorological conditions (meteorologické podmínky).
Prezentace k tématu: METEOROLOGIE 1
OBSAH STRÁNKY
- Pojem počasí
- Související vědní obory
- Vlivy na počasí
- Vlivy počasí
- Pozitivní a negativní vlivy na člověka a živé
- Přizpůsobivost povětrnostním vlivům
OBECNĚ O POČASÍ
Počasí je okamžitý stav podnebí na daném místě v aktuálním čase. Známá to definice, znějící již na základních školách v hodinách zeměpisu.
Jeho průběh v minulosti, jeho aktuální stav a předpověď studuje a vyhodnocuje věda zvaná meteorologie (o té na uvedené stránce) mající další pod obory. Počasí obsahuje jednotlivé prvky, tzv. meteorologické prvky (např. teplota vzduchu, směr a rychlost větru). Podle toho kolika prvků známe aktuální naměřené hodnoty, do takové míry umíme počasí popsat. Čím více hodnot známe, tím počasí v daném místě popíšeme přesněji. Naměřená data počasí (jednotlivých prvků) se shromažďují a vyhodnocují a to na meteorologických pracovištích jako jsou meteorologické služby a centra.
Příbuzné obory
Tím popisujeme vývoj klimatu v dané oblasti za daný čas (zpravidla za měsíce až řady let) a tímto se zabývá věda zvaná klimatologie (o té též na uvedené stránce). Tzv. pod obory vyjadřují specializaci na konkrétní problematiku v daném oboru (např. paleoklimatologie zaměřující se na klimatologii dávnověku, vývoj klimatu v dávné historii). Naměřená data vstupují do numerických modelů (viz patřičná stránka), které z nich vypočítávají chování počasí v budoucnu (předpověď).
Na aktuálním počasí i na jeho co nejpřesnější prognóze je závislá věda zvaná hydrologie. Je to věda studující stav a vývoj vláhové bilance, odtoku a stav či vývoj podzemních i povrchových vod. Počasí a s ním úzce spjaté vědní obory (viz tento odstavec) ovlivňují další příbuzné i vzdálenější obory činností. Zejména astronomii, geologii, pedologii, agronomii/zemědělství, dopravu, energetiku, turismus aj. Též ovlivňuje obecně činnosti a život lidské populace v jednotlivých částech Světa.
Dle výše uvedených informací je tedy cílem popsat ho co nejpřesněji, co nejrychleji nasbírat data jeho prvků. Co nejrychleji je odeslat ke zpracování (dnes přes rychlé internetové sítě) a též je co nejrychleji zpracovat ve smyslu vypočítání předpovědi. Právě předpověď zakládající se na co nejaktuálnějších datech je také předpovědí nejpřesnější. Údaje o prvcích počasí nám také v klimatických řadách ukazuje dlouhodobý trend klimatu, dle něhož je možné též získávat o klimatu dané oblasti znalosti a činit z toho prognózy.
Vlivy na počasí
Toto je ovlivňováno mnoha silami. Za hlavní “motor” počasí je považováno sluneční záření. Ovlivňovat ho dále mohou oceánský příliv a odliv způsobený měsíčními změnami, ale také další vesmírné události. Též ho významně ovlivní například výbuch vulkánu. Zde ovšem hovoříme o dlouhodobém vlivu, takže spíše o vlivu na klima větší oblasti nebo celé Země.
Existence počasí a jeho “motor”
Drtivá většina se odehrává v nejspodnější atmosférické vrstvě, zvané troposféra. Ta sahá od povrchu až přibližně do 10 – 13km nad ním, avšak jde o přibližné rozmezí výšek. Nad troposférou se nachází stratosféra a do ní pronikají jen mimořádně vyvinuté bouřkové oblaky (Cumulonimbus), dále se v ní tvoří specifické oblaky. Jejich vznik ovšem nebyl dodnes dostatečně probádán a popsán. Jinak se zde s projevy počasí již nesetkáme.
Další vlivy
Jak bylo řečeno v úvodu tohoto oddílu v prvním odstavci, tak je toto ovlivňováno měsíčními silami a dalšími astronomickými jevy. Například i významnější zatmění Slunce dokáže klima na Zemi značně ovlivnit. Projeví se zejména poklesem sluneční aktivity a tedy poklesem teploty vzduchu, což může mít po danou dobu trvání zatmění vliv i na další projevy počasí. Takové vlivy jsou dokumentovány měřením na stanicích po celém Světě. Velmi fatální vliv na počasí a celé klima dané oblasti nebo případně celé Země může být významný výbuch sopky. Vlivem vyvrženého popela do enormních výšek dojde k zastínění Slunce a k významnému a hlavně dlouhotrvajícímu poklesu sluneční aktivity, což se projeví značným ochlazením a to celého klimatu. Z hlediska regionálního ho může ovlivnit například terén a nadmořská výška, kdy má počasí v různých oblastech specifický průběh (například více oblačnosti a srážek na horách).
Vlivy počasí
I ono samo přináší různé důsledky podle způsobu jeho působení (charakteru) a intenzity tohoto působení (význačnosti, resp. extremity). Každé počasí má na Zemi pozitivní i negativní důsledky. Negativní důsledky je schopna příroda a Země s časem zhojit. Pozitivní důsledky jsou i tam, kde bychom je nejspíše alespoň na první pohled nehledali. Příkladem může být třeba přírodní lesní požár, který je pro vegetaci z určitého pohledu příznivý. Některá flora se bez něho navíc neobejde a bez vyhoření se například nerozmnoží.
Slyšeli jste už o blahodárném účinku úderu blesku? Blesková aktivita má pozitivní účinek pro zemský povrch a působí zúrodnění půdy, kdy jsou tímto dodány do půdy živiny. Z hlediska vlivů počasí na člověka toto působí jednak a především různá omezení. Dále materiální škody na věcech lidí a v některých případech i škody na zdraví či životě člověka. Některý charakter počasí ovlivňuje lidské aktivity pozitivně (např. souhra vhodných podmínek pro pohyb venku, pro zemědělské aktivity aj.). Jiný negativně (např. nevhodné podmínky omezující pohyb v podobě dopravy). Typů počasí, které určitým způsobem omezují lidské aktivity je mnoho. To jakým způsobem lidé odolávají těmto vlivům a jaká opatření proti nim činí či jak vlivem nich mění své aktivity nazýváme jejich přizpůsobivostí počasí.
Pozitivní a negativní vlivy
Na druhé straně nutno si ovšem uvědomit, že některé projevy počasí v běžné formě jsou pro lidstvo naopak přínosné. Bez jejich výskytu je ohrožena nějaká aktivita či dokonce živobytí člověka. Dále uvádíme přehled jeho nejčastějších nepříznivých vlivů na člověka. A na druhé straně naopak vlivů příznivých, na kterých může být tento i závislý a činí naopak opatření (přizpůsobení se) jejich absenci. Z přehledu je patrné, že prakticky každý projev (meteorologický jev) má pozitivní i negativní vliv na člověka. Záleží tedy na jeho intenzitě, trvání či dalších specifikách jeho projevů.
Negativní vlivy na lidstvo
Nejčastější projevy s negativním vlivem na člověka:
- Déšť (změna venkovních aktivit, přizpůsobení se vzetím deštníku, pláštěnky, holínek aj., ve vydatné formě hrozba povodně)
- Sněžení a led (vliv na pohyb v podobě chůze i jízdy, padající led či sníh)
- Povodeň (z různých příčin má zásadní vliv na obydlí, zdraví a majetek člověka)
- Mráz (změna venkovních aktivit, přizpůsobení se vzetím teplého oblečení různého druhu o více vrstvách apod., určitý vliv na pohyb a jiné aktivity)
- Horko (vysoké teploty člověka obecně zatěžují – omezení aktivit, pro nemocné a starší lidi jsou nebezpečné a působí zdravotní komplikace či dokonce hrozbu úmrtí)
- Vítr (změna venkovních aktivit a omezení pohybu, při vyšší intenzitě vliv na zdraví i majetek člověka)
- Bouřka (obecně vždy nebezpečná, hrozba zásahu bleskem + riziko nebezpečných doprovodných jevů jako je prudký déšť, silný nárazový vítr a krupobití, vznik různých škod na zdraví lidí i majetku)
Pozitivní vlivy na lidstvo
Nejčastější projevy s pozitivním vlivem na člověka:
- Déšť (přísun vláhy, na některých místech jediný zdroj vláhy a vody na povrchu i pod ním, například u nás. V případě absence hrozba sucha a jeho následků)
- Sněžení (důležité pro utvoření zásob vody při tání pokrývky, vedlejší pozitivní účinek v podobě rekreace a provozu zimních sportů)
- Povodeň (zvýšení úrodnosti zasažených oblastí vlivem přenosu půd s vysokým obsahem živin)
- Vítr (pročištění vzduchu při výskytu špatných rozptylových podmínek či dokonce smogu, v horkých dnech snížení pocitové teploty člověka)
- Bouřka (případný zdroj vláhy v jinak suchém období, minimálně krátké snížení teploty jako úleva od vysokých teplot a již zmíněný pozitivní vliv na bonitu půdy)
Vhodné a nevhodné počasí
Existuje dobré a špatné počasí? Podle toho, z jakého úhlu pohledu na tyto pojmy podíváme. Každý jeho průběh má svá pozitiva i negativa. Vždy je tedy toto pro něco dobré, příznivé. Nelze ho tedy jednoznačně označovat buďto za dobré nebo za špatné. Pro lidské preference nebo aktivity existuje zcela nepochybně dobré a špatné počasí. Lidé se mu při těchto aktivitách snaží přizpůsobovat a před extrémy chránit sebe a svůj majetek. Pro stav přírody a vodní bilanci je každé něčím vhodné. Samozřejmě v určitém čase a v určité oblasti tomu je vždy naopak. Nicméně vždy tomu tak bylo a vždy tomu také tak bude. Protože se mění (viz dále) a měnit se bude vždy, v určitých oblastech daného klimatu více a v jiných méně. A protože se mění, může nabídnout pro každou oblast v určitém čase dobré podmínky. Na druhé straně ovšem v jiném čase nabízí v konkrétní oblasti podmínky špatné.
Proměnlivost povětrnosti
Povětrnostní situace se mění na celé Zemi, to je dáno mnoha faktory. Jak bylo výše řečeno, hlavním motorem je sluneční svit. V některých oblastech je proměnlivost povětrnostní situace minimální. Typickými oblastmi jsou zejména tropické oblasti. Jde o oblasti se stále teplým až horkým a vlhkým počasím. Do jisté míry hovoříme o stálosti povětrnosti v pouštích. Tam jde o stálou suchost povětrnostní situace s četným slunečním svitem. A menší proměnlivost je také na pólech v oblastech s věčným sněhem a ledem. Naopak jsou oblasti, kde se povětrnostní situace mění velmi často. Do této oblasti spadá i naše oblast střední Evropy. Nacházíme se na rozhraní mezi studeným vzduchem na severu a horkým na jihu.
V našich podmínkách se cirkulace mění, tím se tedy mění i povětrnost. Stabilnější situace se vyskytují spíše zřídka a nejsou tak stabilní jako v jiných oblastech. Takže proměnlivost povětrnostní situace k nám jednoznačně patří. Teplejší počasí se slunečním svitem bez srážek střídá chladnější a přísunem vláhy. V jiných částech Země se počasí mění pouze skokově, kdy se střídají pouze déletrvající období s převahou určité povětrnostní situace. Příkladem jsou období sucha a období dešťů. Více o klimatické stránce z pohledu Světa najdete na stránce Podnebí Světa.
Jaké jsou u nás povětrnostní situace podrobněji rozebírá stránka Synoptické situace.
Přizpůsobivost a její hranice
Ať jmenujeme jakýkoli meteorologický jev či prvek, tak každý bude mít na další jevy či obecně na život nějaký vliv. Z pohledu živých organismů se odehrává přizpůsobivost těmto vlivům. Ta má určité hranice. A pokud se daný organismus nedokáže více přizpůsobit či případě se neumí danému jevu přizpůsobit vůbec, tak musí jevu čelit. Otázkou poté je, zda toto ustojí nebo nikoli. Zda to ustojí bez důsledků nebo-li bez následků, s mírnými následky nebo s následky fatálními. Z pohledu fauny a flóry hovoříme o vysoké míře přizpůsobivosti ve vztahu k danému klimatu, tedy převažujícímu charakteru počasí. Z pohledu člověka jsou používány samozřejmě moderní způsoby ochrany jeho života, zdraví a nakonec i majetku. Každopádně veškeré mají své meze, meteorologickým jevům musejí lidé často též čelit. Bohužel, někdy i přes nerozvážnost a špatná rozhodnutí toto neustojí, nebo v lepším případě ustojí s určitými následky.
Ochrana snahou lépe předvídat
Veškeré živé organismy se chrání před extrémními projevy povětrnostní situace, kterým se snaží také přizpůsobit. Často jim přímo čelí a tyto jim působí důsledky, mnohdy závažné. Zejména fauna dokáže odhadnout budoucí vývoj počasí podle chování počasí a má vrozené předpoklady pro odhad změny počasí. Člověk se o toto snaží také, avšak pouze v krátkodobém horizontu mu to vychází, avšak také s chybami. Proto volí spíše moderní metody předpovídání počasí a odhalení nástupu extrémního počasí i v delším horizontu. Tyto snahy o výpočet budoucího vývoje počasí s cílem včasné ochrany sebe a svého majetku neustále zpřesňuje a tedy zlepšuje. A i do budoucna tak bude za použití moderní technologie činit. I změny klimatu za několik desetiletí se snaží pomocí těchto metod nastínit, samozřejmě s určitými chybami a možným jiným vývojem během nadcházejících let.
Závěr
Jednoduše lze konstatovat, že počasí ovlivňuje vše. Přesněji řečeno veškerý život na Zemi a to nejen na povrchu, ale i ve výškách, koneckonců i pod povrchem. O tom je blíže pojednáno na dalších stránkách o jednotlivých oborech jako jsou například Meteorologie, Hydrologie či Klimatologie. Ve všech oblastech, kde se odehrává počasí, má toto počasí v podobě povětrnostních vlivů důsledky. A působí na vše, co se v těchto oblastech vyskytuje. Jde o přímý vliv počasí, kdy určitý projev ovlivní nějakou činnost. Například silný vítr shodí vzrostlý strom a to může mít samozřejmě další důsledky, bohužel i velmi závažné. Dále má počasí vliv nepřímý, kdy ovlivní stav či činnost někde, kde se přímo neodehrává daný jev. Ale vliv nastane v důsledku jiného. Příkladem je zvýšení podzemní vody nebo zatopení místa, ve kterém se přímo jev v podobě například deště neodehrává.
Dokážeme ovlivnit počasí?
Zatímco počasí má na vše, co je mu vystaveno velký přímý nebo nepřímý vliv, tak naopak to prakticky neplatí. Jde o snahu ovlivnit počasí a to zejména lidmi. O to byly mnohé pokusy, ale zásadně ovlivnit počasí nelze. Počasí ovlivňují pouze přírodní jevy a ty jej mohou ovlivnit i významně a na dlouhé roky. Pak hovoříme o ovlivnění klimatu. Příkladem je mohutná erupce vulkánu, které se v historii Země již odehrály. Počasí ovlivňují běžně faktory jako jsou existence přílivu a odlivu v závislosti na rotaci planety. Dále sluneční záření a mnoho místních faktorů. Dnes se značně spekuluje o vlivu na počasí práškováním z letounů. Skutečně byly pokusy o očkování oblaků, ale tímto způsobem se toto dnes nepraktikuje. Oblaky se očkovaly s cílem dodat do nich více kondenzačních jader. Tato měla způsobit četnější vznik vodních kapek a následně vypadávání srážek z takových oblaků.