Meteo Aktuality

Povodeň 2006

Známé informace o významné povodni v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.

Témata stránky: Povodeň 2006, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.


INFORMACE O POVODNI 2006

Povodeň tohoto roku byla první významnou povodní od katastrofální povodně zejména v povodí Vltavy v roce 2002. Byla to typická jarní povodeň, která postihla některá povodí severních a středních Čech velmi významně. O této povodni máme také zajisté mnoho záznamů, včetně fotodokumentace a videí. Základní informace o ní obsahují další odstavce této stránky.

Datace a rozsah povodně

Povodňová událost se odehrála na přelomu března a dubna tohoto roku. Kulminace na horních či případně středních tocích byly dosahovány ke konce března, na dolních na začátku dubna. Povodeň zasáhla významně zejména povodí Labe a jeho dílčí povodí, jako jsou zejména Orlice, Jizera a další, včetně drobných vodních toků ve střední části oblasti povodí Labe. Dále zasáhla mírněji povodí Vltavy a jejích přítoků a významněji pak povodí Moravy a Dyje, včetně přítoků. Povodeň byla co do rozsahu tedy plošnější a to vlivem výskytu vysokých zásob sněhu, včetně nížinných oblastí a náhlého tání sněhu ze všech těchto oblastí. Více v patřičném odstavci.

Velikost a průběh povodně

Významné kulminační průtoky byly zaznamenány zejména v povodí Dyje a Moravy a dále v povodí Labe. Významné průtoky a rozlivy vodních toků byly zaznamenány také ve východních a středních Čechách, kde byla významná povodeň na Labi, ale i na jeho drobných přítocích.

Nejvyšší kulminační průtok 2 740m3/s-1 se vyskytl na Labi v Hřensku, dále 2 730m3/s-1 na Labi v Děčíně a 2 540m3/s-1 na Labi v Ústí nad Labem. Na Mělníku mělo průtok 2 410m3/s-1. Vltava ve Vraňanech kulminovala na průtoku 1 450m3/s-1 a v Praze-Chuchli na průtoku 1 430m3/s-1. Labe přes soutokem s Vltavou, v Kostelci nad Labem, na hodnotě 1 030m3/s-1, před soutokem s Jizerou, tedy v profilu Nymburk 766m3/s-1. Jizera v Předměřicích-Tuřicích na hodnotě 352m3/s-1. Co se týče toků na východě Čech, Loučná v Dašicích kulminovala na 75.9m3/s, Chrudimka v Nemošicích na 125m3/s-1, Doubrava ve Žlebech na 121m3/s-1, Vrchlice v profilu Vrchlice odtok na 13.4m3/s-1, Cidlina v Sánech na 111m3/s-1, Mrlina ve Vestci na 66.7m3/s-1, Orlice v Týništi nad Orlicí na 261m3/s-1, Dědina v Mitrově na 30.5m/s-1, Divoká Orlice v Kostelci nad Orlicí na 133m3/s-1, Metuje v Jaroměři na 92.1m3/s-1, Úpa ve Slatině nad Úpou na 74.8m3/s-1.

Obr. 1 Průběh povodně na Orlici v Týništi nad Orlicí, zdroj: voda.chmi.cz
Obr. 2 Průběh povodně na Labi v Přelouči, zdroj: voda.chmi.cz
Obr. 3 Průběh povodně na Labi v profilech středního toku, zdroj: voda.chmi.cz
Obr. 4 Průběh povodně na Labi v Ústí nad Labem, zdroj: voda.chmi.cz

Ohledně významnějších vodních toků na jihu a jihozápadě Čech tak Sázava v Nespekách kulminovala na 547m3/s-1, Lužnice v Bechyni na 460m3/s-1, Volyňka v Něměticích na 51.8m3/s-1, Blanice v Heřmani na 65.1m3/s-1, Blanice v Radonicích na 110m3/s-1, Mže ve Stříbře na 69.8m3/s-1, Úslava v Plzni-Koterově na 85.2m3/s-1, Úhlava v Klatovech na 28.2m3/s-1, Střela ve Žluticích na 23.2m3/s-1, Ohře v Karlových Varech na 342m3/s-1.

Obr. 5 Průběh povodně na Lužnici v Bechyni, zdroj: voda.chmi.cz
Obr. 6 Průběh povodně na Berounce v Berouně, zdroj: voda.chmi.cz
Obr. 7 Průběh povodně na Vltavě v Praze, zdroj: voda.chmi.cz

Z moravských a slezských toků byly významné průtoky na Odře ve Svinově 310m3/s-1, Opavě v Opavě 83.7m3/s-1, v Děhylově 173m3/s-1, Olši ve Věřňovicích 321.5m3/s-1, Třebůvce v Lošticích 92.8m3/s-1, Vsetínské Bečvě v Jarcové 288.2m3/s-1, Bečvě v Teplicích 497m3/s-1, v Dluhonicích 545.6m3/s-1, Moštěnce v Prusy 334m3/s-1, Moravě v Kroměříži 726m3/s-1, ve Strážnici 733m3/s-1, Lanžhotě 553m3/s-1 a podobně (ČHMÚ 2006).

Obr. 8 Průběh povodně na Dyji v Podhradí nad Dyjí, zdroj: voda.chmi.cz
Obr. 9 Průběh povodně na Moravě ve Strážnici, zdroj: voda.chmi.cz
Obr. 10 Průběh povodně na Odře ve Svinově, zdroj: voda.chmi.cz

Co se týče dob opakování, nejvyšší byly dosaženy na Dyji a jednalo se o doby opakování více než 100 let, dále byly dosaženy na Želetavce a dolní Moravě. Doba opakování 50-100 let byla dosažena například na Loučné v Cerekvici, Lužnici v Klenovicích, Šlapance v Mírovce, Sázavě v Chlístově, Blanici v Louňovicích či Rokytné v Moravském Krumlově. Nutno poznamenat, že v některých případech (např. na Dyji) šlo o ovlivněné průtoky manipulacemi na vodních dílech.

Příčiny a důsledky povodně

Půda byla po mrazivém počasí promrzlá. Na konci března došlo k citelnému oteplení za doprovodu výskytu dešťových srážek. To bylo příčinou výskytu významné smíšené povodně, kdy tání sněhu bylo rychlé v důsledku významného oteplení za doprovodu srážkové činnosti. Příčinou byla z hlediska synoptického vývoje změna rozložení tlakových útvarů nad velkým územím za dosti krátký čas. Dešťové srážky byly vlivem významného oteplení krátce i na horách.

Obr. 11 Denní srážkové úhrny 28.3.2006 v ČR, zdroj: voda.chmi.cz

Na obrázku 11 je znázorněn úhrn srážek za 28. března v ČR. Tento den se vyskytly plošněji nejvýznamnější srážky, následující den spadlo více srážek zejména v oblasti Beskyd. V pásu jižní Čechy až Vysočina spadlo 15 až 35mm srážek. Na severu území se vyskytly významnější srážky 30. března, avšak ne tak významné jako v předchozích dnech v uvedených oblastech. Dále byly nejvýznamnější srážky 10. dubna s maximem 25mm, stejně jako 5. dubna a poté 26. března s maximem 16mm. Povodeň nejvýznamněji ovlivnily srážky z období 28. až 31. března s maximálně 18 až 35mm srážek a vyskytovaly se v teplém období, kdy byly přechodně i na horách kapalné (ČHMÚ 2006).

V období od 26. do 29. března došlo také k největším poklesu výšky sněhu v ČR, o 3 až 10cm za den, od vyšších poloh o 5 až 13cm za den a ojediněle o 16cm za shodné období (ČHMÚ 2016).

Co se týče důsledků, šlo nejčastěji o zaplavení měst a obcí či porušení koryt vodních toků a také vodních děl od extrémních průtoků.

Shrnutí povodně 2006

  • Vyskytla se na přelomu března a dubna
  • Šlo o smíšenou jarní povodeň, kdy základem bylo odtávání velkého množství sněhové pokrývky z většiny polohy v ČR po rychlém oteplení
  • Zasáhla významněji povodí horního a středního Labe, Orlice, Jizery a Dyje, méně významně pak povodí Vltavy a její dílčí povodí
  • Nejvyšší kulminační průtok 2 740m3/s-1 byl změřen na Labi v Hřensku (představuje téměř kompletní odtok z Čech) a z hlediska Moravy šlo o 733m3/s-1 na Moravě ve Strážnici
  • Největší škody vznikly v důsledku velikosti průtoků v horních částech toků, dále také v důsledku zatopení měst a obcí

Použité zdroje

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Meteorologické a hydrologické vyhodnocení jarní povodně 2006 na území ČR. Praha: ČHMÚ, 206. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov06/obsah.html.

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Drobné vodní toky v České Republice. Praha: Consult, 2012

ELLEDER, L. Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016

%d blogerům se to líbí:
Přejít k navigační liště