Níže Xaver (2013)

Hodnocení stránky

Detailnější informace o významné události níže Xaver s vlivem na počasí u nás a obecně v zemích střední Evropy. Datace vlivu cyklony, popis synoptické situace, průběh počasí a zejména naměřené údaje o v nárazech větru nebo spadlých srážkách, zajímavosti a další význačné projevy počasí. Srovnání s jinými cyklonami s vlivem na počasí v ČR od roku 2007. Komplexní shrnutí významnějších cyklon od roku 2007 do současnosti se stručným popisem a s žebříčkem od nejvýznamnějších z pohledu intenzity nárazů větru v ČR najdete na stránce Významné cyklony.

Témata stránky: Níže Andrea, období výskytu, synoptická situace, průběh počasí, naměřené extrémní hodnoty.


INFORMACE O TLAKOVÉ NÍŽI XAVER

Po významnějších zimních cyklonách s vlivem na počasí u nás Joachim (12/2011), Andrea (1/2012) přišla třetí podobně významná cyklona, která přinesla typické extrémní projevy počasí. Cyklona nepřinesla tak extrémní poryvy větru jako pověstný Kyrill (2007) a Emma (2008). Vyznačovala se ale významnějším poryvem větru než v případě uplynulých dvou případů (výše). Tlaková níže zasáhla naše území jen částečně, přesto přinesla poměrně značné poryvy větru.

Období výskytuPrůběh počasíSynoptická situaceShrnutí

Období výskytu a popis

Tlaková níže ovlivnila počasí u nás a v Evropě kolem 5. prosince tohoto roku. Vyznačovala se opět zejména silným větrem, který mnohde napáchal mnoho škod. Našeho území se týkal vliv této níže pouze částečně. Významně se tlaková níže projevila v západní Evropě, kde byly poryvy větru skutečně extrémní.

Průběh počasí

Spíše než ve střední Evropě ovlivnila tlaková níže značně počasí západní Evropy. Zejména Skotsko zaznamenalo extrémní nárazy větru, pohybující se mezi 220-230km/h. Vzhledem k těmto nárazům větru to znamenalo v oblastech značné škody.

Z hlediska našeho území šlo o nejvyšší náraz větru 40m/s (Fichtelberg), dále 32m/s (Šerák), 31m/s (Milešovka) a 30m/s (Lysá hora). V nižších polohách to bylo například 34m/s (Ústí nad Labem), 28m/s ( Kuchařovice), 26m/s (Svratouch, Červená u Libavé a Přibyslav) a 25m/s (Kostelní-Myslová, Liberec a Kocelovice). Po výskytu silného větru došlo ve střední Evropě po přechodu níže k citelnějšímu ochlazení a výskytu sněžení. Nejvíce sněhu leželo po ochlazení a sněžení na hřebenech hor, v nižších polohách se utvořila spíše slabá sněhová pokrývka, pokud byla tedy vůbec souvislá.

Při přechodu studené fronty systému tlakové níže se v ČR objevily i bouřky, zaznamenáno bylo 162 bleskových výbojů. Bouřky nebyly ale tak četné jako v některých případech v minulosti. Co se týče důsledků, můžeme zmínit zejména shození vánočního stromu v Rokytnici nad Jizerou vlivem silných nárazů větru.

Níže Xaver. Na západě Evropy foukalo rychlostí 170km/h. Popadané stromy po větru.

Synoptický vývoj

Tlaková níže postoupila opět ze severního Atlantiku, kolem Islandu dále k jihovýchodu přes Atlantik směrem nad Británii a dále se začala stáčet k východu až severovýchodu a následně zamířila nad Rusko. Význačné počasí při vlivu tlakové níže “Xaver” bylo následně střídáno klidným počasí se vznikem typické zimní teplotní inverze, kterou přinesla mohutná tlaková výše zvaná “Varnia”.

Shrnutí tlakové níže Xaver

  • Počasí u nás ovlivnila kolem 5. prosince
  • Postupovala ze severního Atlantiku a značně ovlivnila počasí nad Británií a okolím, dále mířila k severovýchodu až nad Rusko
  • Příčinou byl opět značný rozdíl v tlaku vzduchu mezi touto níží a za ní nastupující anticyklonou zvanou “Varnia”
  • Na území ČR byl změřen nejvyšší náraz větru 40m/s
  • V souvislosti s přechodem studené fronty systému tlakové níže se vyskytly na území ČR bouřky, avšak zdaleka ne v tak velké míře jako při některých minulých podobných situacích
  • Důsledky působení silného větru se v ČR zaznamenaly, ale na západě Evropy, kde nárazy dosáhly až 228km/h šlo o zcela jistě závažnější důsledky
  • Extremita situace podle nárazu větru a dalších jevů: 2

Stupeň extremity ukazuje extrémní projevy počasí a to zejména větru v nárazech a s nimi spojené důsledky a jejich závažnost. Hodnoceno je stupnicí 1 až 5, kdy nejnižší číslo znamená nejmenší extremitu a nejvyšší naopak. Stupnici barevně rozlišujeme takto: Stupně extremity → 12345. Vyjádřeno slovní dikcí: Nízký → střední → vysoký → velmi vysoký → extrémní.

Použité zdroje

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Zpravodajský server Infomet. Online, 2019, dostupné na http://www.infomet.cz.

Napsat komentář