Povodeň 2000
Známé informace o významné události povodeň 2000 v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické události povodeň 2000 nabízí tato stránka.
Témata stránky: Povodeň 2000, povodeň – datace, povodeň – velikost, povodeň – příčiny a důsledky, povodeň – rekonstrukce.
POVODEŇ 2000 – INFORMACE
I když se do povědomí po velké povodni na Moravě v roce 1997 (viz daná stránka) dostala do povědomí až povodeň v Čechách v roce 2002, tedy o dva roky později, tak ani rok 2000 nevynechal hydrologický extrém v podobě významnější povodňové situace a někde šlo o zatím nejvýznamnější povodeň. Tato povodeň 2000 byla lokální, ale byla v této oblasti opravdu extrémní. Kde se vyskytla a jak byla velká či co bylo její příčinou? Na to odpovídají další odstavce této stránky.
Datace a rozsah povodně
Jednalo se o jarní povodeň roku 2000 smíšeného typu, která se vyskytla kolem 10. března tohoto roku a zasáhla oblast severovýchodních Čech. Velmi významná byla v povodí horního, ale i středního Labe, dále v povodí Orlice, Úpy, Metuje a Stěnavy. Hydrologickou situaci na středním Labi ovlivnily všechny rozvodněné toky, vyjma Stěnavy (povodí Odry, soutok v Polsku). Povodeň měla tedy regionální výskyt, ale jak přesvědčí další odstavce, její velikost byla enormní a příčinný průběh počasí v podobě souhrny událostí byl extrémní.
Velikost a průběh povodně
Vzestupy toků započaly z níže uvedených příčin kolem 7. března a vrchol povodně byl dosahován poměrně brzy na horních tocích řek, kolem 10. až 11. března pak dále na větších tocích. Velmi prudký vzestup hladiny zaznamenalo horní Labe a jeho přítoky kolem Špindlerova Mlýna. Kolem VD Les Království byly dosaženy 8. března průtoky odpovídající 1.SPA. Dne 9. března byl na Labi od odtoku z Labské po Jaroměř dosažen již 3.SPA.
Odpoledne a večer tohoto dne došlo ke kulminaci v tomto úseku, na Labské to bylo 55.5m3/s-1 (opakování 2-5 let), na Malém Labi v Prosečném 58.5m3/s-1, Čistá v Hostinném 80m3/s-1 (největší povodeň za posledních 47 let), dále Pilníkovský potok v Chotěvicích na 28.2m3/s-1 a Kalenský potok v Dolní Olešnici na 39m3/s-1.
Průtoky dále na Labi
Kulminační průtoky dále na toku od VD Les Království již překročily hodnoty pro 100 leté průtoky, v profilu LK se jednalo o 375m3/s-1. A v profilu Debrné, nad nádrží, 385m3/s-1. Hladina Labe v oblasti Lesa Království stoupla za den o 3 metry a tedy výše než v roce 1997. V této oblasti na některých místech nebyla dosud větší povodeň v přístrojovém období zaznamenána. V profilu Jaroměř na Labi došlo ke kulminaci 10. března při průtoku 310m3/s-1, který odpovídá 20-50 leté vodě. Na středním Labi pod Hradcem Králové kulminovalo Labe v Němčicích na 545m3/s-1 (10-20 letá voda) 10. března pozdě večer a v Přelouči na 585m3/s-1 (5-10 letá voda) (ČHMÚ 2000).
Obr. 1 Povodeň 2000. Průměrné průtoky Labe v Němčicích a Přelouči 7. – 14.3.2000, zdroj: chmi.cz
Na samotném severovýchodě oblasti, na Metuji, Úpě či Stěnavě, byly kulminační průtoky následující: Úpa ve Slatině nad Úpou 108m3/s-1 (doba opakování 5-10 let). Na horním toku byla povodeň o něco menší a totéž lze konstatovat o dolním toku, kde se uplatnil převod do nádrže Rozkoš u České Skalice. Metuje v Maršově nad Metují kulminovala na 9.3m3/s-1. Na dolní Metuji došlo k výskytu stavu ohrožení, kulminace v profilu Krčín 9. března večer na 70m3/s-1 (2-5 letá voda).
Průtoky v povodí Orlice
Povodeň 2000 působila v oblasti povodí Orlice významně, zejména na zdrojnici Divoké Orlici. V Orlickém Záhoří došlo ke kulminaci Divoké Orlice dne 9. března dopoledne při průtoku 22.7m3/s-1 (2-5 letá voda). A pod vodním dílem Pastviny byl již překročen nejvyšší stupeň povodňové aktivity. V profilu Klášterec nad Ohří (přítok do VN) dosáhl průtoku 174m3/s-1 (50-100 letá voda).
Zdobnice ve Slatině nad Zdobnicí kulminovala na 76.2m3/s-1 (20-50 letá voda). Bělá v Častolovicích na 73.2m3/s-1 (10-20 letá voda). V Kostelci nad Orlicí na Divoké Orlici se zvýšil vodní stav o 2.5 metru, kulminační průtok činil 242m3/s (50-100 letá voda). A na Tiché Orlici, kde byl průběh povodně mírnější, bylo dosaženo v Malé Čermné průtoku 99.7m3/s-1 (2-5 letá voda). A to 10. března po poledni. Pod soutokem Divoké a Tiché Orlice, tedy na Orlici v profilu Týniště nad Orlicí činil maximální průtok 10. března 325m3/s-1 (10-20 letá voda). Dědina v Mitrově dosáhla průtoku 27.7m3/s- (2-5 letá voda) a to 10. března (ČHMÚ 2000).
Obr. 2 Povodeň 2000. Průměrné průtoky na Divoké Orlici v Orlickém Záhoří, Klášterci nad Orlicí a Nekoři a na Orlici v Týništi nad Orlicí 7.-14.3.2000, zdroj: chmi.cz
Průtoky přítoků středního Labe
Na přítocích středního Labe byla povodeň menší. Na Loučné a Chrudimce byly vyhlášeny 1.SPA a maximálně 2.SPA. Loučná v Dašicích kulminovala na 17m3/s-1 (1-2 letá voda) a to až 13.března. Chrudimka v Nemošicích o den dříve a na 50m3/s-1 (max. 1 letá voda). Cidlina v Novém Bydžově kulminovala na 36.1m3/s-1 (1-2 letá voda), v Sánech na 83.3m3/s-1 (2-5 letá voda). A na říčce Mrlině byl dosažen maximálně 1.SPA. Dle toho vidíme, že na nížinných tocích se jednalo o odezvu na dešťové srážky a nikoli tající sníh, více viz dále (ČHMÚ 2000).
Příčiny a důsledky situace povodeň 2000
Předchozí měsíc, únor, byl v ČR silně teplotně nadprůměrný s odchylkami od normálu +3.5 až +4.6°C, srážky byly v tomto měsíci v normě. Sníh ležel ve všech polohách s výjimkou nížin a nižších poloh, v polohách 500 až 600m n.m. leželo do 30cm sněhu. Týden přes výskytem povodňové události byl studenější s přechodem frontálních systémů. Na horách napadlo od 3. do 5. března 20 až 40cm nového sněhu, v nížinách do 15cm. Během 5. a 6. března začalo v nižších výškách tání sněhu. Nejvyšší množství sněhu bylo v horách na S/SV, více sněhu leželo již od 600m n.m.
V Orlických horách to bylo 85cm a v Krkonoších 125cm a více. Zásoby vody ve sněhu v oblasti povodí Labe po profil Přelouč činily 289 milionů m3 vody. V povodí Orlice po profil Týniště nad Orlicí 93 milionů m3 vody. Od 7. března se významněji oteplilo a na postupujících systémech front spadlo i více srážek. Lokálně to bylo i přes 80mm srážek za dva dny, kapalné srážky se vyskytovaly i na horách. Teploty se v maximech pohybovaly od 4°C na horách až po 10°C v nížinách dne 8. března a od 5 až 7°C na horách po 14°C v nížinách.
Teplý vzduch, čerstvý vítr a déšť
Při teplém proudění současně foukal čerstvý vítr, od středních poloh měl nárazy až 30m/s. Dne 10. března došlo k mírnému ochlazení. Další systém front ovlivnil počasí v ČR 11. března. Kdy mezi teplou a studenou frontou došlo k opětovné přechodné teplé advekci a teploty stoupaly. Na frontách spadlo do 10mm srážek, na horách až 20mm. Následně pronikal na naše území studený vzduch. Období od 6. do 13. března bylo značně nadprůměrné na srážky, nejvíce srážek spadlo od 7. do 11. března.
Obr. 3 Povodeň 2000. Nejvydatnější srážky za období 12 hodin k 9.3.2000 19:00 SEČ, zdroj: chmi.cz
V Krkonoších spadlo za celé období od 132 do 182mm srážek, v podhůří od 70 do 100mm. V Orlických horách spadlo 102 až 152mm srážek, v podhůří od 30 do 70mm. Vliv na urychlení tání sněhu měly vedle významnějšího oteplení tedy srážky, ale také silný vítr. Do výšek kolem 600m n.m. došlo k rychlému tání sněhu (ČHMÚ 2000).
Důsledky situace povodeň 2000
Co se týče škod po situaci povodeň 2000, tedy důsledků, tak velmi ničivé účinky při události povodeň 2000 měl extrémní průtok hlavně v povodí horního Labe. V úseku od Vrchlabí po Jaroměř především. Dále v povodí Divoké Orlice (zde byla povodeň o poznání významnější než v povodí sousední Tiché Orlice). A to po Kostelec nad Orlicí a dále na drobných tocích v oblasti Krkonoš a Orlických hor. Významné škody na korytech toků byly zaznamenány i na středním Labi od Hradce Králové a na Orlici po soutok. Též byl zaznamenán vysoký nános sedimentů v korytech vodních toků. Ohledně materiálních škod byly tyto nejvyšší na horním Labi a horní Divoké Orlici. Taktéž došlo ke škodám na vodoměrných stanicích ČHMÚ.
Shrnutí povodně 2000
- Vyskytla se na jaře a to kolem 10. března
- Byla smíšenou povodní s vlivem tání sněhu a doplňkových faktorů, které toto tání urychlily (významné dešťové srážky a silný vítr)
- Byla povodní regionální a zasáhla horní Labe, Orlici (zejména Divokou), Metuji, Úpu, Dědinu a další drobné toky pramenící v Krkonoších a Orlických horách, dále také střední Labe a jeho přítoky (Cidlina, Mrlina, Doubrava) – tyto však mírněji
- Nejvyšší kulminační průtok 585m3/s-1 byl zaznamenán na Labi v Přelouči, nejvyšší průtok v horních částech toků činil 385m3/s-1 a změřen byl na Labi v profilu Debrné. Kulminační průtok Orlice v Týništi nad Orlicí činil 325m3/s-1
- Velké škody, včetně materiálních, byly zaznamenány na horním Labi a horní Divoké Orlici, povodeň způsobila i škody na vodoměrných stanicích a korytech vodních toků
Přehled dalších povodňových událostí najdete na stránce Největší povodně v ČR.
Použité zdroje
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Pobočka Hradec Králové. Povodeň v severovýchodních Čechách – březen 2010. Hradec Králové: ČHMÚ, 2000. Online, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/povodnove_zpravy/hk_2000_03.pdf.